1 Odhoďte tedy všechnu špatnost, každou lest, přetvářku, závist, jakékoliv pomlouvání2 a jako novorozené děti mějte touhu jen po nefalšovaném duchovním mléku, abyste jím rostli ke spasení;3 vždyť jste ‚okusili, že Pán je dobrý‘!4 Přicházejte tedy k němu, kameni živému, jenž od lidí byl zavržen, ale před Bohem je ‚vyvolený a vzácný‘.5 I vy buďte živými kameny, z nichž se staví duchovní dům, abyste byli svatým kněžstvem a přinášeli duchovní oběti, milé Bohu pro Ježíše Krista.6 Neboť v Písmu stojí: ‚Hle, kladu na Siónu kámen vyvolený, úhelný, vzácný; kdo v něj věří, nebude zahanben.‘ 7 Vám, kteří věříte, je vzácný, ale nevěřícím je to ‚kámen, který stavitelé zavrhli; ten se stal kamenem úhelným‘,8 ale i ‚kamenem úrazu a skálou pádu‘. Oni přicházejí k pádu svým vzdorem proti slovu – k tomu také byli určeni.9 Vy však jste ‚rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid náležející Bohu‘, abyste hlásali mocné skutky toho, kdo vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla.10 Kdysi jste ‚vůbec nebyli lid‘, nyní však jste lid Boží; pro vás ‚nebylo slitování‘, ale nyní jste došli slitování.
— Křesťané mezi nevěřícími
11 Milovaní, v tomto světě jste cizinci bez domovského práva. Prosím vás proto, zdržujte se sobeckých vášní, které vedou boj proti duši,12 a žijte vzorně mezi pohany; tak aby ti, kdo vás osočují jako zločince, prohlédli a za vaše dobré činy vzdali chválu Bohu ‚v den navštívení‘. 13 Podřiďte se kvůli Pánu každému lidskému zřízení – ať už králi jako svrchovanému vládci,14 ať už místodržícím jako těm, které on posílá trestat zločince a odměňovat ty, kteří jednají dobře.15 Taková je přece Boží vůle, abyste dobrým jednáním umlčovali nevědomost nerozumných lidí.16 Jste svobodni, ale ne jako ti, jimž svoboda slouží za plášť nepravosti, nýbrž jako služebníci Boží.17 Ke všem lidem mějte úctu, bratrstvo milujte, Boha se bojte, krále ctěte. 18 Služebníci, podřizujte se ve vší bázni pánům, nejen dobrým a mírným, nýbrž i tvrdým.19 V tom je totiž milost, když někdo pro svědomí odpovědné Bohu snáší bolest a trpí nevinně.20 Jaká však sláva, jestliže budete trpělivě snášet rány za to, že hřešíte? Ale budete-li trpělivě snášet soužení, ač jednáte dobře, to je milost před Bohem.21 K tomu jste přece byli povoláni; vždyť i Kristus trpěl za vás a zanechal vám tak příklad, abyste šli v jeho šlépějích.22 On ‚hříchu neučinil a v jeho ústech nebyla nalezena lest‘.23 Když mu spílali, neodplácel spíláním; když trpěl, nehrozil, ale vkládal vše do rukou toho, jenž soudí spravedlivě.24 On ‚na svém těle vzal naše hříchy‘ na kříž, abychom zemřeli hříchům a byli živi spravedlnosti.25 ‚Jeho rány vás uzdravily.‘ Vždyť jste ‚bloudili jako ovce‘, ale nyní jste byli obráceni k pastýři a strážci svých duší.
1. list Petrův 2
Bible, překlad 21. století
1Odhoďte proto všechnu zlobu, každou lest, pokrytectví, závist i všechno pomlouvání2a jako čerství novorozenci se dožadujte neředěného mléka Božího slova, abyste jím rostli ke spáse –3pokud jste ovšem okusili, jak laskavý je Pán.[1]
Živé kameny
4Když přicházíte k němu, k živému kameni zavrženému lidmi, ale vyvolenému a vzácnému před Bohem,5sami se stáváte živými kameny ve stavbě duchovního chrámu a svatým kněžstvem přinášejícím duchovní oběti přijatelné před Bohem díky Ježíši Kristu.6V Písmu přece stojí: „Hle, pokládám na Sionu úhelný kámen vyvolený a vzácný, a kdokoli věří v něj, se jistě nezklame.“[2]7Pro vás věřící je tedy vzácný, ale pro nevěřící je to „Kámen staviteli zavržený, jenž se stal kamenem úhelným,“[3]8a také „Kámen úrazu a skála pohoršení.“[4] To platí pro ty, kdo se nad Slovem urážejí a odmítají je, což se stalo jejich údělem.9Vy jste však vyvolený rod, královské kněžstvo, svatý národ, lid získaný do vlastnictví,[5] abyste hlásali ctnosti Toho, který vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla.10Kdysi jste ani nebyli lidem, ale teď jste lid Boží; nedocházeli jste milosrdenství, ale teď jste milosrdenství došli.[6]
V jeho šlépějích
11Milovaní, jsme tu jen cizinci a přistěhovalci, a tak vás vyzývám: Zdržujte se tělesných žádostí, jež ohrožují duši,12a veďte mezi pohany poctivý život. Místo aby vás pomlouvali jako zločince, ať raději oslavují Boha v den navštívení, protože viděli vaše dobré skutky.13Kvůli Pánu se podřizujte veškerému lidskému zřízení, ať už císaři jakožto hlavě státu14nebo těm, které pověřil trestat zločince a odměňovat ty, kdo jednají dobře.15Vždyť Boží vůle je, abyste svým dobrým jednáním umlčovali hloupé řeči nevědomých.16Žijte jako svobodní lidé, ne ovšem jako ti, kdo údajnou svobodou zastírají vlastní špatnost, ale jako Boží služebníci.17Všechny ctěte, sourozence milujte, před Bohem mějte bázeň, k císaři úctu.18Služebníci, s nejvyšší vážností se podřizujte svým pánům – nejenom dobrým a vlídným, ale i zlým.19Když někdo nevinně trpí kvůli zbožnému svědomí, zaslouží si chválu.20Co je ale záslužného na tom, když budete biti za vlastní chyby? Trpíte-li ovšem kvůli dobrým činům, je to před Bohem vzácné.21Vždyť právě k tomu vás povolal! Sám Kristus trpěl za vás, a tak vám dal příklad, abyste šli v jeho šlépějích:22„On se nikdy nedopustil hříchu a v ústech neměl žádnou lest.“[7]23Když ho uráželi, neodpovídal, když trpěl, nehrozil, ale ponechával vše Tomu, který soudí spravedlivě.24On sám na svém těle vzal naše hříchy na kříž, abychom zemřeli hříchům a ožili spravedlnosti. Jeho rány vás uzdravily!25Byli jste přece jako bloudící ovce, ale teď jste se vrátili k Pastýři a Strážci svých duší.[8]
1. list Petrův 2
Bible Kralická
1Protož složíce zlost, a všelikou lest, a pokrytství, a závist, i všecka utrhání,2Jakožto nyní zrozená nemluvňátka, mléka beze lsti, to jest Božího slova žádostivi buďte, abyste jím rostli,3Jestliže však okusili jste, kterak dobrotivý jest Pán.4K kterémužto přistupujíce, jakožto k kameni živému, od lidí zajisté zavrženému, ale od Boha vyvolenému a drahému,5I vy, jakožto kamení živé, vzdělávejte se v dům duchovní, kněžstvo svaté, k obětování duchovních obětí, vzácných Bohu skrze Jezukrista.6A protož praví Písmo: Aj, zakládámť na Sionu kámen úhelný, vybraný a drahý, a v kterýž kdokoli věří, nikoli nebude zahanben.7Vám tedy věřícím jest drahý, ale nepovolným kámen, kterýž zavrhli ti, jenž stavěli, tenť jest učiněn v hlavu úhelní, a kámen úrazu, a skála pohoršení,8Totiž těm, jenž se urážejí na slovu, nepovolní jsouce, k čemuž i odloženi jsou.9Ale vy jste rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid dobytý, abyste zvěstovali ctnosti toho, kterýž vás povolal ze tmy v předivné světlo své.10Kteříž jste někdy ani lidem nebyli, nyní pak jste lid Boží; kteříž jste někdy byli nedošli milosrdenství, již nyní jste došli milosrdenství.11Nejmilejší, prosímť vás, abyste jakožto příchozí a pohostinní zdržovali se od tělesných žádostí, kteréž rytěřují proti duši,12Obcování vaše mezi pohany majíce dobré, aby místo toho, kdež utrhají vám jako zločincům, dobré skutky vaše spatřujíce, velebili Boha v den navštívení.13Poddáni tedy buďte všelikému lidskému zřízení pro Pána, buďto králi, jako nejvyššímu,14Buďto vladařům, jako od něho poslaným, ku pomstě zle činících a k chvále dobře činících.15Nebo tak jest vůle Boží, abyste dobře činíce, zacpali ústa nemoudrých lidí z neznámosti vám utrhajících.16Buďtež jako svobodní, však ne jako zastření majíce své zlosti svobodu, ale jakožto služebníci Boží.17Všecky ctěte, bratrstvo milujte, Boha se bojte, krále v uctivosti mějte.18Služebníci poddáni buďte ve vší bázni pánům, netoliko dobrým a mírným, ale i zlým.19Neb toť jest milé, jestliže kdo pro svědomí Boží snáší zámutky, trpě bez viny.20Nebo jaká jest chvála, byste pak i snášeli pohlavkování, hřešíce? Ale jestliže dobře činíce, a bez viny trpíce, snášíte, toť jest milé před Bohem.21Nebo i k tomu povoláni jste, jako i Kristus trpěl za nás, nám pozůstaviv příklad, abychom následovali šlépějí jeho.22Kterýž hříchu neučinil, aniž jest lest nalezena v ústech jeho.23Kterýžto, když mu zlořečili, nezlořečil zase; trpěv, nehrozil, ale poroučel křivdy tomu, jenž spravedlivě soudí.24Kterýžto hříchy naše na svém těle sám vnesl na dřevo, abychom hříchům zemrouce, spravedlnosti živi byli, jehož zsinalostí uzdraveni jste.25Nebo jste byli jako ovce bloudící, ale již nyní obráceni jste ku pastýři a biskupu duší vašich.
1. list Petrův 2
Slovo na cestu
1A tak se zbavujte všech špatných vlastností, návyků a pocitů. Mezi ně patří nečestnost, závist, pomluvy a přetvářka.2Jste jako nemluvňátka nově narozená pro Boží rodinu. Jako se nemluvně dožaduje mléka, tak i vy byste se měli živit Božím slovem – číst je a přemýšlet o něm, abyste rostli ve víře a k spáse.3Vždyť jste už na sobě poznali Boží dobrotivost.
Živý kámen a vyvolení lidé
4Přicházejte ke Kristu, kameni živému, který byl lidmi zavržen, ale před Bohem je vyvolený a vzácný.5I vy buďte živými kameny, z nichž se staví duchovní dům. Nadto vám Kristus vydobyl právo, abyste mohli jako kněží bezprostředně přistupovat k Bohu. Přinášejte mu tedy duchovní oběti vašeho čistého života, které rád přijme pro zásluhy Ježíše Krista.6Písmo o tom hovoří takto: „Posílám Krista jako pečlivě vybraný, vzácný základní kámen mé církve a nikdy nezklamu ty, kdo v něho věří.“7Ano, vám, kteří věříte, je velmi drahý, ale nevěřícím jsou určena tato slova Písma: „Stavitelé zavrhli kámen, který se stal základním kamenem. Pro ně je kamenem, o nějž klopýtnou, a skálou, která způsobí jejich pád.“8Svým vzdorem vůči Božímu slovu na sebe přivolávají to, co Bůh předem řekl, svůj úplný pád.9Ale vy jste vyvoleni samým Bohem jako kněží Krále, jste svatí a čistí, jste jeho vlastní lid. To vše pro to, abyste svědčili druhým o tom, který vás povolal ze tmy do svého úžasného světla.10Dříve jste nebyli ničím, nyní jste Božím lidem. Dříve jste nevěděli o Boží dobrotě, a nyní proměnila vaše životy.
Chování Božího lidu v utrpení
11Prosím vás, moji milí, žijte na tomto světě jako hosté. Váš skutečný domov je nyní v nebi, proto se zřekněte zlých přání, která ohrožují váš život s Kristem.12Mezi nevěřícími se chovejte vždy správně. I když o vás mluví jako o nejhorších lidech, nakonec, uvidí-li vaše dobré jednání, mohou být při druhém příchodu Ježíše Krista mezi zachráněnými.13-14Jako věřící respektujte představitele své země. Mají povinnost stíhat všechny, kdo činí zlo, a odměňovat ty, kteří jednají dobře.15Bůh si přeje, abyste svým příkladným životem umlčeli kritiku těch, kteří odsuzují Boží zvěst, třebaže nevědí, co jim přináší, a aniž zakusili její moc.16Jste svobodní lidé, neznamená to však, že máte svobodu k činění zla. Pro vás je vždy směrodatná Boží vůle.17S každým jednejte s úctou, mějte rádi své spoluvěřící, žijte v uctivé poslušnosti před Bohem a vládu mějte ve vážnosti.18Respektujte své nadřízené, nejen když jsou k vám mírní a laskaví, ale i když jsou přísní a tvrdí.19Je to přednost, když někdo pro věrnost Bohu snáší utrpení neprávem.20Vždyť co je na tom záslužného, snášíte-li trest, který je vám spravedlivě vyměřen? Ale když jednáte správně, a přece za to trpíte, Bůh to ocení.21Taková utrpení jsou jen částí toho, co zakusil pro nás Kristus, který se v tom stal naším příkladem. Proto ho následujte!22On nikdy nezhřešil, nikdy nevyslovil lež;23snášel urážky, ale sám neurážel; když trpěl, nehrozil, ale ponechával vše Bohu, který soudí spravedlivě.24On sám nesl naše hříchy na sobě, když zemřel na kříži, aby nám dal sílu skoncovat s hříchem a žít novým životem. Jeho utrpením jsme byli uzdraveni.25Byli jste jako ovce, které zabloudily, ale nyní jste navráceni ke svému pastýři a strážci.
1. list Petrův 2
New International Version
1Therefore, rid yourselves of all malice and all deceit, hypocrisy, envy, and slander of every kind.2Like newborn babies, crave pure spiritual milk, so that by it you may grow up in your salvation,3now that you have tasted that the Lord is good.
The living Stone and a chosen people
4As you come to him, the living Stone – rejected by humans but chosen by God and precious to him –5you also, like living stones, are being built into a spiritual house[1] to be a holy priesthood, offering spiritual sacrifices acceptable to God through Jesus Christ.6For in Scripture it says: ‘See, I lay a stone in Zion, a chosen and precious cornerstone, and the one who trusts in him will never be put to shame.’ (Iz 28,16)7Now to you who believe, this stone is precious. But to those who do not believe, ‘The stone the builders rejected has become the cornerstone,’ (Ž 118,22)8and, ‘A stone that causes people to stumble and a rock that makes them fall.’ They stumble because they disobey the message – which is also what they were destined for. (Iz 8,14)9But you are a chosen people, a royal priesthood, a holy nation, God’s special possession, that you may declare the praises of him who called you out of darkness into his wonderful light.10Once you were not a people, but now you are the people of God; once you had not received mercy, but now you have received mercy.
Living godly lives in a pagan society
11Dear friends, I urge you, as foreigners and exiles, to abstain from sinful desires, which wage war against your soul.12Live such good lives among the pagans that, though they accuse you of doing wrong, they may see your good deeds and glorify God on the day he visits us.13Submit yourselves for the Lord’s sake to every human authority: whether to the emperor, as the supreme authority,14or to governors, who are sent by him to punish those who do wrong and to commend those who do right.15For it is God’s will that by doing good you should silence the ignorant talk of foolish people.16Live as free people, but do not use your freedom as a cover-up for evil; live as God’s slaves.17Show proper respect to everyone, love the family of believers, fear God, honour the emperor.18Slaves, in reverent fear of God submit yourselves to your masters, not only to those who are good and considerate, but also to those who are harsh.19For it is commendable if someone bears up under the pain of unjust suffering because they are conscious of God.20But how is it to your credit if you receive a beating for doing wrong and endure it? But if you suffer for doing good and you endure it, this is commendable before God.21To this you were called, because Christ suffered for you, leaving you an example, that you should follow in his steps.22‘He committed no sin, and no deceit was found in his mouth.’ (Iz 53,9)23When they hurled their insults at him, he did not retaliate; when he suffered, he made no threats. Instead, he entrusted himself to him who judges justly.24‘He himself bore our sins’ in his body on the cross, so that we might die to sins and live for righteousness; ‘by his wounds you have been healed.’25For ‘you were like sheep going astray,’[2] but now you have returned to the Shepherd and Overseer of your souls. (Iz 53,4; Iz 53,5; Iz 53,6)