1I. Oslavujte Hospodina – je tak dobrý! Jeho láska trvá navěky!2Hospodinovi vykoupení ať o tom vyprávějí, že je z nepřátelské moci vykoupil,3že je shromáždil z cizích zemí, z východu i ze západu, ze severu i zámoří!4Bloudili pouští po cestách opuštěných, nemohli najít město k bydlení.5Hladoví byli a trpěli žízní, až umdlévali slabostí.6Volali k Hospodinu tehdy v té tísni, a on je vysvobodil z jejich úzkostí.7Vedl je po cestě nejpřímější, aby dosáhli města k bydlení.8Sláva Hospodinu za jeho lásku, za divy, které dělá pro lidi!9On přece uspokojí duši lačnou, bohatě nasytí toho, kdo hladoví! II.10Žili v temnotě, ve stínu smrti, ve svém neštěstí sevřeni železy,11neboť se vzpírali výrokům Božím, záměry Nejvyššího pohrdli.12Proto jim zkrušil srdce útrapami, klesali a nebylo pomoci.13Volali k Hospodinu tehdy v té tísni, a on je zachránil z jejich úzkostí.14Ze tmy je vyvedl, ze stínu smrti, roztrhal jejich řetězy.15Sláva Hospodinu za jeho lásku, za divy, které dělá pro lidi!16On přece rozbíjí brány z bronzu, láme železné závory! III.17Blázni se vydali cestou zvrácenosti a za své viny trpěli.18Veškerý pokrm si ošklivili, až k branám smrti dospěli.19Volali k Hospodinu tehdy v té tísni, a on je zachránil z jejich úzkostí.20Poslal své slovo a byli uzdraveni, zachránil je od záhuby.21Sláva Hospodinu za jeho lásku, za divy, které dělá pro lidi!22Jako oběť ať mu přinášejí chválu, o tom, co učinil, ať zpívají! IV.23Ti, kdo se vydali na moře v lodích, na mocné vody za svým řemeslem,24takoví viděli skutky Hospodinovy, jeho zázraky na hlubině.25Na jeho slovo se strhla bouře, vítr vysoko vlny pozvedal.26Stoupali k nebi, padali do hloubek, hrůzou se rozplynula jejich odvaha.27Jak vratký opilec potáceli se, veškerá zkušenost byla ta tam.28Volali k Hospodinu tehdy v té tísni, a on je vyvedl z jejich úzkostí.29Proměnil onu bouři v šepot, mořské[1] vlny se zklidnily.30Radovali se, když nastalo ticho, dovedl je k přístavu, po němž toužili.31Sláva Hospodinu za jeho lásku, za divy, které dělá pro lidi!32Ať je vyvyšován ve shromáždění lidu, v radě starců ať jej oslaví! V.33Mohutné řeky obrací v pouště, vodní prameny v suchopár,34úrodnou zemi v solné pláně pro špatnost těch, kdo žili tam.35Pouště zas obrací na jezera, vyprahlou zemi ve vodní prameny.36Usazuje tam ty, kteří hladověli, aby založili město k bydlení.37Oseli pole, vinice vysadili, které pak vydaly hojný užitek.38Žehnal jim tak, že se velmi rozmnožili, před úbytkem chránil jejich dobytek.39Ubývalo jich, když byli poníženi ukrutnou bídou a trápením.40I přední muže vystavil hanbě, nechal je bloudit v pustotě bez cíle.[2]41Z trápení ale vyzvedl ubožáky, jejich rodinu jak ovce rozmnožil.42Poctiví radují se, když to vidí, ústa musejí zavřít všichni zlosyni!43Kdo je moudrý, ať se tohoto drží, o Hospodinově lásce ať přemýšlí!