1Cestou z chrámu mu jeden z jeho učedníků řekl: „Mistře, pohleď, jaké kameny a jaké stavby!“2Ježíš mu řekl: „Vidíš ty veliké stavby? Nezůstane tu kámen na kameni. Všechno bude zbořeno.“3Když se pak posadil na Olivetské hoře naproti chrámu, Petr, Jakub, Jan a Ondřej se ho v soukromí ptali:4„Řekni nám, kdy to bude. Jaké bude znamení času, kdy se to všechno naplní?“5Ježíš jim začal vysvětlovat: „Dávejte pozor, aby vás někdo nesvedl.6Mnozí přijdou pod mým jménem se slovy: ‚Já jsem Mesiáš‘ a svedou mnohé.7Až uslyšíte válečný hluk a zprávy o válkách, nestrachujte se, protože se to musí dít. Ale to ještě nebude konec.8Národ povstane proti národu a království proti království a na různých místech vypuknou zemětřesení a hladomory. To jsou ale jen počátky porodních bolestí.9Dávejte na sebe pozor. Budou vás vydávat soudům a shromážděním. Budete biti a kvůli mně stanete před vládci a králi, abyste jim vydali svědectví.10Především ale musí být všem národům kázáno evangelium.11Když vás budou odvádět a dávat do vězení, nedělejte si předem starosti, co máte říci, ale mluvte, co vám bude dáno v tu chvíli. Nejste to totiž vy, kdo mluví, ale Duch svatý.12Bratr bratra i otec syna vydá na smrt a děti povstanou proti rodičům a zabijí je.13Kvůli mému jménu vás budou všichni nenávidět, ale kdo vytrvá až do konce, bude zachráněn.“
Otřesná ohavnost
14„Až uvidíte onu ‚otřesnou ohavnost‘,[1] jak stojí, kde by neměla (kdo čte, rozuměj), tehdy ať ti, kdo jsou v Judsku, utečou do hor.15Kdo bude na střeše, ať neschází do domu, aby si odtud něco vzal.16Kdo bude na poli, ať se nevrací ani pro plášť.17Běda bude v těch dnech těhotným a kojícím.18Modlete se, aby to nebylo v zimě.19Ty dny totiž budou dny soužení, jaké do této doby nebylo od počátku Božího stvoření a jaké už nikdy nebude.20Kdyby Hospodin ty dny nezkrátil, nezachránil by se vůbec nikdo. Kvůli svým vyvoleným však ty dny zkrátil.21Kdyby tehdy někdo řekl: ‚Hle, Mesiáš je tu!‘ anebo ‚Pohleďte, tam je!‘ nevěřte.22Povstanou totiž falešní mesiášové a falešní proroci a budou předvádět znamení a zázraky, aby sváděli (kdyby to bylo možné) dokonce i vyvolené.23Dávejte tedy pozor. Všechno jsem vám řekl předem.“
Příchod Syna člověka
24„Ve dnech po onom soužení ‚slunce se zatmí a měsíc nevydá světlo,25hvězdy budou padat z nebe a nebeské mocnosti se zachvějí.‘[2]26Tehdy spatří Syna člověka, jak přichází v oblacích s velikou mocí a slávou.[3]27Pošle anděly a shromáždí své vyvolené ze čtyř světových stran, od nejzazšího konce země po nejzazší konec nebe.28Poučte se od fíkovníku tímto podobenstvím: Když jeho větve konečně začnou rašit a nasazovat listí, víte, že léto je blízko.29Stejně tak, až uvidíte, jak se dějí tyto věci, vězte, že je blízko, že už je ve dveřích!30Amen, říkám vám, že toto pokolení nepomine, než se to všechno stane.31Nebe a země pominou, ale má slova nikdy nepominou.32Ten den a hodinu však nikdo nezná – ani andělé v nebi, ani Syn, jedině Otec.33Dávejte pozor, bděte.[4] Nevíte totiž, kdy ten čas přijde.34Je to, jako když člověk odešel na cestu: opustil svůj dům a svěřil správu svým služebníkům. Každému určil jeho práci a vrátnému přikázal, aby bděl.35Proto bděte. Nevíte totiž, kdy přijde pán domu – zda večer, o půlnoci, za kuropění, nebo za svítání.36Aby vás snad, když znenadání přijde, nenalezl spící.37Co říkám vám, říkám všem: Bděte.“