Ámos 6 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

— Obvinění bezstarostných - Falešná sebejistota vede k pýše a končí pádem.

1 Běda bezstarostným na Sijónu i těm, kdo doufají v Samařskou horu, běda vůdcům nejpřednějšího pronároda, k nimž přichází dům izraelský! 2 Projděte Kalné a podívejte se. Odtud jděte do velkého Chamátu a sestupte do pelištejského Gatu. Jste lepší než tato království? Je teď jejich území větší než vaše? 3 Zažehnáváte zlý den, ale nastolujete násilí. 4 Běda těm, kdo lehají na ložích ze slonoviny, povalují se na pohovkách, jídají jehňata ze stáda a telata z chléva, 5 blábolí za zvuku harfy, vymýšlejí si hudební nástroje jako David, 6 pijí víno z obětních misek, nejlepšími oleji se maží, ale nad Josefovou těžkou ranou se netrápí. 7 Proto nyní budou přestěhováni v čele přesídlenců, ustane hodokvas povalečů.

— Hrozby proti pyšnému Izraeli - Pohané se stanou nástrojem k pokoření Božího lidu.

8 Přísahal Panovník Hospodin při sobě samém, je výrok Hospodina, Boha zástupů: Hnusí se mi Jákobova pýcha, jeho paláce mám v nenávisti. V plen vydám město se vším, co je v něm. 9 Zbude-li pak deset mužů v jednom domě, i ti zemřou. 10 Někoho vezme jeho strýc, spalovač mrtvol, aby vynesl kosti z domu, a zeptá se toho, kdo se skryl v odlehlém koutě domu: „Je tu ještě někdo s tebou?“ On odpoví: „Už nikdo.“ A dodá: „Tiše! Jen nepřipomínat jméno Hospodinovo.“ 11 Neboť hle, Hospodin vydá příkaz a velký dům rozbije na padrť a malý dům na třísky. 12 Mohou běhat koně po skalisku? Může být zoráno dobytkem? A přece jste učinili z práva jed, z ovoce spravedlnosti pelyněk. 13 Radujete se, a nemáte z čeho, říkáte: “Což jsme vlastní silou nezískali pro sebe moc?“ 14 Já však proti vám postavím pronárod, dome izraelský, je výrok Hospodina, Boha zástupů, a ten vás bude utlačovat od cesty do Chamátu až po Úval pustiny.

Bible, překlad 21. století

Bude konec hostinám

1 Běda těm, kdo mají na Sionu klid, běda sebejistým na hoře Samaří! Máte se za výkvět prvního mezi národy, celý dům Izraele chodí za vámi. 2 Na Kalne se jděte podívat a odtud na Veliký Chamát a pak dolů na filištínský Gat. Jste lepší než tato království? Mají snad větší území než vy? 3 Zlý den byste chtěli odvrátit, nastolujete však násilí. 4 Vyleháváte na lůžkách slonových, povalujete se na svých polštářích. Cpete se výběrovým skopovým a nejšťavnatějším telecím. 5 Vyjete u loutny, jako byste byli David, loudíte tóny na hudebních nástrojích. 6 Pijete víno plnými miskami, mažete se nejjemnějšími oleji a zkáza Josefa vás vůbec netrápí. 7 Proto budete vyhnáni mezi prvními, bude konec vašim hostinám i válení!

Jákobova pýcha

8 Panovník Hospodin přísahá sám při sobě – Hospodin, Bůh zástupů, prohlašuje: Z Jákobovy pýchy se mi dělá špatně, jeho paláce jsou mi odporné. Proto to město vydám v plen i se vším, co je v něm! 9 Zbude-li v jediném domě jen deset lidí, zemřou i ti. 10 Přijde-li příbuzný, aby vynesl a spálil jejich ostatky, a najde někoho, kdo se tam v koutku skryl, zeptá se: „Je s tebou ještě někdo?“ „Nikdo,“ hlesne on. A tehdy řekne: „Tiše! Ať ani nezmíníme Hospodinovo jméno!“ 11 Hle, Hospodin dává rozkazy – rozbije veliký dům na kusy a malý domek na třísky! 12 Dokážou koně běžet po skále? Dá se snad s voly orat moře? Vy jste však dokázali obrátit právo v jed a ovoce spravedlnosti v pelyněk – 13 vy, kdo jásáte radostí nad Lo-debarem nicotným a říkáte: „Nedobyli jsme svými silami ten mocný Karnajim?“ 14 Hle, dome Izraele, jsem to já, praví Hospodin, Bůh zástupů, kdo vzbudí proti vám národ, který vás bude utlačovat od Lebo-chamátu až po údolí Arava!

Bible Kralická

1 Běda pokoj majícím na Sionu, a doufajícím v horu Samařskou, kteréžto hory jsou slovoutné mimo jiné u těch národů, k nimž se scházejí dům Izraelský. 2 Projděte až do Chalne, a odtud jděte do Emat veliké, a sstupte do Gát Filistinských, a shlédněte, jsou-li která království lepší nežli tato? Jest-li větší jejich kraj nežli kraj váš? 3 Kteříž smyslíte, že jest daleko den bídy, a přistavujete stolici nátisku. 4 Kteříž léhají na ložcích slonových, a rozkošně sobě počínají na postelích svých, kteříž jídají berany z stáda a telata nejtučnější, 5 Přizpěvujíce k loutně jako David, vymýšlejíce sobě nástroje muzické. 6 Kteříž pijí z bání vinných, a drahými mastmi se maží, aniž jsou čitelni bolesti pro potření Jozefovo. 7 Pročež jižť půjdou v zajetí v prvním houfu stěhujících se, a tak nastane žalost těm, kteříž sobě rozkošně počínají. 8 Přisáhl Panovník Hospodin skrze sebe samého, dí Hospodin Bůh zástupů: V ohavnosti mám pýchu Jákobovu, i paláců jeho nenávidím, pročež vydám město i vše, což v něm jest. 9 I stane se, že pozůstane-li deset osob v domě jednom, i ti zemrou. 10 A vezme někoho strýc jeho, aneb ten, kterýž mu strojí pohřeb, aby vynesl kosti z domu, a dí tomu, kdož jest v pokoji domu: Jest-liž ještě s tebou kdo? I dí: Není žádného. I řekne: Mlč, proto že nepřipomínali jména Hospodinova. 11 Nebo aj, Hospodin přikáže, a bíti bude na dům veliký přívaly, a na dům menší rozsedlinami. 12 Zdaliž koni běžeti mohou po skále? Zdaliž ji kdo orati může voly? Nebo jste proměnili soud v jed, a ovoce spravedlnosti v pelynek, 13 Vy, kteříž se veselíte, ano není z čeho, říkajíce: Zdaliž jsme svou silou nevzali sobě rohů? 14 Ale aj, já vzbudím proti vám, ó dome Izraelský, praví Hospodin Bůh zástupů, národ, kterýž vás ssouží, odtud, kudy se jde do Emat, až do potoka roviny.

Slovo na cestu

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

New International Version

Woe to the complacent

1 Woe to you who are complacent in Zion, and to you who feel secure on Mount Samaria, you notable men of the foremost nation, to whom the people of Israel come! 2 Go to Kalneh and look at it; go from there to great Hamath, and then go down to Gath in Philistia. Are they better off than your two kingdoms? Is their land larger than yours? 3 You put off the day of disaster and bring near a reign of terror. 4 You lie on beds adorned with ivory and lounge on your couches. You dine on choice lambs and fattened calves. 5 You strum away on your harps like David and improvise on musical instruments. 6 You drink wine by the bowlful and use the finest lotions, but you do not grieve over the ruin of Joseph. 7 Therefore you will be among the first to go into exile; your feasting and lounging will end.

The Lord abhors the pride of Israel

8 The Sovereign Lord has sworn by himself – the Lord God Almighty declares: ‘I abhor the pride of Jacob and detest his fortresses; I will deliver up the city and everything in it.’ 9 If ten people are left in one house, they too will die. 10 And if the relative who comes to carry the bodies out of the house to burn them^[1] asks anyone who might be hiding there, ‘Is anyone else with you?’ and he says, ‘No,’ then he will go on to say, ‘Hush! We must not mention the name of the Lord.’ 11 For the Lord has given the command, and he will smash the great house into pieces and the small house into bits. 12 Do horses run on the rocky crags? Does one plough the sea^[2] with oxen? But you have turned justice into poison and the fruit of righteousness into bitterness – 13 you who rejoice in the conquest of Lo Debar^[3] and say, ‘Did we not take Karnaim^[4] by our own strength?’ 14 For the Lord God Almighty declares, ‘I will stir up a nation against you, Israel, that will oppress you all the way from Lebo Hamath to the valley of the Arabah.’