2. Paralipomenon 12 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

— Vpád Šíšakův - Egyptský král Šíšak vpadá do Judska a vyplení dům Hospodinův i dům královský.

1 Když se Rechabeámovo království upevnilo a utvrdilo, opustil Hospodinův zákon a celý Izrael s ním. 2 V pátém roce vlády krále Rechabeáma vytáhl Šíšak, král egyptský, proti Jeruzalému, protože se zpronevěřili Hospodinu, 3 s tisícem a dvěma sty vozů a se šedesáti tisíci jezdců. Lid, který s ním přišel z Egypta, Lúbijce, Sukejce a Kúšijce, nebylo možno spočítat. 4 Dobyl opevněná města, která byla v Judsku, a přitáhl až k Jeruzalému. 5 Tu přišel prorok Šemajáš k Rechabeámovi a judským velitelům, kteří se před Šíšakem stáhli do Jeruzaléma. Řekl jim: „Toto praví Hospodin: ‚Vy jste opustili mne a já teď opouštím vás a ponechám vás v moci Šíšakově.‘“ 6 Izraelští velitelé i král se pokořili a řekli: „Hospodin je spravedlivý.“ 7 Když Hospodin viděl, že se pokořili, stalo se slovo Hospodinovo k Šemajášovi: „Pokořili se, neuvedu na ně zkázu, ale dám jim brzy možnost úniku; mé rozhořčení na Jeruzalém nebude vylito skrze Šíšaka. 8 Stanou se však jeho otroky, aby poznali, co znamená sloužit mně a co otročit královstvím zemí.“ 9 Šíšak, král egyptský, vytáhl proti Jeruzalému a pobral poklady domu Hospodinova i poklady domu královského; pobral všechno. Pobral i zlaté štíty, které pořídil Šalomoun. 10 Místo nich pořídil král Rechabeám štíty bronzové a svěřil je velitelům běžců, kteří střežili vchod do královského domu. 11 Kdykoli král vcházel do Hospodinova domu, přicházeli běžci a přinášeli je a zase je odnášeli do místnosti pro běžce. 12 Že se tak pokořil, Hospodinův hněv se od něho odvrátil a nezničil ho úplně, neboť i v Judsku bylo leccos dobrého.

— Konec vlády Rechabeámovy - Rechabeám se nedržel cele Hospodina.

13 Král Rechabeám pevně vládl v Jeruzalémě. Bylo mu jedenačtyřicet let, když začal kralovat, a kraloval sedmnáct let v Jeruzalémě, v městě, které Hospodin vyvolil ze všech izraelských kmenů, aby tam spočinulo jeho jméno. Jeho matka se jmenovala Naama; byla to Amónka. 14 Dopouštěl se toho, co je zlé, neboť se nedotazoval Hospodina upřímným srdcem. 15 O příbězích Rechabeámových, prvních i posledních, se píše, jak známo, v příbězích proroka Šemajáše a vidoucího Ida, kde se uvádí rodokmen. Mezi Rechabeámem a Jarobeámem byly po všechna ta léta války. 16 I ulehl Rechabeám ke svým otcům a byl pohřben v Městě Davidově. Po něm se stal králem jeho syn Abijáš.

Bible, překlad 21. století

Egyptský vpád

1 Když ale Rechoboám pevně uchopil královskou moc a stal se silným, opustil Hospodinův zákon a celý Izrael^[1] ho následoval. 2 Protože zradili Hospodina, v pátém roce Rechoboámova kralování vytáhl proti Jeruzalému egyptský vládce Šišak. 3 Měl 1200 vozů, 60 000 jezdců a nesčíslné vojsko, které s ním táhlo z Egypta: Libyjci, Sukité a Habešané. 4 Dobyl opevněná města v Judsku a pronikl až k Jeruzalému. 5 Rechoboáma i judské velitele, kteří se před Šišakem stáhli do Jeruzaléma, navštívil prorok Šemajáš a oznámil jim: „Tak praví Hospodin: Vy jste zanechali mě, i já tedy zanechávám vás v rukou Šišakových.“ 6 Izraelští vůdcové i král se tehdy pokořili a řekli: „Hospodin je spravedlivý!“ 7 Hospodin viděl, že se pokořili. Šemajáš proto dostal slovo Hospodinovo: „Pokořili se, a tak je nezničím. Nevyliji skrze Šišaka svůj hněv na Jeruzalém, nechám je o vlásek uniknout. 8 Stanou se ale jeho služebníky, aby poznali, jaké je to sloužit mně a jaké sloužit královstvím světa.“ 9 Egyptský vládce Šišak potom přitáhl k Jeruzalému a pobral poklady Hospodinova chrámu i poklady královského paláce. Vzal všechno; vzal i všechny zlaté štíty, které zhotovil Šalomoun. 10 Místo nich potom král Rechoboám zhotovil bronzové štíty a svěřil je velitelům stráže, která hlídala vchod do královského paláce. 11 Kdykoli král chodíval do Hospodinova chrámu, šly s ním stráže, vynášely ty štíty a pak je opět vracely do strážní komory. 12 Protože se však pokořil, Hospodinův hněv se od něj odvrátil a nezničil je úplně. V Judsku se totiž našlo i leccos dobrého. 13 Král Rechoboám vládl v Jeruzalémě pevnou rukou. Stal se králem v jedenačtyřiceti letech a sedmnáct let kraloval v Jeruzalémě, ve městě, které Hospodin vyvolil ze všech izraelských kmenů, aby tam zůstávalo jeho jméno. Rechoboámova matka, Amonka, se jmenovala Naama. 14 Jednal zle a nijak netoužil hledat Hospodina. 15 Rechoboámovy skutky jsou, jak známo, od počátku až do konce sepsány spolu s rodokmeny ve Slovech proroka Šemajáše a vidoucího^[2] Ida. Mezi Rechoboámem a Jeroboámem trvala neustálá válka. 16 Rechoboám pak ulehl ke svým otcům a byl pochován ve Městě Davidově. Na jeho místě začal kralovat jeho syn Abiáš.

Bible Kralická

1 I stalo se, když utvrdil království Roboám a zmocnil je, opustil zákon Hospodinův, i všecken Izrael s ním. 2 Stalo se, pravím, léta pátého království Roboámova, že vytáhl Sesák král Egyptský proti Jeruzalému, (nebo byli zhřešili proti Hospodinu), 3 S tisícem a dvěma sty vozů, a s šedesáti tisíci jízdných, a nebylo počtu lidu, kterýž přitáhl s ním z Egypta, Lubimských, Sukkimských a Chussimských. 4 A pobral města hrazená, kteráž byla v Judstvu, a přitáhl až k Jeruzalému. 5 Tedy Semaiáš prorok přišel k Roboámovi a k knížatům Judským, kteříž se byli sebrali do Jeruzaléma, bojíce se Sesáka, a řekl jim: Toto praví Hospodin: Vy jste mne opustili, i já také opouštím vás v rukou Sesákových. 6 I ponížili se knížata Izraelská i král, a řekli: Spravedlivýť jest Hospodin. 7 A když viděl Hospodin, že se ponížili, stalo se slovo Hospodinovo k Semaiášovi, řkoucí: Ponížiliť jsou se, neshladím jich, ale dám jim tudíž vysvobození, aniž se vyleje prchlivost má na Jeruzalém skrze Sesáka. 8 A však sloužiti jemu budou, aby zkusili, co jest to mně sloužiti, a sloužiti králům zemským. 9 A tak vstoupiv Sesák král Egytský do Jeruzaléma, pobral poklady domu Hospodinova, i poklady domu královského, všecko to pobral. Vzal i pavézy zlaté, kterýchž byl nadělal Šalomoun. 10 I nadělal král Roboám místo nich pavéz měděných, a poručil je úředníkům nad drabanty, kteříž ostříhali brány domu královského. 11 A když král chodíval do domu Hospodinova, přicházívali drabanti a nosili je; potom též zase přinášeli je do pokoje drabantů. 12 Když se pak ponížil, odvrátila se od něho prchlivost Hospodinova, a neshladil ho do cela, tak jakož se k Judovi v dobrých věcech ohlašoval. 13 Tedy zmocnil se král Roboám v Jeruzalémě a kraloval; nebo ve čtyřidcíti a v jednom létě byl Roboám, když počal kralovati, a sedmnácte let kraloval v Jeruzalémě, městě, kteréž vyvolil Hospodin ze všech pokolení Izraelských, aby tam přebývalo jméno jeho. Jméno matky jeho bylo Naama Ammonitská. 14 Kterýž činil zlé věci; nebo neustavil srdce svého, aby hledal Hospodina. 15 Věci pak Roboámovy, první i poslední, zdaž zapsány nejsou v knihách Semaiáše proroka, a Iddo proroka, kdež se vyčítá pořádek rodů, ano i války mezi Roboámem a Jeroboámem, po všecky dny? 16 I usnul Roboám s otci svými, a pochován jest v městě Davidově, a kraloval Abiáš syn jeho místo něho.

New International Version

Shishak attacks Jerusalem

1 After Rehoboam’s position as king was established and he had become strong, he and all Israel^[1] with him abandoned the law of the Lord. 2 Because they had been unfaithful to the Lord, Shishak king of Egypt attacked Jerusalem in the fifth year of King Rehoboam. 3 With twelve hundred chariots and sixty thousand horsemen and the innumerable troops of Libyans, Sukkites and Cushites^[2] that came with him from Egypt, 4 he captured the fortified cities of Judah and came as far as Jerusalem. 5 Then the prophet Shemaiah came to Rehoboam and to the leaders of Judah who had assembled in Jerusalem for fear of Shishak, and he said to them, ‘This is what the Lord says: “You have abandoned me; therefore, I now abandon you to Shishak.” ’ 6 The leaders of Israel and the king humbled themselves and said, ‘The Lord is just.’ 7 When the Lord saw that they humbled themselves, this word of the Lord came to Shemaiah: ‘Since they have humbled themselves, I will not destroy them but will soon give them deliverance. My wrath will not be poured out on Jerusalem through Shishak. 8 They will, however, become subject to him, so that they may learn the difference between serving me and serving the kings of other lands.’ 9 When Shishak king of Egypt attacked Jerusalem, he carried off the treasures of the temple of the Lord and the treasures of the royal palace. He took everything, including the gold shields that Solomon had made. 10 So King Rehoboam made bronze shields to replace them and assigned these to the commanders of the guard on duty at the entrance to the royal palace. 11 Whenever the king went to the Lord’s temple, the guards went with him, bearing the shields, and afterwards they returned them to the guardroom. 12 Because Rehoboam humbled himself, the Lord’s anger turned from him, and he was not totally destroyed. Indeed, there was some good in Judah. 13 King Rehoboam established himself firmly in Jerusalem and continued as king. He was forty-one years old when he became king, and he reigned for seventeen years in Jerusalem, the city the Lord had chosen out of all the tribes of Israel in which to put his Name. His mother’s name was Naamah; she was an Ammonite. 14 He did evil because he had not set his heart on seeking the Lord. 15 As for the events of Rehoboam’s reign, from beginning to end, are they not written in the records of Shemaiah the prophet and of Iddo the seer that deal with genealogies? There was continual warfare between Rehoboam and Jeroboam. 16 Rehoboam rested with his ancestors and was buried in the City of David. And Abijah his son succeeded him as king.