Jeremjáš 46

Bible, překlad 21. století

1 Slovo Hospodinovo, které dostal prorok Jeremiáš o národech.2 Slovo o Egyptu – o vojsku egyptského vládce, faraona Nekó, když leželo u Karkemiše na řece Eufrat (kde je pak ve čtvrtém roce vlády judského krále Joakima, syna Jošiášova,[1] babylonský král Nabukadnezar porazil):3 „Chystejte štíty, pavézy, vzhůru do bitvy!4 Zapřahejte koně, jezdci, do sedel! Nastupte v přilbách, kopí vyleštěná, oblečte pancíře!5 Co to vidím? V děsu ustupují, jejich hrdinové sraženi, zoufale prchají, bez rozhlížení. Hrůza všude kolem! praví Hospodin.6 Ani nejrychlejší nemohou utéci, neuniknou ani siláci. Tam na severu, u řeky Eufrat, vrávorají a padají!7 Kdo se to vzdouvá jako Nil, jak říční proudy v povodni?8 To Egypt se vzdouvá jako Nil, jak říční proudy v povodni. Prý: ‚Vystoupím z břehů, zaplavím zemi, zpustoším města i s obyvateli.‘9 Koně, vpřed! Vozy, divoce vyrazte! Vojáci, vzhůru do boje – Habešané i Libyjci třímající štíty spolu s Lydijci vyzbrojenými luky.10 Bude to den Hospodina, Pána zástupů, den, kdy na svých nepřátelích vykoná odplatu. Meč bude požírat, než se nasytí, než jejich krví svou žízeň ukojí. Hospodin, Pán zástupů, chystá obětní hody u řeky Eufrat v zemi severní.11 Vyprav se do Gileádu pro balzám, panno, dcero egyptská! Nadarmo si léky hromadíš – žádný tě nemůže uzdravit.12 Národy uslyší o tvém zahanbení, tvůj nářek zemi naplní. Hrdinové klopýtnou jedni přes druhé, až padnou všichni společně.“13 Slovo, které Hospodin promluvil k proroku Jeremiášovi, když babylonský král Nabukadnezar přitáhl, aby zaútočil na Egypt:14 „Oznamte v Egyptě, v Migdolu ohlaste, zvěstujte v Memfisu, v Dafné řekněte: ‚Nastup a připrav se, všechny okolo hltá meč!‘15 Proč tvoji siláci leží pobiti? Nemohou vstát, sráží je Hospodin.16 Budou padat zas a zas, jeden přes druhého budou klopýtat. Prý: ‚Pojďme utéct zpět ke svým lidem, do rodné země před krutým mečem!‘17 Tam nazvou faraona, vládce Egypta: ‚Rámusil, co propásl svůj čas.‘18 Jakože jsem živ, praví Král, který má jméno Hospodin zástupů: Jako se Tábor vyjímá mezi horami, jako se Karmel tyčí při moři, tak jistě přichází útočník.19 Sbal si ranec jako vyhnanec, ty, která bydlíš v Egyptě! Z Memfisu totiž zbudou sutiny, spáleniště, kde nikdo nebydlí.20 Egypt je jalovička překrásná, od severu ji však ovád napadá.21 Žoldnéři ve službách Egypta jsou jak vykrmená telata; i oni se však dají na útěk, obrátí se a prchnou společně. Neobstojí – přišel den jejich běd, čas, kdy se s nimi zúčtuje!22 Jak prchající had Egypt zasyčí, až na něj přitáhnou se svými oddíly, až na něj přijdou se svými sekyrami jako dřevorubci na dříví.23 Vykácejí jeho les, praví Hospodin, jakkoli hustý předtím byl. Bude jich víc než kobylek, bude jich bezpočet.24 Zahanbena bude Dcera egyptská – padne do rukou severního národa!“25 Hospodin zástupů, Bůh Izraele, praví: „Hle, zúčtuji s Amonem, bohem Théb, s faraonem i s celým Egyptem, s jeho bohy i s jeho vladaři; zúčtuji s faraonem i s těmi, kdo v něj doufají.26 Vydám je do rukou těch, kdo pasou po jejich životě, do rukou babylonského krále Nabukadnezara a do rukou jeho služebníků. Později však bude znovu osídlen tak jako v dávných dnech, praví Hospodin.27 Neboj se, můj služebníku Jákobe, a ty, Izraeli, neděs se. Hle, zachráním tě z dálné ciziny a tvé potomky z jejich vyhnanství. Jákob se vrátí a odpočine v bezpečí a nikdo už ho nevyděsí.28 Neboj se, můj služebníku Jákobe, vždyť já jsem s tebou, praví Hospodin. Skoncuji se všemi národy, do kterých jsem tě rozptýlil. S tebou však nikdy neskončím, i když tě ztrestám po právu a nenechám tě bez trestu.“