Žalm 81 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

PLESEJTE BOHU, NAŠÍ SÍLE

1 Pro předního zpěváka, podle gatského způsobu. Pro Asafa. 2 Plesejte Bohu, naší síle, hlaholte Bohu Jákobovu! 3 Prozpěvujte žalmy, bijte v buben, hrejte na líbeznou citeru a harfu, 4 při novoluní zatrubte na polnice, při úplňku v den našeho svátku. 5 Takové je nařízení v Izraeli a řád Jákobova Boha. 6 Svědectví uložil v Josefovi, když vytáhl na egyptskou zemi, kde jsem slýchal řeč, kterou jsem neznal. 7 Jeho záda břemene jsem zbavil, i koš odložily jeho ruce. 8 V soužení jsi volal a já jsem tě bránil, odpověděl jsem ti skryt v rachotu hromu, tam při Vodách sváru jsem tě zkoušel. -Sela- 9 Slyš, můj lide, svědčím proti tobě, kéž bys mě poslechl, Izraeli. 10 Nesmíš mít cizího boha, nebudeš se klanět cizáckému bohu! 11 Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, já jsem tě přivedl z egyptské země. Otevři svá ústa, naplním je. 12 Neuposlechl mě lid můj, Izrael mi povolný být nechtěl. 13 Nechal jsem je tedy být s tím zarputilým srdcem, ať si jdou za svými plány. 14 Kdyby mě však můj lid uposlechl, kdyby Izrael mými cestami chodil, 15 brzy bych pokořil jeho nepřátele, obrátil bych ruku proti jeho protivníkům. 16 Ti, kdo Hospodina nenávidí, vtírali by se do jeho přízně, věčně by trval čas jeho lidu, 17 bělí pšeničnou by ho sám krmil. Medem ze skály tě budu sytit!

Bible, překlad 21. století

1 Pro předního zpěváka, na gitejský nástroj. Žalm Asafův. 2 Zpívejte Bohu, naší síle, k Bohu Jákobovu radostně volejte! 3 Ať zazní hudba, zvučí tamburína, líbezná loutna i citera! 4 Zatrubte na roh při novoluní, při úplňku, v den naší slavnosti! 5 Tak zní ustanovení dané Izraeli, tak to rozhodl Bůh Jákobův. 6 Na svědectví to uložil Josefovi, když vystoupil proti Egyptu. Slyším hlas mně dosud neznámý: 7 „Já jsem tvá záda zbavil břemene a tvé ruce košů zednických. 8 Volal jsi v soužení a zachránil jsem tě, vyslyšel jsem tě z mraků hromových, vyzkoušel jsem tě při vodách Meriby. séla 9 Slyš, lide můj, zapřísahám tě, kéž bys mě, Izraeli, poslouchal! 10 Nesmíš mít žádného jiného boha, cizímu bohu se neklaněj.^[1] 11 Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, který tě vyvedl ze země egyptské – naplním tvá ústa, jen co je otevřeš! 12 Můj lid mě ale neposlouchal, Izrael se mi nepoddal. 13 Vydal jsem je tedy jejich zarputilosti, aby se řídili tím, co si vymyslí. 14 Kéž by mě můj lid raději poslouchal, kéž by byl Izrael mé cesty sledoval! 15 Rychle bych býval jejich soupeře srazil, na jejich nepřátele bych ruku obrátil. 16 Odpůrci Hospodina by se museli krčit, jejich osud by se navěky zpečetil. 17 Svůj lid bych krmil tou nejlepší z pšenic, medem ze skály bych tě nasytil!“

Bible Kralická

1 Přednímu z kantorů na gittit, Azafovi. 2 Plésejte Bohu, síle naší, prokřikujte Bohu Jákobovu. 3 Vezměte žaltář, přidejte buben, harfu libou a loutnu. 4 Trubte trubou na novměsíce, v uložený čas, v den slavnosti naší. 5 Nebo toť jest ustavení v Izraeli, řád Boha Jákobova. 6 Na svědectví v Jozefovi vyzdvihl jej, když byl vyšel proti zemi Egyptské, kdež jsme jazyk neznámý slýchati musili. 7 Osvobodil jsem, dí Bůh, od břemene rameno jeho, a ruce jeho nádob zednických zproštěny byly. 8 V ssoužení tom, když jsi volal, vytrhl jsem tě, vyslyšel jsem tě z skrýše hromu, zkušoval jsem tě při vodách sváru. Sélah. 9 Řeklť jsem: Slyš, lide můj, a osvědčím se tobě, ó Izraeli, budeš-li mne poslouchati, 10 A nebude-li mezi vámi Boha jiného, a nebudeš-li se klaněti bohu cizímu. 11 Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské, otevři jen ústa svá, a naplnímť je. 12 Ale neuposlechl lid můj hlasu mého, a Izrael nepřestal na mně, 13 A protož pustil jsem je v žádost srdce jejich, i chodili po radách svých. 14 Ó byť mne byl lid můj poslouchal, a Izrael po cestách mých chodil, 15 Tudíž bych já byl nepřátely jejich snížil, a na protivníky jejich obrátil ruku svou. 16 A ti, kteříž v nenávisti mají Hospodina, úlisně by se jim poddávati musili, i byl by čas jejich až na věky. [ (Psalms 81:17) A krmil bych je byl jádrem pšenice, a medem z skály sytil bych je. ]

Slovo na cestu

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

New International Version

For the director of music. According to gittith. Of Asaph.

1 Sing for joy to God our strength; shout aloud to the God of Jacob!^[1] 2 Begin the music, strike the tambourine, play the melodious harp and lyre. 3 Sound the ram’s horn at the New Moon, and when the moon is full, on the day of our Feast; 4 this is a decree for Israel, an ordinance of the God of Jacob. 5 When God went out against Egypt, he established it as a statute for Joseph. I heard an unknown voice say: 6 ‘I removed the burden from their shoulders; their hands were set free from the basket. 7 In your distress you called and I rescued you, I answered you out of a thundercloud; I tested you at the waters of Meribah.^[2] 8 Hear me, my people, and I will warn you – if you would only listen to me, Israel! 9 You shall have no foreign god among you; you shall not worship any god other than me. 10 I am the Lord your God, who brought you up out of Egypt. Open wide your mouth and I will fill it. 11 ‘But my people would not listen to me; Israel would not submit to me. 12 So I gave them over to their stubborn hearts to follow their own devices. 13 ‘If my people would only listen to me, if Israel would only follow my ways, 14 how quickly I would subdue their enemies and turn my hand against their foes! 15 Those who hate the Lord would cringe before him, and their punishment would last for ever. 16 But you would be fed with the finest of wheat; with honey from the rock I would satisfy you.’