1Přednímu zpěváku z synů Chóre, vyučující.2Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi činíval za dnů jejich, za dnů starodávních.3Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potřel jsi lidi, a je jsi rozplodil.4Neboť jsou neopanovali země mečem svým, aniž jim rámě jejich spomohlo, ale pravice tvá a rámě tvé, a světlost oblíčeje tvého, proto že jsi je zamiloval.5Ty jsi sám král můj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova.6V toběť jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám.7Neboť jsem v lučišti svém naděje neskládal, aniž mne kdy obránil meč můj.8Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepřátel našich, a kteříž nás nenávidí, ty jsi zahanboval.9A protož chválíme tě Boha na každý den, a jméno tvé ustavičně oslavujeme. Sélah.10Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi.11Obrátil jsi nás nazpět, a ti, kteříž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmění naše.12Oddal jsi nás, jako ovce k snědení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás.13Prodal jsi lid svůj bez peněz, a nenadsadils mzdy jejich.14Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás.15Uvedl jsi nás v přísloví mezi národy, a mezi lidmi, aby nad námi hlavou zmítáno bylo.16Na každý den styděti se musím, a hanba tváři mé přikrývá mne,17A to z příčiny řeči utrhajícího a hanějícího, z příčiny nepřítele a vymstívajícího se.18Všecko to přišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na tě, aniž jsme zrušili smlouvy tvé.19Neobrátilo se nazpět srdce naše, aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé,20Ačkoli jsi nás byl potřel na místě draků, a přikryl jsi nás stínem smrti.21Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu,22Zdaliž by toho Bůh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce.23Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne, jmíni jsme jako ovce k zabití oddané.24Procitiž, proč spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezaháněj nás na věky.25I pročež tvář svou skrýváš, a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše?26Nebotě se již sklonila až k prachu duše naše, přilnul k zemi život náš. [ (Psalms 44:27) Povstaniž k našemu spomožení, a vykup nás pro své milosrdenství. ]