1Ve všem je tvůj neporušitelný duch,2a proto jen mírně káráš ty, kdo chybují. Připomínáš jim, čím hřeší, a napomínáš je, aby se zbavili špatnosti a tobě, Hospodine, věřili.
Hospodinův trest nad Kanaánci
3Zhnusil sis ty, kdo kdysi bydleli v tvé svaté zemi,4kvůli ohavnostem, které páchali – zaříkávání a bezbožné obřady,5nelítostné vraždění dětí a obětní hody s lidským masem a krví! A tak ses rozhodl ty zasvěcence tajných obřadů6a rodiče vraždící bezbranné životy vyhubit rukama našich otců,7aby země, která je ti ze všech nejdražší, mohla být důstojně osídlena Božími dětmi.8Byl jsi k nim ale shovívavý, protože jsou to lidé, a poslal jsi sršně jako předvoj své armády, aby je vyhladili pozvolně.[1]9Mohls ty bezbožníky porazit před spravedlivými v boji, naráz je zničit nebezpečnou zvěří nebo přísným slovem,10ale svým pozvolným trestem jsi dával prostor pokání, i když jsi věděl, že jsou zlé plemeno a špatnost je jim vrozená a že nikdy nezmění své smýšlení,11neboť to byl rod už od počátku prokletý. Když jsi tedy netrestal jejich hříchy, nebylo to proto, že by ses někoho obával.
Hospodinova svrchovanost a spravedlnost
12Vždyť kdo řekne: „Cos to udělal?“ Kdo se tvému rozhodnutí postaví? Kdo tě obviní, žes vyhubil národy, kterés učinil? Kdo se s tebou bude přít jako obhájce nespravedlivých?13Kromě tebe přece není žádný bůh, který by o vše pečoval, před nímž bys musel ospravedlňovat své soudy,14ani žádný král či vládce, který by se ti mohl postavit a hájit ty, které jsi potrestal.15Jsi spravedlivý, a tak vše spravedlivě řídíš; odsoudit toho, kdo nezaslouží trest, pokládáš za neslučitelné se svou mocí.16Neboť tvá síla je počátkem spravedlnosti: tvá svrchovanost nad všemi v tobě budí shovívavost ke všem.17Projevuješ sílu, když lidé pochybují o tvé dokonalé moci, a ty, kdo ji znají, usvědčuješ z nerozvážnosti.18I když jsi svrchovaný v síle, soudíš poctivě; zacházíš s námi velmi shovívavě, vždyť máš moc přemáhat, kdykoli chceš.19Těmito skutky jsi svůj lid naučil, že spravedlivý má být lidumil, a dal jsi svým synům dobrou naději, že z hříchu lze činit pokání.20Jestliže jsi nepřátele svých dětí trestal tak ohleduplně a šetrně, i když si zasloužili smrt, a dals jim čas a prostor zbavit se špatnosti –21s jakou opatrností jsi pak soudil své vlastní syny, jejichž otcům jsi dal přísahy a smlouvy s tak dobrými přísliby?22Káral jsi nás sice, naše nepřátele jsi ale trestal tisíckrát více, abychom v roli soudců pamatovali na tvou dobrotu a v roli souzených očekávali milosrdenství.
Hospodinův trest nad Egypťany
23Ty, kteří žili hloupě a nespravedlivě, jsi proto potrápil jejich vlastními ohavnostmi.24Na cestách bludu totiž velmi zbloudili, když za bohy pokládali ta nejhorší a nejohavnější zvířata a jak hloupá nemluvňata se dali oklamat.25Jak malým dětem, jimž chybí rozum, jsi jim udělil směšný trest.26Na koho ale takový směšný trest neplatí, zakusí Boží soud, jaký si zasloužil.27Když se totiž ve svém utrpení zlobili na tvory, které pokládali za bohy a skrze které byli trestáni, uviděli a poznali, že pravý Bůh je Ten, kterého předtím znát nechtěli; proto je také stihl ten nejkrutější trest.