2. Korintským 6

Český ekumenický překlad

1  Jako spolupracovníci na tomto díle vás napomínáme, abyste milost Boží nepřijímali naprázdno,2  vždyť je psáno: ‚V čas příhodný jsem tě vyslyšel, v den spásy jsem ti přispěl na pomoc.‘ Hle, nyní je čas příhodný, nyní je den spásy!3  Nikomu nedáváme v ničem příležitost k pohoršení, aby tato služba nebyla uvedena v potupu,4  ale ve všem se prokazujeme jako Boží služebníci, v mnohé vytrvalosti, v souženích, tísni, úzkostech,5  pod ranami, v žalářích, nepokojích, vyčerpanosti, v bezesných nocích, v hladovění;6  prokazujeme se bezúhonností, poznáním, trpělivostí, dobrotivostí, Duchem svatým, nepředstíranou láskou,7  slovem pravdy, mocí Boží. Jsme vyzbrojeni spravedlností k útoku i k obraně,8  procházíme slávou i pohanou, zlou i dobrou pověstí; mají nás za svůdce, a přece mluvíme pravdu;9  jsme neznámí, a přece o nás všichni vědí; umíráme – a hle, jsme naživu; jsme týráni, a přece nejsme vydáni smrti;10  máme proč se rmoutit, a přece se stále radujeme; jsme chudí, a přece mnohé obohacujeme; nic nemáme, a přece nám patří vše. 11  Nic jsem vám nezatajil, Korinťané, naše srdce se vám otevřelo.12  V našem srdci nemáte nedostatek místa, ale vy sami se nám uzavíráte.13  Na oplátku – mluvím k vám jako k svým dětem – udělejte nám i vy místo ve svém srdci! 14  Nedejte se zapřáhnout do cizího jha spolu s nevěřícími! Co má společného spravedlnost s nepravostí? A jaké spolužití světla s temnotou?15  Jaký souzvuk Krista s Beliálem? Jaký podíl věřícího s nevěřícím?16  Jaké spojení chrámu Božího s modlami? My jsme přece chrám Boha živého. Jak řekl Bůh: ‚Budu přebývat a procházet se mezi nimi, budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.‘ 17  A proto ‚vyjděte z jejich středu a oddělte se‘, praví Hospodin a ‚ničeho nečistého se nedotýkejte, a já vás přijmu‘18  a ‚budu vám Otcem a vy budete mými syny a dcerami, praví Hospodin zástupů ‘. 

2. Korintským 6

Bible, překlad 21. století

1 Jako jeho spolupracovníci vás však také vyzýváme, abyste nepromarnili milost, kterou vám Bůh dává.2 Říká přece: „V čas milosti jsem tě vyslyšel, v den spásy jsem ti pomohl.“[1] Hle, čas milosti je tu, ten spásný den je teď!3 Nikomu nechceme klást do cesty žádnou překážku, aby naší službě nebylo co vytknout.4 Naopak, ve všem se osvědčujeme jako Boží služebníci: ve veliké vytrvalosti, v souženích, nedostatcích a úzkostech,5 v ranách, vězeních a zmatcích, ve vyčerpáních, bděních a hladověních,6 v čistotě, porozumění, trpělivosti a laskavosti, v Duchu svatém, v upřímné lásce,7 ve slově pravdy a v Boží moci, s výzbrojí spravedlnosti napravo i nalevo,8 se slávou i pohanou, se špatnou i dobrou pověstí, jako bludaři, a přitom pravdomluvní,9 jako neznámí, a přitom dobře známí, jako umírající, a hle, žijeme, jako trestaní, smrti však unikající,10 jako zarmoucení, stále se však radující, jako chudí, avšak mnohé obohacující, jako nic nemající, a přitom všechno vlastnící.11 Mluvíme k vám otevřeně, drazí Korintští, naše srdce je dokořán!12 Nebyli jste námi nijak utlačováni – jste to vy, kdo potlačuje své city k nám.13 Řeknu vám to jako vlastním dětem: Na oplátku se teď otevřete vy.14 Nespřahejte se s nevěřícími. Jaký může být spolek spravedlnosti se špatností? Jaký může mít vztah světlo s temnotou?15 Jaká je shoda Krista s Beliálem? Co mají věřící a nevěřící společné?16 Jaká je jednota Božího chrámu s modlami? My jsme přece chrám živého Boha, jak řekl sám Bůh: „Budu v nich přebývat a chodit mezi nimi. Budu jejich Bohem a oni budou můj lid.“[2]17 Proto: „Vyjděte z jejich středu a oddělte se, praví Hospodin. Nesahejte po ničem nečistém, a přijmu vás.“[3]18 „Já pak budu váš Otec a vy mí synové a dcery, praví Všemohoucí Pán.“[4]

2. Korintským 6

Bible Kralická

1 Protož napomáhajíce, i napomínáme vás, abyste milosti Boží nadarmo nebrali,2 (Neboť praví Bůh: V čas příhodný uslyšel jsem tě a v den spasení spomohl jsem tobě. Aj, nyníť jest čas příhodný, aj, nyní dnové spasení.)3 Žádného v ničemž nedávajíce pohoršení, aby byla bez úhony služba naše;4 Ale ve všem se chovajíce jakožto Boží služebníci, ve mnohé trpělivosti, v utištěních, v nedostatcích, v úzkostech,5 V ranách, v žalářích, v nepokojích, v pracech, v bdění, v postech,6 V čistotě, v umění, v dlouhočekání, v dobrotivosti, v Duchu svatém, v lásce neošemetné,7 V slovu pravdy, v moci Boží, skrze odění spravedlnosti, napravo i nalevo,8 Skrze slávu i pohanění, skrze zlou i dobrou pověst, jakožto bludní, a jsouce pravdomluvní,9 Jakožto neznámí, a jsouce známí, jakožto umírající, a aj, živi jsme, jakožto potrestaní, a nezmordovaní,10 Jako smutní, avšak vždycky se radujíce, jako chudí, a mnohé zbohacujíce, jako nic nemajíce, avšak všemi věcmi vládnouce.11 Ústa naše otevřína jsou k vám, ó Korinští, srdce naše rozšířeno jest.12 Nejste v nás souženi, než souženi jste v srdcích vašich.13 O takovéžť odplaty žádám od vás, jakožto synům pravím: Rozšiřte se i vy.14 A netáhněte jha s nevěřícími. Nebo jaký jest spolek spravedlnosti s nepravostí? A jaké obcování světla s temnostmi?15 A jaké srovnání Krista s Beliálem? Aneb jaký díl věřícímu s nevěřícím?16 A jaké spolčení chrámu Božího s modlami? Nebo vy jste chrám Boha živého, jakož pověděl Bůh: Že přebývati budu v nich, a procházeti se, a budu jejich Bohem, a oni budou mým lidem.17 A protož vyjdětež z prostředku jejich a oddělte se od nich, praví Pán; a nečistého se nedotýkejte, a já přijmu vás.18 A budu vám za Otce, a vy mi budete za syny a za dcery, praví Pán všemohoucí.

2. Korintským 6

Slovo na cestu

1 Jakožto Boží spolupracovník vás snažně prosím: nepromarněte tu milost, které se vám od Boha dostalo!2 Bůh říká: „V čas milosti jsem vyslyšel tvou modlitbu, v den záchrany jsem ti pomohl.“ Ten čas je tu právě teď – nezmeškejte ho! Den záchrany je dnes – nezaspěte ho!3 Nikomu nechci svým jednáním zavdat příčinu k urážce, aby nevznikly nějaké pochybnosti o mém poslání.4-5 Z celého mého způsobu života má každý poznat, že stojím ve službách Božích. Proto si nestěžuji na starosti, nouzi nebo potíže, bezesné noci, dřinu a hlad, útoky nepřátel, bití a vězení. Jako Boží spolupracovník to všechno snáším bez reptání.6 Mou legitimací je bezúhonný život, trpělivost a přívětivost za všech okolností a pravdivé poznání. Všechny tyto schopnosti mi dává Duch Boží, k tomu upřímnou lásku a Boží sílu k hlásání pravdy.7 Mou zbraní pro útok i pro obranu je mi dobré svědomí před Bohem i před lidmi.8-10 Stojím při Bohu věrně, ať mě za to oslavují nebo mi nadávají, ať mi věří nebo mě prohlašují za podvodníka. Pro jedny mé jméno nic neznamená, jiní nahlédli až na dno mého srdce. Denně se nade mnou vznáší smrt, ale nikdy jsem nežil plněji. Bili mě, div jsem ducha nevypustil, ale přece mě nezabili. Stále mi házejí klacky pod nohy, o radost mě tím však nepřipraví. Jsem chudý, a přece rozdávám poklady nesmírné ceny. Nemám nic – a přece mi patří celý svět! Moji drazí přátelé, musel jsem vám to napsat tak, jak to cítím.11 Nic neskrývám, ani nepřikrašluji. Nikdo vás přece nemá raději než já!12 Jestli mezi námi ještě stojí nějaká překážka, není to nedostatek mé lásky k vám, ale vaše výhrady ke mně.13 Říkám vám to jako svým vlastním dětem: opětujte moji lásku stejnou měrou!14 Nespolčujte se s nevěrci, to pro vás není dobrá společnost. Co může mít společného světlo s tmou, spravedlnost s bezprávím?15 Je snad možné nějaké dorozumění mezi Kristem a ďáblem?16 Dovedete si představit pohanské bůžky v křesťanském chrámu? A co jiného jsme, ne-li chrám živého Boha? Bůh řekl: „Budu žít uprostřed nich a mezi nimi bydlet, já budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.“17 Proto také řekl: „Oddělte se a odejděte od nich, pryč od všeho nečistého. Jen tak vás přijmu za své,18 abych byl vaším Otcem a vy mými syny a dcerami – praví všemocný Bůh.“

2. Korintským 6

New International Version

1 As God’s fellow workers we urge you not to receive God’s grace in vain.2 For he says, ‘In the time of my favour I heard you, and in the day of salvation I helped you.’ I tell you, now is the time of God’s favour, now is the day of salvation. (Iz 49,8)3 We put no stumbling-block in anyone’s path, so that our ministry will not be discredited.4 Rather, as servants of God we commend ourselves in every way: in great endurance; in troubles, hardships and distresses;5 in beatings, imprisonments and riots; in hard work, sleepless nights and hunger;6 in purity, understanding, patience and kindness; in the Holy Spirit and in sincere love;7 in truthful speech and in the power of God; with weapons of righteousness in the right hand and in the left;8 through glory and dishonour, bad report and good report; genuine, yet regarded as impostors;9 known, yet regarded as unknown; dying, and yet we live on; beaten, and yet not killed;10 sorrowful, yet always rejoicing; poor, yet making many rich; having nothing, and yet possessing everything.11 We have spoken freely to you, Corinthians, and opened wide our hearts to you.12 We are not withholding our affection from you, but you are withholding yours from us.13 As a fair exchange – I speak as to my children – open wide your hearts also.14 Do not be yoked together with unbelievers. For what do righteousness and wickedness have in common? Or what fellowship can light have with darkness?15 What harmony is there between Christ and Belial[1]? Or what does a believer have in common with an unbeliever?16 What agreement is there between the temple of God and idols? For we are the temple of the living God. As God has said: ‘I will live with them and walk among them, and I will be their God, and they will be my people.’[2] (Lv 26,12; Jr 32,38; Ez 37,27)17 Therefore, ‘Come out from them and be separate, says the Lord. Touch no unclean thing, and I will receive you.’[3] (Iz 52,11; Ez 20,34; Ez 20,41)18 And, ‘I will be a Father to you, and you will be my sons and daughters, says the Lord Almighty.’ (2S 7,8; 2S 7,14)