1 Chci vám připomenout, bratří, evangelium, které jsem vám zvěstoval, které jste přijali, které je základem, na němž stojíte,2 a skrze něž docházíte spásy, držíte-li se ho tak, jak jsem vám je zvěstoval – vždyť jste přece neuvěřili nadarmo. 3 Odevzdal jsem vám především, co jsem sám přijal, že Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem4 a byl pohřben; byl vzkříšen třetího dne podle Písem,5 ukázal se Petrovi, potom Dvanácti.6 Poté se ukázal více než pěti stům bratří najednou; většina z nich je posud na živu, někteří však již zesnuli.7 Pak se ukázal Jakubovi, potom všem apoštolům.8 Naposledy ze všech se jako nedochůdčeti ukázal i mně.9 Vždyť já jsem nejmenší z apoštolů a nejsem ani hoden jména apoštol, protože jsem pronásledoval církev Boží.10 Milostí Boží jsem to, co jsem, a milost, kterou mi prokázal, nebyla nadarmo; více než oni všichni jsem se napracoval – nikoli já, nýbrž milost Boží, která byla se mnou.11 Ať už tedy já, nebo oni – tak zvěstujeme a tak jste uvěřili. 12 Když se tedy zvěstuje o Kristu, že byl vzkříšen, jak mohou někteří mezi vámi říkat, že není zmrtvýchvstání?13 Není-li zmrtvýchvstání, pak nebyl vzkříšen ani Kristus.14 A jestliže Kristus nebyl vzkříšen, pak je naše zvěst klamná, a klamná je i vaše víra,15 a my jsme odhaleni jako lživí svědkové o Bohu: dosvědčili jsme, že Bůh vzkřísil Krista, ale on jej nevzkřísil, není-li vzkříšení z mrtvých.16 Neboť není-li vzkříšení z mrtvých, nebyl vzkříšen ani Kristus.17 Nebyl-li však Kristus vzkříšen, je vaše víra marná, ještě jste ve svých hříších,18 a jsou ztraceni i ti, kteří zesnuli v Kristu.19 Máme-li naději v Kristu jen pro tento život, jsme nejubožejší ze všech lidí! 20 Avšak Kristus byl vzkříšen jako první z těch, kdo zesnuli.21 A jako vešla do světa smrt skrze člověka, tak i zmrtvýchvstání:22 jako v Adamovi všichni umírají, tak v Kristu všichni dojdou života.23 Každý v daném pořadí: první vstal Kristus, potom při Kristově příchodu vstanou ti, kdo jsou jeho.24 Tu nastane konec, až Kristus zruší vládu všech mocností a sil a odevzdá království Bohu a Otci.25 Musí totiž kralovat, ‚dokud Bůh nepodmaní všechny nepřátele pod jeho nohy‘.26 Jako poslední nepřítel bude přemožena smrt,27 vždyť ‚pod nohy jeho podřídil všecko‘. Je-li řečeno, že je mu podřízeno všecko, je jasné, že s výjimkou toho, kdo mu všecko podřídil.28 Až mu bude podřízeno všecko, pak i sám Syn se podřídí tomu, kdo mu všecko podřídil, a tak bude Bůh všecko ve všem. 29 Jaký by jinak mělo smysl to, že se někteří dávají křtít za mrtvé? Jestliže mrtví vůbec nevstanou, proč se za ně dávají křtít?30 A proč i my se v každou hodinu vydáváme v nebezpečí?31 Den ze dne hledím smrti do tváře – ujišťuji vás o tom, bratří, při všem, co pro mne znamenáte, v Kristu Ježíši, našem Pánu!32 Jestliže jsem v Efezu podstoupil zápas se šelmami jen z lidských pohnutek, co mi to prospěje? Jestliže mrtví nevstanou, pak ‚jezme a pijme, neboť zítra zemřeme‘.33 Neklamte se: ‚špatná společnost kazí dobré mravy.‘34 Vystřízlivějte, jak se sluší, a nehřešte. Někteří nemají ani ponětí o Bohu. Říkám to k vašemu zahanbení!
— Budoucí vzkříšení těla
35 Ale někdo snad řekne: „Jak vstanou mrtví? V jakém těle přijdou?“36 Jaká pošetilost! To, co zaséváš, nebude oživeno, jestliže neumře.37 A co zaséváš, není tělo, které vzejde, nýbrž holé zrno, ať už pšenice nebo nějaké jiné rostliny.38 Bůh však mu dává tělo, jak sám určil, každému semeni jeho zvláštní tělo.39 Není jedno tělo jako druhé, nýbrž jiné tělo mají lidé, jiné zvířata, jiné ptáci, jiné ryby.40 A jsou tělesa nebeská a tělesa pozemská, ale jiná je sláva nebeských a jiná pozemských.41 Jiná je záře slunce a jiná měsíce, a ještě jiná je záře hvězd, neboť hvězda od hvězdy se liší září.42 Tak je to i se zmrtvýchvstáním. Co je zaseto jako pomíjitelné, vstává jako nepomíjitelné.43 Co je zaseto v poníženosti, vstává v slávě. Co je zaseto v slabosti, vstává v moci.44 Zasévá se tělo přirozené, vstává tělo duchovní. Je-li tělo přirozené, je i tělo duchovní.45 Jak je psáno: ‚První člověk Adam se stal duší živou‘ – poslední Adam je však Duchem oživujícím.46 Nejprve tedy není tělo duchovní, nýbrž přirozené, pak teprve duchovní.47 První člověk byl z prachu země, druhý člověk z nebe.48 Jaký byl ten pozemský, takoví jsou i ostatní na zemi, a jaký je ten nebeský, takoví i ostatní v nebesích.49 A jako jsme nesli podobu pozemského, tak poneseme i podobu nebeského.50 Chci říci to, bratří, že člověk, jak je, nemůže mít podíl na království Božím a pomíjitelné nemůže mít podíl na nepomíjitelném. 51 Hle, odhalím vám tajemství: Ne všichni zemřeme, ale všichni budeme proměněni,52 naráz, v okamžiku, až se naposled ozve polnice. Až zazní, mrtví budou vzkříšeni k nepomíjitelnosti a my živí proměněni.53 Pomíjitelné tělo musí totiž obléci nepomíjitelnost a smrtelné nesmrtelnost.54 A když pomíjitelné obleče nepomíjitelnost a smrtelné nesmrtelnost, pak se naplní, co je psáno: ‚Smrt je pohlcena, Bůh zvítězil! 55 Kde je, smrti, tvé vítězství? Kde je, smrti, tvá zbraň?‘ 56 Zbraní smrti je hřích a hřích má svou moc ze zákona.57 Chvála buď Bohu, který nám dává vítězství skrze našeho Pána Ježíše Krista! 58 A tak, moji milovaní bratří, buďte pevní, nedejte se zviklat, buďte stále horlivější v díle Páně; vždyť víte, že vaše práce není v Pánu marná.
1. Korintským 15
Bible, překlad 21. století
Kristovo vzkříšení
1Bratři, chci vám připomenout evangelium, jež jsem vám kázal, jež jste přijali, v němž stojíte2a jímž jste spaseni (pokud se ovšem držíte slova, které jsem vám kázal – jinak byste uvěřili zbytečně).3Předal jsem vám to hlavní, co jsem sám přijal: Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem,4byl pohřben a třetího dne byl vzkříšen podle Písem.[1]5Ukázal se Petrovi,[2] potom Dvanácti,6poté se ukázal více než pěti stům bratrů najednou (někteří už zesnuli, ale většina z nich ještě žije),7poté se ukázal Jakubovi, potom všem apoštolům8a naposledy ze všech se ukázal i mně, nedochůdčeti.9Jsem totiž ze všech apoštolů ten nejposlednější; nezasloužím si ani být apoštolem nazýván – vždyť jsem kdysi pronásledoval Boží církev!10Boží milostí jsem ale to, co jsem, a jeho milost ke mně nevyšla naprázdno. Pracoval jsem více než oni všichni, avšak ne já, ale Boží milost, která je se mnou.11Toto kážeme – jak já, tak oni – a tomuto jste uvěřili.
Naše vzkříšení
12Když se tedy káže o Kristu, že byl vzkříšen z mrtvých, jak mohou někteří z vás popírat zmrtvýchvstání?13Jestliže není zmrtvýchvstání, pak nebyl vzkříšen ani Kristus!14A jestliže nebyl vzkříšen Kristus, pak je naše kázání k ničemu; celá vaše víra je k ničemu!15Z nás se pak stávají falešní Boží svědkové, protože jsme o Bohu tvrdili, že vzkřísil Krista, jehož nevzkřísil – pokud totiž mrtví nemohou být vzkříšeni.16Jestliže mrtví nemohou být vzkříšeni, pak nebyl vzkříšen ani Kristus!17A jestliže nebyl vzkříšen Kristus, vaše víra je marná – ještě jste ve svých hříších.18Pak tedy i ti, kteří zesnuli v Kristu, zahynuli.19Máme-li v Kristu naději pouze pro tento život, jsme nejubožejší ze všech lidí.20Kristus ale byl vzkříšen jakožto první ze všech zesnulých.21Jako skrze člověka přišla smrt, tak skrze člověka přišlo zmrtvýchvstání.22Jako v Adamovi všichni umírají, tak v Kristu všichni ožijí.23Každý však ve svém pořadí: Kristus jako první, při jeho příchodu pak ti, kdo jsou Kristovi.24Potom přijde konec: až Kristus přemůže veškerou vládu, vrchnost a moc, předá království Bohu a Otci.25Musí totiž kralovat, než mu Bůh položí všechny nepřátele k nohám.[3]26Poslední nepřítel, jenž bude přemožen, je smrt.27Vždyť „všechno položil k jeho nohám“.[4] (Když ovšem říká, že je mu všechno poddáno, je zřejmé, že je to všechno kromě Toho, který mu to poddal.)28Až mu tedy bude všechno poddáno, pak se i sám Syn poddá Tomu, který mu všechno poddal, aby Bůh byl všechno ve všem.29A vůbec, co si počnou ti, kdo se nechávají křtít za mrtvé? Proč se za ně křtí, jestliže mrtví nebudou vzkříšeni?30Proč my sami každým okamžikem podstupujeme nebezpečí?31Při chloubě, kterou mám ve vás v Kristu Ježíši, našem Pánu, prohlašuji, že denně čelím smrti.32K čemu mi to z lidského pohledu je, že jsem bojoval s těmi šelmami v Efesu? Jestliže mrtví nebudou vzkříšeni, pak: „Jezme a pijme, vždyť zítra zemřeme!“[5]33Nepleťte se: „Špatné vztahy kazí mravy.“[6]34Opravdu se vzpamatujte a zanechte hříchu. Někteří totiž Boha vůbec neznají – říkám to k vaší hanbě!
Způsob vzkříšení
35Někdo ale řekne: „Jak budou mrtví vzkříšeni? A v jakém přijdou těle?“36Blázne! To, co seješ, neožije, dokud to nezemře.37A co seješ? Ne to tělo, které vyroste, ale holé zrno – třeba zrno pšenice nebo nějaké jiné.38Bůh mu pak dává tělo, jak sám chce, každému z těch semen jeho vlastní tělo.39Není tělo jako tělo. Jiné je tělo lidské, jiné tělo zvířecí, jiné tělo ptačí a jiné zase rybí.40Jsou také těla nebeská a těla pozemská; ale jiná je sláva nebeských a jiná pozemských.41Jiná je sláva slunce, jiná sláva měsíce a jiná sláva hvězd, i samotné hvězdy se jedna od druhé ve slávě liší.42Tak je to také se zmrtvýchvstáním. Pohřbívá[7] se smrtelné tělo, křísí se nesmrtelné.43Pohřbívá se odpudivé, křísí se slavné; pohřbívá se bezvládné, křísí se mocné.44Pohřbívá se tělo přirozené, křísí se tělo duchovní. Je-li přirozené tělo, je i tělo duchovní.45Jak je psáno: „První člověk, Adam, se stal živou duší,“[8] ale ten poslední Adam se stal obživujícím duchem.46Nejdříve však není to duchovní, ale to přirozené, teprve potom to duchovní.47První člověk byl z prachu země, druhý člověk je z nebe.48Jaký byl ten z prachu země, takoví jsou ti pozemští, a jaký ten nebeský, takoví i nebeští.49Jako jsme nesli obraz toho, kdo byl z prachu země, tak poneseme[9] i obraz toho nebeského.50Říkám vám, bratři, že tělo a krev nemůže mít podíl na Božím království a smrtelnost nemůže mít podíl na nesmrtelnosti.51Prozradím vám teď tajemství: Všichni nezemřeme, ale všichni budeme proměněni –52naráz, v okamžiku, za zvuku polnice ohlašující konec. Až zatroubí, mrtví budou vzkříšeni k nesmrtelnosti a my budeme proměněni.53Toto pomíjivé musí obléci nepomíjivost, toto smrtelné musí obléci nesmrtelnost.54A až toto pomíjivé oblékne nepomíjivost a toto smrtelné oblékne nesmrtelnost, tehdy se naplní, co je psáno: „Smrt je pohlcena, přišlo vítězství!“[10]55„Kde je teď, smrti, to tvé vítězství? Kde je teď, peklo, ta tvá zbraň?“[11]56Onou zbraní smrti je hřích a silou hříchu je Zákon.57Ale díky Bohu, který nám dává vítězství v našem Pánu Ježíši Kristu!58Proto, moji milovaní bratři, buďte pevní a nepohnutelní, rozrůstejte se v Pánově díle a vězte, že vaše práce pro Pána není zbytečná.
1. Korintským 15
Bible Kralická
1Známoť vám pak činím, bratří, evangelium, kteréž jsem zvěstoval vám, kteréž jste i přijali, v němž i stojíte,2Skrze kteréž i spasení béřete, kterak kázal jsem vám, pamatujete-li, leč byste nadarmo uvěřili.3Vydal jsem zajisté vám nejprve to, což jsem i vzal, že Kristus umřel za hříchy naše podle Písem,4A že jest pohřben a že vstal z mrtvých třetího dne podle Písem.5A že vidín jest od Petra, potom od dvanácti.6Potom vidín více než od pěti set bratří spolu, z nichžto mnozí ještě živi jsou až dosavad, a někteří již zesnuli.7Potom vidín jest od Jakuba, potom ode všech apoštolů.8Nejposléze pak ze všech, jakožto nedochůdčeti, ukázal se i mně.9Nebo já jsem nejmenší z apoštolů, kterýž nejsem hoden slouti apoštol, protože jsem se protivil církvi Boží.10Ale milostí Boží jsem to, což jsem, a milost jeho mně učiněná daremná nebyla, ale hojněji nežli oni všickni pracoval jsem, avšak ne já, ale milost Boží, kteráž se mnou jest.11Protož i já i oni tak kážeme, a tak jste uvěřili.12Poněvadž se pak káže o Kristu, že jest z mrtvých vstal, kterakž někteří mezi vámi praví, že by nebylo z mrtvých vstání?13Nebo není-liť z mrtvých vstání, anižť jest Kristus z mrtvých vstal.14A nevstal-liť jest z mrtvých Kristus, tedyť jest daremné kázaní naše, a daremnáť jest i víra vaše.15A byli bychom nalezeni i křiví svědkové Boží; nebo vydali jsme svědectví o Bohu, že vzkřísil z mrtvých Krista. Kteréhož nevzkřísil, (totiž) jestliže mrtví z mrtvých nevstávají.16Nebo jestližeť mrtví z mrtvých nevstávají, anižť jest Kristus vstal.17A nevstal-liť jest z mrtvých Kristus, marná jest víra vaše, ještě jste v hříších vašich.18A takť i ti, kteříž zesnuli v Kristu, zahynuli.19Jestližeť pak v tomto životě toliko naději máme v Kristu, nejbídnější jsme ze všech lidí.20Ale vstalť jest z mrtvých Kristus, prvotiny těch, jenž zesnuli.21Nebo poněvadž skrze člověka smrt, také i skrze člověka vzkříšení z mrtvých.22Nebo jakož v Adamovi všickni umírají, tak i skrze Krista všickni obživeni budou.23Ale jeden každý v svém pořádku: Prvotiny Kristus, potom ti, kteříž jsou Kristovi, v příští jeho.24Potom bude konec, když vzdá království Bohu a Otci, když vyprázdní všeliké knížatstvo, i všelikou vrchnost i moc.25Nebo musíť to býti, aby on kraloval, dokudž nepoloží všech nepřátel pod nohy jeho.26Nejposlednější pak nepřítel zahlazen bude smrt.27Nebo všecky věci poddal pod nohy jeho. Když pak praví, že všecky věci poddány jsou jemu, zjevnéť jest, že kromě toho, kterýž jemu poddal všecko.28A když poddáno jemu bude všecko, tedy i on Syn poddá se tomu, kterýž jemu poddati má všecko, aby byl Bůh všecko ve všech.29Sic jinak co činí ti, kteříž se křtí za mrtvé? Nevstávají-liť mrtví z mrtvých, i proč se křtí za mrtvé?30Proč i my nebezpečenství trpíme každé hodiny?31Na každý den umírám, skrze slávu naši, kterouž mám v Kristu Ježíši Pánu našem.32Jestližeť jsem obyčejem jiných lidí bojoval s šelmami v Efezu, co mi to prospěje, nevstanou-liť mrtví? Tedy jezme a pijme, nebo zítra zemřeme.33Nedejte se svoditi. Porušujíť dobré obyčeje zlá rozmlouvání.34Prociťte k konání spravedlnosti, a nehřešte. Nebo někteří ještě neznají Boha; k zahanbení vašemu toto mluvím.35Ale řekne někdo: Kterakž pak vstanou mrtví? A v jakém těle přijdou?36Ó nemoudrý, však to, což rozsíváš, nebývá obživeno, leč umře.37A což rozsíváš, ne to tělo, kteréž potom zroste, rozsíváš, ale holé zrno, jaké se trefí, pšenice nebo kteréžkoli jiné.38Bůh pak dává jemu tělo, jakž ráčí, a jednomu každému z těch semen jeho vlastní tělo.39Ne každé tělo jest jednostejné tělo, ale jiné zajisté tělo lidské, jiné tělo hovadí, jiné pak rybí, a jiné ptačí.40A jsou těla nebeská, a jsou těla zemská, ale jináť jest sláva nebeských, a jiná zemských,41Jiná sláva slunce, a jiná měsíce, a jiná sláva hvězd; nebo hvězda od hvězdy dělí se v slávě.42Tak i vzkříšení z mrtvých. Rozsívá se tělo porušitelné, vstane neporušitelné;43Rozsívá se nesličné, vstane slavné; rozsívá se nemocné, vstane mocné;44Rozsívá se tělo tělesné, vstane tělo duchovní. Jest tělo tělesné, jest také i duchovní tělo.45Takť i psáno jest: Učiněn jest první člověk Adam v duši živou, ale poslední Adam v ducha obživujícího.46Však ne nejprve duchovní, ale tělesné, potom pak duchovní.47První člověk byl z země zemský, druhý člověk jest sám Pán s nebe.48Jakýž jest ten zemský, takoví jsou i zemští, a jakýž ten nebeský, takovíž budou také i nebeští.49A jakož jsme nesli obraz zemského, takť poneseme obraz i nebeského.50Totoť pak pravím, bratří: Že tělo a krev království Božího dědictví nedosáhnou, aniž porušitelnost neporušitelnosti dědičně obdrží.51Aj, tajemství vám pravím: Ne všickni zajisté zesneme, ale všickni proměněni budeme, hned pojednou, v okamžení, k zatroubení poslednímu.52Neboť zatroubí, a mrtví vstanou neporušitelní, a my proměněni budeme.53Musí zajisté toto porušitelné tělo obléci neporušitelnost, a smrtelné toto obléci nesmrtelnost.54A když porušitelné toto tělo obleče neporušitelnost, a smrtelné toto obleče nesmrtelnost, tehdy se naplní řeč, kteráž napsána jest: Pohlcena jest smrt v vítězství.55Kde jest, ó smrti, osten tvůj? Kde jest, ó peklo, vítězství tvé?56Osten pak smrti jestiť hřích, a moc hřícha jest Zákon.57Ale Bohu díka, kterýž dal nám vítězství skrze Pána našeho Jezukrista.58Protož, bratří moji milí, stálí buďte a nepohnutelní, rozhojňujíce se v díle Páně vždycky, vědouce, že práce vaše není daremná v Pánu.
1. Korintským 15
Slovo na cestu
Základ evangelia: Kristus zemřel, ale vstal z mrtvých
1Rád bych vám, bratři, připomněl, že i dnes hlásám totéž radostné poselství jako na začátku, jak jste je i vy přijali a na něm založili svou víru.2V něm je vaše záchrana, pokud se ho pevně držíte v té podobě, jak jsem vám je předal. Stojí-li vaše víra na něčem jiném, není víc než pouhou iluzí.3Učil jsem vás tomu, k čemu jsem byl sám přiveden: že Kristus zemřel za naše viny,4byl pohřben, ale třetí den vstal z mrtvých, jak to vše Bůh už dávno předtím nechal zapsat do starých Písem.5Pak se ukázal Petrovi, potom všem zbývajícím dvanácti.6Později ho vidělo přes pět set svědků společně; někteří z nich už nežijí, ale většina dosud ano.7Pak ho uviděl Jakub a ostatní apoštolové8a docela nakonec se ukázal i mně, ač jsem toho nejméně hoden.9Vždyť mezi všemi apoštoly jsem já ten poslední, a to je pro mne ještě přílišná čest po tom, jak jsem pronásledoval církev.10Bůh se však nade mnou slitoval a jen z jeho milosti jsem to, co jsem. A nebylo to nadarmo: vykonal jsem mnohem víc práce než všichni ostatní. Ale co to říkám – ne já, nýbrž Bůh, jehož jsem byl nástrojem.11Ostatně ať už jsem to já nebo někdo jiný, všichni hlásáme totéž poselství, které jste již přijali i vy.
Jistota Kristova zmrtvýchvstání dává smysl naší víře
12Jestliže však věříte, že Kristus vstal z mrtvých, jak potom mohou někteří z vás tvrdit, že mrtví už nikdy neožijí?13Kdyby měli pravdu, pak by i Kristus musel dosud ležet v hrobě.14A jestli Kristus zůstal v hrobě, všechno naše mluvení o něm a veškerá vaše důvěra v Boha jsou naprosto zbytečné, bezvýznamné a nesmyslné15a všichni my, apoštolové, jsme lháři a podvodníci, když o Kristu prohlašujeme, že vstal z mrtvých.16Nevěříte-li v možnost vzkříšení, popíráte i zmrtvýchvstání Kristovo.17-18A jestliže Kristus nevstal z mrtvých, jakou máte naději? Vaše viny zůstaly neodčiněny, stejně jako viny těch, kteří zemřeli před vámi.19Jestliže jsme na Krista vsadili jen pro časný život, neužijeme ani tolik co ateisté. A pak jsme tedy nejubožejší ze všech lidí!20Skutečnost je však taková, že Kristus opravdu vstal, a to je nám zárukou, že ještě další budou po něm následovat.21-22Na počátku dějin člověk svou neposlušností způsobil, že se lidstvo dostalo pod vládu smrti. Kristus, prototyp nového člověka, tuto vládu smrti zase zlomil. My jsme od svých předků zdědili smrt jako nevyhnutelný úděl; kdo však přijme za svůj Kristův život, bude sdílet jeho úděl i ve vzkříšení z mrtvých.23Všechno má svůj pořádek: nejdříve vstal Kristus, při jeho druhém příchodu pak přijdou na řadu ti, kteří k němu patří.24-26Kristův boj o vítězství nad silami zla a smrti zatím stále ještě pokračuje; smrt sice už prohrála, ale ještě není docela zničena. Až Kristus zlomí moc všech svých nepřátel a své království odevzdá Bohu Otci, dějiny se uzavřou.27Bůh totiž svěřil Kristu veškerou moc nad celým vesmírem – samozřejmě s výjimkou sebe sama.28Až tedy Kristus zvítězí nad posledním odpůrcem, tehdy přijde ke svému Otci a složí mu všechnu svou moc k nohám, takže nakonec bude svrchovaným vládcem zase sám Bůh.29Ale ještě zpět ke vzkříšení: Jak zdůvodníte, že někteří z vás v Korintu podstupují zkoušky a utrpení pro svoji víru? Jaký to má smysl, jestliže nebude vzkříšení z mrtvých?30A proč my stále riskujeme svůj život a denně se díváme smrti v tvář?31Ujišťuji vás při všem, co pro mne znamenáte, že skutečně hledím každý den smrti do tváře.32K čemu by byl i můj boj na život a na smrt tenkrát v Efezu? Kdyby po smrti nebylo už s čím počítat, mohl bych si to všechno ušetřit a řídit se raději příslovím „dnes užívej života, zítra můžeš být po smrti“.33Takovými názory se však nedejte zmást. Špatná myšlenka je matkou zlého činu.34Uvažujte tedy střízlivě a nezahrávejte si se zlem. Vždyť je to ostuda – někteří z vás se pokládají za křesťany, a přitom nemají ani ponětí o základních věcech víry.
Žijeme v naději na vzkříšení
35Někdo by se ovšem mohl zeptat: „Jak budou ale vzkříšeni ti mrtví? Jaké pak budou mít tělo?“36Dětinská otázka! Odpověď roste na tvé vlastní zahrádce. Když semeno zapadne do země, vzejde z něho nová rostlinka – ono samo však tím „zemře“, zanikne.37Co ze semene vyklíčí, ani zdaleka se mu nepodobá: zasel jsi suché zrnko pšenice nebo něčeho jiného,38ale životu skrytému v tom semeni dá Bůh novou, nádhernou podobu, nový tvar, jaký sám určil. Z jednoho semene vyroste to, z jiného ono.39A zrovna tak, jako jsou různé druhy semen a rostlin, liší se navzájem těla živočichů: člověk, zvíře, ryba, pták – co druh, to jiné tělo.40A od pozemských bytostí a tvarů liší se zase nebeská tělesa na obloze krásou docela jiného druhu – a dokonce i mezi nimi vidíme rozmanitost:41jinak svítí slunce, jinak měsíc a jinak zase hvězdy, a z nich každá má svůj osobitý třpyt.42Tak nějak si můžeme představovat i vzkříšení z mrtvých. Tělo, které obdržíme při vzkříšení, bude jiné než to naše dosavadní; toto zemře, tamto bude žít věčně.43To, které se pohřbívá, podléhá rozkladu a budí odpor. To, které vstane, bude se skvít nadzemskou slávou.44To nynější je slabé, to budoucí bude plné sil. Z umírajícího těla odchází život biologický, přírodní, vzkříšené tělo bude oživeno Duchem Božím. Jako biologický život musí mít svou hmotnou schránku, tak i život duchovní obdrží své tělesné sídlo.45Mojžíš nás učí, že Adam, první člověk, se stal živou bytostí; Kristus je však víc než to – je duchem života.46Nejdříve máme tedy lidské, živočišné tělo, teprve později nám Bůh dá nové, „duchovní“ tělo.47-49Adam byl stvořen pouze z pozemského materiálu, zato Kristus přišel z říše, která převyšuje vše hmotné. Pozemský člověk je téhož druhu, jako byl Adam, vzkříšený bude bytostí podobnou Kristovi.50Zdůrazňuji vám, milí bratři: naše pozemské tělo z masa a kostí není způsobilé pro Boží říši, protože naše kvality nejsou ani zdaleka takové, aby si zasloužily nesmrtelnost.51Prozradím vám jedno nádherné tajemství: zemřeme jen někteří, ale všichni obdržíme nové tělo.52Až z nebe zazní signál posledního soudu, v jediném okamžiku se naše tělo promění.53Zesnulí křesťané vstanou v novém, nesmrtelném těle a my ostatní, pokud budeme ještě naživu, všichni najednou dostaneme zrovna takové tělo, skvělé a nezničitelné.54Tak se konečně stane skutečností dávné prorokovo vidění: Vítězství je dovršeno, smrt slavně navždy zničena!55Kam ses poděla, ó smrti, a kam zmizel tvůj náhončí?56Náhončím smrti je míněn hřích – a ten má svou sílu ze zákona.57Bůh nám však prostřednictvím Ježíše Krista umožnil nad obojím zvítězit a za to mu nikdy nemůžeme být dost vděčni.58Vítězství je naše, bratři, zůstaňte pevní a nenechte se zviklat v usilovné spolupráci na Božím díle. Můžete si být jisti, že nic z toho, co jste vykonali pro Pána, se vaší smrtí neztratí.
1. Korintským 15
New International Version
The resurrection of Christ
1Now, brothers and sisters, I want to remind you of the gospel I preached to you, which you received and on which you have taken your stand.2By this gospel you are saved, if you hold firmly to the word I preached to you. Otherwise, you have believed in vain.3For what I received I passed on to you as of first importance[1]: that Christ died for our sins according to the Scriptures,4that he was buried, that he was raised on the third day according to the Scriptures,5and that he appeared to Cephas,[2] and then to the Twelve.6After that, he appeared to more than five hundred of the brothers and sisters at the same time, most of whom are still living, though some have fallen asleep.7Then he appeared to James, then to all the apostles,8and last of all he appeared to me also, as to one abnormally born.9For I am the least of the apostles and do not even deserve to be called an apostle, because I persecuted the church of God.10But by the grace of God I am what I am, and his grace to me was not without effect. No, I worked harder than all of them – yet not I, but the grace of God that was with me.11Whether, then, it is I or they, this is what we preach, and this is what you believed.
The resurrection of the dead
12But if it is preached that Christ has been raised from the dead, how can some of you say that there is no resurrection of the dead?13If there is no resurrection of the dead, then not even Christ has been raised.14And if Christ has not been raised, our preaching is useless and so is your faith.15More than that, we are then found to be false witnesses about God, for we have testified about God that he raised Christ from the dead. But he did not raise him if in fact the dead are not raised.16For if the dead are not raised, then Christ has not been raised either.17And if Christ has not been raised, your faith is futile; you are still in your sins.18Then those also who have fallen asleep in Christ are lost.19If only for this life we have hope in Christ, we are of all people most to be pitied.20But Christ has indeed been raised from the dead, the firstfruits of those who have fallen asleep.21For since death came through a man, the resurrection of the dead comes also through a man.22For as in Adam all die, so in Christ all will be made alive.23But each in turn: Christ, the firstfruits; then, when he comes, those who belong to him.24Then the end will come, when he hands over the kingdom to God the Father after he has destroyed all dominion, authority and power.25For he must reign until he has put all his enemies under his feet.26The last enemy to be destroyed is death.27For he ‘has put everything under his feet’. Now when it says that ‘everything’ has been put under him, it is clear that this does not include God himself, who put everything under Christ. (Ž 8,6)28When he has done this, then the Son himself will be made subject to him who put everything under him, so that God may be all in all.29Now if there is no resurrection, what will those do who are baptised for the dead? If the dead are not raised at all, why are people baptised for them?30And as for us, why do we endanger ourselves every hour?31I face death every day – yes, just as surely as I boast about you in Christ Jesus our Lord.32If I fought wild beasts in Ephesus with no more than human hopes, what have I gained? If the dead are not raised, ‘Let us eat and drink, for tomorrow we die.’ (Iz 22,13)33Do not be misled: ‘Bad company corrupts good character.’[3]34Come back to your senses as you ought, and stop sinning; for there are some who are ignorant of God – I say this to your shame.
The resurrection body
35But someone will ask, ‘How are the dead raised? With what kind of body will they come?’36How foolish! What you sow does not come to life unless it dies.37When you sow, you do not plant the body that will be, but just a seed, perhaps of wheat or of something else.38But God gives it a body as he has determined, and to each kind of seed he gives its own body.39Not all flesh is the same: people have one kind of flesh, animals have another, birds another and fish another.40There are also heavenly bodies and there are earthly bodies; but the splendour of the heavenly bodies is one kind, and the splendour of the earthly bodies is another.41The sun has one kind of splendour, the moon another and the stars another; and star differs from star in splendour.42So will it be with the resurrection of the dead. The body that is sown is perishable, it is raised imperishable;43it is sown in dishonour, it is raised in glory; it is sown in weakness, it is raised in power;44it is sown a natural body, it is raised a spiritual body. If there is a natural body, there is also a spiritual body.45So it is written: ‘The first man Adam became a living being’; the last Adam, a life-giving spirit. (Gn 2,7)46The spiritual did not come first, but the natural, and after that the spiritual.47The first man was of the dust of the earth; the second man is of heaven.48As was the earthly man, so are those who are of the earth; and as is the heavenly man, so also are those who are of heaven.49And just as we have borne the image of the earthly man, so shall we[4] bear the image of the heavenly man.50I declare to you, brothers and sisters, that flesh and blood cannot inherit the kingdom of God, nor does the perishable inherit the imperishable.51Listen, I tell you a mystery: we will not all sleep, but we will all be changed –52in a flash, in the twinkling of an eye, at the last trumpet. For the trumpet will sound, the dead will be raised imperishable, and we will be changed.53For the perishable must clothe itself with the imperishable, and the mortal with immortality.54When the perishable has been clothed with the imperishable, and the mortal with immortality, then the saying that is written will come true: ‘Death has been swallowed up in victory.’ (Iz 25,8)55‘Where, O death, is your victory? Where, O death, is your sting?’ (Oz 13,14)56The sting of death is sin, and the power of sin is the law.57But thanks be to God! He gives us the victory through our Lord Jesus Christ.58Therefore, my dear brothers and sisters, stand firm. Let nothing move you. Always give yourselves fully to the work of the Lord, because you know that your labour in the Lord is not in vain.