Ezechiel 7 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

— Ohlášení konce - Boží lítost nad proradným lidem má - své meze, spáchané násilnosti volají po soudu.

1 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo: 2 „Ty, lidský synu, slyš. Toto praví Panovník Hospodin o izraelské zemi: Je konec, přišel konec na všechny čtyři strany země! 3 Tvůj konec už je tady. Dám průchod svému hněvu proti tobě, budu tě soudit podle tvých cest a obrátím na tebe všechny tvé ohavnosti. 4 Nebude mi tě líto a nebudu znát soucit, obrátím tvé cesty proti tobě a tvé ohavnosti vyvstanou uprostřed tebe. I poznáte, že já jsem Hospodin.“ 5 Toto praví Panovník Hospodin: „Hle, přichází zlo za zlem. 6 Přišel konec, konec přišel, bude s tebou skoncováno, hle, konec přišel! 7 Naplňuje se, obyvateli země, tvůj úděl, přichází čas, blízký je den zmatku; na horách ustane výskání. 8 Už brzy na tebe vyleji své rozhořčení, tím se dovrší můj hněv proti tobě, budu tě soudit podle tvých cest a obrátím na tebe všechny tvé ohavnosti. 9 Nebude mi tě líto a nebudu znát soucit, obrátím tvé cesty proti tobě a vyvstanou tvé ohavnosti uprostřed tebe. I poznáte, že jsem to já, Hospodin, kdo bije. 10 Hle, ten den, hle, přišel! Úděl se naplnil. Rozkvetla hůl, vypučela zpupnost. 11 Násilí se rozrostlo v hůl svévole. Nic nebude z nich, nic nebude z jejich hlučení a shlukování, nebude nad nimi bědováno. 12 Přišel čas, nastal ten den. Kdo kupuje, ať se neraduje, kdo prodává, ať netruchlí, poněvadž přichází rozhorlení na všechen hlučící dav země. 13 Kdo prodává, nevrátí se k tomu, co prodal, i kdyby zůstal naživu. Vidění týkající se všeho jejího hlučícího davu se nezvrátí, nikdo, kdo žije ve své nepravosti, se nevzchopí. 14 Zatroubí se na trubku a všechno bude připraveno, ale do boje nevyjde nikdo, poněvadž přichází mé rozhorlení na všechen její hlučící dav. 15 Venku řádí meč a doma mor a hlad; kdo je na poli, zemře mečem, a kdo v městě, toho pozře hlad a mor. 16 A vyváznou-li někteří z nich a budou na horách, jako holubi v roklích, budou všichni sténat, každý pro vlastní nepravost. 17 Všechny ruce ochabnou a všechna kolena se rozplynou jak voda. 18 Lidé se přepásají žíněnou suknicí, přikryje je zděšení, na všech tvářích bude stud, na všech hlavách lysina. 19 Vyházejí své stříbro na ulice a zlato jim bude nečistotou. V den Hospodinovy prchlivosti je jejich stříbro a zlato nevysvobodí. Nenasytí se a své útroby si nenaplní, poněvadž jejich nepravost je přivede k pádu. 20 Nádherné okrasy Boží užili ve své pýše k zhotovení obrazů svých ohavných, ohyzdných model; proto jsem jim ji změnil v nečistotu. 21 Vydám ji v lup do rukou cizáků a za kořist svévolníků v zemi, a ti ji znesvětí. 22 Odvrátím od nich svou tvář, cizáci znesvětí můj poklad, přijdou na něj lupiči a znesvětí jej. 23 Udělej řetěz, neboť země je plná krve, jež volá po soudu, a město je plné násilí. 24 Proto přivedu nejhorší z pronárodů a ti obsadí jejich domy. Učiním přítrž pýše mocných a znesvěceni budou, kdo je posvěcují. 25 Přichází tíseň, budou hledat pokoj, ale žádný nebude. 26 Valí se neštěstí za neštěstím a přichází zpráva za zprávou. Budou vyhledávat vidění od proroka, ale kněz bude bez zákona a starci bez soudnosti. 27 Král bude truchlit, kníže se obleče v úděs a ruce lidu země ochrnou hrůzou. Naložím s nimi podle jejich cesty a za jejich zvyklosti je budu soudit. I poznají, že já jsem Hospodin.“

Bible, překlad 21. století

Je konec!

1 Dostal jsem slovo Hospodinovo: 2 „Synu člověčí, toto praví Panovník Hospodin o izraelské zemi: Konec! Konec je se čtyřmi kouty země! 3 Už s tebou konec je – svůj hněv sešlu na tebe. Budu tě soudit podle tvých cest, všechny tvé ohavnosti uvalím na tebe. 4 Neslituji se, neušetřím tě! Ano, uvalím tvé cesty na tebe, tvá ohavnost ve tvém středu vyvstane a poznáte, že já jsem Hospodin. 5 Toto praví Panovník Hospodin: Zlo za zlem^[1] – hle, už tu je! 6 Je konec, konec je, tvůj konec nadešel – hle, už tu je! 7 Tvůj zánik nadešel, obyvateli země! Ten čas už tu je, blíží se onen den^[2] – místo jásotu je na horách děs! 8 Hned teď na tebe vyliji svůj hněv, mé rozhořčení padne na tebe. Budu tě soudit podle tvých cest, všechny tvé ohavnosti uvalím na tebe. 9 Neslituji se, neušetřím tě! Uvalím tvé cesty na tebe, tvá ohavnost ve tvém středu vyvstane a poznáte, že já Hospodin jsem ten, kdo vás bije. 10 Hle, ten den – hle, už tu je! Zkáza propukla, hůl rozkvetla,^[3] pýcha vypučela, 11 krutost vyrostla ve kmen zla. Nezbude nikdo z nich, nikdo z jejich množství, nic z jejich jmění, nic z jejich nádhery. 12 Ten čas už tu je, už nastal onen den! Kdo kupuje, nejásej, kdo prodává, nermuť se – na celý ten dav totiž padá hněv! 13 Kdo prodává, pokud snad přežije, nezíská, co prodal, nazpátek. Vidění o tom davu nebude vzato zpět: Žádný z nich kvůli své vině naživu neudrží se. 14 Na trubku troubí se, vše připraveno je, nikdo však nejde do boje – na celý ten dav dopadá můj hněv! 15 Venku je meč, doma hlad a mor; kdo je v krajině, mečem zahyne, kdo ve městě, hlad a mor zhltne jej. 16 Uniknou-li utečenci, do hor utečou, všichni však jako holubi v roklích naříkat budou nad vinou svou. 17 Každá ruka tehdy ochabne a každé stehno bude zmáčené. 18 Jejich oděvem bude pytlovina a přikryje je hrůza; každá hlava bude oholena a na všech tvářích hanba. 19 Své stříbro vyházejí do ulic, zlato budou mít za odpadky. Jejich stříbro ani zlato je nebude moci zachránit v den Hospodinova zuření. Nebudou se jím moci nasytit, nenaplní si jím útroby – způsobilo jim jenom hřích. 20 Ze vší té nádhery, kterou se chlubili, si vyrobili své ohavné obrazy. Udělali z toho své hnusné modly, a já s tím naložím jako s odpadky. 21 Cizincům to vydám za kořist, ať to uloupí nejhorší lotři na zemi, jen ať to znesvětí! 22 Svou tvář od nich odvrátím, až znesvětí mou skrýš, až do ní vpadnou lupiči a celou ji znesvětí. 23 Připrav řetězy! Protože zemi naplnily popravy a ve městě je samé násilí, 24 přivedu nejhorší mezi národy, aby jejich domy zabrali. S pýchou těch mocných skoncuji a jejich svatyně budou znesvěceny. 25 Přichází děs! Budou hledat pokoj – zbytečně! 26 Valí se pohroma za pohromou, zlá zpráva jedna za druhou. Od proroka se budou dožadovat vidění a skončí vyučování od kněží i rady od starších. 27 Králi nezbude než truchlení, kníže zahalí se zděšením a ruce prostých lidí hrůza ochromí. Podle jejich cest s nimi naložím; odsoudím je tak, jak sami soudili, a poznají, že já jsem Hospodin.“

Bible Kralická

1 Potom stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí: 2 Slyš, synu člověčí: Takto praví Panovník Hospodin o zemi Izraelské: Ach, skončení, přišlo skončení její na čtyři strany země. 3 Jižtě skončení nastalo tobě; nebo vypustím hněv svůj na tě, a budu tě souditi podlé cest tvých, a uvrhu na tě všecky ohavnosti tvé. 4 Neodpustí zajisté oko mé tobě, aniž se slituji, ale cesty tvé na tebe uvrhu, a ohavnosti tvé u prostřed tebe budou. I zvíte, že já jsem Hospodin. 5 Takto praví Panovník Hospodin: Bída jedna, aj hle, přichází bída. 6 Skončení přichází, přichází skončení, procítil na tě, aj, přicházíť. 7 Přicházíť to jitro na tebe, obyvateli země, přicházíť ten čas, přibližuje se ten den hřmotu, a ne hlas rozléhající se po horách. 8 Již tudíž vyliji prchlivost svou na tě, a docela vypustím hněv svůj na tebe, a budu tě souditi podlé cest tvých, a uvrhu na tě všecky ohavnosti tvé. 9 Neodpustíť zajisté oko mé, aniž se slituji, ale podlé cest tvých zaplatím tobě, a budou ohavnosti tvé u prostřed tebe. A tak zvíte, že já jsem Hospodin, ten, kterýž biji. 10 Aj, teď jest ten den, aj, přicházeje,přišlo to jitro, zkvetl prut, vypučila se z něho pýcha, 11 Ukrutnost vzrostla v prut bezbožnosti. Nezůstaneť z nich nic, ani z množství jejich, ani z hluku jejich, aniž bude naříkáno nad nimi. 12 Přicházíť ten čas, blízko jest ten den. Kdo koupí, nebude se veseliti, a kdo prodá, nic toho nebude litovati; nebo prchlivost přijde na všecko množství její. 13 Ten zajisté, kdož prodal, k věci prodané nepůjde nazpět, by pak ještě byl mezi živými život jejich, poněvadž vidění na všecko množství její nenavrátí se, a žádný v nepravosti života svého nezmocní se. 14 Troubiti budou v troubu, a připraví všecko, ale nebude žádného, kdo by šel k boji; nebo prchlivost má oboří se na všecko množství její. 15 Meč bude vně, mor pak a hlad doma; kdo bude na poli, mečem zabit bude, toho pak, kdož bude v městě, hlad a mor zahubí. 16 Kteříž pak z nich utekou, ti na horách, jako holubice v údolí, všickni lkáti budou, jeden každý pro nepravost svou. 17 Všeliké ruce klesnou, a všeliká kolena rozplynou se jako voda. 18 I přepáší se žíněmi, a hrůza je přikryje, a na všeliké tváři bude stud, a na všech hlavách jejich lysina. 19 Stříbro své po ulicích rozházejí, a zlato jejich bude jako nečistota; stříbro jejich a zlato jejich nebude jich moci vysvoboditi v den prchlivosti Hospodinovy. Nenasytí se, a střev svých nenaplní, proto že nepravost jejich jest jim k urážce, 20 A že v slávě okrasy své, v té, kterouž k důstojnosti postavil Bůh, obrazu ohavností svých a mrzkostí svých nadělali. Protož obrátil jsem jim ji v nečistotu. 21 Nebo vydám ji v ruku cizozemců k rozchvátání, a bezbožným na zemi za loupež, kteříž poškvrní jí. 22 Odvrátím též tvář svou od nich, i poškvrní svatyně mé, a vejdou do ní, boříce a poškvrňujíce jí. 23 Udělej řetěz, nebo země plná jest soudů ukrutných, a město plné jest nátisku. 24 Protož přivedu nejhorší z pohanů, aby dědičně vládli domy jejich; i učiním přítrž pýše silných, a poškvrněny budou, kteříž jich posvěcují. 25 Zkažení přišlo, protož hledati budou pokoje, ale žádného nebude. 26 Bída za bídou přijde, a novina bude za novinou, i budou hledati vidění od proroka, ale zákon zahyne od kněze, a rada od starců. 27 Král ustavičně kvíliti bude, a kníže obleče se v smutek, a ruce lidu v zemi předěšeny budou. Podlé cesty jejich učiním jim, a podlé soudů jejich souditi je budu. I zvědí, že já jsem Hospodin.

New International Version

The end has come

1 The word of the Lord came to me: 2 ‘Son of man, this is what the Sovereign Lord says to the land of Israel: ‘ “The end! The end has come upon the four corners of the land! 3 The end is now upon you, and I will unleash my anger against you. I will judge you according to your conduct and repay you for all your detestable practices. 4 I will not look on you with pity; I will not spare you. I will surely repay you for your conduct and for the detestable practices among you. ‘ “Then you will know that I am the Lord.” 5 ‘This is what the Sovereign Lord says: ‘ “Disaster! Unheard-of^[1] disaster! See, it comes! 6 The end has come! The end has come! It has roused itself against you. See, it comes! 7 Doom has come upon you, upon you who dwell in the land. The time has come! The day is near! There is panic, not joy, on the mountains. 8 I am about to pour out my wrath on you and spend my anger against you. I will judge you according to your conduct and repay you for all your detestable practices. 9 I will not look on you with pity; I will not spare you. I will repay you for your conduct and for the detestable practices among you. ‘ “Then you will know that it is I the Lord who strikes you. 10 ‘ “See, the day! See, it comes! Doom has burst forth, the rod has budded, arrogance has blossomed! 11 Violence has arisen,^[2] a rod to punish the wicked. None of the people will be left, none of that crowd – none of their wealth, nothing of value. 12 The time has come! The day has arrived! Let not the buyer rejoice nor the seller grieve, for my wrath is on the whole crowd. 13 The seller will not recover the property that was sold – as long as both buyer and seller live. For the vision concerning the whole crowd will not be reversed. Because of their sins, not one of them will preserve their life. 14 ‘ “They have blown the trumpet, they have made all things ready, but no-one will go into battle, for my wrath is on the whole crowd. 15 Outside is the sword; inside are plague and famine. Those in the country will die by the sword; those in the city will be devoured by famine and plague. 16 The fugitives who escape will flee to the mountains. Like doves of the valleys, they will all moan, each for their own sins. 17 Every hand will go limp; every leg will be wet with urine. 18 They will put on sackcloth and be clothed with terror. Every face will be covered with shame, and every head will be shaved. 19 ‘ “They will throw their silver into the streets, and their gold will be treated as a thing unclean. Their silver and gold will not be able to deliver them in the day of the Lord’s wrath. It will not satisfy their hunger or fill their stomachs, for it has caused them to stumble into sin. 20 They took pride in their beautiful jewellery and used it to make their detestable idols. They made it into vile images; therefore I will make it a thing unclean for them. 21 I will give their wealth as plunder to foreigners and as loot to the wicked of the earth, who will defile it. 22 I will turn my face away from the people, and robbers will desecrate the place I treasure. They will enter it and will defile it. 23 ‘ “Prepare chains! For the land is full of bloodshed, and the city is full of violence. 24 I will bring the most wicked of nations to take possession of their houses. I will put an end to the pride of the mighty, and their sanctuaries will be desecrated. 25 When terror comes, they will seek peace in vain. 26 Calamity upon calamity will come, and rumour upon rumour. They will go searching for a vision from the prophet, priestly instruction in the law will cease, the counsel of the elders will come to an end. 27 The king will mourn, the prince will be clothed with despair, and the hands of the people of the land will tremble. I will deal with them according to their conduct, and by their own standards I will judge them. ‘ “Then they will know that I am the Lord.” ’