1Jiný se chystá k daleké cestě, hodlá se plavit přes bouřlivé moře – a vzývá dřevo chatrnější než loď, která ho poveze!2Tu loď totiž vymyslela touha po zisku a vyrobilo ji moudré řemeslo,3řídí ji však, Otče, tvá prozřetelnost, neboť ty jsi vyznačil cestu po moři a bezpečnou stezku mezi vlnami.4Tak jsi ukázal, že vždy dokážeš zachránit, aby se mohl plavit i ten, kdo to neumí.5Chceš, aby tvá moudrá díla nebyla bez užitku, a tak lidé svěřují život i nepatrnému dřevu a živi a zdrávi proplují bouří na voru.6Vždyť i na počátku, když hynuli pyšní obři,[1] naděje světa našla útočiště na voru a řízením tvé ruky zanechala světu sémě nového rodu.[2]7Požehnáno je dřevo, jež slouží spravedlnosti,8prokletá však modla – i ten, kdo ji vytvořil! On protože ji vyráběl, ona protože ji, pomíjivou, nazývají bohem.9Bezbožníka i jeho bezbožnost si Bůh oškliví stejně –10výtvor i jeho tvůrce proto stihne trest.11I modly pohanů proto čeká soud, neboť jsou v Božím stvoření ohavnost; jsou to pasti lidských duší a léčky pro nohy nemoudrých.
Počátky a konce modloslužby
12Vynález model byl počátkem smilstva, jejich objev zkázou života;13vždyť zpočátku nebyly a nebudou navěky!14Lidskou pomýleností vstoupily na svět, a proto je čeká rychlý konec.15Otec sžíraný předčasným zármutkem si udělal sošku náhle ztraceného dítěte a kdysi mrtvého člověka začal ctít jako boha. Pro svou čeleď ustanovil tajné rituály a zasvěcovací obřady,16a když se ten bezbožný zvyk časem ujal, stal se zákonem a sošky se uctívaly na královský rozkaz.17Když se totiž lidé nemohli klanět vladařům, neboť bydleli daleko, představili si tam v dálce jejich podobu a vystavili na odiv sochu ctěného krále, aby mu mohli, i když byl nepřítomný, horlivě pochlebovat, jako by tam byl.18Umělcova ctižádost pak k šíření kultu přiměla i ty, kdo toho krále neznali.19Nejspíš se chtěl vladaři zavděčit, a tak jeho podobu šikovně přikrášlil.20A lid přivábený půvabem jeho díla začal považovat za předmět nábožné úcty někoho, kdo ještě před nedávnem byl ctěn jen jako člověk.21Toto se všem živým stalo pastí, neboť lidé porobení mocí či neštěstím připsali ono nevyslovitelné Jméno dřevu a kamení.22Jako by nestačilo, jak se pletli v poznání Boha, jejich život je kvůli nevědomosti jeden velký boj a oni to zlo ještě považují za pokoj.23Rituálně vraždí děti, konají tajné obřady a divoké hostiny s podivnými mravy,24nedbají na čistotu života ani manželství, jeden druhého zákeřně vraždí a trápí cizoložením.25Je toho celá hromada: krvelačnost, vražda, lest a zlodějina, úplatky, věrolomnost, vzpoura a křivá přísaha,26projevy nepřátelství vůči nevinným, a zapomínání na dobrodiní, prznění duší a střídání pohlaví, nepořádek v manželství, život v cizoložství a neřesti.27Tento kult model, jež ani nelze jmenovat, je počátkem, příčinou i koncem všeho zla.28Tito lidé třeští v bujarém veselí, prorokují lži, oddávají se neřesti a lehce skládají křivé přísahy.29Spoléhají totiž na bezduché modly, a tak se nebojí, že za ty falešné přísahy budou ztrestáni.30Za obojí je však stihne spravedlivý trest – za to, že špatně smýšleli o Bohu a propadli modlářství, a za to, že pohrdli Svatostí a lstivě skládali křivé přísahy.31Když totiž ti zločinci přísahají na modly, nečekají je žádné zázraky, ale spravedlivý trest, který vždy stíhá hříšníky.