Židům 7

Český ekumenický překlad

1  Tento Melchisedech, král Sálemu a kněz nejvyššího Boha, vyšel vstříc Abrahamovi, když se vracel po vítězství nad králi. Požehnal mu2  a Abraham mu z veškeré kořisti dal desátý díl. Jméno Melchisedech se vykládá jako král spravedlnosti, král Sálemu pak znamená král pokoje.3  Je bez otce, bez matky, bez předků, jeho dny nemají počátek a jeho život je bez konce. A tak podoben Synu Božímu zůstává knězem navždy. 4  Hleďte, jak vznešený je ten, jemuž sám praotec Abraham dal jako desátek nejlepší část své kořisti.5  Levité, pověření kněžskou službou, mají podle zákona příkaz brát desátky od Božího lidu, to jest od svých bratří, ačkoli všichni pocházejí z Abrahamova rodu.6  Od Abrahama však dostal desátek ten, který nepocházel z rodu Levi, a Abraham, který měl zaslíbení, přijal od něho požehnání.7  A není sporu, že větší žehná menšímu.8  Levité dostávají desátky jako smrtelní lidé, Melchisedech však jako ten, o kom Písmo svědčí, že žije.9  Prostřednictvím Abrahamovým dal tak desátky i Levi, který sám desátky přijímá.10  Ještě se totiž nenarodil a byl v těle svého praotce Abrahama, když mu Melchisedech vyšel vstříc. 11  Kdyby služba levitských kněží, která vedla lid k poslušnosti zákona, přinesla dokonalost, nač by ještě bylo třeba ustanovovat jiného kněze podle řádu Melchisedechova, a nezůstat při kněžství podle řádu Áronova?12  Avšak mění-li se kněžství, nutně nastává i změna zákona.13  A ten, na nějž se to slovo vztahuje, pocházel z jiného pokolení, z něhož nikdo nekonal službu u oltáře.14  Je dobře známo, že náš Pán pocházel z Judy, a u Mojžíše není zmínky o kněžích z tohoto pokolení.15  To vše je ještě zřejmější, když podobně jako Melchisedech je ustanoven jiný kněz16  ne podle zákona o tělesném původu, nýbrž na základě svého nepomíjejícího života,17  jak se o něm svědčí: ‚Ty jsi kněz navěky podle řádu Melchisedechova.‘ 18  Tím se ovšem ruší předchozí příkaz jako neúčinný a neužitečný –19  zákon totiž nic nepřivedl k dokonalosti – avšak na jeho místo přichází lepší naděje, jejíž mocí přistupujeme až k Bohu.20  A navíc se to nestalo bez přísahy. Levité se totiž stávali kněžími bez Boží přísahy.21  Ježíš však se jím stal s přísahou; vždyť mu bylo řečeno: ‚Hospodin přísahal a nebude toho litovat: Ty jsi kněz navěky.‘22  Proto se Ježíš stal ručitelem lepší smlouvy. 23  A dále: Levitských kněží muselo být mnoho, protože umírali a nemohli sloužit trvale.24  Ježíšovo kněžství však nepřechází na jiného, neboť on zůstává navěky.25  Proto přináší dokonalé spasení těm, kdo skrze něho přistupují k Bohu; je stále živ a přimlouvá se za ně. 26  To je ten velekněz, jakého jsme potřebovali: svatý, nevinný, neposkvrněný, oddělený od hříšníků a vyvýšený nad nebesa,27  který nemusí jako dřívější velekněží denně přinášet oběti napřed za vlastní hříchy a pak teprve za hříchy lidu. Ježíš to učinil jednou provždy, když obětoval sebe sama.28  Zákon totiž ustanovuje za velekněze lidi, podléhající slabosti, ale slovo přísahy, dané až po zákonu, ustanovuje Syna navěky dokonalého. 

Židům 7

Bible, překlad 21. století

1 Tento Melchisedech, král Sálemu a kněz Nejvyššího Boha, vyšel vstříc Abrahamovi, který se vracel od vítězství nad králi; dal mu požehnání2 a Abraham mu ze všeho oddělil desátek.[1] Jeho jméno se v první řadě vykládá jako „Král spravedlnosti“, dále je to také král Sálemu, což znamená „král pokoje“.3 Bez otce a matky, bez rodokmenu, bez narození a úmrtí, podoben Božímu Synu zůstává knězem navždycky.4 Považte, jak vznešený musel být, když mu sám otec Abraham dal desátek z kořisti!5 Synové Leviho, kteří zastávají kněžský úřad, mají podle Zákona oprávnění přijímat desátky od lidu, to jest od svých bratrů, kteří tak jako oni vzešli z Abrahamových beder.6 Melchisedech, který ani nepochází z jejich rodokmenu, však přijal desátek od samotného Abrahama a dal požehnání tomu, který měl zaslíbení od Boha!7 Je nesporné, že požehnání přijímá menší od většího.8 Zde tedy přijímají desátky smrtelní lidé, ale tam někdo, o kom se tvrdí, že žije.9 Dalo by se dokonce říci, že skrze Abrahama dal desátek i Levi, který desátky přijímá,10 neboť byl ještě v otcových bedrech, když mu Melchisedech vyšel vstříc.11 Kdyby levitské kněžství vedlo k dokonalosti (kvůli níž byl lidu dán Zákon), proč by ještě bylo potřeba, aby povstal jiný kněz podle Melchisedechova řádu, a nebyl jmenován podle Áronova řádu?12 Se změnou kněžství ovšem nutně nastává i změna Zákona.13 Ten, o kom se tu mluví, přece patří k jinému pokolení, z něhož nikdy nikdo u oltáře nesloužil.14 Jak známo, náš Pán pochází z Judy, a ohledně toho pokolení se Mojžíš o kněžích vůbec nezmínil.15 Je tedy nade všechnu pochybnost zřejmé, že nastupuje jiný kněz, podobný Melchisedechovi,16 ne podle tělesných pravidel Zákona, ale podle moci nesmrtelného života.17 Jak dosvědčuje Písmo: „Jsi knězem navěky podle řádu Melchisedechova.“[2]18 Tím se ruší to staré přikázání jako nedostatečné a neúčinné19 (Zákon přece nikoho k dokonalosti nepřivedl) a zároveň se zavádí něco lepšího: naděje, která nás přibližuje k Bohu.20 A navíc, nestalo se to bez přísahy. Oni se totiž stávali kněžími bez přísahy,21 on však skrze přísahu. Bylo mu přece řečeno: „Hospodin přísahal a nebude litovat: Jsi knězem navěky.“[3]22 A tak se Ježíš stal ručitelem mnohem lepší smlouvy.23 A dále: levitských kněží muselo být mnoho, protože jim smrt bránila zůstat v úřadu,24 ale jeho kněžství je trvalé, protože žije navěky.25 Proto také může dokonale spasit ty, kdo skrze něj přistupují k Bohu, neboť je stále živ, aby se za ně přimlouval.26 Přesně takového velekněze jsme potřebovali! Je svatý, nevinný, neposkvrněný, oddělený od hříšníků a vyvýšený nad sama nebesa.27 Nemusí jako tamti velekněží denně obětovat nejprve za své vlastní hříchy a potom za hříchy lidu, neboť to udělal jednou provždy, když obětoval sám sebe.28 Zákon ustanovuje za velekněze lidi, kteří mají své slabosti, ale slovo přísahy, jež přišla po Zákonu, ustanovuje Syna, který je dokonalý na věky.

Židům 7

Bible Kralická

1 Nebo ten Melchisedech byl král Sálem, kněz Boha nejvyššího, kterýž vyšel v cestu Abrahamovi, navracujícímu se od pobití králů, a dal jemu požehnání.2 Kterémužto Abraham i desátek dal ze všeho. Kterýž nejprvé vykládá se král spravedlnosti, potom pak i král Sálem, to jest král pokoje,3 Bez otce, bez matky, bez rodu, ani počátku dnů, ani skonání života nemaje, ale připodobněn jsa Synu Božímu, zůstává knězem věčně.4 Pohleďtež tedy, kteraký ten byl, jemuž i desátky z kořistí dal Abraham patriarcha.5 A ješto ti, kteříž jsou z synů Léví kněžství přijímající, přikázaní mají desátky bráti od lidu podle Zákona, to jest od bratří svých, ačkoli pošlých z bedr Abrahamových,6 Tento pak, jehož rod není počten mezi nimi, desátky vzal od Abrahama, a tomu, kterýž měl zaslíbení, požehnání dal.7 A jistě beze všeho odporu menší od většího požehnání béře.8 A tuto desátky berou smrtelní lidé, ale tamto ten, o němž se vysvědčuje, že jest živ.9 A ať tak dím, i sám Léví, kterýž desátky béře, v Abrahamovi desátky dal.10 Nebo ještě v bedrách otce byl, když vyšel proti němu Melchisedech.11 A protož byla-liť dokonalost spasení skrze Levítské kněžství, (nebo za toho kněžství vydán jest lidu Zákon,) jakáž toho byla potřeba, aby jiný kněz podle řádu Melchisedechova povstal, a nebyl již více podle řádu Aronova jmenován?12 A poněvadž jest kněžství přeneseno, musiloť také i Zákona přenesení býti.13 Nebo ten, o kterémž se to praví, jiného jest pokolení, z kteréhožto žádný při oltáři v službě nebyl.14 Zjevné jest zajisté, že z pokolení Judova pošel Pán náš, o kterémžto pokolení nic z strany kněžství nemluvil Mojžíš.15 Nýbrž hojněji to zjevné jest i z toho, že povstal jiný kněz podle řádu Melchisedechova,16 Kterýžto učiněn jest knězem ne podle zákona přikázaní tělesného, ale podle moci života neporušitelného.17 Nebo svědčí Písmo, řka: Ty jsi kněz na věky podle řádu Melchisedechova.18 Stalo se zajisté složení onoho předešlého přikázaní, protože bylo mdlé a neužitečné.19 Nebo ničehož k dokonalosti nepřivedl Zákon, ale na místo jeho uvedena lepší naděje, skrze niž přibližujeme se k Bohu.20 A to tím lepší, že ne bez přísahy.21 Nebo onino bez přísahy kněžími učiněni bývali, tento pak s přísahou, skrze toho, kterýž řekl k němu: Přisáhl Pán, a nebudeť toho litovati: Ty jsi kněz na věky podle řádu Melchisedechova.22 Takť lepší smlouvy prostředníkem učiněn jest Ježíš.23 A také onino mnozí bývali kněží, protože smrt bránila jim vždycky trvati;24 Ale tento poněvadž zůstává na věky, věčné má kněžství.25 A protož i dokonale spasiti může všecky přistupující skrze něj k Bohu, vždycky jsa živ k orodování za ně.26 Takovéhoť zajisté nám slušelo míti nejvyššího kněze, svatého, nevinného, nepoškvrněného, odděleného od hříšníků, a jenž by vyšší nad nebesa učiněn byl,27 Kterýž by nepotřeboval na každý den, jako onino kněží, nejprv za své vlastní hříchy oběti obětovati, potom za za hříchy lidu. Neboť jest to učinil jednou, samého sebe obětovav.28 Zákon zajisté lidi mající nedostatky ustavoval za nejvyšší kněží, ale slovo přísežné, kteréž se stalo po Zákonu, ustanovilo Syna Božího dokonalého na věky.

Židům 7

Slovo na cestu

1-2 Když se totiž Abraham vracel z vítězného válečného tažení, při kterém vysvobodil svého synovce Lota, vyšel mu vstříc král pokoje a spravedlnosti, kněz Nejvyššího – Malkísedek ze Sálemu.3-10 Neznáme jeho rodiče ani rodokmen, nevíme, kdy se narodil, ani kdy zemřel. Abraham mu odevzdal desátky z kořisti a přijal od něho požehnání jako potvrzení slibů, kterých se mu od Boha dostalo. V Abrahamovi se před Malkísedekem sklonil a desátky mu odevzdal i praotec kněžského rodu Lévi, jehož potomci později podle ustanovení zákona konali kněžskou službu a vybírali desátek.11-13 Lévijská služba nebyla s to přivést Boží lid k dokonalosti. Proto bylo třeba jiné služby a jiného kněze – a to podle řádu Malkísedekova. Je zřejmé, že přenesením kněžství zaniká zákonité oprávnění pro trvání lévijské služby.14 Náš Pán, jak všichni víme, pochází z Judova pokolení, jehož členy Mojžíš nikdy nepověřil kněžskou službou a žádný člen jeho rodu ji také nikdy nekonal.15 Je proto zřejmé, že v něm povstává nový kněz podle řádu Malkísedekova,16 který svou hodnost nedědí na základě lévijského zákona, ale ujímá se jí mocí své nesmrtelnosti.17 To dosvědčuje žalmista, když říká: „Ty jsi kněz na věky podle řádu Malkísedekova.“18 Předchozí zákonné ustanovení o kněžské službě bylo zrušeno, protože se ukázalo jako slabé a neužitečné.19 Vždyť samo o sobě nikoho nepřivedlo k dokonalosti. Vystřídala je lepší naděje, jejímž prostřednictvím se přibližujeme k Bohu.20 Toto přenesení kněžství se nestalo bez přísahy. Kněží bývali jmenováni bez přísahy, ale Ježíš byl ustanoven s přísahou, poněvadž mu bylo řečeno:21 „Pán přísahal a nebude toho litovat: Ty jsi kněz na věky podle řádu Malkísedekova.“22 Proto se Ježíš stal ručitelem lepší smlouvy.23 Kněží bylo mnoho. Protože byli smrtelní, nastupoval jeden za druhým. Žádný nemohl konat úřad do nekonečna.24 Ježíš však nepotřebuje předávat úřad dalšímu, protože zůstává na věky.25 Proto přináší dokonalé spasení těm, kteří jeho prostřednictvím přicházejí k Bohu. Je stále připraven zasáhnout v jejich prospěch.26 Takového velekněze jsme potřebovali: svatého, nevinného, neposkvrněného, odděleného od hříšníků a vyššího než sama nebesa,27 který není povinen přinášet každý den oběť napřed za své hříchy a pak za hříchy lidu. Obětoval sama sebe.28 Zákon dosazoval za velekněze lidi podrobené slabosti, ale slovo přísahy vynesené po vydání zákona ustanovilo na věky veleknězem Syna dokonalého.

Židům 7

New International Version

1 This Melchizedek was king of Salem and priest of God Most High. He met Abraham returning from the defeat of the kings and blessed him,2 and Abraham gave him a tenth of everything. First, the name Melchizedek means ‘king of righteousness’; then also, ‘king of Salem’ means ‘king of peace’.3 Without father or mother, without genealogy, without beginning of days or end of life, resembling the Son of God, he remains a priest for ever.4 Just think how great he was: even the patriarch Abraham gave him a tenth of the plunder!5 Now the law requires the descendants of Levi who become priests to collect a tenth from the people – that is, from their fellow Israelites – even though they also are descended from Abraham.6 This man, however, did not trace his descent from Levi, yet he collected a tenth from Abraham and blessed him who had the promises.7 And without doubt the lesser is blessed by the greater.8 In the one case, the tenth is collected by people who die; but in the other case, by him who is declared to be living.9 One might even say that Levi, who collects the tenth, paid the tenth through Abraham,10 because when Melchizedek met Abraham, Levi was still in the body of his ancestor.11 If perfection could have been attained through the Levitical priesthood – and indeed the law given to the people established that priesthood – why was there still need for another priest to come, one in the order of Melchizedek, not in the order of Aaron?12 For when the priesthood is changed, the law must be changed also.13 He of whom these things are said belonged to a different tribe, and no-one from that tribe has ever served at the altar.14 For it is clear that our Lord descended from Judah, and in regard to that tribe Moses said nothing about priests.15 And what we have said is even more clear if another priest like Melchizedek appears,16 one who has become a priest not on the basis of a regulation as to his ancestry but on the basis of the power of an indestructible life.17 For it is declared: ‘You are a priest for ever, in the order of Melchizedek.’ (Ž 110,4)18 The former regulation is set aside because it was weak and useless19 (for the law made nothing perfect), and a better hope is introduced, by which we draw near to God.20 And it was not without an oath! Others became priests without any oath,21 but he became a priest with an oath when God said to him: ‘The Lord has sworn and will not change his mind: “You are a priest for ever.” ’ (Ž 110,4)22 Because of this oath, Jesus has become the guarantor of a better covenant.23 Now there have been many of those priests, since death prevented them from continuing in office;24 but because Jesus lives for ever, he has a permanent priesthood.25 Therefore he is able to save completely[1] those who come to God through him, because he always lives to intercede for them.26 Such a high priest truly meets our need – one who is holy, blameless, pure, set apart from sinners, exalted above the heavens.27 Unlike the other high priests, he does not need to offer sacrifices day after day, first for his own sins, and then for the sins of the people. He sacrificed for their sins once for all when he offered himself.28 For the law appoints as high priests men in all their weakness; but the oath, which came after the law, appointed the Son, who has been made perfect for ever.