1„Synu člověčí, prorokuj o izraelských horách. Řekni: Izraelské hory, slyšte slovo Hospodinovo.2Tak praví Panovník Hospodin – Nepřítel nad vámi volal: ‚Hohó, ty dávné výšiny teď patří nám!‘3Proto prorokuj a řekni: Tak praví Panovník Hospodin. Protože vás pustošili a drtili ze všech stran, aby si vás zbytek národů mohl rozebrat, a protože vás lidé pomlouvají a očerňují vás,4proto, izraelské hory, slyšte slovo Panovníka Hospodina. Toto praví Panovník Hospodin horám a výšinám, stržím a roklinám, zpustošeným troskám a opuštěným městům, která se stala kořistí zbytku národů a všem dokola jsou jen k posměchu.5Nuže, tak praví Panovník Hospodin: Ano, mluvil jsem v planoucím horlení proti zbytku národů i proti Edomu – proti všem, kdo si s nezřízenou radostí drze přivlastnili mou zemi, aby ukořistili její pastviny.6Proto prorokuj o izraelské zemi a řekni horám a výšinám, stržím a roklinám: Tak praví Panovník Hospodin. Hle – mluvím zuřivě rozhorlen, protože se vám posmívali pohané.7Nuže, tak praví Panovník Hospodin: Přísahám, že pohanům kolem vás se také budou posmívat!8Vy, izraelské hory, se však budete jen zelenat a ponesete ovoce mému lidu, Izraeli, jenž se už brzy vrátí.9Vždyť já jsem přece s vámi! Obrátím k vám svou tvář a budou vás znovu orat a osívat.10Rozmnožím vaše obyvatele – celý a úplný dům Izraele – aby znovu obydleli města a vystavěli, co leží v troskách.11Rozmnožím vaše lidi i zvířata a budou se množit a rozmáhat. Osídlím vás jako za starodávna a budu k vám ještě štědřejší než kdysi. Tak poznáte, že já jsem Hospodin.12Znovu k vám přivedu lidi; Izrael, můj vlastní lid, vás obsadí a budete jejich dědictvím. Už nikdy je nepřipravíte o děti.13Tak praví Panovník Hospodin. Protože o tobě říkají: ‚Ta země požírá lidi a připravuje vlastní národ o děti,‘14proto už nebudeš požírat lidi a nebudeš už připravovat svůj národ o děti, praví Panovník Hospodin.15Nenechám už tě poslouchat posměch pohanů, nebudeš už muset snášet urážky národů a nikdy už nepřivedeš svůj národ k pádu, praví Panovník Hospodin.“
Dám vám nové srdce
16Dostal jsem slovo Hospodinovo:17„Synu člověčí, když dům Izraele ještě žil ve vlastní zemi, svými způsoby a skutky ji poskvrnil. Jejich způsoby byly v mých očích nečisté jako ženské krvácení.[1]18Vylil jsem tedy na ně svůj hněv, neboť v té zemi prolévali krev a poskvrnili ji svými hnusnými modlami.19Rozptýlil jsem je mezi národy, takže jsou rozprášeni po zemích. Odsoudil jsem je za jejich způsoby a skutky.20Kamkoli ale mezi národy přišli, všude mé svaté jméno znesvětili. Říkalo se totiž o nich: ‚Jsou Hospodinův lid, ale z jeho země museli odejít.‘21Proto jsem byl pohnut lítostí nad svým svatým jménem, které dům Izraele znesvětil mezi národy, kamkoli přišli.22Proto řekni domu Izraele – Tak praví Panovník Hospodin: Nedělám to kvůli vám, dome Izraele, ale kvůli svému svatému jménu, které jste znesvětili mezi národy, kamkoli jste přišli.23Posvětím své veliké jméno, znesvěcené mezi národy, jméno, které jste mezi nimi znesvětili. Tehdy národy poznají, že já jsem Hospodin – až na vás před jejich očima prokážu, jak jsem svatý, praví Panovník Hospodin.24Posbírám vás z pohanů, shromáždím vás ze všech zemí a přivedu vás zpět do vlasti.25Pokropím vás čistou vodou a budete čistí. Ode vší vaší nečistoty a ode všech vašich hnusných model vás očistím.26Dám vám nové srdce a do nitra vám vložím nového ducha. Vezmu vám z těla srdce z kamene a dám vám srdce z masa.27Vložím vám do nitra svého Ducha a způsobím, abyste se řídili mými pravidly, dodržovali mé zákony a jednali podle nich.[2]28Budete bydlet v zemi, kterou jsem dal vašim otcům. Budete mým lidem a já budu vaším Bohem.29Ode vší vaší nečistoty vás zachráním. Přivolám také obilí a rozmnožím je. Nedopustím už na vás hlad.30Rozmnožím ovoce na stromech i polní úrodu, abyste už mezi národy nesnášeli hanbu kvůli hladu.31Pak si vzpomenete na své zlé cesty a nesprávné jednání a budete se sami sobě ošklivit kvůli svým vinám a své zvrhlosti.32Nedělám to kvůli vám, praví Panovník Hospodin, toho si buďte vědomi. Vy buďte zahanbeni a styďte se za své způsoby, dome izraelský.33Toto praví Panovník Hospodin: V den, kdy vás očistím od všech vin, znovu obydlím vaše města, aby se vystavělo, co leží v troskách.34Zpustošená země bude obdělána, aby už před očima všech kolemjdoucích neležela pustá.35Řeknou: ‚Z té zpustošené země je teď úplná zahrada Eden! A ta rozbořená města, jež ležela opuštěná v troskách, jsou teď opevněná a obydlená.‘36Tak poznají národy, které zbudou ve vašem okolí, že já Hospodin jsem vystavěl zbořeniny a znovu osázel pustiny. To říkám já Hospodin; já to učiním.37Tak praví Panovník Hospodin: Znovu odpovím na modlitby domu Izraele[3] a toto pro ně učiním: Rozmnožím jejich lid jako stádo ovcí.38Bude jich jako stád posvěcených ovcí, jako ovcí v Jeruzalémě o svátcích – tak se ta rozbořená města zaplní lidmi jako ovcemi. Tehdy poznají, že já jsem Hospodin.“