Žalm 137

Český ekumenický překlad

1  U řek babylónských, tam jsme sedávali s pláčem ve vzpomínkách na Sijón. 2  Své citery jsme v té zemi zavěsili na topoly, 3  když nás ti, kdo nás odvlekli, vybízeli tam ke zpěvu, trýznitelé k radovánkám: „Zazpívejte nám některý ze sijónských zpěvů!“ 4  Jak bychom však mohli zpívat píseň Hospodinovu v té cizí zemi? 5  Jestli, Jeruzaléme, na tebe zapomenu, ať mi má pravice sloužit zapomene. 6  Ať mi jazyk přilne k patru, nebudu-li si tě připomínat, nebudu-li Jeruzalém považovat za svou svrchovanou radost. 7  Připomeň synům Edómu, Hospodine, den Jeruzaléma, jak volali: „Bořte! Bořte do základů!“ 8  Záhubě propadlá babylónská dcero, blaze tomu, kdo ti odplatí za skutky spáchané na nás. 9  Blaze tomu, kdo tvá nemluvňata uchopí a roztříští o skálu. 

Žalm 137

Bible, překlad 21. století

1 Mezi babylonskými řekami, tam jsme sedávali a plakali, když jsme vzpomínali na Sion.2 V té zemi jsme odložili citery a zavěsili je na vrby.3 Naši věznitelé nás tam žádali, abychom jim prý zpívali; naši tyrani od nás chtěli veselí: „Co kdybyste nám zpívali některou z písní sionských?!“4 Jak bychom ale byli zpívali Hospodinovu píseň mezi cizinci?5 Pokud zapomenu, Jeruzaléme, na tebe, pak ať mi uschne pravice!6 Ať mi i k patru jazyk přiroste, pokud přestanu myslet na tebe, pokud mi Jeruzalém nebude nade vše, nade všechny mé rozkoše!7 Hospodine, jen se rozpomeň na Edomce v Jeruzalémě v onen den, kdy vykřikovali: „Rozbořte, rozbořte, zničte to město v základech!“8 Ó dcero Babylonská, budeš zničena! Blaze tomu, kdo ti odplatí za všechna naše příkoří!9 Blaze tomu, kdo tvé děti uchopí a o skálu je rozrazí!

Žalm 137

Bible Kralická

1 Při řekách Babylonských tam jsme sedávali, a plakávali, rozpomínajíce se na Sion.2 Na vrbí v té zemi zavěšovali jsme citary své.3 A když se tam dotazovali nás ti, kteříž nás zajali, na slova písničky, (ješto jsme zavěsili byli veselí), říkajíce: Zpívejte nám některou píseň Sionskou:4 Kterakž bychom měli zpívati píseň Hospodinovu v zemi cizozemců?5 Jestliže se zapomenu na tebe, ó Jeruzaléme, zapomeniž i pravice má.6 Přilniž i jazyk můj k dásním mým, nebudu-li se rozpomínati na tebe, jestliže v samém Jeruzalémě nebudu míti svého největšího potěšení.7 Rozpomeň se, Hospodine, na Idumejské, a na den Jeruzaléma, kteříž pravili: Rozbořte, rozbořte až do základů v něm.8 Ó dcero Babylonská, zkažena býti máš. Blahoslavený ten, kdož odplatí tobě za to, což jsi nám zlého učinila.9 Blahoslavený, kdož pochytí dítky tvé a o skálu je rozrážeti bude.

Žalm 137

Slovo na cestu

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

Žalm 137

New International Version

1 By the rivers of Babylon we sat and wept when we remembered Zion.2 There on the poplars we hung our harps,3 for there our captors asked us for songs, our tormentors demanded songs of joy; they said, ‘Sing us one of the songs of Zion!’4 How can we sing the songs of the Lord while in a foreign land?5 If I forget you, Jerusalem, may my right hand forget its skill.6 May my tongue cling to the roof of my mouth if I do not remember you, if I do not consider Jerusalem my highest joy.7 Remember, Lord, what the Edomites did on the day Jerusalem fell. ‘Tear it down,’ they cried, ‘tear it down to its foundations!’8 Daughter Babylon, doomed to destruction, happy is the one who repays you according to what you have done to us.9 Happy is the one who seizes your infants and dashes them against the rocks.