1. Samuelova 29

Český ekumenický překlad

1  Pelištejci shromáždili všechny své šiky do Afeku, zatímco Izrael tábořil u pramene, který je v Jizreelu.2  Pelištejská knížata pochodovala se svými setninami a pluky, kdežto David a jeho muži pochodovali s Akíšem jako poslední.3  Pelištejští velitelé se ptali: „Co s těmito Hebreji?“ Akíš pelištejským velitelům odvětil: „Vždyť je to David, služebník izraelského krále Saula, který je u mne už rok, ba léta. Neshledal jsem na něm nic zlého ode dne, kdy odpadl od Saula, až dodnes.“ 4  Ale pelištejští velitelé se na něho rozlítili. Řekli mu: „Pošli toho muže zpět, ať se vrátí tam na své místo, které jsi mu určil. S námi ať do boje netáhne, aby se v boji nestal naším protivníkem. Čímpak by se více svému pánu zalíbil než hlavami těchto mužů?5  Cožpak to není David, kterého opěvovali v tanečním reji: ‚Saul pobil své tisíce, ale David své desetitisíce?‘“ 6  Akíš si zavolal Davida a řekl mu: „Jakože živ je Hospodin, ty jsi přímý a tvé vycházení a vcházení u mne v táboře se mi líbí. Neshledal jsem na tobě nic zlého ode dne, kdy jsi ke mně přišel, až dodnes. Ale nelíbíš se knížatům.7  Vrať se tedy pokojně zpátky, aby ses nedopustil něčeho, co pelištejská knížata považují za zlé.“ 8  David Akíšovi namítl: „Čeho jsem se dopustil a co zlého jsi shledal na svém služebníku ode dne, kdy jsem se před tebou objevil, až dodnes, že nesmím jít do boje proti nepřátelům krále, svého pána?“9  Akíš Davidovi odpověděl: „Uznávám, v mých očích jsi dobrý jako Boží posel. Pelištejští velitelé však řekli: ‚Ať netáhne s námi do boje.‘10  Nyní tedy za časného jitra ty i služebníci tvého pána, kteří přišli s tebou, za časného jitra hned na úsvitě odejděte.“11  Tak se David spolu se svými muži vydal za časného jitra na cestu zpátky do pelištejské země, zatímco Pelištejci vystupovali do Jizreelu. 

1. Samuelova 29

Bible, překlad 21. století

1 Filištíni shromáždili všechna svá vojska do Afeku, zatímco Izrael tábořil u pramene v Jizreelu.2 Když filištínští vládci pochodovali se svými stovkami a tisíci, David a jeho muži pochodovali vzadu s Achišem.3 Filištínští velitelé se ptali: „Co to tam je za Hebreje?“ „To je přece David, sluha izraelského krále Saula,“ řekl jim Achiš. „Je se mnou už nejmíň rok. Ode dne, kdy od něj odpadl, až dodnes mu nemám co vytknout.“4 Filištínští velitelé se ale na něj rozzlobili. „Pošli ho pryč,“ řekli mu, „ať se vrátí, kam mu řekneš. Přece s námi nepůjde do boje! Vždyť by se v bitvě postavil proti nám! Čím by se mohl svému pánu zalíbit více než hlavami těchto mužů?5 Vždyť je to přece ten David, o kterém se při tancích zpívalo: ‚Saul pobil své tisíce, David desetkrát více!‘“6 Achiš si tedy Davida zavolal a řekl mu: „Jakože je živ Hospodin, jsi spolehlivý a líbí se mi, jak si v mém vojsku vedeš. Ode dne, kdy jsi ke mně přišel, až dodnes ti opravdu nemám co vytknout. Vládcům se ale nelíbíš.7 Vrať se tedy v pokoji, abys filištínské vládce nedráždil.“8 „Co jsem provedl?“ odpověděl mu na to David. „Co můžeš svému služebníku vytknout ode dne, kdy jsem k tobě přišel, až dodnes? Proč nemohu jít bojovat proti nepřátelům svého krále a pána?“9 „Vím, jak jsi dobrý,“ řekl mu Achiš. „Pro mě jsi jako Boží anděl, ale filištínští velitelé řekli: ‚Nesmí s námi do boje!‘10 Proto zítra brzy vstaň – ty i sluhové tvého pána, kteří přišli s tebou – a hned za rozbřesku odejděte.“11 A tak se David i se svými muži hned ráno vypravil na cestu do filištínské země, zatímco Filištíni táhli na Jizreel.

1. Samuelova 29

Bible Kralická

1 A tak shromáždili Filistinští všecka vojska svá u Afeku, Izrael pak položil se u studnice, kteráž byla v Jezreel.2 I táhla knížata Filistinská po stu a po tisících, David pak a muži jeho táhli nazad s Achisem.3 Tedy řekla knížata Filistinská: K čemu jsou Židé tito? Odpověděl Achis knížatům Filistinským: Zdaliž toto není David služebník Saule, krále Izraelského, kterýž byl při mně dnů těchto, nýbrž těchto let, a neshledal jsem na něm ničeho ode dne, jakž odpadl od Saule, až do tohoto dne?4 I rozhněvala se na něj knížata Filistinská, a řekli jemu ta knížata Filistinská: Odešli zase muže toho, ať se navrátí k místu svému, kteréž jsi mu ukázal, a nechť netáhne s námi k boji, aby se nám nepostavil za nepřítele v bitvě. Nebo čím se zalíbiti může pánu svému tento? Zdali ne hlavami mužů těchto?5 Zdaliž tento není ten David, o kterémž zpívali v houfích plésajících, říkajíce: Porazil Saul svůj tisíc, ale David svých deset tisíců?6 I povolal Achis Davida, a řekl jemu: Živť jest Hospodin, že jsi upřímý, a líbí mi se vycházení tvé i vcházení tvé se mnou do vojska. Nebo neshledal jsem na tobě nic zlého ode dne, v kterýž jsi přišel ke mně, až do dne tohoto, ale před očima knížat nejsi vzácný.7 Protož nyní navrať se a jdi v pokoji, a nebudeš těžký v očích knížat Filistinských.8 I řekl David Achisovi: Co jsem pak učinil, a co jsi shledal na služebníku svém ode dne, v kterýž jsem počal býti u tebe, až do tohoto dne, abych nešel a nebojoval proti nepřátelům pána svého krále?9 A odpovídaje Achis, řekl Davidovi: Vímť, že jsi vzácný před očima mýma jako anděl Boží, ale knížata Filistinská řekla: Nechť netáhne s námi k boji.10 Nyní tedy vstaň tím raněji a služebníci pána tvého, kteříž přišli s tebou, a vstanouce tím spíše ráno, hned jakž by zasvitávalo, odejděte.11 I vstal David, on i muži jeho, aby odšel tím raněji, a navrátil se do země Filistinské. Filistinští pak táhli do Jezreel.

1. Samuelova 29

Slovo na cestu

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

1. Samuelova 29

New International Version

1 The Philistines gathered all their forces at Aphek, and Israel camped by the spring in Jezreel.2 As the Philistine rulers marched with their units of hundreds and thousands, David and his men were marching at the rear with Achish.3 The commanders of the Philistines asked, ‘What about these Hebrews?’ Achish replied, ‘Is this not David, who was an officer of Saul king of Israel? He has already been with me for over a year, and from the day he left Saul until now, I have found no fault in him.’4 But the Philistine commanders were angry with Achish and said, ‘Send the man back, that he may return to the place you assigned him. He must not go with us into battle, or he will turn against us during the fighting. How better could he regain his master’s favour than by taking the heads of our own men?5 Isn’t this the David they sang about in their dances: ‘ “Saul has slain his thousands, and David his tens of thousands”?’6 So Achish called David and said to him, ‘As surely as the Lord lives, you have been reliable, and I would be pleased for you to serve with me in the army. From the day you came to me until today, I have found no fault in you, but the rulers don’t approve of you.7 Now turn back and go in peace; do nothing to displease the Philistine rulers.’8 ‘But what have I done?’ asked David. ‘What have you found against your servant from the day I came to you until now? Why can’t I go and fight against the enemies of my lord the king?’9 Achish answered, ‘I know that you have been as pleasing in my eyes as an angel of God; nevertheless, the Philistine commanders have said, “He must not go up with us into battle.”10 Now get up early, along with your master’s servants who have come with you, and leave in the morning as soon as it is light.’11 So David and his men got up early in the morning to go back to the land of the Philistines, and the Philistines went up to Jezreel.