2. Samuelova 23 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

DAVIDOVA POSLEDNÍ SLOVA - Král připomíná, že základem spravedlivé vlády je bázeň před Bohem.

1 Toto jsou Davidova poslední slova: „Výrok Davida, syna Jišajova, výrok muže Nejvyšším povýšeného, pomazaného Bohem Jákobovým, líbezného pěvce izraelských žalmů. 2 Hospodinův duch skrze mne mluvil, na mém jazyku byla řeč jeho. 3 Pravil mi Bůh Izraele, skála Izraele ke mně promluvila: Kdo člověku vládne spravedlivě, ten, kdo vládne v Boží bázni, 4 je jak jitřní světlo při východu slunce, jak bez mráčku jitro, od jehož jasu a vláhy se zelená země. 5 I když můj dům před Bohem takový není, ustanovil pro mne věčnou smlouvu ve všem uspořádanou a dodrženou. Je to veškerá má spása a veškeré blaho, odjinud nevzejde nic. 6 Ničemník bude jak trní zavržené všemi, nikdo na ně rukou nesáhne. 7 Ten, kdo by se ho chtěl dotknout, vezme železo, násadu kopí. Budou sežehnuti a spáleni ohněm ve svém sídle.“

DAVIDOVI BOHATÝŘI - Seznam těch, kdo Davidovi pomáhali v boji; jejich mimořádné činy.

8 Toto jsou jména Davidových bohatýrů: Jóšeb Bašebet Tachkemónský, vůdce osádky. Ten s rozkoší vrhal oštěp; naráz jich proklál osm set. 9 Po něm Eleazar, syn Dóda, syna Achóchiova, jeden ze tří bohatýrů, kteří byli s Davidem, když dráždili Pelištejce a ti se tam shromáždili k boji; izraelští muži též přitáhli. 10 Povstal a bil Pelištejce, až se mu ruka unavila a křečovitě svírala meč. Toho dne připravil Hospodin veliké vysvobození. Lid se obrátil za ním a už jen obíral pobité. 11 Po něm byl Šama, syn Ageův, Hararský. Pelištejci se shromáždili do houfu; byl tam díl pole plný čočky. Lid před Pelištejci utíkal. 12 On se postavil doprostřed toho dílu, osvobodil jej a bil Pelištejce. Tak Hospodin připravil veliké vysvobození. 13 Jiní tři ze třiceti vůdců sestoupili a přišli o žních k Davidovi do jeskyně Adulámu. Pelištejský houf ležel v dolině Refájců. 14 David byl tehdy ve skalní skrýši, postavení Pelištejců bylo tenkrát u Betléma. 15 Tu David zatoužil: „Kdo mi dá napít vody z betlémské studny, která je u brány?“ 16 Ti tři bohatýři vtrhli do pelištejského tábora, načerpali vodu z betlémské studny, která je u brány, a přinesli ji Davidovi. On však nechtěl pít, nýbrž vykonal jí úlitbu Hospodinu. 17 Řekl: „Hospodine, nechť jsem dalek toho, abych udělal něco takového. Což to není krev mužů, kteří šli s nasazením života?“ Proto se jí nechtěl napít. To vykonali ti tři bohatýři. 18 Také Abíšaj, bratr Jóabův, syn Serújin, byl vůdce tří. I on zamával kopím a proklál jich na tři sta. Mezi těmi třemi byl nejproslulejší. 19 Byl z těch tří nejváženější a byl jejich velitelem, ale oněm třem prvním se nevyrovnal. 20 Benajáš, syn Jójady, syna zdatného muže z Kabseelu, muže mnoha činů, ubil dva moábské reky a sestoupil a ubil v jámě lva; byl tehdy sníh. 21 Ubil též Egypťana hrozného vzezření; Egypťan měl v ruce kopí. Sestoupil k němu s holí, vytrhl Egypťanovi kopí z ruky a jeho vlastním kopím ho zabil. 22 Toto vykonal Benajáš, syn Jójadův. A byl mezi těmi třemi bohatýry proslulý. 23 Z těch třiceti byl nejváženější, ale oněm třem prvním se nevyrovnal. David ho přidělil ke své tělesné stráži. 24 Mezi těmi třiceti byl také Asáel, bratr Jóabův, Elchánan, syn Dóda Betlémského, 25 Šama Charódský, Elíka Charódský, 26 Cheles Paltejský, Íra, syn Íkeše Tekójského, 27 Abíezer Anatótský, Mebúnaj Chúšatský, 28 Salmón Achóchejský, Mahraj Netófský, 29 Cheleb, syn Baany Netófského, Ítaj, syn Ríbaje z Gibeje Benjamínovců, 30 Benajáš Pireatónský, Hidaj z Gaašských úvalů, 31 Abí-albón Arbátský, Azmávet Barchúmský, 32 Eljachba Šaalbónský, ze synů Jášenových Jónatan, 33 Šama Hararský, Achíam, syn Šárara Ararského, 34 Elífelet, syn Achasbaje, syna Maakaťanova, Elíam, syn Achítofela Gíloského, 35 Chesrav Karmelský, Paaraj Arbejský, 36 Jigál, syn Nátana ze Sóby, Baní Gádský, 37 Selek Amónský, Nacharaj Beerótský, zbrojnoš Jóaba, syna Serújina, 38 Íra Jitrejský, Gáreb Jitrejský 39 a Urijáš Chetejský. Všech bylo třicet sedm.

Bible, překlad 21. století

Poslední slova

1 Toto jsou Davidova poslední slova: Tak praví David, syn Jišajův, tak praví povýšený Nejvyšším, jehož pomazal Bůh Jákobův, líbezný pěvec izraelský. 2 Promlouvá ze mě Hospodinův Duch, jeho slovo ve svých ústech mám. 3 Toto mi řekl izraelský Bůh, On, skála Izraele, praví sám: Kdo lidem spravedlivě vládne, kdo v Boží bázni panuje, 4 je jako úsvit za východu slunce, jak jasné jitro bezmračné; je jako po dešti vyjasnění, když tráva raší ze země. 5 Kdyby můj dům před Bohem tak nestál, což by mi věčnou smlouvu dal, cele platnou a stvrzenou? Všechnu tu spásu, všechno to blaho by rozkvést nenechal! 6 Darebák jak trní vyvržen bude, rukou se takového nikdo nedotkne, 7 železo a tyč se na něj bere, oheň ho spálí tam, kde je!

Davidovi hrdinové

8 Zde jsou jména Davidových hrdinů: Jošeb-bašebet Tachkemonský, velitel Trojice. Uměl to s kopím tak, že^[1] jich jednou pobil na osm set. 9 Další z té trojice hrdinů byl Eleazar, syn Doda, syna Achochiova. Ten byl s Davidem, když se odvážili na Filištíny. Ti se shromáždili k boji, a tak vytáhli také Izraelci; 10 tehdy vstal a pobíjel Filištíny, až mu ruka ztuhla, že nemohl pustit meč. Lid jen postupoval za ním a obíral pobité. Hospodin toho dne způsobil veliké vítězství. 11 Po něm byl Šama, syn Agea Hararského. Filištíni se jednou shromáždili u dílu pole osetého čočkou a lid se před nimi dal na útěk. 12 Šama se ale postavil doprostřed toho pole, uhájil je a Filištíny odrazil. Hospodin tehdy způsobil veliké vítězství. 13 Tito tři z třicítky velitelů sestoupili o žních k Davidovi do jeskyně Adulam, když v údolí Refaim tábořil oddíl Filištínů. 14 David byl tehdy ve skalní pevnosti. Betlém byl obsazen Filištíny. 15 David tenkrát zatoužil: „Kéž bych se mohl napít vody z té betlémské studny u brány.“ 16 A tak se ta trojice hrdinů probila do filištínského tábora a navážila vodu z betlémské studny u brány. Vzali ji a donesli Davidovi. Ten se jí ale odmítl napít, ale vylil ji jako oběť Hospodinu. 17 „Hospodin chraň,“ zvolal, „vždyť je to krev těch mužů! Šli tam s nasazením života!“ A nechtěl se napít. Takové činy konala tato trojice hrdinů. 18 Velitelem Třicítky^[2] byl Joábův bratr Abišaj, syn Ceruji. Oháněl se kopím tak, že jich pobil na tři sta, a tak se stal stejně známým jako ona Trojice. 19 Vskutku, mezi Třicítkou byl slavný a byl jejich velitelem, ale Trojici se nevyrovnal. 20 Také Benajáš, syn Jojadův z Kabceelu, byl udatný bojovník mocných činů. To on zabil ty dva Moábce, kteří se bili jako lvi. A jednou slezl do jámy a zabil v ní lva, tenkrát, když napadl sníh. 21 Jindy šel a zabil Egypťana jen s holí v ruce. Egypťan vypadal hrozivě, byl ozbrojen kopím. On mu je ale vytrhl z ruky a zabil ho jím. 22 Takové činy konal Benajáš, syn Jojadův, a tak se stal stejně známým jako Trojice. 23 Mezi Třicítkou byl slavný, ale Trojici se nevyrovnal. David mu svěřil svou tělesnou stráž. 24 Ke Třicítce patřili: Asael, bratr Joábův, Elchanan, syn Doda Betlémského; 25 Šama Charodský; Elika Charodský; 26 Chelec Paltiský; Ira, syn Ikeše Tekojského; 27 Abiezer Anatotský; Sibechaj^[3] Chušatský; 28 Calmon Achochijský; Mahraj Netofský; 29 Cheled, syn Baany Netofského; Itaj, syn Ribaje z benjamínské Gibeje; 30 Benajáš Piratonský; Hidaj od potoka Gaaš; 31 Abi-albon Arbatský; Azmavet Bachurimský; 32 Eliachba Šaalbonský; Jašenovi synové Jonatan, 33 syn^[4] Šamy Hararského, Achiam, syn Šarara Hararského; 34 Elifelet, syn Achasbaje z Maaky; Eliam, syn Achitofela Gilonského; 35 Checro Karmelský; Paaraj Arbejský; 36 Jigal, syn Nátanův z Cóby; syn Hagriho;^[5] 37 Selek Amonský; Nachraj Beerotský, zbrojnoš Joába, syna Ceruji; 38 Ira Jitrejský; Gareb Jitrejský; 39 a Uriáš Chetejský. Všech celkem bylo třicet sedm.

Bible Kralická

1 Tato jsou pak poslední slova Davidova: Řekl David syn Izai, řekl, pravím, muž, kterýž jest velice zvýšený, pomazaný Boha Jákobova, a libý v zpěvích Izraelských: 2 Duch Hospodinův mluvil skrze mne, a řeč jeho jazykem mým vynesena. 3 Řekl mi Bůh Izraelský, mluvila skála Izraelská: Kdo panovati bude nad lidem, budeť spravedlivý, panující v bázni Boží. 4 Rovně jako bývá světlo jitřní, když slunce vychází ráno bez oblaků, a jako mocí tepla a deště roste bylina z země: 5 Tak zajisté dům můj před Bohem; nebo smlouvu věčnou učinil se mnou, kteráž všelijak upevněna a ostříhána bude. A toť jest všecko mé spasení a všeliká útěcha, že nic tak vzdělávati se nebude. 6 Bezbožní pak všickni vypléněni budou jako trní, kteréž rukou bráno nebývá. 7 Ale kdož by se ho chtěl dotknouti, vezme železo a žerď, aneb ohněm docela spálí je tu, kdež zrostlo. 8 Tato jsou jména nejudatnějších Davidových: Jošeb Bašebet Tachmonský, přední z vůdců, jehož rozkoš byla s kopím pojednou udeřiti na osm set ku pobití jich. 9 A po něm Eleazar syn Dodi, syna Achochi, mezi třmi silnými, kteříž byli s Davidem, když se opovážili proti Filistinským shromážděným tam k boji, když již byli odtáhli muži Izraelští. 10 Ten vstav, bil Filistinské, až ustala ruka jeho a ostála se při meči. V ten den zajisté učinil Hospodin vysvobození veliké, tak že se lid za ním navrátil, toliko aby kořisti vzebral. 11 Po něm pak byl Samma syn Age Hararský. Nebo když se byli shromáždili Filistinští v hromadu tu, kdež bylo díl rolí poseté šocovicí, a lid utekl před Filistinskými: 12 Tedy postavil se u prostřed dílu toho, a vysvobodil jej, a porazil Filistinské. I učinil Hospodin vysvobození veliké. 13 Sstoupili také ti tři z třidcíti předních, a přišli ve žni k Davidovi do jeskyně Adulam, když vojsko Filistinské leželo v údolí Refaim. 14 (Nebo David tehdáž byl v pevnosti své, a osazený lid Filistinských byl u Betléma.) 15 Zechtělo se pak Davidovi vody, a řekl: Ó by mi někdo dal píti vody z čisterny Betlémské, kteráž jest u brány! 16 A protož probivše se ti tři udatní skrze vojsko Filistinských, navážili vody z čisterny Betlémské, kteráž byla u brány, kterouž nesli a donesli k Davidovi. On pak nechtěl jí píti, ale obětoval ji Hospodinu, 17 A řekl: Nedejž mi toho, ó Hospodine, abych to učiniti měl. Zdaliž to není krev mužů těch, kteříž šli, opováživše se života svého? I nechtěl jí píti. To učinili ti tři silní. 18 Potom Abizai bratr Joábův, syn Sarvie, byl přední mezi třmi, kterýž pozdvihl kopí svého proti třem stům, kteréž i pobil, a byl z těch tří nejslovoutnější. 19 Z těch tří on jsa nejslavnější, byl knížetem jejich, a však oněm třem nebyl rovný. 20 Banaiáš také syn Joiadův, syn muže udatného, velikých činů, z Kabsael, ten porazil dva reky Moábské. Tentýž sstoupiv, zabil lva v jámě, když byl sníh. 21 Ten také zabil muže Egyptského, muže ku podivení, a měl Egyptský v rukou kopí. I šel k němu s holí, a vytrh kopí z ruky toho Egyptského, zabil ho kopím jeho. 22 To učinil Banaiáš syn Joiadův, kterýž také slovoutný byl mezi těmi třmi silnými. 23 A ač byl mezi třidcíti nejslavnější, však oněm třem se nevrovnal. I ustanovil ho David nad drabanty svými. 24 Azael také bratr Joábův byl mezi třidcíti těmito: Elchanan syn Dodův Betlémský, 25 Samma Charodský, Elika Charodský, 26 Chelez Faltický, Híra syn Ikeš Tekoitský, 27 Abiezer Anatotský, Mebunnai Chusatský, 28 Salmon Achochský, Maharai Netofatský, 29 Cheleb syn Baany Netofatský, Ittai syn Ribai z Gabaa synů Beniamin, 30 Banaiáš Faratonský, Haddai od potoku Gás, 31 Abialbon Arbatský, Azmavet Barechumský, 32 Eliachba Salbonský, z synů Jasen Jonata, 33 Samma Hararský, Achiam syn Sárar Ararský, 34 Elifelet syn Achasbai Machatského, Eliam syn Achitofelův Gilonský, 35 Chezrai Karmelský, Farai Arbitský, 36 Igal syn Nátanův z Soba, Báni Gádský, 37 Zelek Ammonský, Nacharai Berotský, oděnec Joába syna Sarvie, 38 Híra Itrejský, Gareb Itrejský, 39 Uriáš Hetejský. Všech třidceti a sedm.

New International Version

David’s last words

1 These are the last words of David: ‘The inspired utterance of David son of Jesse, the utterance of the man exalted by the Most High, the man anointed by the God of Jacob, the hero of Israel’s songs: 2 ‘The Spirit of the Lord spoke through me; his word was on my tongue. 3 The God of Israel spoke, the Rock of Israel said to me: “When one rules over people in righteousness, when he rules in the fear of God, 4 he is like the light of morning at sunrise on a cloudless morning, like the brightness after rain that brings grass from the earth.” 5 ‘If my house were not right with God, surely he would not have made with me an everlasting covenant, arranged and secured in every part; surely he would not bring to fruition my salvation and grant me my every desire. 6 But evil men are all to be cast aside like thorns, which are not gathered with the hand. 7 Whoever touches thorns uses a tool of iron or the shaft of a spear; they are burned up where they lie.’

David’s mighty warriors

8 These are the names of David’s mighty warriors: Josheb-Basshebeth,^[1] a Tahkemonite,^[2] was chief of the Three; he raised his spear against eight hundred men, whom he killed^[3] in one encounter. (1Pa 11,11) 9 Next to him was Eleazar son of Dodai the Ahohite. As one of the three mighty warriors, he was with David when they taunted the Philistines gathered at Pas Dammim^[4] for battle. Then the Israelites retreated, (1Pa 11,13) 10 but Eleazar stood his ground and struck down the Philistines till his hand grew tired and froze to the sword. The Lord brought about a great victory that day. The troops returned to Eleazar, but only to strip the dead. 11 Next to him was Shammah son of Agee the Hararite. When the Philistines banded together at a place where there was a field full of lentils, Israel’s troops fled from them. 12 But Shammah took his stand in the middle of the field. He defended it and struck the Philistines down, and the Lord brought about a great victory. 13 During harvest time, three of the thirty chief warriors came down to David at the cave of Adullam, while a band of Philistines was encamped in the Valley of Rephaim. 14 At that time David was in the stronghold, and the Philistine garrison was at Bethlehem. 15 David longed for water and said, ‘Oh, that someone would get me a drink of water from the well near the gate of Bethlehem!’ 16 So the three mighty warriors broke through the Philistine lines, drew water from the well near the gate of Bethlehem and carried it back to David. But he refused to drink it; instead, he poured it out before the Lord. 17 ‘Far be it from me, Lord, to do this!’ he said. ‘Is it not the blood of men who went at the risk of their lives?’ And David would not drink it. Such were the exploits of the three mighty warriors. 18 Abishai the brother of Joab son of Zeruiah was chief of the Three.^[5] He raised his spear against three hundred men, whom he killed, and so he became as famous as the Three. (1Pa 11,20) 19 Was he not held in greater honour than the Three? He became their commander, even though he was not included among them. 20 Benaiah son of Jehoiada, a valiant fighter from Kabzeel, performed great exploits. He struck down Moab’s two mightiest warriors. He also went down into a pit on a snowy day and killed a lion. 21 And he struck down a huge Egyptian. Although the Egyptian had a spear in his hand, Benaiah went against him with a club. He snatched the spear from the Egyptian’s hand and killed him with his own spear. 22 Such were the exploits of Benaiah son of Jehoiada; he too was as famous as the three mighty warriors. 23 He was held in greater honour than any of the Thirty, but he was not included among the Three. And David put him in charge of his bodyguard. 24 Among the Thirty were: Asahel the brother of Joab, Elhanan son of Dodo from Bethlehem, 25 Shammah the Harodite, Elika the Harodite, 26 Helez the Paltite, Ira son of Ikkesh from Tekoa, 27 Abiezer from Anathoth, Sibbekai^[6] the Hushathite, (1Pa 11,29) 28 Zalmon the Ahohite, Maharai the Netophathite, 29 Heled^[7] son of Baanah the Netophathite, Ithai son of Ribai from Gibeah in Benjamin, (1Pa 11,30) 30 Benaiah the Pirathonite, Hiddai^[8] from the ravines of Gaash, (1Pa 11,32) 31 Abi-Albon the Arbathite, Azmaveth the Barhumite, 32 Eliahba the Shaalbonite, the sons of Jashen, Jonathan 33 son of^[9] Shammah the Hararite, Ahiam son of Sharar^[10] the Hararite, (1Pa 11,34; 1Pa 11,35) 34 Eliphelet son of Ahasbai the Maakathite, Eliam son of Ahithophel the Gilonite, 35 Hezro the Carmelite, Paarai the Arbite, 36 Igal son of Nathan from Zobah, the son of Hagri,^[11] (1Pa 11,38) 37 Zelek the Ammonite, Naharai the Beerothite, the armour-bearer of Joab son of Zeruiah, 38 Ira the Ithrite, Gareb the Ithrite 39 and Uriah the Hittite. There were thirty-seven in all.