Ageus 2 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

ZASLÍBENÍ O SLÁVĚ CHRÁMU - Prorok povzbuzuje budovatele chrámu zaslíbením, že nový chrám bude slavnější než první.

1 Dvacátého prvního dne sedmého měsíce stalo se slovo Hospodinovo skrze proroka Agea: 2 „Řekni judskému místodržiteli Zerubábelovi, synu Šealtíelovu, a veleknězi Jóšuovi, synu Jósadakovu, a pozůstatku lidu: 3 Kdo zůstal mezi vámi z těch, kteří viděli tento dům v jeho prvotní slávě? A jaký jej vidíte nyní? Není ve vašich očích jen pouhé nic? 4 Buď rozhodný, Zerubábeli, je výrok Hospodinův, buď rozhodný, veleknězi Jóšuo, synu Jósadakův, buď rozhodný, všechen lide země, je výrok Hospodinův. Dejte se do díla, neboť jsem s vámi, je výrok Hospodina zástupů, 5 podle slova, kterým jsem se vám zavázal, když jste vyšli z Egypta. Můj duch stojí uprostřed vás. Nebojte se!“ 6 „Toto praví Hospodin zástupů: Ještě jednou, a bude to brzy, otřesu nebem i zemí, mořem i souší. 7 Otřesu všemi pronárody, a přijdou s tím nejvzácnějším, co mají; a naplním tento dům slávou, praví Hospodin zástupů. 8 Mé je stříbro, mé je zlato, je výrok Hospodina zástupů. 9 Sláva tohoto nového domu bude větší nežli prvního, praví Hospodin zástupů. A na tomto místě budu udílet pokoj, je výrok Hospodina zástupů.“

VÝZVA K ZAMYŠLENÍ - Prorok volá lid k svatosti života a ohlašuje mu Boží požehnání.

10 Dvacátého čtvrtého dne devátého měsíce druhého roku vlády Dareiovy stalo se slovo Hospodinovo k proroku Ageovi. 11 Toto praví Hospodin zástupů: „Požádej kněze o poučení. 12 ‚Kdyby někdo nesl svaté maso v cípu svého šatu a dotkl by se tím cípem chleba, kaše, vína, oleje nebo jakéhokoli jídla, bude to tím posvěceno?‘“ Kněží odpověděli: „Nikoli.“ 13 I řekl Ageus: „Kdyby se někdo poskvrněný mrtvolou dotkl něčeho z těchto věcí, poskvrní se to tím?“ Kněží odpověděli: „Poskvrní.“ 14 Ageus nato pokračoval: „Tak je tomu přede mnou s tímto lidem, s tímto pronárodem, je výrok Hospodinův, i se vším dílem jejich rukou: cokoli sem přinášejí, je poskvrněné. 15 Ale vezměte si k srdci, co bude od tohoto dne dál. Dříve než byl v Hospodinově chrámě kladen kámen ke kameni, 16 co se dálo? Když někdo přišel k hromadě obilí pro dvacet měr, bylo na ní jen deset. Když někdo přišel k lisu, aby nabral z kádě padesát měr, bylo v ní jen dvacet. 17 Bil jsem rzí, obilnou snětí a krupobitím vás i všechno dílo vašich rukou, a přece se nikdo z vás ke mně neobrátil, je výrok Hospodinův. 18 Vezměte si k srdci, co bude od tohoto dne dál, od dvacátého čtvrtého dne devátého měsíce, ode dne, kdy byl znovu založen chrám Hospodinův! Vezměte si to k srdci. 19 Ačkoli ještě není zrno na sýpce a vinná réva, fíkovník, granátovník a oliva nepřinesly dosud ovoce, od tohoto dne budu žehnat.“

ZASLÍBENÍ ZERUBÁBELOVI - Hospodin zničí pohanské mocnosti a zpečetí v potomku Davidově příchod svého království.

20 Dvacátého čtvrtého dne toho měsíce stalo se slovo Hospodinovo k Ageovi ještě jednou: 21 „Řekni judskému místodržiteli Zerubábelovi: Otřesu nebem i zemí. 22 Podvrátím trůny všech království a zlomím sílu království pronárodů, převrátím vůz i s těmi, kteří na něm jezdí, klesnou koně i s jezdci, každý padne mečem svého bratra. 23 V onen den, je výrok Hospodina zástupů, vezmu tebe, svého služebníka, Zerubábeli, synu Šealtíelův, je výrok Hospodinův, a učiním tě pečetním prstenem, neboť jsem tě vyvolil, je výrok Hospodina zástupů.“

Bible, překlad 21. století

Budoucí sláva

1 jednadvacátého dne sedmého měsíce,^[1] přišlo skrze proroka Agea slovo Hospodinovo: 2 „Promluv k judskému místodržiteli Zerubábelovi, synu Šealtielovu, k veleknězi Jošuovi, synu Jocadakovu, i ke zbývajícímu lidu: 3 Zbývá mezi vámi ještě někdo, kdo viděl tento chrám v jeho dřívější slávě? A jak ho vidíte teď? Nepřipadá vám jako nic? 4 Nuže vzchop se, Zerubábeli! praví Hospodin. Vzchop se, veleknězi Jošuo, synu Jocadakův! Vzchop se, všechen lide této země, praví Hospodin, a dejte se do práce. Vždyť já jsem s vámi, praví Hospodin zástupů. 5 To je slovo, které jsem vám dal, když jste vycházeli z Egypta.^[2] Můj Duch zůstává vprostřed vás. Nebojte se! 6 Tak praví Hospodin zástupů: Ještě jednou, a to brzy, otřesu nebem i zemí, mořem i souší. 7 Otřesu všemi národy, takže přijdou se svými poklady, a já tento chrám naplním slávou, praví Hospodin zástupů. 8 Mé je stříbro a mé je zlato, praví Hospodin zástupů. 9 Sláva tohoto nového chrámu bude větší než toho prvního, praví Hospodin zástupů. Na tomto místě daruji pokoj, praví Hospodin zástupů.“

Ode dneška požehnám

10 Čtyřiadvacátého dne devátého měsíce ve druhém roce Dareiovy vlády^[3] dostal prorok Ageus slovo Hospodinovo: 11 „Tak praví Hospodin zástupů – Zeptej se kněží na zákon: 12 Kdyby někdo nesl v cípu svého pláště posvěcené maso a tím cípem by se dotkl chleba, kaše, vína, oleje nebo jakéhokoli jídla, posvětí se to?“ „Ne,“ odpověděli kněží.^[4] 13 „A kdyby se čehokoli takového dotkl někdo poskvrněný mrtvolou,“ pokračoval Ageus, „poskvrní se to?“ „Ano, poskvrní,“ odpověděli kněží.^[5] 14 Na to Ageus řekl: „Stejné je to v mých očích s tímto lidem a s tímto národem, praví Hospodin. Stejné je to se vším, co dělají a co tu obětují – je to nečisté! 15 Všímejte si ale, jak bude ode dneška dál. Jak bylo předtím, než se v Hospodinově chrámu začal pokládat kámen na kámen? 16 Kdo tehdy přišel k hromadě zrní pro dvacet měr, našel tam jen deset. Kdo přišel k vinné kádi pro padesát měr, našel tam jen dvacet. 17 Všechno, na čem jste pracovali, jsem bil plísní, snětí a kroupami, a přesto jste na mě nedbali, praví Hospodin.^[6] 18 Všímejte si, jak bude ode dneška dál, jak bude od čtyřiadvacátého dne devátého měsíce – ode dne, kdy byl znovu založen Hospodinův chrám. Všímejte si: 19 Je už v obilnici zrní? Réva, fíkovník, granátovník ani oliva ještě nerodí? Ode dneška vám požehnám.“

Slovo pro Zerubábela

20 Čtyřiadvacátého dne téhož měsíce^[7] dostal Ageus podruhé slovo Hospodinovo: 21 „Řekni judskému místodržiteli Zerubábelovi: Otřesu nebem i zemí. 22 Převrhnu královské trůny a sílu pohanských říší zničím. Převrhnu vozy i s vozataji, takže padnou koně a jejich jezdci se navzájem pobijí. 23 V ten den, praví Hospodin zástupů, tě vezmu, můj služebníku Zerubábeli, synu Šealtielův, praví Hospodin, a učiním tě svým pečetním prstenem, protože tebe jsem si vyvolil, praví Hospodin zástupů.“

Bible Kralická

1 Dne dvadcátého čtvrtého, měsíce šestého, léta druhého Daria krále. 2 Měsíce sedmého, dvadcátého prvního dne téhož měsíce, stalo se slovo Hospodinovo skrze Aggea proroka, řkoucí: 3 Mluv nyní k Zorobábelovi synu Salatielovu, knížeti Judskému, a Jozue synu Jozadakovu, knězi nejvyššímu, i k ostatkům lidu, řka: 4 Kdo jest mezi vámi pozůstalý, ješto viděl dům ten v slávě jeho první? A jaký vy jej nyní vidíte? Zdaliž není proti onomu jako nic před očima vašima? 5 A však nyní posilň se Zorobábeli, praví Hospodin, posilň se i Jozue synu Jozadakův, kněže nejvyšší, a posilň se všecken lide země této, praví Hospodin, a dodělejte; nebo já s vámi jsem, praví Hospodin zástupů, 6 Podlé slova, jímž jsem smlouvu učinil s vámi, když jste vycházeli z Egypta. Duch také můj stane u prostřed vás, nebojtež se. 7 Nebo takto praví Hospodin zástupů: Po malém času, aj, já ještě jednou pohnu nebem i zemí, a mořem i suchostí. 8 Pohnu, pravím, všemi národy, a přijdou k Žádoucímu všechněm národům, i naplním dům tento slávou, praví Hospodin zástupů. 9 Méť jest stříbro a mé jest zlato, praví Hospodin zástupů. 10 Větší bude sláva domu tohoto posledního, než onoho prvního, praví Hospodin zástupů; nebo na tomto místě způsobím pokoj, praví Hospodin zástupů. 11 Dvadcátého čtvrtého dne, devátého měsíce, léta druhého Daria, stalo se slovo Hospodinovo skrze Aggea proroka, řkoucí: 12 Takto praví Hospodin zástupů: Vzeptej se nyní kněží na zákon, řka: 13 Ej, kdyby někdo nesl maso svaté v křídle sukně své, aneb dotkl by se křídlem svým chleba, neb vaření, neb vína, neb oleje, neb jakéžkoli krmě, zdali bude posvěcen? I odpověděli kněží a řekli: Nikoli. 14 Tedy řekl Aggeus: Jestliže někdo jsa nečistý od těla mrtvého, dotkl by se něčeho z těch věcí, bude-li nečisté? I odpověděli kněží a řekli: Nečisté bude. 15 Tedy odpovídaje Aggeus, řekl: Tak lid tento a tak národ tento před tváří mou, praví Hospodin, a tak všecko dílo rukou jejich, i cožkoli obětovali tam, nečisté bylo. 16 Nyní tedy přiložte medle srdce své od tohoto dne až do onoho, jakž přestal kladen býti kámen na kameni v domě Hospodinově, 17 Od toho času, když přišel někdo k hromadě dvadcíti, bylo jen deset; když přišel k kádi, aby nabral padesáte z presu, bylo jen dvadcet. 18 Bil jsem vás suchem a rzí, i krupobitím všecko dílo rukou vašich, však žádný z vás neobrátil se ke mně, praví Hospodin. 19 Přiložte již srdce své od tohoto dne až do onoho, ode dne dvadcátého čtvrtého, měsíce devátého, až do dne, v kterémž založen byl chrám Hospodinův, (přiložte srdce své). 20 Zdali již jest semeno v obilnici? Anobrž ani vinný kmen, ani fík, ani strom jablek zrnatých, ani strom olivový nevydal ovoce. Od tohoto dne požehnám. 21 Potom stalo se slovo Hospodinovo po druhé k Aggeovi, dvadcátého čtvrtého dne téhož měsíce, řkoucí: 22 Mluv k Zorobábelovi knížeti Judskému, řka: Já pohnu nebem i zemí, 23 A podvrátím stolici království, a zkazím sílu království pohanských; podvrátím, pravím, vůz i ty, kteříž na něm jezdí, a sejdou koni i jezdci jejich jeden každý od meče bratra svého. [ (Haggai 2:24) V ten den, praví Hospodin zástupů, vezmu tebe, Zorobábeli synu Salatielův, služebníče můj, praví Hospodin, a učiním tě jako pečetní prsten; nebo jsem tě vyvolil, praví Hospodin zástupů. ]

New International Version

1 on the twenty-first day of the seventh month, the word of the Lord came through the prophet Haggai: 2 ‘Speak to Zerubbabel son of Shealtiel, governor of Judah, to Joshua son of Jozadak,^[1] the high priest, and to the remnant of the people. Ask them, 3 “Who of you is left who saw this house in its former glory? How does it look to you now? Does it not seem to you like nothing? 4 But now be strong, Zerubbabel,” declares the Lord. “Be strong, Joshua son of Jozadak, the high priest. Be strong, all you people of the land,” declares the Lord, “and work. For I am with you,” declares the Lord Almighty. 5 “This is what I covenanted with you when you came out of Egypt. And my Spirit remains among you. Do not fear.” 6 ‘This is what the Lord Almighty says: “In a little while I will once more shake the heavens and the earth, the sea and the dry land. 7 I will shake all nations, and what is desired by all nations will come, and I will fill this house with glory,” says the Lord Almighty. 8 “The silver is mine and the gold is mine,” declares the Lord Almighty. 9 “The glory of this present house will be greater than the glory of the former house,” says the Lord Almighty. “And in this place I will grant peace,” declares the Lord Almighty.’

Blessings for a defiled people

10 On the twenty-fourth day of the ninth month, in the second year of Darius, the word of the Lord came to the prophet Haggai: 11 ‘This is what the Lord Almighty says: “Ask the priests what the law says: 12 if someone carries consecrated meat in the fold of their garment, and that fold touches some bread or stew, some wine, olive oil or other food, does it become consecrated?” ’ The priests answered, ‘No.’ 13 Then Haggai said, ‘If a person defiled by contact with a dead body touches one of these things, does it become defiled?’ ‘Yes,’ the priests replied, ‘it becomes defiled.’ 14 Then Haggai said, ‘ “So it is with this people and this nation in my sight,” declares the Lord. “Whatever they do and whatever they offer there is defiled. 15 ‘ “Now give careful thought to this from this day on^[2] – consider how things were before one stone was laid on another in the Lord’s temple. 16 When anyone came to a heap of twenty measures, there were only ten. When anyone went to a wine vat to draw fifty measures, there were only twenty. 17 I struck all the work of your hands with blight, mildew and hail, yet you did not return to me,” declares the Lord. 18 “From this day on, from this twenty-fourth day of the ninth month, give careful thought to the day when the foundation of the Lord’s temple was laid. Give careful thought: 19 is there yet any seed left in the barn? Until now, the vine and the fig-tree, the pomegranate and the olive tree have not borne fruit. ‘ “From this day on I will bless you.” ’

Zerubbabel the Lord’s signet ring

20 The word of the Lord came to Haggai a second time on the twenty-fourth day of the month: 21 ‘Tell Zerubbabel governor of Judah that I am going to shake the heavens and the earth. 22 I will overturn royal thrones and shatter the power of the foreign kingdoms. I will overthrow chariots and their drivers; horses and their riders will fall, each by the sword of his brother. 23 ‘ “On that day,” declares the Lord Almighty, “I will take you, my servant Zerubbabel son of Shealtiel,” declares the Lord, “and I will make you like my signet ring, for I have chosen you,” declares the Lord Almighty.’