1. Královská 9 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

— Hospodin se zjevuje Šalomounovi - Hospodin vyslýchá Šalomounovu modlitbu a obnovuje mu své zaslíbení.

1 Když Šalomoun dokončil budování Hospodinova domu i královského domu a všeho, co si s takovým zaujetím přál vykonat, 2 ukázal se Hospodin Šalomounovi podruhé, jako se mu ukázal v Gibeónu. 3 Hospodin mu řekl: „Vyslyšel jsem tvou modlitbu a tvou prosbu, s kterou ses na mne obrátil. Oddělil jsem jako svatý tento dům, který jsi vybudoval, a dal jsem tam spočinout svému jménu navěky. Mé oči i mé srdce tam budou po všechny dny. 4 A co se tebe týče, budeš-li chodit přede mnou v bezúhonnosti srdce a přímosti, jako chodil tvůj otec David, jednat podle všeho, co jsem ti přikázal, dodržovat má nařízení a práva, 5 upevním trůn tvého království nad Izraelem navěky, jak jsem přislíbil tvému otci Davidovi, že nebude z izraelského trůnu vyhlazen následník z tvého rodu. 6 Jestliže se ode mne odvrátíte vy a vaši synové a nebudete dodržovat má přikázání a má nařízení, která jsem vám vydal, a půjdete sloužit jiným bohům a klanět se jim, 7 vyhladím Izraele z povrchu země, kterou jsem jim dal, a zřeknu se domu, který jsem oddělil jako svatý pro své jméno. Izrael se stane pořekadlem a předmětem výsměchu mezi všemi národy. 8 Nad tímto domem, ačkoli byl nejvyšší ze všech, ustrne a usykne každý kolemjdoucí. Bude se říkat: ‚Proč Hospodin takto naložil s touto zemí a s tímto domem?‘ 9 A bude se odpovídat: ‚Protože opustili Hospodina, svého Boha, který vyvedl jejich otce z egyptské země, a chytili se jiných bohů, klaněli se jim a sloužili jim. Proto na ně Hospodin uvedl všechno toto zlo.‘“

— Jiné podniky Šalomounovy - Stavební činnost Šalomounova, zavedení nucených prací, zámořské plavby.

10 Po uplynutí dvaceti let, během nichž Šalomoun stavěl oba domy, dům Hospodinův a dům královský, 11 a týrský král Chíram podporoval Šalomouna cedrovým a cypřišovým dřevem a zlatem podle každého jeho přání, tehdy dal král Šalomoun Chíramovi dvacet měst v zemi galilejské. 12 Chíram vyjel z Týru, aby se podíval na města, která mu Šalomoun dal, ale nezamlouvala se mu. 13 Řekl tedy: „Cos mi to dal za města, můj bratře!“ A nazval je zemí Kabúl. Tak se nazývá až dodnes. 14 Chíram totiž poslal králi sto dvacet talentů zlata. 15 Důvodem nucených prací, které král Šalomoun ukládal, bylo, aby budoval Hospodinův dům a dům svůj, Miló a jeruzalémské hradby, Chasór, Megido a Gezer. 16 Farao, egyptský král, předtím vytáhl, dobyl Gezer a vypálil jej. Kenaance, kteří v městě bydleli, pobil a město dal věnem své dceři, ženě Šalomounově. 17 Šalomoun vystavěl Gezer a Dolní Bét-chorón 18 v zemi a Baalat a Tadmór v poušti, 19 všechna města pro sklady, které Šalomoun měl, města pro vozbu a města pro koně a vše, co s tak velkým zaujetím budoval v Jeruzalémě i na Libanónu a v celé zemi, v níž vládl. 20 Všechen lid, který zbyl z Emorejců, Chetejců, Perizejců, Chivejců a Jebúsejců, kteří nebyli z Izraele, 21 totiž jejich syny, kteří po nich v zemi zbyli, které Izraelci nedokázali vyhubit jako klaté, podrobil Šalomoun otrockým nuceným pracím, a tak je tomu až dodnes. 22 Z Izraelců však Šalomoun neudělal otrokem nikoho; ti byli bojovníky, jeho služebníky, veliteli, tvořili osádku jeho válečných vozů a byli veliteli jeho vozby a jízdy. 23 Správců představených nad pracemi pro Šalomouna bylo pět set padesát: ti panovali nad lidem konajícím tu práci. 24 Tehdy, když faraónova dcera odešla z Města Davidova do svého domu, který jí Šalomoun vystavěl, začal stavět Miló. 25 Třikrát za rok obětoval Šalomoun oběti zápalné a pokojné na oltáři, který vybudoval Hospodinu, a pálil na něm před Hospodinem kadidlo, když dům dokončil. 26 Král Šalomoun dal také udělat lodě v Esjón-geberu, který je blízko Elótu na břehu Rákosového moře v edómské zemi. 27 Na ty lodě poslal Chíram své služebníky, lodníky znalé moře, aby byli se služebníky Šalomounovými. 28 Dopluli do Ofíru a přivezli odtamtud králi Šalomounovi čtyři sta dvacet talentů zlata.

Bible, překlad 21. století

1 Tak Šalomoun dokončil stavbu Hospodinova chrámu i královského paláce a uskutečnil všechno, co si přál. 2 Šalomounovi se tehdy znovu ukázal Hospodin, tak jako se mu předtím ukázal v Gibeonu.^[1] 3 Hospodin mu řekl: „Vyslyšel jsem tvou modlitbu a tvou prosbu, kterou jsi mi předložil. Posvětil jsem tento chrám, který jsi vystavěl, aby tam navěky zůstávalo mé jméno. Mé oči i mé srdce tam zůstanou navždy. 4 Budeš-li žít přede mnou s ryzím srdcem a poctivě tak jako tvůj otec David a budeš-li konat vše, co jsem ti přikázal, a dodržovat má ustanovení i má pravidla, 5 potvrdím trůn tvého království nad Izraelem navěky, jak jsem slíbil tvému otci Davidovi: ‚Na izraelském trůnu nikdy nebude chybět tvůj potomek.‘^[2] 6 Pokud se však ode mě ty a tvoji synové odvrátíte a nebudete dodržovat má přikázání a ustanovení, jež jsem vám svěřil, ale půjdete sloužit cizím bohům a budete se jim klanět, 7 pak vyhladím Izrael ze země, kterou jsem jim dal, a z chrámu, který jsem posvětil pro své jméno. Vyženu Izrael ze své přítomnosti, takže bude mezi národy za pořekadlo a posměšek. 8 A tento chrám, kdysi tak vznešený? Každý, kdo půjde kolem, strne a zašeptá: ‚Proč to Hospodin této zemi a tomuto chrámu provedl?‘ 9 A dostanou odpověď: ‚Protože opustili Hospodina, svého Boha, který vyvedl jejich otce z Egypta, a chytili se cizích bohů, jimž se klaněli a jimž sloužili – to proto na ně Hospodin uvedl všechno to zlo!‘“^[3]

Šalomounovy úspěchy

10 Šalomoun vystavěl oba domy, Hospodinův chrám i královský palác, během dvaceti let. Po jejich uplynutí 11 dal král Šalomoun týrskému králi Chíramovi dvacet měst v galilejském kraji za to, že mu Chíram dodával cedrové i cypřišové dřevo a zlata, kolik si jen přál. 12 Chíram se tedy vypravil z Týru, aby si ta města, která mu dal Šalomoun, prohlédl. Ale nelíbila se mu. 13 Řekl: „Cos mi to, bratře, dal za města?“ A tak se ten kraj až dodnes jmenuje Kabul (to jest: Nanic). 14 Chíram totiž králi poslal 120 talentů^[4] zlata. 15 Důvodem, proč král Šalomoun zavedl nucené práce, bylo, aby vystavěl: Hospodinův chrám, svůj palác, terasu Milo, jeruzalémské hradby, města Chacor, Megido a Gezer 16 (egyptský vládce farao totiž vytáhl, dobyl Gezer a vypálil ho, pobil jeho kanaánské obyvatele a město dal věnem své dceři, Šalomounově manželce; 17 proto Šalomoun stavěl Gezer), dále Dolní Bet-choron, 18 Baalat a Tadmor v judské zemi, 19 všechna Šalomounova zásobovací města, města pro vozy, města pro jízdu, a cokoli se Šalomounovi zlíbilo stavět v Jeruzalémě, v Libanonu nebo kdekoli po celé zemi pod jeho vládou. 20 Všechno obyvatelstvo pozůstalé z Emorejců, Chetejců, Perizejců, Hivejců a Jebusejců, kteří nepatřili k synům Izraele, 21 totiž jejich potomky, kteří po nich zůstali v zemi a které synové Izraele nedokázali vyhladit, Šalomoun podrobil nuceným pracím, a tak otročí dodnes. 22 Syny Izraele ovšem Šalomoun nebral do otroctví, ale jako vojáky, úředníky, velitele, pobočníky, vozataje a jezdce. 23 Dozorců, kteří veleli Šalomounovým pracím, bylo 550. Ti měli na starosti veškerou pracovní sílu. 24 Jakmile se faraonova dcera přestěhovala z Města Davidova do paláce, který pro ni vystavěl, začal budovat terasu Milo. 25 Třikrát ročně^[5] přinášel Šalomoun zápalné i pokojné oběti na oltáři, který postavil Hospodinu, a nechal z něj stoupat dým před Hospodinem. Tak završil budování chrámu. 26 Král Šalomoun v Ecjon-geberu u Eilatu na pobřeží Rudého moře v edomské zemi vybudoval loďstvo. 27 Chíram pak se Šalomounovými služebníky vyslal na lodích také své služebníky, zkušené námořníky. 28 Vypravili se do Ofiru, naložili tam 420 talentů^[6] zlata a přivezli je králi Šalomounovi.

Bible Kralická

1 Stalo se pak, když dokonal Šalomoun stavení domu Hospodinova a domu královského, podlé vší líbosti své, jakž vykonati umínil, 2 Že se ukázal Hospodin Šalomounovi podruhé, jakož se mu byl ukázal v Gabaon. 3 I řekl jemu Hospodin: Vyslyšelť jsem modlitbu tvou a prosbu tvou, kteroužs se modlil přede mnou; posvětil jsem domu toho, kterýž jsi vystavěl, aby přebývalo tam jméno mé až na věky, a byly tu oči mé i srdce mé po všecky dny. 4 A ty jestliže choditi budeš přede mnou, jako chodil David otec tvůj, v dokonalosti srdce a v upřímnosti, čině všecko to, což jsem přikázal tobě, ustanovení mých i soudů mých ostříhaje: 5 Utvrdím zajisté stolici království tvého nad Izraelem na věky, jakož jsem mluvil Davidovi otci tvému, řka: Nebudeť odjat muž z rodu tvého od trůnu Izraelského. 6 Pakli se nazpět odvrátíte vy i synové vaši ode mne, a nebudete ostříhati přikázaní mých a ustanovení mých, kteráž jsem vydal vám, ale odejdouce, sloužiti budete bohům cizím a klaněti se jim: 7 Vypléním docela Izraele se svrchku země, kterouž jsem jim dal, a dům tento, kteréhož jsem posvětil jménu svému, zavrhu od tváři své, i budeť Izrael za přísloví a za rozprávku mezi všemi národy. 8 Ano i dům tento, jakkoli bude slavný, kdokoli mimo něj půjde, užasne se a ckáti bude, i řekne: Proč tak učinil Hospodin zemi této a domu tomuto? 9 Tedy odpovědí: Proto že opustili Hospodina Boha svého, kterýž vyvedl otce jejich z země Egyptské, a chytili se bohů cizích, a klaněli se jim i sloužili jim, protož uvedl na ně Hospodin všecky tyto zlé věci. 10 Stalo se také po přeběhnutí dvadcíti let, v nichž vzdělal Šalomoun oba dva ty domy, dům Hospodinův a dům královský, 11 K čemuž byl Chíram král Tyrský daroval Šalomounovi hojně dříví cedrového a jedlového, i zlata vedlé vší vůle jeho, že dal také král Šalomoun Chíramovi dvadceti měst v zemi Galilejské. 12 I vyjel Chíram z Týru, aby viděl ta města, kteráž mu daroval Šalomoun, ale nelíbila se jemu. 13 Protož řekl: Jakáž jsou ta města, kteráž mi dáváš, bratře můj? I nazval je zemí Kabul až do tohoto dne. 14 Nebo byl poslal Chíram králi sto a dvadceti centnéřů zlata. 15 Příčina pak platu, kterýž byl uložil král Šalomoun, byla, aby stavěl dům Hospodinův a dům svůj, a Mello i zdi Jeruzalémské, též Azor a Mageddo i Gázer. 16 (Farao zajisté král Egyptský vytáh, dobyl Gázeru a vypálil je, Kananejské pak, kteříž byli v tom městě, pobil a dal město za věno dceři své, manželce Šalomounově.) 17 A tak vystavěl zase Šalomoun Gázer a Betoron dolní, 18 Též Baalat a Tadmor na poušti v též zemi, 19 I všecka města, v nichž Šalomoun měl své sklady, i města vozů, i města jezdců, vše vedlé žádosti své, cožkoli chtěl stavěti v Jeruzalémě, a na Libánu i po vší zemi panování svého. 20 Všecken také lid, kterýž byl pozůstal z Amorejských, Hetejských, Ferezejských, Hevejských a Jebuzejských, kteříž nebyli z synů Izraelských, 21 Totiž syny jejich, kteříž byli pozůstali po nich v zemi, jichž nemohli synové Izraelští vyhladiti, uvedl Šalomoun pod plat a v službu až do tohoto dne. 22 Z synů pak Izraelských žádného nepodrobil v službu Šalomoun, ale byli muži váleční, a služebníci jeho, a knížata jeho, vůdcové jeho a úředníci nad vozy a jezdci jeho. 23 Bylo těch předních vládařů, kteříž byli nad dílem Šalomounovým, pět set a padesát. Ti spravovali lidi, kteříž dělali. 24 Dcera pak Faraonova přestěhovala se z města Davidova do domu svého, kterýž jí byl vystavěl Šalomoun. Tehdáž také vystavěl Mello. 25 I obětoval Šalomoun každého roku třikrát oběti zápalné a pokojné na oltáři, kterýž byl vzdělal Hospodinu, ale kadíval na tom, kterýž byl před Hospodinem, když dokonal dům. 26 Nadělal také král Šalomoun lodí velikých v Aziongaber, kteréž jest podlé Elat, na břehu moře Rudého v zemi Idumejské. 27 A poslal Chíram na těch lodech služebníky své, plavce umělé na moři, s služebníky Šalomounovými. 28 Kteříž přeplavivše se do Ofir, nabrali tam zlata čtyři sta a dvadceti centnéřů, a přivezli králi Šalomounovi.

New International Version

The Lord appears to Solomon

1 When Solomon had finished building the temple of the Lord and the royal palace, and had achieved all he had desired to do, 2 the Lord appeared to him a second time, as he had appeared to him at Gibeon. 3 The Lord said to him: ‘I have heard the prayer and plea you have made before me; I have consecrated this temple, which you have built, by putting my Name there for ever. My eyes and my heart will always be there. 4 ‘As for you, if you walk before me faithfully with integrity of heart and uprightness, as David your father did, and do all I command and observe my decrees and laws, 5 I will establish your royal throne over Israel for ever, as I promised David your father when I said, “You shall never fail to have a successor on the throne of Israel.” 6 ‘But if you^[1] or your descendants turn away from me and do not observe the commands and decrees I have given you^[2] and go off to serve other gods and worship them, 7 then I will cut off Israel from the land I have given them and will reject this temple I have consecrated for my Name. Israel will then become a byword and an object of ridicule among all peoples. 8 This temple will become a heap of rubble. All^[3] who pass by will be appalled and will scoff and say, “Why has the Lord done such a thing to this land and to this temple?” 9 People will answer, “Because they have forsaken the Lord their God, who brought their ancestors out of Egypt, and have embraced other gods, worshipping and serving them – that is why the Lord brought all this disaster on them.” ’

Solomon’s other activities

10 At the end of twenty years, during which Solomon built these two buildings – the temple of the Lord and the royal palace – 11 King Solomon gave twenty towns in Galilee to Hiram king of Tyre, because Hiram had supplied him with all the cedar and juniper and gold he wanted. 12 But when Hiram went from Tyre to see the towns that Solomon had given him, he was not pleased with them. 13 ‘What kind of towns are these you have given me, my brother?’ he asked. And he called them the Land of Kabul,^[4] a name they have to this day. 14 Now Hiram had sent to the king 120 talents^[5] of gold. 15 Here is the account of the forced labour King Solomon conscripted to build the Lord’s temple, his own palace, the terraces,^[6] the wall of Jerusalem, and Hazor, Megiddo and Gezer. 16 (Pharaoh king of Egypt had attacked and captured Gezer. He had set it on fire. He killed its Canaanite inhabitants and then gave it as a wedding gift to his daughter, Solomon’s wife. 17 And Solomon rebuilt Gezer.) He built up Lower Beth Horon, 18 Baalath, and Tadmor^[7] in the desert, within his land, 19 as well as all his store cities and the towns for his chariots and for his horses^[8] – whatever he desired to build in Jerusalem, in Lebanon and throughout all the territory he ruled. 20 There were still people left from the Amorites, Hittites, Perizzites, Hivites and Jebusites (these peoples were not Israelites). 21 Solomon conscripted the descendants of all these peoples remaining in the land – whom the Israelites could not exterminate^[9] – to serve as slave labour, as it is to this day. 22 But Solomon did not make slaves of any of the Israelites; they were his fighting men, his government officials, his officers, his captains, and the commanders of his chariots and charioteers. 23 They were also the chief officials in charge of Solomon’s projects – 550 officials supervising those who did the work. 24 After Pharaoh’s daughter had come up from the City of David to the palace Solomon had built for her, he constructed the terraces. 25 Three times a year Solomon sacrificed burnt offerings and fellowship offerings on the altar he had built for the Lord, burning incense before the Lord along with them, and so fulfilled the temple obligations. 26 King Solomon also built ships at Ezion Geber, which is near Elath in Edom, on the shore of the Red Sea.^[10] 27 And Hiram sent his men – sailors who knew the sea – to serve in the fleet with Solomon’s men. 28 They sailed to Ophir and brought back 420 talents^[11] of gold, which they delivered to King Solomon.