1I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:2Hle, povolal jsem ze jména Bezeleele, syna Uri, syna Hur, z pokolení Judova.3A naplnil jsem ho duchem Božím, moudrostí a rozumností, i uměním všelijakého řemesla,4Aby vtipně smysliti uměl, což by koli řemeslně uděláno býti mohlo z zlata a z stříbra i z mědi.5I v řezání kamení drahého k vsazování, i v umělém vysazování na dřevě aby dělal všelijaké dílo.6A aj, já přidal jsem jemu Aholiaba, syna Achisamechova, z pokolení Dan. A v srdci každého vtipného složil jsem moudrost, aby spravili vše, což jsem přikázal tobě:7Stánek úmluvy a truhlu svědectví, a slitovnici, kteráž má býti na ní, i všelijaké nádobí stánku;8Stůl také a nádoby k němu, i svícen čistý se všemi nádobami jeho, a oltář pro kadění;9Též oltář k zápalům se všemi nádobami jeho, a umyvadlo s podstavkem jeho;10I roucha k službě, i roucha svatá Aronovi knězi, i roucha synů jeho, aby mi úřad kněžský konali;11I olej pomazání a kadidlo vonné do svatyně. Všecko tak, jakž jsem přikázal tobě, udělají.12Mluvil také Hospodin k Mojžíšovi, řka:13Ty pak mluv k synům Izraelským a rci: A však sobot mých ostříhati budete. Nebo to znamením jest mezi mnou a vámi po rodech vašich, aby známo bylo, že já jsem Hospodin, kterýž vás posvěcuji.14Protož ostříhati budete soboty, nebo svatá jest vám. Kdož by ji poškvrnil, smrtí umře; a kdo by koli dělal v ní dílo, vyhlazena bude ta duše z prostředku lidu svého.15Šest dní děláno bude dílo, ale v den sedmý sobota odpočinutí jest, svatost Hospodinu. Každý, kdož by dělal dílo v den sobotní, smrtí umře.16Protož ostříhati budou synové Izraelští soboty, tak aby světili sobotu po rodech svých smlouvou věčnou.17Mezi mnou a syny Izraelskými za znamení jest na věčnost; nebo šest dní činil Hospodin nebe i zemi, v den pak sedmý přestal a odpočinul.18I dal Pán Mojžíšovi po dokonání těchto řečí s ním na hoře Sinai dvě dsky svědectví, dsky kamenné, psané prstem Božím.
Exodus 31
Český ekumenický překlad
— Ustanovení řemeslníků - Hospodin určuje dva vedoucí řemeslníky pro práci na stanu setkávání.
1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi:2 „Hleď, povolal jsem jménem Besaleela, syna Urího, vnuka Chúrova, z pokolení Judova.3 Naplnil jsem ho Božím duchem, totiž moudrostí, důvtipem a znalostí každého díla,4 aby uměl dovedně pracovat se zlatem, stříbrem a mědí,5 opracovávat kameny pro vsazování a obrábět dřevo ke zhotovení jakéhokoli díla.6 Dal jsem mu také k ruce Oholíaba, syna Achísamakova z pokolení Danova. A do srdce každého dovedného řemeslníka jsem vložil moudrost, aby zhotovili všecko, co jsem ti přikázal:7 stan setkávání a schránu svědectví, též příkrov na ni a všecko náčiní stanu,8 stůl s náčiním, svícen z čistého zlata s veškerým náčiním a kadidlový oltář;9 i oltář pro zápalné oběti s veškerým náčiním a nádrž s podstavcem;10 také jemně tkaná roucha, totiž svatá roucha pro kněze Árona a roucha jeho synů ke kněžské službě;11 i olej k pomazání a kadidlo z vonných látek pro svatyni. Ať učiní všechno, jak jsem ti přikázal.“
— Předpisy o dni odpočinku - Den odpočinku je nutno dodržovat jako závazné znamení smlouvy Hospodinovy.
12 Hospodin řekl Mojžíšovi:13 „Promluv k Izraelcům: Dbejte na mé dny odpočinku; to je znamení mezi mnou a vámi pro všechna vaše pokolení, abyste věděli, že já Hospodin vás posvěcuji.14 Budete dbát na den odpočinku; má být pro vás svatý. Kdo jej znesvětí, musí zemřít. Každý, kdo by v něm dělal nějakou práci, bude vyobcován ze společenství svého lidu.15 Šest dní se bude pracovat, ale sedmého dne bude slavnost odpočinutí, Hospodinův svatý den odpočinku. Každý, kdo by dělal nějakou práci v den odpočinku, musí zemřít.16 Ať tedy Izraelci dbají na den odpočinku a dodržují jej po všechna svá pokolení jako věčnou smlouvu.17 To je provždy platné znamení mezi mnou a syny Izraele. V šesti dnech totiž učinil Hospodin nebe a zemi, ale sedmého dne odpočinul a oddechl si.“ 18 Když přestal k Mojžíšovi na hoře Sínaji mluvit, dal mu dvě desky svědectví; byly to kamenné desky psané Božím prstem.