1Slovo, kteréž viděl Izaiáš syn Amosův o Judovi a Jeruzalému.2I stane se v posledních dnech, že utvrzena bude hora domu Hospodinova na vrchu hor, a vyvýšena nad pahrbky, i pohrnou se k ní všickni národové.3A půjdou lidé mnozí, říkajíce: Poďte, a vstupme na horu Hospodinovu, do domu Boha Jákobova, a bude nás vyučovati cestám svým, i budeme choditi po stezkách jeho. Nebo z Siona vyjde zákon, a slovo Hospodinovo z Jeruzaléma.4Onť bude souditi mezi národy, a trestati bude lidi mnohé. I zkují meče své v motyky, a oštípy své v srpy. Nepozdvihne národ proti národu meče, a nebudou se více učiti boji.5Dome Jákobův, poďtež, a choďme v světle Hospodinově.6Ale ty jsi opustil lid svůj, dům Jákobův, proto že jsou naplněni ohavnostmi národů východních, a jsou pověrní jako Filistinští, a smyšlínky cizozemců že sobě libují.7K tomu naplněna jest země jejich stříbrem a zlatem, tak že není konce pokladům jejich; naplněna jest země jejich i koňmi, vozům pak jejich počtu není.8Naplněna jest také země jejich modlami; klanějí se dílu rukou svých, kteréž učinili prstové jejich.9Klaní se obecný člověk, a ponižuje se i přední muž; protož neodpouštěj jim.10Vejdi do skály, a skrej se v prachu před hrůzou Hospodinovou, před slávou důstojnosti jeho.11Tuť oči vysoké člověka sníženy budou, a skloněna bude vysokost lidská, ale Hospodin sám vyvýšen bude v ten den.12Nebo den Hospodina zástupů se blíží na každého pyšného a zpínajícího se, i na každého vyvýšeného, i bude ponížen,13I na všecky cedry Libánské vysoké a vyvýšené, i na všecky duby Bázanské,14I na všecky hory vysoké, i na všecky pahrbky vyvýšené,15I na všelikou věži vysokou, i na všelikou zed pevnou,16I na všecky lodí mořské, i na všecka malování slibná.17A sehnuta bude pýcha člověka, a snížena bude vysokost lidská, ale vyvýšen bude Hospodin sám v ten den,18Modly pak docela vymizejí.19Tehdy půjdou do jeskyní skal a do roklí země, před hrůzou Hospodinovou a slávou důstojnosti jeho, když povstane, aby potřel zemi.20V ten den zavrže člověk modly své stříbrné a modly své zlaté, kterýchž mu nadělali, aby se klaněl, totiž krtům a netopýřům.21I vejde do slují skal a do vysedlin jejich před hrůzou Hospodinovou, a před slávou důstojnosti jeho, když povstane, aby potřel zemi.22Přestaňtež doufati v člověku, jehož dýchání v chřípích jeho jest. Nebo zač má jmín býti?
Izajáš 2
Český ekumenický překlad
— Sijón cílem pronárodů - I pronárody prohlédnou a poznají, kde je pravý Bůh.
1 Slovo o Judsku a Jeruzalému, jež ve vidění přijal Izajáš, syn Amósův. 2 I stane se v posledních dnech, že se hora Hospodinova domu bude tyčit nad vrcholy hor, bude povznesena nad pahorky a budou k ní proudit všechny pronárody. 3 Mnohé národy půjdou a budou se pobízet: „Pojďte, vystupme na horu Hospodinovu, do domu Boha Jákobova. Bude nás učit svým cestám a my po jeho stezkách budeme chodit.“ Ze Sijónu vyjde zákon, slovo Hospodinovo z Jeruzaléma. 4 On bude soudit pronárody, on ztrestá národy mnohé. I překují své meče na radlice, svá kopí na vinařské nože. Pronárod nepozdvihne meč proti pronárodu, nebudou se již cvičit v boji. 5 Nuže, dome Jákobův, choďme v Hospodinově světle!
— Příchod dne Hospodinova - Hospodin dosud poshovívá, ale den jeho soudu nastane a nebude před ním úniku.
6 Odmrštil jsi svůj lid, Jákobův dům, protože jsou plni východního pohanství, věští z mraků jako Pelištejci, s dětmi cizáků si podávají ruce. 7 Jeho země je plná stříbra a zlata, jeho poklady jsou nepřeberné, jeho země je plná koní a jeho vozům není konce. 8 Jeho země je plná bůžků, klanějí se dílu svých rukou, tomu, co vyrobili svými prsty. 9 Člověk se hrbí, muž se ponižuje, a ty jim nepromineš. 10 Zalez do skal, schovej se v prachu ze strachu před Hospodinem, před jeho velebnou důstojností! 11 Ponížen bude zpupný pohled člověka, sehnuta bude lidská povýšenost; v onen den bude vyvýšen jedině Hospodin. 12 Neboť den Hospodina zástupů přijde na každou pýchu a povýšenost, na všechno, co se povznáší – to bude sníženo –, 13 na všechny cedry Libanónu, vysoké a vznosné, na všechny bášanské duby, 14 na všechny vysoké hory a na všechny pahorky vyvýšené, 15 na každou vypínající se věž a na každou strmou hradbu, 16 na všechny zámořské lodě i na veškerou okázalost. 17 Sehnuta bude zpupnost člověka, ponížena bude lidská povýšenost, v onen den bude vyvýšen jedině Hospodin. 18 Bůžkové nadobro vymizejí. 19 Lidé zalezou do jeskyň v skalách a do škvír v prachu země ze strachu před Hospodinem, před jeho velebnou důstojností, až povstane, aby nahnal zemi strach. 20 V onen den člověk předhodí potkanům a netopýrům své bůžky stříbrné i bůžky zlaté, které mu vyrobili, aby se jim klaněl. 21 Zaleze do skalních rozsedlin a do strží ve skaliskách ze strachu před Hospodinem, před jeho velebnou důstojností, až povstane, aby nahnal zemi strach. 22 Přestaňte už s člověkem, který nemá než dech svého chřípí. Jakoupak má cenu?