Židům 5

Bible Kralická

1 Všeliký zajisté nejvyšší kněz z lidu vzatý za lidi bývá postaven v těch věcech, kteréž u Boha mají jednány býti, totiž aby obětoval i dary i oběti za hříchy, 

2 Kterýž by mohl, jakž sluší, lítost míti nad neznajícími a bloudícími, jsa i sám obklíčen nemocí. 

3 A pro ni povinen jest, jakož za lid, tak i za sebe samého obětovati oběti za hříchy. 

4 A aniž kdo sobě sám té cti osobuje, ale ten, kterýž by byl povolán od Boha, jako i Aron. 

5 Tak i Kristus ne sám sobě té cti osobil, aby byl nejvyšším knězem, ale ten, kterýž řekl jemu: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe. 

6 Jakž i jinde praví: Ty jsi kněz na věky podle řádu Melchisedechova. 

7 Kterýž za dnů těla svého modlitby a ponížené prosby k tomu, kterýž ho mohl zachovati od smrti, s křikem velikým a slzami obětoval, a uslyšán jest i vysvobozen z toho, čehož se strašil. 

8 A ačkoli byl Syn Boží, z toho však, což strpěl, naučil se poslušenství. 

9 A tak dokonalý jsa, učiněn jest všechněm sebe poslušným původem spasení věčného, 

10 Nazván jsa od Boha nejvyšším knězem podlé řádu Melchisedechova. 

11 O kterémž mnoho by se mělo mluviti, a to nesnadných věci k vypravení, ale vy jste nezpůsobných uší. 

12 Nebo měvše býti v tak dlouhém času mistři, opět potřebujete učeni býti prvním počátkům výmluvností Božích, a učiněni jste mléka potřebující, a ne pokrmu hrubšího. 

13 Kdožkoli zajisté mléka se drží, nechápá slova spravedlnosti; (nebo nemluvně jest). 

14 Ale dokonalých jest hrubý pokrm, totiž těch, kteříž pro zvyklost mají smysly způsobné k rozeznání dobrého i zlého. 

Public Domain

Židům 5

Český ekumenický překlad

1  Každý velekněz, vybraný z lidí, bývá ustanoven jako zástupce lidí před Bohem, aby přinášel dary i oběti za hříchy. 

2  Má mít soucit s těmi, kdo chybují a bloudí, protože sám také podléhá slabosti. 

3  A proto je povinen přinášet oběti za hřích nejenom za lid, ale i sám za sebe. 

4  Hodnost velekněze si nikdo nemůže přisvojit sám, nýbrž povolává ho Bůh jako kdysi Árona. 

5  Tak ani Kristus si nepřisvojil slávu velekněze sám, ale dal mu ji ten, který řekl: ‚Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil.‘ 

6  A na jiném místě říká: ‚Ty jsi kněz navěky podle řádu Melchisedechova.‘ 

7  Ježíš za svého pozemského života přinesl s bolestným voláním a slzami oběť modliteb a úpěnlivých proseb Bohu, který ho mohl zachránit před smrtí; a Bůh ho pro jeho pokoru slyšel. 

8  Ačkoli to byl Boží Syn, naučil se poslušnosti z utrpení, jímž prošel, 

9  tak dosáhl dokonalosti a všem, kteří ho poslouchají, stal se původcem věčné spásy, 

10  když ho Bůh prohlásil veleknězem podle řádu Melchisedechova.  

— Varování před ochabnutím

11  O tom by bylo mnoho co mluvit, ale je těžké vám to vyložit, protože nejste ochotni slyšet. 

12  Za takovou dobu už byste měli být sami učiteli, a zatím opět potřebujete, aby vás někdo učil abecedě Boží řeči; potřebujete mléko, ne hutný pokrm. 

13  Každý, kdo potřebuje mléko, protože nepřivykl slovu spravedlnosti, je jako nemluvně. 

14  Hutný pokrm je pro vyspělé, pro ty, kdo mají cvičením své smysly vypěstovány tak, že rozeznají dobré od špatného.  

© 2001 Česká biblická společnost