2. Samuelova 5 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

DAVID V JERUZALÉMĚ - — Dobytí Jeruzaléma - David se stane králem nad celým Izraelem. - V dobytém městě si dává vystavět královské sídlo.

1 Všechny izraelské kmeny přišly k Davidovi do Chebrónu a prohlásily: „Hle, jsme tvá krev a tvé tělo. 2 Už tenkrát, když králem nad námi byl Saul, vyváděl a přiváděl jsi Izraele ty. Tobě Hospodin řekl: ‚Ty budeš pást Izraele, můj lid, ty budeš vévodou nad Izraelem.‘“ 3 Přišli i všichni izraelští starší ke králi do Chebrónu a král David s nimi v Chebrónu uzavřel před Hospodinem smlouvu. I pomazali Davida za krále nad Izraelem. 4 Davidovi bylo třicet let, když se stal králem; kraloval čtyřicet let. 5 V Chebrónu kraloval nad Judou sedm let a šest měsíců, v Jeruzalémě kraloval třiatřicet let nad celým Izraelem i nad Judou. 6 Král šel se svými muži na Jeruzalém proti Jebúsejcům, obyvatelům země. Ti Davidovi řekli: „Sem nevstoupíš, leč bys odstranil slepé a kulhavé.“ Prohlásili: „Sem David nevstoupí.“ 7 Ale David dobyl skalní pevnost Sijón, to je Město Davidovo. 8 Onoho dne David řekl: „Každý, kdo chce bít Jebúsejce, ať pronikne vodní štolou na ty kulhavé a slepé, které David z duše nenávidí.“ Proto se říká: ‚Slepý a kulhavý nevstoupí do Božího domu.‘ 9 David se usadil ve skalní pevnosti a nazval ji Město Davidovo. Vybudoval okruh od Miló až k domu. 10 David se stále více vzmáhal a Hospodin, Bůh zástupů, byl s ním. 11 Týrský král Chíram poslal k Davidovi posly; poslal mu cedrové dřevo, tesaře a kameníky; ti postavili Davidovi dům. 12 David poznal, že jej Hospodin potvrdil za krále nad Izraelem a že kvůli svému izraelskému lidu povznese jeho království.

— Davidovi synové narození v Jeruzalémě - Seznam synů, kteří se Davidovi narodili v Jeruzalémě.

13 Po svém příchodu z Chebrónu si vzal David další ženiny a ženy z Jeruzaléma. Davidovi se narodili další synové a dcery. 14 Toto jsou jména těch, kteří se mu narodili v Jeruzalémě: Šamúa, Šóbab, Nátan, Šalomoun, 15 Jibchár, Elíšúa, Nefeg a Jafía, 16 Elíšáma, Eljáda a Elífelet.

— Vítězství nad Pelištejci - David se doptává Hospodina, jenž řídí jeho boje. Hospodin mu dává vítězství v dolině Refájců.

17 Když Pelištejci uslyšeli, že byl David pomazán za krále nad Izraelem, vytáhli všichni Pelištejci Davida hledat. David o tom uslyšel a sestoupil ke skalní pevnosti. 18 Pelištejci přitáhli a rozložili se v dolině Refájců. 19 David se doptával Hospodina: „Mám proti Pelištejcům vytáhnout? Vydáš mi je do rukou?“ Hospodin Davidovi odpověděl: „Vytáhni. Určitě ti vydám Pelištejce do rukou.“ 20 David přišel do Baal-perasímu. Tam je David pobil. Prohlásil: „Hospodin jako prudké vody prolomil přede mnou řady mých nepřátel.“ Proto pojmenovali to místo Baal-perasím (to je Pán průlomů). 21 Pelištejci tam zanechali své modlářské stvůry; David a jeho muži je odnesli. 22 Pelištejci potom vytáhli znovu a rozložili se v dolině Refájců. 23 Když se David doptával Hospodina, on odpověděl: „Netáhni. Obejdi je zezadu a napadni je směrem od balzámovníků. 24 Jakmile uslyšíš v korunách balzámovníků šelest kroků, tehdy si pospěš, neboť tehdy vyjde před tebou Hospodin a pobije tábor Pelištejců.“ 25 David vykonal, co mu Hospodin přikázal, a pobíjel Pelištejce od Geby až do Gezeru.

Bible, překlad 21. století

David králem celého Izraele

1 Všechny izraelské kmeny přišly za Davidem do Hebronu se slovy: „Hle, jsme tvá krev a tělo! 2 Už za časů našeho krále Saula jsi vodíval Izrael do boje a znovu jej přiváděl. Tobě Hospodin řekl: ‚Ty budeš pastýřem mého lidu Izraele, ty budeš Izraeli vůdcem.‘“ 3 Když tehdy za králem do Hebronu přišli všichni stařešinové Izraele, král David s nimi v Hebronu uzavřel smlouvu před Hospodinem a oni Davida pomazali za krále nad Izraelem. 4 Davidovi bylo třicet let, když se stal králem, a kraloval čtyřicet let. 5 Sedm let a šest měsíců kraloval v Hebronu nad Judou a dalších třiatřicet let kraloval v Jeruzalémě nad celým Izraelem i Judou. 6 Král pak se svými muži vytáhl na Jeruzalém, totiž na Jebusejce, kteří v tom kraji bydleli. Ti Davidovi řekli: „Sem se nedostaneš – i slepci a mrzáci tě odrazí!“ Prohlašovali, že se tam David nedostane. 7 David ale pevnost Sion dobyl. Teď je to Město Davidovo. 8 David toho dne prohlásil: „Kdo chce zaútočit na Jebusejce, ten ať na ty mrzáky a slepce udeří vodním tunelem!“ Velice totiž Davida popudili. Proto se začalo říkat: „Slepec ani mrzák nesmí do paláce.“ 9 David se pak v té pevnosti usadil, a tak dostala jméno Město Davidovo. Vystavěl město okolo ní od terasy Milo až k paláci. 10 Tak se David stále více vzmáhal a Hospodin, Bůh zástupů, byl s ním. 11 Chíram, král Týru, pak vyslal k Davidovi posly s cedrovým dřevem a také tesaře a kameníky, aby Davidovi postavili palác. 12 Tehdy David poznal, že jej Hospodin potvrdil za krále nad Izraelem a že vyzdvihl jeho království ve prospěch jeho lidu, Izraele. 13 Když David přišel z Hebronu, vzal si v Jeruzalémě další konkubíny a manželky, a tak se Davidovi narodili další synové a dcery. 14 Toto jsou jména těch, kteří se mu narodili v Jeruzalémě: Šamua, Šobab, Nátan, Šalomoun, 15 Jibchar, Elišua, Nefeg, Jafia, 16 Elišama, Eliada a Elifelet. 17 Jakmile Filištíni uslyšeli, že David byl pomazán za krále nad Izraelem, všichni se ho vypravili hledat. David se o tom doslechl a uchýlil se do pevnosti. 18 Když Filištíni přitáhli a rozložili se v údolí Refaim, 19 David se ptal Hospodina: „Mám na Filištíny zaútočit? Vydáš mi je do rukou?“ „Zaútoč!“ odpověděl mu Hospodin. „Filištíny ti jistě vydám do rukou.“ 20 David tedy přitáhl do Baal-peracimu a porazil je tam. Tehdy řekl: „Jako proráží vodní proud, tak přede mnou Hospodin prolomil řady mých nepřátel.“ To místo pak nazval Baal-peracim, Pán průlomů. 21 Filištíni tam nechali své modly a David je se svými muži odnesl. 22 Filištíni později znovu vytáhli a rozložili se v údolí Refaim. 23 David se ptal Hospodina, a ten mu řekl: „Neútoč. Obejdi je zezadu a napadni je od moruší. 24 Až v korunách moruší uslyšíš šelest šlépějí, vyrazíš, neboť tehdy před tebou vytáhl Hospodin, aby porazil vojsko Filištínů.“ 25 David udělal, co mu Hospodin přikázal, a porážel Filištíny od Gibeonu^[1] až po Gezer.

Bible Kralická

1 Tehdy přišla všecka pokolení Izraelská k Davidovi do Hebronu, a mluvili, řkouce: Aj, my kost tvá a tělo tvé jsme. 2 A předešlých časů, když byl Saul králem nad námi, ty jsi vyvodil i zase přivodil lid Izraelský. A nadto řekl Hospodin tobě: Ty pásti budeš lid můj Izraelský, a ty budeš vývoda nad Izraelem. 3 Přišli také všickni starší Izraelští k králi do Hebronu, a učinil s nimi král David smlouvu v Hebronu před Hospodinem. I pomazali Davida za krále nad Izraelem. 4 Ve třidcíti letech byl David, když počal kralovati, a kraloval čtyřidceti let. 5 V Hebronu kraloval nad Judou sedm let a šest měsíců, a v Jeruzalémě kraloval třidceti a tři léta nade vším Izraelem a Judou. 6 Táhl pak král s lidem svým k Jeruzalému proti Jebuzejskému, obyvateli té země; kterýž mluvil Davidovi, řka: Nevejdeš sem, leč odejmeš slepé a kulhavé, pravíce: Nevejdeť sem David. 7 A však vzal David hrad Sion, toť jest město Davidovo. 8 Nebo řekl David v ten den: Kdož by koli porazil Jebuzea, a zlezl by žlaby jeho, a pobil by ty slepé i chromé, kteréž má v nenávisti duše Davidova, knížetem bude. Protož pravili: Slepý a kulhavý nevejde do toho domu. 9 I bydlil David na tom hradě, a nazval jej městem Davidovým; nebo vystavěl je David vůkol od Mello až do vnitřku. 10 A tak David čím dále tím více prospíval a rostl, Hospodin zajisté, Bůh zástupů, byl s ním. 11 Poslal také Chíram král Tyrský posly k Davidovi a dříví cedrového, i tesaře, kameníky a zedníky umělé, kteříž vystavěli dům Davidovi. 12 I poznal David, že ho potvrdil Hospodin za krále nad Izraelem, a že zvýšil království jeho pro lid svůj Izraelský. 13 Nabral pak sobě David ještě více ženin i žen z Jeruzaléma, když byl přišel z Hebronu, a naplodilo se Davidovi ještě více synů a dcer. 14 A tato jsou jména těch, kteříž se jemu zrodili v Jeruzalémě: Sammua, Sobab, Nátan a Šalomoun; 15 Též Ibchar a Elisua, a Nefeg a Jafia; 16 A Elisama a Eliada a Elifelet. 17 Uslyšavše pak Filistinští, že pomazali Davida za krále nad Izraelem, vytáhli všickni Filistinští hledati ho. Což když zvěděl David, sstoupil na místo hrazené. 18 Protož Filistinští přitáhše, položili se v údolí Refaim. 19 Tedy tázal se David Hospodina, řka: Potáhnu-li proti Filistinským? Vydáš-li je v ruku mou? Odpověděl Hospodin Davidovi: Táhni, neboť vydám jistotně Filistinské v ruku tvou. 20 I přitáhl David do Balperazim, a porazil je tam, a řekl: Protrhlť jest Hospodin nepřátely mé přede mnou, jako vody protrhují břehy. Protož nazval jméno místa toho Balperazim. 21 Nebo zanechali tu rytin svých, kteréž pobral David i muži jeho. 22 Opět znovu vytáhli Filistinští, a rozprostřeli se v údolí Refaim. 23 I tázal se David Hospodina. Kterýž odpověděl: Netáhni, ale obejda je po zadu, teprv dotřeš na ně naproti moruším. 24 A když uslyšíš, že šustí vrchové moruší, hneš se také; nebo tehdáž vyjde Hospodin před tebou, aby zbil vojska Filistinských. 25 I učinil David tak, jakž mu přikázal Hospodin, a porazil Filistinské od Gabaa, až kudy se jde do Gázer.

New International Version

David becomes king over Israel

1 All the tribes of Israel came to David at Hebron and said, ‘We are your own flesh and blood. 2 In the past, while Saul was king over us, you were the one who led Israel on their military campaigns. And the Lord said to you, “You shall shepherd my people Israel, and you shall become their ruler.” ’ 3 When all the elders of Israel had come to King David at Hebron, the king made a covenant with them at Hebron before the Lord, and they anointed David king over Israel. 4 David was thirty years old when he became king, and he reigned for forty years. 5 In Hebron he reigned over Judah for seven years and six months, and in Jerusalem he reigned over all Israel and Judah for thirty-three years.

David conquers Jerusalem

6 The king and his men marched to Jerusalem to attack the Jebusites, who lived there. The Jebusites said to David, ‘You will not get in here; even the blind and the lame can ward you off.’ They thought, ‘David cannot get in here.’ 7 Nevertheless, David captured the fortress of Zion – which is the City of David. 8 On that day David had said, ‘Anyone who conquers the Jebusites will have to use the water shaft to reach those “lame and blind” who are David’s enemies.^[1]’ That is why they say, ‘The “blind and lame” will not enter the palace.’ 9 David then took up residence in the fortress and called it the City of David. He built up the area around it, from the terraces^[2] inwards. 10 And he became more and more powerful, because the Lord God Almighty was with him. 11 Now Hiram king of Tyre sent envoys to David, along with cedar logs and carpenters and stonemasons, and they built a palace for David. 12 Then David knew that the Lord had established him as king over Israel and had exalted his kingdom for the sake of his people Israel. 13 After he left Hebron, David took more concubines and wives in Jerusalem, and more sons and daughters were born to him. 14 These are the names of the children born to him there: Shammua, Shobab, Nathan, Solomon, 15 Ibhar, Elishua, Nepheg, Japhia, 16 Elishama, Eliada and Eliphelet.

David defeats the Philistines

17 When the Philistines heard that David had been anointed king over Israel, they went up in full force to search for him, but David heard about it and went down to the stronghold. 18 Now the Philistines had come and spread out in the Valley of Rephaim; 19 so David enquired of the Lord, ‘Shall I go and attack the Philistines? Will you deliver them into my hands?’ The Lord answered him, ‘Go, for I will surely deliver the Philistines into your hands.’ 20 So David went to Baal Perazim, and there he defeated them. He said, ‘As waters break out, the Lord has broken out against my enemies before me.’ So that place was called Baal Perazim.^[3] 21 The Philistines abandoned their idols there, and David and his men carried them off. 22 Once more the Philistines came up and spread out in the Valley of Rephaim; 23 so David enquired of the Lord, and he answered, ‘Do not go straight up, but circle round behind them and attack them in front of the poplar trees. 24 As soon as you hear the sound of marching in the tops of the poplar trees, move quickly, because that will mean the Lord has gone out in front of you to strike the Philistine army.’ 25 So David did as the Lord commanded him, and he struck down the Philistines all the way from Gibeon^[4] to Gezer. (1Pa 14,16)