Ezechiel 35 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

— Výrok proti hoře Seíru - Seír-Edóm je typem odvěkého nepřítele Izraele, ale Hospodin se svého lidu zastane a Seír bude zpustošen.

1 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo: 2 „Lidský synu, postav se proti Seírskému pohoří a prorokuj proti němu. 3 Řekni: Toto praví Panovník Hospodin: Chystám se na tebe, Seírské pohoří. Napřáhnu na tebe ruku a obrátím tě ve zpustošený a úděs budící kraj. 4 Z tvých měst nadělám trosky, staneš se zpustošeným krajem. I poznáš, že já jsem Hospodin. 5 Chováš odvěké nepřátelství, vydalo jsi syny izraelské napospas meči v čase jejich běd, v čase, kdy svou nepravostí přivodili konec. 6 Proto, jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina, připravím ti krveprolití a krev tě bude pronásledovat; jelikož jsi nemělo v nenávisti krev, krev tě bude pronásledovat. 7 Seírské pohoří obrátím v úděsně zpustošený kraj a vymýtím odtud každého, kdo tudy bude procházet tam či zpět. 8 Jeho hory naplním skolenými; mečem skolení padnou na tvých pahorcích, v tvých údolích a u všech tvých potoků. 9 Obrátím tě ve věčně zpustošený kraj, tvá města už nebudou obývána. I poznáte, že já jsem Hospodin. 10 Protože jsi říkalo: ‚Oba tyto pronárody a obě země budou moje a obsadíme je, i když je tam Hospodin,‘ 11 proto, jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina, budu jednat podle tvého hněvu a tvé závisti, jak jsi jednalo ve své nenávisti vůči nim, a dám se mezi nimi poznat, až tě budu soudit. 12 I poznáš, že já, Hospodin, jsem slyšel všechna tvá znevažování, která jsi vyřklo proti izraelským horám. Říkalo jsi: ‚Jsou zpustošeny, jsou nám vydány za pokrm!‘ 13 Vyvyšovali jste se nade mne svými ústy a zavalili jste mě svými slovy. Já jsem to slyšel.“ 14 Toto praví Panovník Hospodin: „Co bylo radostí celé země, bude zpustošeno; tak s tebou naložím. 15 Jako ses radovalo nad tím, že dědictví domu izraelského bylo zpustošeno, tak učiním tobě. Budeš zpustošeno, Seírské pohoří, i celý Edóm se vším všudy. I poznají, že já jsem Hospodin.“

Bible, překlad 21. století

Soud nad Edomem

1 Dostal jsem slovo Hospodinovo: 2 „Synu člověčí, obrať se proti pohoří Seír^[1] a prorokuj proti němu. 3 Řekni mu – Tak praví Panovník Hospodin: Hle, já jsem proti tobě, pohoří Seír! Vztáhnu na tebe ruku a obrátím tě ve zpustošenou pustinu. 4 Tvá města nechám ležet v troskách a zbude z tebe pustina. Tehdy poznáš, že já jsem Hospodin. 5 Kvůli své dávné nenávisti jsi vydalo syny Izraele napospas meči, když přišel čas jejich neštěstí, čas zúčtování s jejich vinami.^[2] 6 Proto, jakože jsem živ, praví Panovník Hospodin, vydám tě krveprolití a krev se ti bude lepit na paty. Když ti nevadilo krveprolití, bude se ti krev lepit na paty! 7 Obrátím pohoří Seír ve zpustošenou pustinu a zahubím každého, kdo by tudy šel nebo se tudy navracel. 8 Naplním tvé hory mrtvolami. Na tvých stráních, v údolích i ve všech roklích budou padat mečem pobití. 9 Způsobím, že z tebe zbude věčná pustina; tvá města zůstanou neobydlena. Tehdy poznáte, že já jsem Hospodin. 10 Říkáš: ‚Oba ty národy mi patří, obě ty země obsadím‘^[3] – jenže tam bydlí Hospodin! 11 Proto, jakože jsem živ, praví Panovník Hospodin, tvůj nenávistný hněv a závist vůči nim ti odplatím a dám se mezi nimi poznat, až tě budu soudit. 12 Tehdy poznáš, že já Hospodin jsem slyšel všechny tvé urážky proti izraelským horám. Prý: ‚Je z nich pustina, můžeme je klidně spolykat!‘ 13 Takovými řečmi jste se chlubili proti mně, chrlili jste svá slova proti mně. Já jsem to ale slyšel. 14 Tak praví Panovník Hospodin: K radosti celého světa tě zpustoším! 15 Tvou radost nad zpustošením dědictví domu Izraele ti odplatím: Budeš zpustošeno, pohoří Seír, i celý Edom se vším všudy! Tehdy poznají, že já jsem Hospodin.“

Bible Kralická

1 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí: 2 Synu člověčí, obrať tvář svou proti hoře Seir, a prorokuj proti ní. 3 A rci jí: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já jsem proti tobě, horo Seir, a vztáhnu ruku svou na tebe, a obrátím tě v hroznou poušť. 4 Města tvá v poušť obrátím, a ty budeš pustinou, i zvíš, že já jsem Hospodin, 5 Proto že máš nepřátelství věčné, a rozptyluješ syny Izraelské mečem v čas bídy jejich, v čas dokonání nepravosti. 6 Protož živť jsem já, praví Panovník Hospodin, že k zabití připravím tě, a krev tě stihati bude. Poněvadž krve vylévání v nenávisti nemáš, také tě krev stihati bude. 7 Obrátím, pravím, horu Seir v hroznou poušť, a vypléním z ní jdoucího přes ni i vracujícího se. 8 A naplním hory její zbitými jejími; na pahrbcích tvých i v údolích tvých, i při všech potocích tvých zbití mečem padati budou. 9 V pustiny věčné obrátím tě, tak že města tvá nebudou zase vzdělána, i zvíte, že já jsem Hospodin. 10 Proto že říkáš: Tito dva národové a tyto dvě země mé budou, a budeme dědičně vládnouti tou, v níž Hospodin přebýval, 11 Protož živť jsem já, praví Panovník Hospodin, žeť učiním podlé hněvu tvého a podlé závisti tvé, kterouž jsi prokázala z nenávisti své proti nim. I budu poznán od nich, když tě budu souditi. 12 A zvíš, že já Hospodin slyšel jsem všecka hanění tvá, kteráž jsi mluvila o horách Izraelských, řkuci: Zpuštěnyť jsou, námť jsou dány k sežrání. 13 Nebo jste se honosili proti mně ústy svými, a množili proti mně slova svá, což jsem sám slyšel. 14 Takto praví Panovník Hospodin: Jakž se veselí všecka ta země, tak pustinu učiním z tebe. 15 Jakž se veselíš nad dědictvím domu Izraelského, proto že zpustl, tak učiním i tobě. Pustinou budeš, ó horo Seir, i všecka země Idumejská naskrze, i zvědíť, že já jsem Hospodin.

Slovo na cestu

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

New International Version

A prophecy against Edom

1 The word of the Lord came to me: 2 ‘Son of man, set your face against Mount Seir; prophesy against it 3 and say: “This is what the Sovereign Lord says: I am against you, Mount Seir, and I will stretch out my hand against you and make you a desolate waste. 4 I will turn your towns into ruins and you will be desolate. Then you will know that I am the Lord. 5 ‘ “Because you harboured an ancient hostility and delivered the Israelites over to the sword at the time of their calamity, the time their punishment reached its climax, 6 therefore as surely as I live, declares the Sovereign Lord, I will give you over to bloodshed and it will pursue you. Since you did not hate bloodshed, bloodshed will pursue you. 7 I will make Mount Seir a desolate waste and cut off from it all who come and go. 8 I will fill your mountains with the slain; those killed by the sword will fall on your hills and in your valleys and in all your ravines. 9 I will make you desolate for ever; your towns will not be inhabited. Then you will know that I am the Lord. 10 ‘ “Because you have said, ‘These two nations and countries will be ours and we will take possession of them,’ even though I the Lord was there, 11 therefore as surely as I live, declares the Sovereign Lord, I will treat you in accordance with the anger and jealousy you showed in your hatred of them and I will make myself known among them when I judge you. 12 Then you will know that I the Lord have heard all the contemptible things you have said against the mountains of Israel. You said, ‘They have been laid waste and have been given over to us to devour.’ 13 You boasted against me and spoke against me without restraint, and I heard it. 14 This is what the Sovereign Lord says: while the whole earth rejoices, I will make you desolate. 15 Because you rejoiced when the inheritance of Israel became desolate, that is how I will treat you. You will be desolate, Mount Seir, you and all of Edom. Then they will know that I am the Lord.” ’