— Ochrana života - Poslušnost vůči Bohu se projevuje i ve vztahu k majetku bližního, ve způsobu života i při práci.
1 Nebudeš netečně přihlížet, jak se zaběhl býk tvého bratra nebo jeho ovce. Vrátíš je svému bratru.2 Jestliže tvůj bratr není blízko tebe a ty ho neznáš, zaženeš dobytče do svého domu a bude u tebe. Až tvůj bratr bude po něm pátrat, vrátíš mu je.3 Stejně naložíš s jeho oslem, stejně naložíš s jeho pláštěm, stejně naložíš s každou ztracenou věcí svého bratra, která se mu ztratila a tys ji nalezl. Nesmíš být netečný. 4 Nebudeš netečně přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním. 5 Žena na sebe nevezme, co patří muži, a muž neobleče, co nosí žena. Hospodin, tvůj Bůh, má v ohavnosti každého, kdo to činí. 6 Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat.7 Matku pustíš, mláďátka si smíš vzít. Tak ti bude dobře a budeš dlouho živ. 8 Když vystavíš nový dům, uděláš na střeše zábradlí. Neuvalíš na svůj dům vinu za prolitou krev, kdyby z něho někdo spadl. 9 Neosázíš svou vinici dvojím druhem, jinak bude nedotknutelné všechno, jak sadba, kterou jsi zasadil, tak úroda z vinice. 10 Nebudeš orat s volem a oslem zapřaženými spolu.11 Nebudeš si oblékat tkaninu ze směsi vlny a lnu. 12 Uděláš si střapce na všech čtyřech rozích své pokrývky, kterou se přikrýváš.
— Ochrana cti ženy - Zákon se ujímá dobrého jména ženy i neprovdané dívky.
13 Když si muž vezme ženu a vejde k ní, ale pak ji bude nenávidět,14 obviní ji ze špatnosti a bude o ní roznášet zlou pověst tím, že bude říkat: „Vzal jsem si tuto ženu, přiblížil jsem se k ní, ale zjistil jsem, že není panna,“15 tedy otec té dívky a její matka přinesou důkaz dívčina panenství do brány ke starším města.16 Otec té dívky řekne starším: „Tomu muži jsem dal za ženu svou dceru, ale on ji teď nenávidí.17 Hle, obviňuje ji ze špatnosti a říká: Zjistil jsem, že tvoje dcera nebyla panna. Tady je důkaz panenství mé dcery.“ A rozprostřou roušku před staršími města.18 I vezmou starší toho města onoho muže a ztrestají ho.19 Dají mu pokutu sto šekelů stříbra a předají je otci té dívky, protože roznášel zlou pověst o izraelské panně. Ta zůstane jeho ženou. Po celý svůj život ji nesmí propustit. 20 Jestliže však byla ta řeč pravdivá a u té dívky nebylo shledáno, že je panna,21 tedy vyvedou dívku ke vchodu do domu jejího otce, mužové jejího města ji ukamenují a zemře, neboť tím, že smilnila v domě svého otce, dopustila se v Izraeli hanebnosti. Tak odstraníš zlo ze svého středu. 22 Když bude přistižen muž, že ležel s vdanou ženou, oba zemřou: muž, který ležel se ženou, i ta žena. Tak odstraníš zlo z Izraele. 23 Když dívku, pannu zasnoubenou muži, najde nějaký muž v městě a bude s ní ležet,24 vyvedete oba dva k bráně toho města, ukamenujete je a zemřou: dívka proto, že v městě nekřičela, a muž proto, že ponížil ženu svého bližního. Tak odstraníš zlo ze svého středu. 25 Jestliže nalezne muž zasnoubenou dívku na poli a zmocní se jí a bude s ní ležet, zemře jenom ten muž, který s ní ležel.26 Dívce neuděláš nic. Dívka se nedopustila hříchu hodného smrti. Je to podobný případ, jako když někdo povstane proti svému bližnímu a zabije ho.27 Vždyť ji našel na poli, zasnoubená dívka křičela, ale nebyl tu nikdo, kdo by ji zachránil. 28 Když najde muž dívku, pannu, která není zasnoubena, a chytí ji, bude s ní ležet a budou přistiženi,29 muž, který s ní ležel, dá otci té dívky padesát šekelů stříbra. Stane se jeho ženou, protože ji ponížil. Po celý svůj život ji nesmí propustit.
Deuteronomium 22
Bible, překlad 21. století
1Když uvidíš bloudícího býka či ovci svého bratra, nebuď lhostejný, ale poctivě je přiveď svému bratru zpět.2Pokud tvůj bratr nebydlí poblíž anebo ho neznáš, přiveď to zvíře k sobě domů, ať u tebe zůstane, dokud se po něm tvůj bratr nebude ptát. Tehdy mu je vrátíš.3Totéž uděláš s jeho oslem, s jeho pláštěm a s čímkoli, co se tvému bratru ztratilo. Když to najdeš, nesmíš být lhostejný.4Když uvidíš osla nebo býka svého bratra, jak leží na cestě, nebuď lhostejný. Ochotně mu jej pomoz zvednout.5Žena se nesmí oblékat jako muž ani muž jako žena. Kdokoli to dělá, je Hospodinu, tvému Bohu, ohavný!6Když cestou narazíš na ptačí hnízdo (ať už na stromě nebo na zemi) s matkou sedící na ptáčatech či vejcích, neber matku i s mladými.7Mladé si smíš vzít, ale matku musíš pustit, aby se ti vedlo šťastně a byl jsi dlouho živ.8Když budeš stavět nový dům, udělej na střeše zábradlí. Kdyby z ní totiž někdo spadl, uvedl bys na svůj dům krev.9Neosívej svou vinici dalším druhem semene. Jinak to vše propadne svatyni – jak úroda toho semene, tak plody vinice.10Neorej volem a oslem zapřaženými spolu.11Neoblékej si látku z dvojího vlákna, ze směsi vlny a lnu.12Na čtyřech cípech pláště, který nosíš, si udělej třásně.[1]
Ochrana panenství
13Když si někdo vezme manželku, ale poté, co s ní bude spát, se mu znelíbí,14a tak ji začne očerňovat a pomlouvat: „Vzal jsem si tuto ženu, ale když jsem se s ní spojil, zjistil jsem, že není panna“,15pak ať otec s matkou té dívky přinesou důkaz jejího panenství ke stařešinům do městské brány.16Otec dívky ať stařešinům řekne: „Dal jsem svou dceru za ženu tomuto muži. On si ji ale zprotivil17a teď ji očerňuje. Prý: ‚Zjistil jsem, že tvá dcera není panna.‘ Zde je ale důkaz panenství mé dcery!“ A rozestřou její roucho před stařešiny města.18Stařešinové města pak onoho muže vezmou a potrestají ho.19Za to, že pomlouval izraelskou pannu, mu uloží pokutu sto šekelů[2] stříbra a dají je otci té dívky. Ta zůstane jeho manželkou a on ji po celý svůj život nesmí propustit.20Kdyby však to obvinění bylo pravdivé, kdyby se u té dívky nenašel důkaz panenství,21ať ji vyvedou ke vchodu do domu jejího otce a muži toho města ať ji ukamenují k smrti za to, že spáchala v Izraeli hanebnost, když smilnila v domě svého otce. Odstraň ze svého středu zlo!22Když někdo bude přistižen, jak spí s vdanou ženou, ať oba zemřou – muž, který s tou ženou spal, i ta žena. Odstraň z Izraele zlo!23Když někdo ve městě potká dívku, pannu zasnoubenou jinému muži, a vyspí se s ní,24vyveďte oba k městské bráně a ukamenujte je k smrti – dívku proto, že ve městě nekřičela, a muže proto, že zneuctil snoubenku svého bližního. Odstraň ze svého středu zlo!25Když někdo potká zasnoubenou dívku venku na poli, znásilní ji a vyspí se s ní, pak ať zemře jen ten muž.26Dívku netrestej, nezaslouží si smrt. Je to, jako když někdo napadne a zavraždí svého bližního.27Byla přece na poli – zasnoubená dívka křičela, ale nebyl tam nikdo, kdo by ji zachránil.28Když někdo potká dívku, pannu, která není zasnoubená, znásilní ji a vyspí se s ní, pak, budou-li přistiženi,29dá ten muž jejímu otci padesát šekelů[3] stříbra a ta dívka se stane jeho manželkou. Zneuctil ji, a tak ji po celý svůj život nesmí propustit.
Deuteronomium 22
Bible Kralická
1Jestliže bys uzřel vola aneb dobytče bratra svého, an bloudí, nepomineš jich, ale přivedeš je až k bratru svému.2Byť pak nebyl blízký bratr tvůj a neznal bys ho, uvedeš je však do domu svého, a bude u tebe, dokudž by se po něm neptal bratr tvůj, a navrátíš mu je.3Tolikéž učiníš s oslem jeho, s oděvem jeho, také i se všelikou věcí ztracenou bratra svého, kteráž by mu zhynula; když bys ji nalezl, nepomineš jí.4Vida osla bratra svého aneb vola jeho pod břemenem ležící na cestě, nepomineš jich, ale i hned ho s ním pozdvihneš.5Žena nebude nositi oděvu mužského, aniž se obláčeti bude muž v roucho ženské, nebo ohavnost před Hospodinem Bohem tvým jest, kdožkoli činí to.6Když bys našel hnízdo ptačí před sebou na cestě, na jakémkoli stromu aneb na zemi, s mladými neb vejci, a matka seděla by na mladých aneb na vejcích: nevezmeš matky s mladými,7Ale hned pustíš matku a mladé vezmeš sobě, aby tobě dobře bylo, a abys prodlil dnů svých.8Když bys stavěl dům nový, udělej zabradla vůkol střechy své, abys neuvedl viny krve na dům svůj, když by kdo upadl s něho.9Neposeješ vinice své směsicí rozličného semene, aby nebyl poškvrněn užitek semene, kteréž jsi vsel, i ovoce vinice.10Nebudeš orati volem a oslem spolu.11Neoblečeš roucha z rozdílných věcí, z vlny a lnu setkaného.12Prýmy zděláš sobě na čtyřech rozích oděvu svého, jímž se odíváš.13Když by pojal někdo ženu, a všel by k ní, a potom měl by ji v nenávisti,14A dal by příčinu k řečem o ní, v zlou pověst ji obláčeje a mluvě: Ženu tuto vzal jsem, a všed k ní, nenalezl jsem jí pannou:15Tedy otec děvečky a matka její vezmouce přinesou znamení panenství děvečky k starším města svého k bráně.16A dí otec děvečky k starším: Dceru svou dal jsem muži tomuto za manželku, kterýž ji v nenávisti má.17A hle, sám příčinu dal řečem o ní, mluvě: Nenalezl jsem při dceři tvé panenství, a teď hle, znamení panenství dcery mé. I roztáhnou roucho to před staršími města.18Tedy starší města toho jmou muže a trestati ho budou,19A uloží jemu pokutu sto lotů stříbra, kteréž dají otci děvečky, proto že vynesl zlou pověst proti panně Izraelské. I bude ji míti za manželku, kteréž nebude moci propustiti po všecky dny své.20Jináč byla-li by pravá žaloba ta, a nebylo by nalezeno panenství při děvečce:21Tedy vyvedou děvečku ke dveřím otce jejího, a uházejí ji lidé města toho kamením, a umře; nebo dopustila se nešlechetnosti v Izraeli, smilnivši v domě otce svého. Tak odejmeš zlé z prostředku sebe.22Kdyby kdo postižen byl, že obýval s ženou manželkou cizí, tedy umrou oni oba dva, muž, kterýž obýval s tou ženou, i žena také; i odejmeš zlé z Izraele.23Byla-li by děvečka panna zasnoubená muži, a nalezna ji někdo v městě, obýval by s ní:24Vyvedete oba dva k bráně města toho, a uházíte je kamením, a umrou, děvečka, proto že nekřičela, jsuci v městě, a muž proto, že ponížil ženy bližního svého; a odejmeš zlé z prostředku svého.25Pakli na poli nalezl by muž děvečku zasnoubenou, a násilí jí učině, obýval by s ní: smrtí umře muž ten sám,26Děvečce pak nic neučiníš. Nedopustila se hříchu hodného smrti; nebo jakož povstává někdo proti bližnímu svému a morduje život jeho, tak i při této věci.27Na poli zajisté nalezl ji; křičela děvečka zasnoubená, a žádný tu nebyl, kdo by ji vysvobodil.28Jestliže by nalezl někdo děvečku pannu, kteráž by zasnoubena nebyla, a vezma ji, obýval by s ní, a byli by postiženi:29Tedy dá muž ten, kterýž by obýval s ní, otci děvečky padesáte stříbrných, a bude jeho manželka, protože ponížil jí; nebude moci jí propustiti po všecky dny své.30Nevezme žádný manželky otce svého, a neodkryje podolka otce svého.
Deuteronomium 22
Slovo na cestu
Kapitola není v tomto překladu dostupná.
Deuteronomium 22
New International Version
1If you see your fellow Israelite’s ox or sheep straying, do not ignore it but be sure to take it back to its owner.2If they do not live near you or if you do not know who owns it, take it home with you and keep it until they come looking for it. Then give it back.3Do the same if you find their donkey or cloak or anything else they have lost. Do not ignore it.4If you see your fellow Israelite’s donkey or ox fallen on the road, do not ignore it. Help the owner to get it to its feet.5A woman must not wear men’s clothing, nor a man wear women’s clothing, for the Lord your God detests anyone who does this.6If you come across a bird’s nest beside the road, either in a tree or on the ground, and the mother is sitting on the young or on the eggs, do not take the mother with the young.7You may take the young, but be sure to let the mother go, so that it may go well with you and you may have a long life.8When you build a new house, make a parapet around your roof so that you may not bring the guilt of bloodshed on your house if someone falls from the roof.9Do not plant two kinds of seed in your vineyard; if you do, not only the crops you plant but also the fruit of the vineyard will be defiled.[1]10Do not plough with an ox and a donkey yoked together.11Do not wear clothes of wool and linen woven together.12Make tassels on the four corners of the cloak you wear.
Marriage violations
13If a man takes a wife and, after sleeping with her, dislikes her14and slanders her and gives her a bad name, saying, ‘I married this woman, but when I approached her, I did not find proof of her virginity,’15then the young woman’s father and mother shall bring to the town elders at the gate proof that she was a virgin.16Her father will say to the elders, ‘I gave my daughter in marriage to this man, but he dislikes her.17Now he has slandered her and said, “I did not find your daughter to be a virgin.” But here is the proof of my daughter’s virginity.’ Then her parents shall display the cloth before the elders of the town,18and the elders shall take the man and punish him.19They shall fine him a hundred shekels[2] of silver and give them to the young woman’s father, because this man has given an Israelite virgin a bad name. She shall continue to be his wife; he must not divorce her as long as he lives.20If, however, the charge is true and no proof of the young woman’s virginity can be found,21she shall be brought to the door of her father’s house and there the men of her town shall stone her to death. She has done an outrageous thing in Israel by being promiscuous while still in her father’s house. You must purge the evil from among you.22If a man is found sleeping with another man’s wife, both the man who slept with her and the woman must die. You must purge the evil from Israel.23If a man happens to meet in a town a virgin pledged to be married and he sleeps with her,24you shall take both of them to the gate of that town and stone them to death – the young woman because she was in a town and did not scream for help, and the man because he violated another man’s wife. You must purge the evil from among you.25But if out in the country a man happens to meet a young woman pledged to be married and rapes her, only the man who has done this shall die.26Do nothing to the woman; she has committed no sin deserving death. This case is like that of someone who attacks and murders a neighbour,27for the man found the young woman out in the country, and though the betrothed woman screamed, there was no-one to rescue her.28If a man happens to meet a virgin who is not pledged to be married and rapes her and they are discovered,29he shall pay her father fifty shekels[3] of silver. He must marry the young woman, for he has violated her. He can never divorce her as long as he lives.30A man is not to marry his father’s wife; he must not dishonour his father’s bed.[4]