1Žalm Davidův. Suď mne, Hospodine, nebo já v upřímnosti své chodím, a v tě Hospodina doufám, nepohnuť se.2Zprubujž mne, Hospodine, a zkus mne, přepal ledví má i srdce mé.3Milosrdenství tvé zajisté před očima mýma jest, a chodím stále v pravdě tvé.4S lidmi marnými nesedám, a s pokrytci v spolek nevcházím.5V nenávisti mám shromáždění zlostníků, a s bezbožnými se neusazuji.6Umývám v nevinnosti ruce své, postavuji se při oltáři tvém, Hospodine,7Abych tě hlasitě chválil, a vypravoval všecky divné skutky tvé.8Hospodine, jáť miluji obydlí domu tvého, a místo příbytku slávy tvé.9Nezahrnujž s hříšnými duše mé, a s lidmi vražedlnými života mého,10V jejichž rukou jest nešlechetnost, a pravice jejich vzátků plná.11Já pak v upřímnosti své chodím, vykupiž mne, a smiluj se nade mnou.12Noha má stojí na rovině, v shromážděních svatých dobrořečiti budu Hospodinu.