1Dostal jsem slovo Hospodinovo:2„Synu člověčí, řekni vládci Týru: Tak praví Panovník Hospodin – Ve svojí pýše říkáš si: ‚Já jsem bůh! Zaujímám božský trůn uprostřed moří.‘ Přitom jsi člověk, žádný bůh, i když si myslíš, jak jsi božský.3Zřejmě jsi moudřejší než Daniel[1] a žádné tajemství ti není záhadné.4Moudrostí a poznáním jsi získal bohatství, zlatem a stříbrem sis truhly naplnil.5V obchodování jsi byl tak šikovný, že jsi své jmění rozmnožil, a kvůli všemu tomu bohatství zpychl jsi.6Nuže, tak praví Panovník Hospodin: Protože si myslíš, jak jsi božský,7hle – přivedu na tebe cizáky, ty nejukrutnější pohany. Vytasí meče proti tvé skvělé moudrosti, tu tvoji nádheru ti znesvětí.8Nakonec tě srazí do jámy, zahyneš hroznou smrtí uprostřed moří.9Budeš pak ještě říkat: ‚Já jsem bůh‘ tváří v tvář svým katům? Budeš jen člověk, žádný bůh, až padneš do rukou svých katů.10Zahyneš smrtí neobřezanců, rukama cizáků! Ano, tak jsem promluvil, praví Panovník Hospodin.“11Dostal jsem slovo Hospodinovo:12„Synu člověčí, zpívej žalozpěv nad králem Týru a řekni mu – Tak praví Panovník Hospodin: Byl jsi pečetí dokonalosti, plný moudrosti a dokonale krásný.13Byl jsi v Edenu, Boží zahradě, všemi drahokamy ozdoben – rubínem, topasem a jaspisem, chrysolitem, onyxem a berylem, safírem, tyrkysem a smaragdem[2] – to vše krásně osazené ve zlatě klenotnickým dílem tepaném, to vše připravené pro tebe v den, kdy jsi byl stvořen.14Byl jsi pomazaným cherubem, určil jsem tě za ochránce. Byl jsi na Boží svaté hoře, mezi žhoucími kameny ses procházel.15Byl jsi dokonalý na cestách svých ode dne svého stvoření – než jsi byl shledán zlým.16Kvůli množství tvého obchodování se tvé nitro naplnilo krutostí a zhřešil jsi. Proto jsem tě vykázal z Boží hory, cherube ochránce, tebe jsem zapudil z tvého místa mezi žhoucími kameny!17Kvůli své kráse zpychl jsi, kvůli své nádheře jsi moudrost zahodil. Proto jsem tě tedy srazil k zemi, před očima králů, aby tě viděli.18Kvůli tomu, že máš tolik vin, že jsi vlastní svatyně znesvětil svými špinavými obchody, vyvedl jsem z tebe plameny, aby tě strávily. Nechal jsem z tebe jen popel na zemi, před očima všech, kdo tě viděli.19Všichni, kdo tě znali mezi národy, jsou z tebe zděšeni. Jsi odstrašujícím znamením – zanikl jsi navěky!“
Proti Sidonu
20Dostal jsem slovo Hospodinovo:21„Synu člověčí, obrať se proti Sidonu. Prorokuj proti němu22a řekni – Tak praví Panovník Hospodin: Sidone, já jsem proti tobě a na tobě se oslavím! Poznají, že já jsem Hospodin, až v něm vykonám své rozsudky, až v něm dostojím své svatosti.23Raním to město morem, na jeho ulicích bude krev, budou v něm padat mrtvoly, kolem dokola meč je obklíčí – a poznají, že já jsem Hospodin!24Dům Izraele už nebude obklopen zlomyslnými sousedy, kteří jej bodají jako trní a píchají jako bodláčí. Tehdy poznají, že já jsem Panovník Hospodin.25Tak praví Panovník Hospodin: Až shromáždím celý dům Izraele z národů, mezi něž byli rozptýleni, prokážu na nich svou svatost před očima pohanů. Tehdy pak budou bydlet ve své zemi, kterou jsem dal svému služebníku Jákobovi.26Budou v ní bydlet bezpečně, budou si stavět domy a sázet vinice. Budou žít v bezpečí, až vykonám své rozsudky nad všemi zlomyslnými sousedy v jejich okolí. A tehdy poznají, že já jsem jejich Bůh, Hospodin.“