1 Pavel, z vůle Boží apoštol Krista Ježíše, poslaný hlásat zaslíbený život v Kristu Ježíši –2 Timoteovi, milovanému synu: Milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce a Krista Ježíše, našeho Pána.
— Díkůvzdání
3 Děkuji za tebe Bohu, kterému sloužím s čistým svědomím jako moji předkové, když na tebe neustále myslím ve svých modlitbách ve dne v noci.4 Vzpomínám na tvé slzy a toužím tě spatřit, aby moje radost byla úplná.5 Připomínám si tvou upřímnou víru, kterou měla už tvá babička Lóis a tvá matka Euniké a kterou máš, jak jsem přesvědčen, i ty. 6 Proto ti kladu na srdce, abys rozněcoval oheň Božího daru, kterého se ti dostalo vzkládáním mých rukou.7 Neboť Bůh nám nedal ducha bázlivosti, nýbrž ducha síly, lásky a rozvahy.8 Nestyď se tedy vydávat svědectví o našem Pánu; ani za mne, jeho vězně, se nestyď, nýbrž snášej spolu se mnou všechno zlé pro evangelium. K tomu ti dá sílu Bůh,9 který nás spasil a povolal svatým povoláním ne pro naše skutky, nýbrž ze svého rozhodnutí a z milosti, kterou nám daroval v Kristu Ježíši před věčnými časy10 a nyní zjevil příchodem našeho Spasitele Ježíše Krista. On zlomil moc smrti a zjevil nepomíjející život v evangeliu.11 K jeho zvěstování jsem já byl ustanoven hlasatelem, apoštolem a učitelem.12 Proto také všechno snáším a nestydím se vydávat svědectví, neboť vím, komu jsem uvěřil. Jsem přesvědčen, že on má moc chránit, co mi svěřil, až do onoho dne.
— Výzva k věrnosti
13 Měj za vzor zdravých slov to, co jsi slyšel ode mne ve víře a lásce, která nás spojuje v Kristu Ježíši.14 Svěřený poklad chraň mocí Ducha svatého, který v nás přebývá. 15 Víš, že se ode mne odvrátili všichni v Asii, mezi nimi Fygelos a Hermogenés.16 Kéž Pán prokáže milosrdenství Oneziforově rodině. Několikrát mě potěšil a nestyděl se za mé řetězy;17 když přišel do Říma, usilovně mě hledal, až mě našel.18 Kéž mu Pán dá, aby u něho našel milosrdenství v onen den. A jaké služby vykonal v Efezu, víš nejlépe sám.
2. Timoteovi 1
Bible, překlad 21. století
1Pavel, z Boží vůle apoštol Krista Ježíše, poslaný zvěstovat život zaslíbený v Kristu Ježíši,2milovanému synu Timoteovi: Milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce a od Krista Ježíše, našeho Pána.
Nestyď se za evangelium
3Ve dne i v noci děkuji Bohu, jemuž sloužím s čistým svědomím tak jako naši předkové, když na tebe vzpomínám ve svých modlitbách.4Nemohu zapomenout na tvé slzy; toužím tě znovu vidět a být naplněn radostí.5Vzpomínám na upřímnou víru, kterou měla už tvá babička Lois, tvá matka Euniké a kterou, jak jsem přesvědčen, máš i ty.6Proto ti připomínám, abys v sobě rozněcoval ten Boží dar, který jsi přijal skrze vkládání mých rukou.7Bůh nám nedal ducha strachu, ale ducha síly, lásky a rozvahy.8Proto se nestyď za svědectví našeho Pána ani za mě, jeho vězně, ale v Boží síle se mnou snášej útrapy pro evangelium.9Vždyť on nás spasil a povolal svatým povoláním; ne díky našim skutkům, ale díky jeho vlastnímu záměru a milosti, kterou nám v Kristu Ježíši udělil před začátkem věků.10Tato milost se nyní projevila v příchodu našeho Spasitele, Krista Ježíše, který zrušil vládu smrti a skrze evangelium zjevil život a nesmrtelnost.11Právě to jsem povolán zvěstovat jako kazatel, apoštol a učitel.12Proto snáším toto všechno a nestydím se za to, neboť vím, komu jsem uvěřil. A jsem si jist, že on je schopen zachovat to, co jsem mu svěřil, až do onoho dne.13To, co jsi ode mě slyšel, měj za příklad zdravého učení. Zůstávej ve víře a lásce, která je v Kristu Ježíši.14Skrze Ducha svatého, jenž v nás přebývá, opatruj ten vzácný poklad, který ti byl svěřen.15Jak víš, všichni v Asii včetně Fygela a Hermogena se ode mě odvrátili.16Kéž Pán prokáže milosrdenství Onesiforovu domu. Často mě přicházel povzbudit a nestyděl se za mé řetězy.17Naopak, když přišel do Říma, usilovně mě hledal, dokud mě nenašel.18Kéž Pán dá, aby u něj v onen den došel milosrdenství. A jak moc mi pomohl v Efesu, víš nejlépe sám.
2. Timoteovi 1
Bible Kralická
1Pavel, apoštol Ježíše Krista, skrze vůli Boží, podle zaslíbení života, kterýž jest v Kristu Ježíši,2Timoteovi milému synu: Milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce a Krista Ježíše Pána našeho.3Díky činím Bohu, jemuž sloužím, jako i předkové moji, v svědomí čistém, z toho, že mám na tě ustavičnou pamět na svých modlitbách ve dne i v noci,4Žádaje viděti tebe, zpomínaje na tvé slzy, abych radostí naplněn byl,5Rozpomínaje se na tu víru, kteráž v tobě jest bez pokrytství, kteráž byla nejprv v bábě tvé Loidě, a v matce tvé Eunice, a tak smyslím, že i v tobě.6Pro kteroužto příčinu napomínám tebe, abys rozněcoval v sobě dar Boží, kterýžť jest dán skrze vzkládání rukou mých.7Nebo nedal nám Bůh ducha bázně, ale moci, a milování, a mysli způsobné.8Protož nestyď se za svědectví Pána našeho, ani za mne, vězně jeho, ale čitedlen buď úzkostí přicházejících pro evangelium podle moci Boží,9Kterýž spasil nás, a povolal povoláním svatým, ne podle skutků našich, ale podle uložení svého a milosti nám dané v Kristu Ježíši před časy věků,10Nyní pak teprv zjevené skrze příští Spasitele našeho Jezukrista, kterýž zahladil smrt, život pak na světlo vyvedl, i nesmrtelnost skrze evangelium,11Jehožto já ustanoven jsem kazatelem, a apoštolem, i učitelem pohanů.12A pro tu příčinu toto všecko trpím, ale nestydímť se za to; nebo vím, komu jsem uvěřil, a jist jsem tím, že mocen jest toho, což jsem u něho složil, ostříhati až do onoho dne.13Mějž jistý příklad zdravých řečí, kteréž jsi slýchal ode mne, u víře a v lásce, kteráž jest v Kristu Ježíši.14Výborného toho pokladu ostříhej, skrze Ducha svatého přebývajícího v nás.15Víš snad o tom, že se odvrátili ode mne všickni, kteříž jsou v Azii, z nichžto jest Fygellus a Hermogenes.16Dejž milosrdenství Pán domu Oneziforovu; nebo často mi činil pohodlí, aniž se styděl za řetězy mé.17Nýbrž přišed do Říma, pilně mne hledal, a nalezl.18Dejž jemu Pán nalézti milosrdenství u Pána v onen den. A jak mi mnoho posluhoval v Efezu, ty výborně víš.
2. Timoteovi 1
Slovo na cestu
Vzpomínky na přátelství povzbuzují
1-2Timoteji, můj drahý synu, přeji ti Boží pokoj, milost a slitování! Jsem za tebe tolik vděčný Bohu;3myslím na tebe každý den a nejednu noc jsem vyplnil prosbami, aby ti Bůh bohatě žehnal.4Když si vzpomenu, jak jsi při našem rozloučení plakal, nejraději bych se hned rozběhl za tebou – tak rád bych tě ještě jednou uviděl.5Vzpomínám na tvou upřímnou víru, jakou jsem poznal už u tvé babičky a maminky. Jistě si pamatuješ, jak jsem na tebe vkládal ruce, když jsem ti svěřoval službu v církvi.6-8Bůh ti dal všechny dary a schopnosti, které potřebuješ. A tak když budeš toto božské obdarování rozvíjet a podporovat, nepřijde ti nikdy zatěžko hovořit o Kristu s lidmi, ani ti nebude trapné přiznat se k přátelství se mnou, i když jsem kvůli Kristu v okovech. Naopak – dostaneš dost odvahy a síly snášet pro něho třeba i stejné utrpení.
Příkladný život je víc než pouhá slova
9To on nás zachránil a vyvolil pro zvláštní úlohu. Nesvěřil nám ji proto, že bychom se o to sami zasloužili, ale protože se tak už dávno sám rozhodl. Již před stvořením světa nám daroval svou milost10a ta se viditelně projevila, když Kristus přišel, aby zlomil moc smrti a ukázal nám, jak důvěrou v něho můžeme dospět k věčnému životu.11A mne si Bůh zvolil za svého vyslance, abych tyto věci hlásal a učil.12Kvůli tomu jsem teď právě za mřížemi, ale nijak se za to nestydím, protože znám toho, komu jsem uvěřil. Jsem si jist, že vše, co mi svěřil, s jeho pomocí bezpečně zachovám až do jeho příchodu.13Drž se tedy vždycky toho, co jsi ode mne slyšel. Měj to za pravidlo a příklad, jak máš sám mluvit, a s láskou důvěřuj Kristu Ježíši.14S pomocí jeho Ducha, který v nás bydlí, opatruj jako oko v hlavě duchovní jmění, které ti Bůh daroval.
Pravé přátelství je oporou v těžkostech
15Jak už asi víš, všichni křesťané, kteří sem přišli se mnou z Asie, mě teď opustili. Odešel i Fygellos a Hermogenes.16Jen Oneziforus mě sem chodil často navštěvovat a mě vždycky tak povzbudilo a zahřálo u srdce, že se za mne jako vězně nestyděl. Bůh žehnej celé jeho rodině!17Když přišel do Říma, pátral po mně tak dlouho, až mne našel.18Ať mu to Pán bohatě odplatí po svém příchodu. A co pro mne znamenala jeho pomoc v Efezu, to víš nejlíp sám.
2. Timoteovi 1
New International Version
1Paul, an apostle of Christ Jesus by the will of God, in keeping with the promise of life that is in Christ Jesus,2To Timothy, my dear son: Grace, mercy and peace from God the Father and Christ Jesus our Lord.
Thanksgiving
3I thank God, whom I serve, as my ancestors did, with a clear conscience, as night and day I constantly remember you in my prayers.4Recalling your tears, I long to see you, so that I may be filled with joy.5I am reminded of your sincere faith, which first lived in your grandmother Lois and in your mother Eunice and, I am persuaded, now lives in you also.
Appeal for loyalty to Paul and the gospel
6For this reason I remind you to fan into flame the gift of God, which is in you through the laying on of my hands.7For the Spirit God gave us does not make us timid, but gives us power, love and self-discipline.8So do not be ashamed of the testimony about our Lord or of me his prisoner. Rather, join with me in suffering for the gospel, by the power of God.9He has saved us and called us to a holy life – not because of anything we have done but because of his own purpose and grace. This grace was given us in Christ Jesus before the beginning of time,10but it has now been revealed through the appearing of our Saviour, Christ Jesus, who has destroyed death and has brought life and immortality to light through the gospel.11And of this gospel I was appointed a herald and an apostle and a teacher.12That is why I am suffering as I am. Yet this is no cause for shame, because I know whom I have believed, and am convinced that he is able to guard what I have entrusted to him until that day.13What you heard from me, keep as the pattern of sound teaching, with faith and love in Christ Jesus.14Guard the good deposit that was entrusted to you – guard it with the help of the Holy Spirit who lives in us.
Examples of disloyalty and loyalty
15You know that everyone in the province of Asia has deserted me, including Phygelus and Hermogenes.16May the Lord show mercy to the household of Onesiphorus, because he often refreshed me and was not ashamed of my chains.17On the contrary, when he was in Rome, he searched hard for me until he found me.18May the Lord grant that he will find mercy from the Lord on that day! You know very well in how many ways he helped me in Ephesus.