Žalm 19 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

NEBESA VYPRAVUJÍ O BOŽÍ SLÁVĚ

1 Pro předního zpěváka. Žalm Davidův. 2 Nebesa vypravují o Boží slávě, obloha hovoří o díle jeho rukou. 3 Svoji řeč předává jeden den druhému, noc noci sděluje poznatky. 4 Není to řeč lidská, nejsou to slova, takový hlas od nich nelze slyšet. 5 Jejich tón zvučí celičkou zemí, zní jejich hovor po širém světě. Bůh slunci na nebi postavil stan. 6 Ono jak ženich z komnaty vyjde, vesele jako rek, když běží k cíli. 7 Vychází na jednom okraji nebes, probíhá obloukem k druhému konci a nic se neskryje před jeho žárem. 8 Hospodinův zákon je dokonalý, udržuje při životě. Hospodinovo svědectví je pravdivé, nezkušený jím zmoudří. 9 Hospodinova ustanovení jsou přímá, jsou pro radost srdci. Hospodinovo přikázání je ryzí, dává očím světlo. 10 Hospodinova bázeň je čistá, obstojí navždy. Hospodinovy řády jsou pravda, jsou nejvýš spravedlivé, 11 nad zlato vzácnější, nad množství ryzího zlata, sladší než med, než včelí med z plástve. 12 Jsou poučením i pro tvého služebníka, když na ně dbá, má odměnu hojnou. 13 Kdo může rozpoznat bludy? Zprosť mě i vin, jež jsou mi skryty. 14 Též před opovážlivci chraň svého služebníka, nedopusť, aby mi vládli. Pak budu bez vady a shledán čistý, prost množství nevěrností. 15 Kéž se ti líbí řeč mých úst i to, o čem rozjímám v srdci, Hospodine, má skálo, vykupiteli můj!

Bible, překlad 21. století

1 Pro předního zpěváka. Žalm Davidův. 2 Nebesa vyprávějí o Boží slávě, o díle jeho rukou mluví obloha. 3 Jeden den druhému slovo uděluje, jedna noc druhé zjevuje poznání. 4 Není slov a není řeči, kde by jejich hlas zůstal neslyšen; 5 jejich zvuk^[1] ozývá se celou zemí, do krajů světa doléhá jejich zvěst. Bůh stan postavil slunci v nebesích 6 a ono jak ženich vychází z komnaty, jak hrdina dychtící na cestu vyrazit. 7 Vychází na jednom konci nebe, k druhému konci míří obloukem, před jeho žárem se nikdo neskryje. 8 Hospodinův zákon je dokonalý, život do duše navrací. Hospodinova svědectví jsou věrná, i prosté činí moudrými. 9 Hospodinova pravidla jsou poctivá, srdce naplňují radostí. Hospodinovo přikázání je ryzí, oči člověku rozzáří. 10 Úcta k Hospodinu je čistá, obstojí navěky. Hospodinova nařízení jsou pravá, plná spravedlnosti, 11 nad zlato vzácnější, nad zlato nejčistší, nad med nejsladší, nad med z pláství kanoucí. 12 Poučením jsou pro tvého služebníka, v jejich dodržování je hojná odplata. 13 Kdo ale rozpozná vlastní poblouzení? Od skrytých hříchů mě očisti! 14 Zbav svého služebníka i těch úmyslných, nikdy ať nade mnou nepanují! Pak budu bezúhonný a nevinný, své veliké viny zbavený. 15 Slova v mých ústech, v mém srdci myšlení kéž se ti, Hospodine, zalíbí – skálo má, můj Vykupiteli!

Bible Kralická

1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův. 2 Nebesa vypravují slávu Boha silného, a dílo rukou jeho obloha zvěstuje. 3 Den po dni vynáší řeč, a noc po noci ukazuje umění. 4 Neníť řeči ani slov, kdež by nemohl slyšán býti hlas jejich. 5 Po vší zemi rozchází se zpráva jejich, a až do končin okršlku slova jich, slunci pak rozbil stánek na nich. 6 Kteréž jako ženich vychází z pokoje svého, veselí se jako udatný rek, cestou běžeti maje. 7 Od končin nebes východ jeho, a obcházení jeho až zase do končin jejich, a ničeho není, což by se ukryti mohlo před horkostí jeho. 8 Zákon Hospodinův jest dokonalý, očerstvující duši, Hospodinovo svědectví pravé, moudrost dávající neumělým. 9 Rozkazové Hospodinovi přímí, obveselující srdce, přikázaní Hospodinovo čisté, osvěcující oči. 10 Bázeň Hospodinova čistá, zůstávající na věky, soudové Hospodinovi praví, a k tomu i spravedliví. 11 Mnohem žádostivější jsou než zlato, a než mnoho ryzího zlata, sladší než med a stred z plástů. 12 Služebník tvůj zajisté jimi osvěcován bývá, a kdož jich ostříhá, užitek hojný má. 13 Ale poblouzením kdo vyrozumí? Protož i od tajných očisť mne. 14 I od zúmyslných zdržuj služebníka svého, aby nade mnou nepanovali, a tehdyť dokonalý budu, a očištěný od přestoupení velikého. [ (Psalms 19:15) Ó ať jsou slova úst mých tobě příjemná, i přemyšlování srdce mého před tebou, Hospodine skálo má, a vykupiteli můj. ]

Slovo na cestu

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

New International Version

For the director of music. A psalm of David.

1 The heavens declare the glory of God; the skies proclaim the work of his hands. 2 Day after day they pour forth speech; night after night they reveal knowledge. 3 They have no speech, they use no words; no sound is heard from them. 4 Yet their voice^[1] goes out into all the earth, their words to the ends of the world. In the heavens God has pitched a tent for the sun. 5 It is like a bridegroom coming out of his chamber, like a champion rejoicing to run his course. 6 It rises at one end of the heavens and makes its circuit to the other; nothing is deprived of its warmth. 7 The law of the Lord is perfect, refreshing the soul. The statutes of the Lord are trustworthy, making wise the simple. 8 The precepts of the Lord are right, giving joy to the heart. The commands of the Lord are radiant, giving light to the eyes. 9 The fear of the Lord is pure, enduring for ever. The decrees of the Lord are firm, and all of them are righteous. 10 They are more precious than gold, than much pure gold; they are sweeter than honey, than honey from the honeycomb. 11 By them your servant is warned; in keeping them there is great reward. 12 But who can discern their own errors? Forgive my hidden faults. 13 Keep your servant also from wilful sins; may they not rule over me. Then I will be blameless, innocent of great transgression. 14 May these words of my mouth and this meditation of my heart be pleasing in your sight, Lord, my Rock and my Redeemer.