Židům 3

Bible Kralická

1 A protož, bratří svatí, povolání nebeského účastníci, spatřujte apoštola a nejvyššího kněze vyznání našeho, Krista Ježíše, 

2 Věrného tomu, kdož jej ustanovil, jako i Mojžíš byl věrný ve všem domě jeho. 

3 Tím větší zajisté slávy tento nad Mojžíše jest hoden, čím větší má čest stavitel nežli sám dům. 

4 Nebo všeliký dům ustaven bývá od někoho, ten pak, kdož všecky tyto věci ustavěl, Bůh jest. 

5 A Mojžíš zajisté věrný byl v celém domě jeho, jako služebník, na osvědčení toho, což potom mělo mluveno býti. 

6 Ale Kristus, jakožto Syn, vládne nad domem svým. Kterýžto dům my jsme, jestliže tu svobodnou doufanlivost, a tu chloubu naděje až do konce pevnou zachováme. 

7 Protož jakž praví Duch svatý: Dnes, uslyšeli-li byste hlas jeho, 

8 Nezatvrzujtež srdcí svých, jako při onom popouzení Boha v den pokušení toho na poušti; 

9 Kdežto pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé po čtyřidceti let. 

10 Protož hněviv jsem byl na pokolení to, a řekl jsem: Tito vždycky bloudí srdcem, a nepoznávají cest mých. 

11 Takže jsem přisáhl v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé. 

12 Viztež, bratří, aby snad v někom z vás nebylo srdce zlé, a nevěrné, kteréž by odstupovalo od Boha živého. 

13 Ale napomínejte se vespolek po všecky dny, dokavadž se dnes jmenuje, aby někdo nebyl zatvrzen oklamáním hřícha. 

14 Účastníci zajisté Krista učiněni jsme, jestliže však ten počátek podstaty až do konce pevný zachováme. 

15 Protož dokudž se říká: Dnes, uslyšeli-li byste hlas jeho, nezatvrzujte srdcí svých, jako při onom popouzení Boha. 

16 Nebo někteří slyševše, popouzeli ho, ale ne všickni, jenž vyšli z Egypta skrze Mojžíše. 

17 Na které se pak hněval čtyřidceti let? Zdali ne na ty, kteříž hřešili, jejichžto těla padla na poušti? 

18 A kterým zapřisáhl, že nevejdou do odpočinutí jeho? Však těm, kteříž byli neposlušní. 

19 A vidíme, že jsou nemohli vjíti pro nevěru. 

Public Domain

Židům 3

Český ekumenický překlad

— Výzva k cestě do odpočinutí

1  Proto, bratří, vy, kteří jste svatí a máte účast na nebeském povolání, hleďte na apoštola a velekněze našeho vyznání, Ježíše: 

2  byl věrný tomu, kdo jej ustanovil, jako i ‚Mojžíš byl věrný v celém Božím domě‘. 

3  Ježíš je však hoden větší slávy než Mojžíš, tak jako stavitel domu je víc nežli dům sám. 

4  Každý dům někdo staví; ten, kdo postavil vše, je Bůh. 

5  Mojžíš byl věrný v celém Božím domě, ale jen jako služebník, který měl dosvědčit to, co teprve bude vysloveno. 

6  Kristus však jako Syn je nad celým Božím domem. A tímto Božím domem jsme my, pokud si až do konce zachováme smělou jistotu a radostnou naději.  

7  Proto, jak říká Duch svatý: ‚Jestliže dnes uslyšíte jeho hlas,  

8  nezatvrzujte svá srdce ve vzdoru jako v den pokušení na poušti,  

9  kde si vaši otcové žádali důkazy a tak mě pokoušeli, ač viděli mé skutky 

10  po čtyřicet let. Proto jsem se na to pokolení rozhněval a řekl jsem: Jejich srdce stále bloudí, dodnes mé cesty nepoznali.  

11  Ve svém hněvu jsem přísahal: Nevejdou do mého odpočinutí!‘  

12  Dejte si pozor, bratří, aby někdo z vás neměl srdce zlé a nevěrné, takže by odpadl od živého Boha. 

13  Naopak, povzbuzujte se navzájem den co den, dokud ještě trvá ono ‚dnes‘, aby se nikdo z vás, oklamán hříchem, nezatvrdil. 

14  Vždyť máme účast na Kristu, jen když své počáteční předsevzetí zachováme pevné až do konce. 

15  Je řečeno: ‚Jestliže dnes uslyšíte jeho hlas, nezatvrzujte svá srdce ve vzdoru!‘ 

16  Kdo slyšel a zatvrdil se? Což to nebyli všichni, kdo vyšli z Egypta pod Mojžíšovým vedením? 

17  A na koho se Bůh hněval po čtyřicet let? Zdali ne na ty, kdo zhřešili a jejichž těla padla na poušti? 

18  A komu přísahal, že nevejdou do jeho odpočinutí, ne-li těm, kdo se vzepřeli? 

19  Tak vidíme, že nemohli vejít pro svou nevěru.  

© 2001 Česká biblická společnost