1Když znovu přišel do synagogy, byl tu člověk s ochrnutou rukou.2Sledovali ho, zda jej uzdraví v sobotu, aby ho mohli obžalovat.3Ježíš tomu muži s ochrnutou rukou řekl: „Postav se doprostřed.“4Potom se jich zeptal: „Smí se v sobotu konat dobro, nebo zlo? Zachránit život, nebo zničit?“ Oni však mlčeli.5S hněvem se po nich rozhlédl, zarmoucen tvrdostí jejich srdce, a řekl tomu muži: „Natáhni ruku.“ A když ji natáhl, byla znovu zdravá.6Farizeové se pak hned odešli radit s herodiány, jak by ho zničili.
Boží Syn
7Ježíš odešel se svými učedníky k jezeru a za ním šla velká spousta lidí z Galileje, z Judska,8z Jeruzaléma i z Idumeje, Zajordánska a z okolí Týru a Sidonu. Když slyšeli, jaké věci dělal, přišla jich k němu velká spousta.9Proto řekl svým učedníkům, aby pro něj kvůli zástupu měli stále připravenou loďku, aby ho neumačkali.10Uzdravil jich totiž tolik, že všichni, kdo měli nějaká trápení, se na něj tlačili, aby se ho dotkli.11A nečistí duchové, jakmile ho uviděli, před ním padali a křičeli: „Ty jsi Boží Syn!“12Ale on jim velmi hrozil, aby ho neprozrazovali.
Dvanáct apoštolů
13Potom vystoupil na horu, povolal k sobě ty, které sám chtěl, a přišli k němu.14Ustanovil jich dvanáct,[1] aby byli s ním, aby je poslal kázat15a aby měli moc vymítat démony.16Ustanovil jich dvanáct: Šimona (kterému dal jméno Petr),17Jakuba Zebedeova, jeho bratra Jana (ty dva pojmenoval Boanerges, „Synové hromu“),18Ondřeje, Filipa, Bartoloměje, Matouše, Tomáše, Jakuba Alfeova, Tadeáše, Šimona Horlivce[2]19a Jidáše Iškariotského, který ho potom zradil.
Rozdělený dům
20Když se pak vrátil domů, znovu se sešel takový zástup, že se nemohli ani najíst.21Když se to dozvěděli jeho příbuzní, vypravili se, aby si ho vzali, protože lidé říkali, že se pominul.22Znalci Písma, kteří přišli z Jeruzaléma, říkali, že má Belzebuba a že vymítá démony knížetem démonů.23Zavolal je tedy a mluvil k nim v podobenstvích: „Jak může satan vymítat satana?24Pokud se království rozdělí samo proti sobě, nemůže obstát.25Také když se dům rozdělí sám proti sobě, nemůže obstát.26Jestliže tedy satan povstal sám proti sobě a je rozdělen, nemůže obstát a je s ním konec.27Nikdo ale nemůže přijít do domu siláka a uloupit jeho majetek, pokud toho siláka nejdříve nespoutá. Teprve tehdy vyloupí jeho dům.28Amen, říkám vám, že všechny hříchy budou lidským synům odpuštěny, i rouhání, jakkoli by se rouhali.29Kdo by se ale rouhal proti Duchu svatému, tomu nebude nikdy odpuštěno; takový se provinil věčným hříchem.“30(Říkali totiž o něm, že má nečistého ducha.)
Ježíšova rodina
31Tehdy dorazili jeho bratři a matka. Zůstali venku a vzkázali mu, že ho volají.32Kolem něj seděl zástup lidí; řekli mu: „Pohleď, tvá matka a tví bratři jsou venku a hledají tě.“33On jim však odpověděl: „Kdo je má matka? Kdo jsou mí bratři?“34Rozhlédl se po těch, kdo seděli kolem něj, a řekl: „Pohleďte, má matka a mí bratři.35Kdokoli plní Boží vůli, ten je můj bratr, sestra a matka.“