1Hospodin Mojžíšovi řekl: „Pohleď, způsobil jsem, že budeš pro faraona jako Bůh a tvůj bratr Áron bude tvým prorokem.2Budeš mluvit všechno, co ti přikážu, a tvůj bratr Áron bude mluvit k faraonovi, aby propustil syny Izraele ze své země.3Já však posílím faraonovu hrdost a budu v egyptské zemi množit svá znamení a divy.4Farao vás neposlechne, a tak na Egypt dolehne má ruka. Své houfy, svůj lid, syny Izraele, vyvedu z egyptské země uprostřed velikých soudů.5Až na Egypt dolehne má ruka a vyvedu syny Izraele z jejich středu, tehdy Egypťané poznají, že já jsem Hospodin.“6Mojžíš a Áron udělali přesně to, co jim Hospodin přikázal.7Když mluvili k faraonovi, bylo Mojžíšovi osmdesát let a Áronovi osmdesát tři.8Hospodin Mojžíšovi a Áronovi řekl:9„Když vás farao vyzve: ‚Prokažte se nějakým divem,‘ řekneš Áronovi: ‚Vezmi svou hůl, hoď ji před faraona a promění se v hada.‘“10A tak šel Mojžíš s Áronem k faraonovi a udělali, co jim Hospodin přikázal: Áron hodil svou hůl před faraona a jeho dvořany a proměnila se v hada.11Farao si ale zavolal mudrce a čaroděje a tito egyptští věštci dokázali svými čáry totéž.12Hodili své hole na zem a proměnily se v hady. Áronova hůl však jejich hole spolykala.13Farao byl ale neoblomný. Jak Hospodin předpověděl, neposlechl je.[1]
Krev
14Hospodin tedy Mojžíšovi řekl: „Farao je neoblomný, odmítá propustit lid.15Ráno jdi za ním. Až půjde farao k vodě, půjdeš mu naproti a na břehu Nilu se mu postavíš do cesty. Vezmi s sebou tu hůl, která se proměnila v hada,16a řekni mu: ‚Hospodin, Bůh Hebrejů, mě k tobě poslal se slovy: ‚Propusť můj lid, aby mi sloužili na poušti!‘ a hle, až dosud jsi nechtěl uposlechnout.17Takto praví Hospodin: ‚Nyní poznáš, že já jsem Hospodin!‘ Pohleď, holí, kterou mám v ruce, udeřím do vody Nilu a ta se obrátí v krev.18Ryby, které jsou v Nilu, pomřou a nilská voda bude páchnout tak, že se jí Egypťané budou štítit napít.‘“19Hospodin dále Mojžíšovi řekl: „Řekni Áronovi, ať vezme svou hůl a napřáhne ji k egyptským vodám – k jejich průplavům, říčním ramenům i mokřinám, ke všem jejich vodním nádržím – ať se promění v krev! Po celé egyptské zemi bude krev, dokonce i ve džberech a džbánech.“20Mojžíš s Áronem tedy učinili, jak Hospodin přikázal. Zvedl hůl, a když jí před očima faraona a jeho dvořanů udeřil na vodu v Nilu, obrátila se všechna nilská voda v krev.21Ryby, které byly v Nilu, pomřely a nilská voda páchla tak, že Egypťané nebyli s to se jí napít. Po celé egyptské zemi byla krev.22Egyptští věštci ale svými kouzly dokázali totéž, a tak farao zůstal neoblomný. Jak Hospodin předpověděl, neposlechl je.23Farao se otočil a šel domů. Vůbec si to nevzal k srdci.24Všichni Egypťané ale museli kopat kolem Nilu, aby našli pitnou vodu. Nilskou vodu totiž nebyli s to pít.
Žáby
25Když uplynulo sedm dní poté, co Hospodin udeřil na Nil,26Hospodin Mojžíšovi řekl: „Jdi k faraonovi a řekni mu: ‚Takto praví Hospodin: Propusť můj lid, aby mi sloužili.27Pokud je však odmítáš propustit, dávej pozor: Chystám se udeřit na celý tvůj kraj žabami!28Nil bude plný žab; ty pak vylezou a vniknou do tvého domu, do tvé ložnice i do tvé postele, do domů tvých dvořanů i mezi tvůj lid, do tvých pecí a do tvých díží.29I po tobě, po tvém lidu a po tvých dvořanech polezou žáby!‘“