1 Žalm. Píseň při posvěcení Hospodinova domu. Davidův. 2 Hospodine, tebe vyvyšuji, neboť jsi mě vytáhl z hlubin, nedopřáls mým nepřátelům, aby se nade mnou radovali. 3 Hospodine, Bože můj, k tobě jsem volal o pomoc a uzdravils mě. 4 Vyvedl jsi mě z podsvětí, Hospodine, zachovals mě při životě, abych nesestoupil v jámu. 5 Pějte žalmy Hospodinu, jeho věrní, vzdejte chválu tomu, co připomíná jeho svatost, 6 neboť jeho hněv je na okamžik, jeho přízeň však na celý život. Večer se uhostí pláč, a ráno všechno plesá. 7 V dobách pohody jsem řekl: Mnou nikdy nic neotřese. 8 Hospodine, svou přízní jsi mocnou učinil mou horu. Ukryls tvář a zděsil jsem se. 9 K tobě, Hospodine, volám, tebe, Panovníku, prosím: 10 Jaký užitek vzejde z mé krve, sestoupím-li v jámu? Což ti prach vzdá chválu, bude hlásat tvoji věrnost? 11 Hospodine, slyš a smiluj se nade mnou, buď mi pomocníkem, Hospodine. 12 Můj nářek jsi změnil v taneční rej, vysvlékls mě z žíněného roucha, opásal jsi mě radostí, 13 aby má sláva ti pěla žalmy a již neumlkla. Hospodine, Bože můj, budu ti vzdávat chválu věčně.
Žalm 30
Bible, překlad 21. století
1Žalm Davidův. Píseň k posvěcení chrámu.2Vyvyšovat tě budu, Hospodine, tys mě pozdvihl, nenechal jsi mé nepřátele jásat nade mnou!3Hospodine, Bože můj, k tobě jsem volal a tys mě uzdravil.4Hospodine, duši mou jsi z hrobu vyvedl, oživil jsi mě, abych do jámy nepadl!5Zpívejte Hospodinu, jeho věrní, chvalte památku jeho svatosti!6Jeho hněv trvá jen pouhou chvíli, jeho přízeň však celý život provází. Večerní pláč zůstává přes noc, ráno jej ale střídá jásání!7Když se mi dařilo, říkával jsem si: „Mně se nikdy nic nestane!“8Ve své přízni, Hospodine, jsi mě jak horu pevně postavil, když jsi pak ale svou tvář skryl, byl jsem vyděšen!9K tobě, Hospodine, volám, tebe, Pane můj, prosím o milost.10Čemu prospěje prolití mé krve? K čemu to bude, když padnu do jámy? Bude snad prach tebe oslavovat? Bude snad vyprávět o tvé věrnosti?11Slyš, Hospodine, smiluj se nade mnou, prosím, Hospodine, buď můj pomocník!12Ty jsi obrátil můj nářek v tanec, svlékls mi pytlovinu, oděls mě radostí!13Proto ti ze srdce zpívám bez ustání, Hospodine, Bože můj, chválím tě navěky!
Žalm 30
Bible Kralická
1Žalm písně, při posvěcení domu Davidova.2Vyvyšovati tě budu, Hospodine, nebo jsi vyvýšil mne, aniž jsi obradoval nepřátel mých nade mnou.3Hospodine Bože můj, k toběť jsem volal, a uzdravil jsi mne.4Hospodine, vyvedl jsi z pekla duši mou, obživil jsi mne, abych s jinými nesstoupil do hrobu.5Žalmy zpívejte Hospodinu svatí jeho, a oslavujte památku svatosti jeho.6Nebo na kratičko trvá v hněvě svém, všecken pak život v dobré líbeznosti své; z večera potrvá pláč, ale z jitra navrátí se prozpěvování.7I jáť jsem řekl, když mi se šťastně vedlo: Nepohnu se na věky.8Nebo ty, Hospodine, podlé dobře líbezné vůle své silou upevnil jsi horu mou, ale jakž jsi skryl tvář svou, byl jsem přestrašen.9I volal jsem k tobě, Hospodine, Pánu pokorně jsem se modlil, řka:10Jaký bude užitek z mé krve, jestliže sstoupím do jámy? Zdaliž tě prach oslavovati bude? Zdaliž zvěstovati bude pravdu tvou?11Vyslyšiž, Hospodine, a smiluj se nade mnou, Hospodine, budiž můj spomocník.12I obrátil jsi mi pláč můj v plésání, odvázal jsi pytel můj, a přepásals mne veselím. [ (Psalms 30:13) Protož tobě žalmy zpívati bude jazyk můj, a nebude mlčeti. Hospodine Bože můj, na věky tě oslavovati budu. ]
Žalm 30
Slovo na cestu
Kapitola není v tomto překladu dostupná.
Žalm 30
New International Version
A psalm. A song. For the dedication of the temple. Of David.
1I will exalt you, Lord, for you lifted me out of the depths and did not let my enemies gloat over me.[1]2Lord my God, I called to you for help, and you healed me.3You, Lord, brought me up from the realm of the dead; you spared me from going down to the pit.4Sing the praises of the Lord, you his faithful people; praise his holy name.5For his anger lasts only a moment, but his favour lasts a lifetime; weeping may stay for the night, but rejoicing comes in the morning.6When I felt secure, I said, ‘I shall never be shaken.’7Lord, when you favoured me, you made my royal mountain[2] stand firm; but when you hid your face, I was dismayed.8To you, Lord, I called; to the Lord I cried for mercy:9‘What is gained if I am silenced, if I go down to the pit? Will the dust praise you? Will it proclaim your faithfulness?10Hear, Lord, and be merciful to me; Lord, be my help.’11You turned my wailing into dancing; you removed my sackcloth and clothed me with joy,12that my heart may sing your praises and not be silent. Lord my God, I will praise you for ever.