2. Paralipomenon 28

Český ekumenický překlad

1  Achazovi bylo dvacet let, když začal kralovat, a kraloval v Jeruzalémě šestnáct let. Nečinil, co je správné v Hospodinových očích, jako činil jeho otec David.2  Chodil po cestě králů izraelských. Dokonce odlil sochy baalů.3  Pálil kadidlo v Údolí syna Hinómova a spaloval své syny ohněm podle ohavností pronárodů, které Hospodin před Izraelci vyhnal.4  Obětoval a pálil kadidlo na posvátných návrších a na pahorcích a pod každým zeleným stromem.5  Proto ho vydal Hospodin, jeho Bůh, do rukou aramejského krále. Aramejci ho porazili a zajali z jeho vojska velký počet zajatců a odvlekli je do Damašku. Byl vydán též do rukou krále izraelského, který mu způsobil velikou porážku. 6  Pekach, syn Remaljášův, povraždil v Judsku v jediném dni sto dvacet tisíc mužů, samé statečné muže; opustili Hospodina, Boha svých otců.7  Zikrí, efrajimský bohatýr, zavraždil králova syna Maasejáše, Azríkama, představeného domu, a Elkánu, který byl druhý po králi.8  Izraelci zajali u svých bratří dvě stě tisíc žen, synů a dcer a uloupili u nich obrovskou kořist. Kořist odvezli do Samaří. 9  Tam však byl Hospodinův prorok jménem Odéd. Ten vyšel naproti oddílu přicházejícímu do Samaří. Řekl jim: „Hle, Hospodin, Bůh vašich otců, vydal ve svém rozhořčení Judu do vašich rukou. Ale vy jste je vraždili tak zběsile, že to volá až do nebes.10  A teď jste si usmyslili, že Judejce a obyvatele Jeruzaléma ujařmíte jako své otroky a otrokyně. Neproviňujete se tím právě vy sami vůči Hospodinu, svému Bohu?11  Slyšte mě nyní a propusťte zajatce, které jste u svých bratří zajali. Vždyť Hospodin proti vám plane hněvem.“ 12  Tu povstali někteří z efrajimských představitelů, Azarjáš, syn Jóchananův, Berekjáš, syn Mešilemótův, Jechizkijáš, syn Šalúmův, a Amasa, syn Chadlajův, proti těm, kteří přišli z válečného tažení,13 a řekli jim: „Nepřivádějte sem ty zajatce! Chcete, abychom se provinili proti Hospodinu a připojili k našim hříchům a proviněním další? Vždyť našich vin je beztak mnoho a hněv Boží plane proti Izraeli.“ 14  Ozbrojenci se tedy v přítomnosti velitelů a celého shromáždění vzdali zajatců i lupu.15  Tu povstali muži uvedení jménem, ujali se zajatců a ze získané kořisti oblékli všechny nahé. Oblékli je a obuli, dali jim najíst a napít, ošetřili je a všechny, kdo únavou klesali, dopravili na oslech a převedli do Jericha, Palmového města, k jejich bratřím. Potom se vrátili do Samaří. 16  V ten čas poslal král Achaz ke králům asyrským prosbu, aby mu poskytli pomoc.17  Edómci totiž znovu přitáhli a některé v Judsku pobili nebo zajali.18  Také Pelištejci vpadli do měst v Přímořské nížině a v jižním Judsku a dobyli Bét-šemeš, Ajalón, Gederót, Sóko s jeho vesnicemi, Timnu s jejími vesnicemi, Gimzo s jeho vesnicemi a usídlili se tam.19  Hospodin totiž pokořoval Judu kvůli Achazovi, králi izraelskému, neboť si počínal v Judsku bezohledně a zpronevěřoval se Hospodinu.20  I přitáhl k němu Tiglat-pileser, král asyrský, ale jeho moc neupevnil, jen ho sužoval.21  Ačkoliv Achaz vydrancoval Hospodinův dům i dům královský a domy velmožů a dal všechno asyrskému králi, nepomohlo mu to. 22  I v čase soužení se dále zpronevěřoval Hospodinu. Takový byl král Achaz.23  Obětoval damašským bohům, kteří způsobili jeho porážku. Řekl: „Bohové aramejských králů, ti jim pomáhají; budu jim obětovat a pomohou i mně.“ Ale oni přivodili pád jemu i celému Izraeli.24  Achaz tedy sebral nádoby Božího domu, osekal v Božím domě zlaté předměty, dveře Hospodinova domu uzavřel a udělal si v Jeruzalémě oltáře na každém nároží.25  V každém judském městě udělal posvátná návrší, aby tam pálili kadidlo jiným bohům; tím urážel Hospodina, Boha svých otců. 26  O ostatních jeho příbězích, o všech jeho cestách, prvních i posledních, se dále píše v Knize králů judských a izraelských.27  I ulehl Achaz ke svým otcům a pohřbili ho v městě, v Jeruzalémě. Ale nevnesli ho do hrobů králů izraelských. Po něm se stal králem jeho syn Chizkijáš. 

2. Paralipomenon 28

Bible, překlad 21. století

1 Achaz se stal králem ve dvaceti letech a kraloval v Jeruzalémě šestnáct let. Nedělal však, co je v Hospodinových očích správné, jako kdysi jeho otec David,2 ale řídil se způsoby izraelských králů. Nechal dokonce odlít sochy baalů,3 sám pálil kadidlo v údolí Ben-hinom a vlastní syny prováděl[1] ohněm podle ohavných zvyklostí národů, které Hospodin vyhnal před syny Izraele.4 Obětoval a pálil kadidlo na posvátných výšinách, návrších a pod kdejakým košatým stromem.5 Proto ho Hospodin, jeho Bůh, vydal do rukou aramejského krále. Aramejci ho porazili, zajali mnoho zajatců a odvedli je do Damašku. Právě tak padl do rukou izraelskému králi, a ten mu způsobil hroznou porážku.6 Pekach, syn Remaliášův, pobil za jediný den 120 000 judských mužů, samých udatných bojovníků, protože opustili Hospodina, Boha svých otců.7 Efraimský bojovník Zichri zabil králova syna Maasejáše, správce paláce Azrikama i králova pobočníka Elkánu.8 Synové Izraele zajali svým bratrům 200 000 žen a dětí a pobrali jim spoustu kořisti, kterou si odnesli do Samaří.9 Tam ale byl jeden Hospodinův prorok jménem Oded. Když se vojsko vracelo do Samaří, vyšel jim naproti. „Hleďte,“ řekl jim. „Hospodin, Bůh vašich otců, se hněval na Judu, a tak vám je vydal do rukou. Zuřivost, s jakou jste je povraždili, ale volá do nebe!10 A k tomu si ještě chcete zotročit judské a jeruzalémské děti jako své sluhy a služky? Copak sami nemáte před Hospodinem, svým Bohem, žádný hřích?11 Proto mě teď poslechněte a vraťte ty zajatce zpátky svým bratrům. Jinak proti vám vzplane Hospodinův hněv!“12 Tehdy povstali někteří efraimští vůdcové – Azariáš, syn Jochananův, Berechiáš, syn Mešilemotův, Jezechiáš, syn Šalumův, a Amasa, syn Chadlajův – a vystoupili proti těm, kdo se vraceli z boje.13 „Nevoďte sem ty zajatce!" řekli jim. „Chcete snad, abychom se provinili proti Hospodinu, tak aby se naše hříchy a viny ještě rozmnožily? Už jsme se přece provinili dost na to, aby na Izraeli spočíval Boží hněv!“14 Vojáci se tedy před veliteli a celým shromážděním vzdali zajatců i kořisti.15 Jmenovitě ustanovení muži se pak zajatců ujali a z kořisti oblékli všechny nahé. Oblékli je a obuli, dali jim najíst a napít, ošetřili je, všechny vyčerpané naložili na osly a přivedli je k jejich bratrům do Palmového města Jericha. Potom se vrátili do Samaří.16 V té době poslal král Achaz k asyrskému králi[2] žádost o pomoc.17 Edomci totiž znovu přitáhli, zaútočili na Judu a odváděli zajatce.18 Do měst v podhůří a do judského Negevu navíc vpadli Filištíni a dobyli Bet-šemeš, Ajalon, Gederot a také Socho, Timnu a Gimzo s jejich vesnicemi a usadili se tam.19 Tak Hospodin pokořil Judu kvůli izraelskému[3] králi Achazovi, protože sváděl Judu na scestí a zcela zradil Hospodina.20 Asyrský král Tiglat-pilesar[4] sice k němu přitáhl, ale spíše ho sužoval, než aby ho posílil.21 Achaz vyplenil Hospodinův chrám, královský palác i domy urozených, aby mohl obdarovat asyrského krále, ale nebylo mu to k ničemu.22 I během svého soužení zrazoval Hospodina čím dál víc. Takový byl král Achaz.23 Obětoval damašským bohům, kteří ho porazili, protože si myslel: „Aramejským králům pomáhají jejich bohové. Když jim budu obětovat, pomohou i mně.“ Jenomže oni ho jen sráželi, tak jako celý Izrael.24 Achaz také vzal náčiní Božího chrámu a okleštil jeho zařízení.[5] Potom zamkl dveře Hospodinova chrámu a na kdejakém jeruzalémském nároží si zřídil oltáře.25 V každém z judských měst nadělal obětní výšiny k pálení kadidla cizím bohům. Tak popouzel Hospodina, Boha svých otců.26 Ostatní jeho skutky i všechny jeho způsoby jsou od počátku až do konce sepsány v Knize judských a izraelských králů.27 Když Achaz spočinul u svých předků, pochovali ho ve městě Jeruzalémě, ale na pohřebiště králů Izraele ho nevnesli.28 Na jeho místě pak kraloval jeho syn Ezechiáš.

2. Paralipomenon 28

Bible Kralická

1 Ve dvadcíti letech byl Achas, když počal kralovati, a šestnácte let kraloval v Jeruzalémě, a nečinil toho, což pravého bylo před očima Hospodinovýma, jako David otec jeho.2 Ale chodil po cestách králů Izraelských, nýbrž nadělal také slitin modlářských.3 Přesto i sám kadíval v údolí Benhinnom, a pálil syny své ohněm podlé ohavností pohanů, kteréž vyhnal Hospodin před syny Izraelskými.4 A obětoval i kadíval na výsostech a na pahrbcích, i pod každým stromem zeleným.5 Protož dal jej Hospodin Bůh jeho v ruku krále Syrského. Kteříž porazivše jej, zajali odtud množství veliké, a přivedli je do Damašku. Nad to i v ruku krále Izraelského dán jest, kterýž porazil jej porážkou velikou.6 Nebo pomordoval Pekach syn Romeliášův v Judstvu sto a dvadcet tisíců dne jednoho, vše mužů udatných, proto že opustili Hospodina Boha otců svých.7 Zabil také Zichri, rytíř Efraimský Maaseiáše syna králova, a Azrikama, správce domu jeho, a Elkána, druhého po králi.8 Nadto zajali též synové Izraelští z bratří svých dvakrát sto tisíc žen, synů a dcer, ano i kořistí mnoho nabrali od nich, a vezli loupež do Samaří.9 Byl pak tu prorok Hospodinův, jménem Oded, kterýž vyšed proti vojsku přicházejícímu do Samaří, řekl jim: Hle, rozhněvav se Hospodin Bůh otců vašich na Judské, vydal je v ruku vaši, a vy jste je pomordovali v prchlivosti, kteráž až k nebi dosáhla.10 A ještě Judské a Jeruzalémské myslíte sobě podrobiti za pacholky a děvky. Zdaliž i vy, i vy, jste bez hříchů proti Hospodinu Bohu vašemu?11 A protož nyní poslechněte mne, a doveďte zase zajaté, kteréž jste zajali z bratří svých; nebo jinak hněv prchlivosti Hospodinovy bude proti vám.12 Tedy povstali někteří z předních synů Efraimových: Azariáš syn Jochananův, Berechiáš syn Mesillemotův, Ezechiáš syn Sallumův, a Amaza syn Chadlaiův proti těm, kteříž se vracovali z té vojny.13 A řekli jim: Nepřivedete sem těch zajatých; nebo vinu proti Hospodinu myslíte na nás uvesti, přivětšujíce hříchů našich a provinění našich. Veliký tě zajisté hřích náš a prchlivost hněvu proti Izraelovi.14 Takž nechali vojáci těch zajatých i kořistí svých před knížaty a vším shromážděním.15 A přičinivše se muži někteří ze jména znamenaní, vzali ty zajaté, a všecky, kteřížkoli z nich nebyli odění, přiodíli je z těch kořistí. A když je zobláčeli a zobouvali, nakrmili i napojili, ano i pomazali, a zprovodili na oslích, každého nemocného z nich, a dovedli ho do Jericha města palmového k bratřím jejich, potom navrátili se do Samaří.16 Toho času poslal král Achas k králům Assyrským, aby mu pomoc dali.17 Nebo ještě přitáhli i Idumejští, a zbili některé z Judských, a jiné zajali.18 Nadto i Filistinští učinili vpád do měst, na rovinách k straně polední Judstva, a vzali Betsemes a Aialon, a Gederot a Socho i vsi jeho, a Tamna i vsi jeho, a Gimzo i vsi jeho, a bydlili v nich.19 Tak zajisté ponižoval Hospodin Judy pro Achasa krále Izraelského, proto že odvrátil Judu, aby naprosto převráceně činil proti Hospodinu.20 A tak přitáhl k němu Tiglatfalazar král Assyrský, a více ho ssužoval, nežli mu pomáhal.21 A ačkoli Achas vzal z domu Hospodinova a domu královského, i od knížat, a dal králi Assyrskému, však nedal jemu pomoci.22 V který pak koli čas byl ssužován, tím větší převrácenost páchal proti Hospodinu. Takový byl král Achas.23 Nebo obětoval bohům Damašským, kteříž ho porazili, a řekl: Poněvadž bohové králů Syrských pomáhají jim, těm obětovati budu, aby mně pomáhali. Ale oni byli ku pádu jemu, ano i všemu Izraeli.24 Pročež shromáždiv Achas nádoby domu Božího, osekal je, a zamkl dvéře domu Hospodinova, a nadělal sobě oltářů při každém úhlu v Jeruzalémě.25 Ano i v každém městě Judském zdělal výsosti, aby kadil bohům cizím, a tak popouzel k hněvu Hospodina Boha otců svých.26 O jiných pak věcech jeho, a o všech cestách jeho, prvních i posledních zapsáno jest v knize králů Judských a Izraelských.27 I usnul Achas s otci svými, a pochovali jej v městě Jeruzalémě; nebo nevložili ho do hrobů králů Izraelských. I kraloval Ezechiáš syn jeho místo něho.

2. Paralipomenon 28

Slovo na cestu

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

2. Paralipomenon 28

New International Version

1 Ahaz was twenty years old when he became king, and he reigned in Jerusalem for sixteen years. Unlike David his father, he did not do what was right in the eyes of the Lord.2 He followed the ways of the kings of Israel and also made idols for worshipping the Baals.3 He burned sacrifices in the Valley of Ben Hinnom and sacrificed his children in the fire, engaging in the detestable practices of the nations that the Lord had driven out before the Israelites.4 He offered sacrifices and burned incense at the high places, on the hilltops and under every spreading tree.5 Therefore the Lord his God delivered him into the hands of the king of Aram. The Arameans defeated him and took many of his people as prisoners and brought them to Damascus. He was also given into the hands of the king of Israel, who inflicted heavy casualties on him.6 In one day Pekah son of Remaliah killed a hundred and twenty thousand soldiers in Judah – because Judah had forsaken the Lord, the God of their ancestors.7 Zikri, an Ephraimite warrior, killed Maaseiah the king’s son, Azrikam the officer in charge of the palace, and Elkanah, second to the king.8 The men of Israel took captive from their fellow Israelites who were from Judah two hundred thousand wives, sons and daughters. They also took a great deal of plunder, which they carried back to Samaria.9 But a prophet of the Lord named Oded was there, and he went out to meet the army when it returned to Samaria. He said to them, ‘Because the Lord, the God of your ancestors, was angry with Judah, he gave them into your hand. But you have slaughtered them in a rage that reaches to heaven.10 And now you intend to make the men and women of Judah and Jerusalem your slaves. But aren’t you also guilty of sins against the Lord your God?11 Now listen to me! Send back your fellow Israelites that you have taken as prisoners, for the Lord’s fierce anger rests on you.’12 Then some of the leaders in Ephraim – Azariah son of Jehohanan, Berekiah son of Meshillemoth, Jehizkiah son of Shallum, and Amasa son of Hadlai – confronted those who were arriving from the war.13 ‘You must not bring those prisoners here,’ they said, ‘or we will be guilty before the Lord. Do you intend to add to our sin and guilt? For our guilt is already great, and his fierce anger rests on Israel.’14 So the soldiers gave up the prisoners and plunder in the presence of the officials and all the assembly.15 The men designated by name took the prisoners, and from the plunder they clothed all who were naked. They provided them with clothes and sandals, food and drink, and healing balm. All those who were weak they put on donkeys. So they took them back to their fellow Israelites at Jericho, the City of Palms, and returned to Samaria.16 At that time King Ahaz sent to the kings[1] of Assyria for help. (2Kr 16,7)17 The Edomites had again come and attacked Judah and carried away prisoners,18 while the Philistines had raided towns in the foothills and in the Negev of Judah. They captured and occupied Beth Shemesh, Aijalon and Gederoth, as well as Soko, Timnah and Gimzo, with their surrounding villages.19 The Lord had humbled Judah because of Ahaz king of Israel,[2] for he had promoted wickedness in Judah and had been most unfaithful to the Lord.20 Tiglath-Pileser[3] king of Assyria came to him, but gave him trouble instead of help.21 Ahaz took some of the things from the temple of the Lord and from the royal palace and from the officials and presented them to the king of Assyria, but that did not help him.22 In his time of trouble King Ahaz became even more unfaithful to the Lord.23 He offered sacrifices to the gods of Damascus, who had defeated him; for he thought, ‘Since the gods of the kings of Aram have helped them, I will sacrifice to them so that they will help me.’ But they were his downfall and the downfall of all Israel.24 Ahaz gathered together the furnishings from the temple of God and cut them in pieces. He shut the doors of the Lord’s temple and set up altars at every street corner in Jerusalem.25 In every town in Judah he built high places to burn sacrifices to other gods and aroused the anger of the Lord, the God of his ancestors.26 The other events of his reign and all his ways, from beginning to end, are written in the book of the kings of Judah and Israel.27 Ahaz rested with his ancestors and was buried in the city of Jerusalem, but he was not placed in the tombs of the kings of Israel. And Hezekiah his son succeeded him as king.