1Saul stále ještě chrlil smrtelné výhrůžky proti Pánovým učedníkům.[1] Šel za veleknězem2a vyžádal si od něj listy pro synagogy v Damašku, aby tam mohl vyhledat přívržence té Cesty – jak muže, tak ženy – a přivést je v poutech do Jeruzaléma.3Když už se cestou blížil k Damašku, náhle ho obklopilo světlo z nebe.4Padl na zem a uslyšel hlas: „Saule, Saule, proč mě pronásleduješ?“5Zeptal se: „Kdo jsi, Pane?“ Ten odpověděl: „Já jsem Ježíš, kterého ty pronásleduješ.6Vstaň a jdi do města; tam se dozvíš, co máš dělat.“7Muži v Saulově doprovodu zůstali stát bez hlesu; slyšeli totiž hlas, ale nikoho neviděli.8Když se Saul zvedl ze země, otevřel oči, ale nic neviděl. Museli ho do Damašku odvést za ruku.9Po tři dny neviděl, nejedl ani nepil.10V Damašku žil jeden učedník jménem Ananiáš. Pán ho ve vidění oslovil: „Ananiáši!“ Odpověděl: „Zde jsem, Pane.“11Pán mu řekl: „Vstaň a jdi do ulice zvané Přímá. V Judově domě najdeš Saula z Tarsu – hle, právě se modlí12a ve vidění spatřil muže jménem Ananiáš, jak jde k němu a vkládá na něj ruku, aby prohlédl.“13Ananiáš namítl: „Pane, slyšel jsem od mnoha lidí, kolik zla ten muž napáchal tvým svatým v Jeruzalémě!14A teď má i zde od vrchních kněží pověření, aby spoutal všechny, kdo vzývají tvé jméno!“15Pán mu však řekl: „Jdi, neboť je to má vyvolená nádoba – bude přinášet mé jméno národům, králům i synům Izraele16a já mu ukážu, kolik musí vytrpět pro mé jméno.“17Ananiáš tedy šel do určeného domu. Vešel dovnitř, vložil na něj ruce a řekl: „Bratře Saule, Pán Ježíš, který se ti ukázal na cestě, po níž jsi šel, mě poslal, abys prohlédl a byl naplněn Duchem svatým.“18Saul náhle prohlédl, jako by mu z očí spadly šupiny. Potom vstal a dal se pokřtít.
Saul popouzí Židy
19Přijal pokrm a posilnil se. Saul pak strávil několik dní s damašskými učedníky20a hned začal v synagogách kázat, že Ježíš je Boží Syn.21Všichni, kdo ho slyšeli, žasli a říkali: „Vždyť to je ten, který v Jeruzalémě hubil vyznavače toho jména! Copak sem nepřišel, aby je v poutech odvedl k vrchním kněžím?“22Saul ale kázal stále mocněji a svými důkazy, že Ježíš je Mesiáš, popouzel damašské Židy.23Když už to trvalo dost dlouho, Židé se dohodli, že ho zabijí.24Saul se ale o jejich úkladech dozvěděl. Brány byly hlídány dnem i nocí, protože ho chtěli zabít,25a tak ho učedníci v noci vzali a spustili ho v koši přes hradbu.26Saul se tedy vrátil do Jeruzaléma. Pokoušel se připojit k učedníkům, ale všichni se ho báli. Nevěřili totiž, že je učedník.27Barnabáš se ho však ujal. Přivedl ho k apoštolům a vyprávěl jim, jak Saul uviděl na cestě Pána a mluvil s ním a také jak v Damašku směle mluvil v Ježíšově jménu.28A tak s nimi zůstal v Jeruzalémě.29Hovořil a přel se také s pořečtěnými Židy a ti mu začali ukládat o život.30Když se to dozvěděli bratři, odvedli ho do Cesareje a poslali do Tarsu.31Církve po celém Judsku, Galileji i Samaří pak zakoušely klid a sílily; žily v Hospodinově bázni a povzbuzovány Duchem svatým se rozrůstaly.
Petrova apoštolská cesta
32Petr obcházel všechny církve a cestou přišel také ke svatým v Lyddě.33Tam nalezl člověka jménem Eneáš, který byl ochrnutý a už osm let byl upoután na lůžko.34Petr mu řekl: „Eneáši, Ježíš Kristus tě uzdravuje. Vstaň a ustel si!“ On hned vstal35a všichni obyvatelé Lyddy a Šáronu, kteří ho viděli, se obrátili k Pánu.36V Joppě pak žila jedna učednice jménem Tabita (což je v překladu Dorkas),[2] která oplývala dobrými skutky a almužnami.37V těch dnech však onemocněla a zemřela. Omyli ji a položili do horní místnosti.38Lydda je blízko Joppy, a když se učedníci doslechli, že Petr je v Lyddě, poslali k němu dva muže s prosbou, aby k nim bez meškání přišel.39Petr vstal a šel s nimi. Když přišel, zavedli ho do horní místnosti, kde ho s pláčem obstoupily všechny vdovy a ukazovaly košile a pláště, které jim Dorkas dělala, dokud byla s nimi.40Petr poslal všechny ven, poklekl a modlil se. Potom se obrátil k jejímu tělu a řekl: „Tabito, vstaň!“[3] Otevřela oči, a když uviděla Petra, posadila se.41On jí podal ruku a pomohl jí vstát. Potom zavolal svaté i vdovy a ukázal jim ji živou.42Rozneslo se to po celé Joppě a mnozí uvěřili v Pána.43Petr pak v Joppě bydlel delší čas u jistého Šimona koželuha.
Skutky apoštolů 9
Slovo na cestu
Bůh zkřížil plány Kristova nepřítele: Pavlovo obrácení na jeho cestě do Damašku
1Saul se však snažil Ježíšovy následovníky zastrašit a zlikvidovat.2Vyžádal si od velekněze pověřující listiny pro židovské synagogy v Damašku. Chtěl tam pátrat po křesťanech, mužích i ženách, zatknout je a přivést do Jeruzaléma před soud.3Vydal se tam se svým doprovodem a byl již před branami Damašku, když ho obklopilo zvláštní světlo z nebe.4V úleku padl na zem a uslyšel hlas: „Saule, Saule, proč mne pronásleduješ?“5Zeptal se: „Ale kdo jsi, pane?“ Pán mu odpověděl: „Já jsem Ježíš a ty mne pronásleduješ v mých učednících. Je to stejné, jako bys chtěl hlavou rozbít zeď.“ Saul zlomený hrůzou řekl: „Pane, čekám na tvoje rozkazy.“6A Pán k němu: „Vstaň, jdi do města a tam se dozvíš další.“7Muži ze Saulova doprovodu stáli v úžasu; něco slyšeli, ale nevěděli, s kým jejich velitel mluví.8Saul se zvedl ze země, protíral si oči, ale neviděl nic; oslepl. Uchopili ho za ruce, a tak ho odvedli do Damašku.9Tři dny trvala jeho slepota a po celou tu dobu nic nejedl ani nepil.10V Damašku žil věřící muž jménem Ananiáš. Tomu se zjevil Pán Ježíš a oslovil ho jménem. Ananiáš se zeptal: „Pane, co si přeješ?“11Pán mu řekl: „Vstaň a jdi do Přímé ulice. Tam v Judově domě najdeš Saula, který pochází z Tarsu.12Při modlitbě tě uviděl, jak k němu jdeš, kladeš na něj ruce a on znovu dostává zrak. Zjevil jsem mu i tvoje jméno.“13Ale Ananiáš namítl: „Pane, o tom muži kdekdo vypráví, jak mnoho zla způsobil mezi tvými věrnými v Jeruzalémě.14I sem prý přišel s pověřením předních kněží, aby pozatýkal všechny, kdo vyznávají tvoje jméno.“15Pán mu však řekl: „Přesto jdi. Já jsem si ho vybral za svůj zvláštní nástroj, který bude šířit zvuk mého jména nejen mezi židy, ale i mezi pohany a donese ho až před panovníky.16A ukáži mu, že pro moje jméno hodně vytrpí.“17Ananiáš šel a v určeném domě nalezl Saula. Položil na něj ruce a řekl: „Saule, bratře, posílá mě k tobě Pán Ježíš, který se ti ukázal na cestě k nám. Máš zase prohlédnout a být naplněn svatým Duchem.“18A tu jako by se protrhla tma a Saul okamžitě prohlédl. Povstal a dal se pokřtít.
Kristův odpůrce se stává jeho zastáncem
19Potom se posilnil jídlem. Připojil se k damašským následovníkům Krista a byl s nimi několik dní.20Brzy však začal chodit také do synagog a veřejně hlásal, že Ježíš je Boží Syn.21Všichni posluchači se divili a říkali: „Cožpak to není ten, kdo tak tvrdě v Jeruzalémě pronásledoval Ježíšovy vyznavače? I sem přece přišel, aby je pochytal a předvedl před veleradu.“22Avšak Saula tím neumlčeli. Naopak on umlčoval damašské židy a dokazoval jim, že Ježíš je Mesiáš.23Když už to trvalo dlouho, domluvili se někteří z nich, že ho zabijí.24Saul se dozvěděl o těch úkladech, ale oni dali hlídat ve dne i v noci městské brány, aby jim neunikl.25Tak ho křesťané nakonec spustili v koši přes hradby.26Saul přišel zpět do Jeruzaléma a pokoušel se připojit k Ježíšovým následovníkům, ale všichni se ho báli; nevěřili, že by se mohl tak změnit.27Tu se ho ujal Barnabáš, přivedl ho k apoštolům a všechno jim vyprávěl: Jak se Pán na cestě ukázal Saulovi a mluvil s ním a jak potom Saul v Damašku bez bázně hlásal Ježíše.28A tak ho věřící v Jeruzalémě přijali mezi sebe a také zde směle mluvil o Pánu Ježíši.29Zvláště rád diskutoval s řecky mluvícími židy. Ti mu nakonec také ukládali o život.30Když se to dozvěděli bratři, odvedli ho tajně do Césareje a odtud ho poslali do rodného Tarsu.31Saulovým obrácením nastala pro sbory v Judsku, Galileji i v Samařsku pokojná doba vnitřního budování a života v oddanosti Bohu. Duch svatý mezi nimi působil, takže rostly i počtem.
Petr uzdravil Eneáše a Tabitu
32Petr podnikl okružní cestu po všech sborech a přišel tak i k věřícím v Lyddě.33Navštívil tam jakéhosi Eneáše, který byl už osm let ochrnutý upoután na lůžko.34Petr mu řekl: „Eneáši, Ježíš Kristus tě uzdravuje. Vstaň a skliď si své lůžko!“ A on hned vstal.35Když to viděli obyvatelé Lyddy a Sáronu, uvěřili v Pána Ježíše.36Nedaleko Lyddy, v Joppe, žila věřící žena jménem Tabita, řecky Dorkas. Byla známá tím, jak z lásky podporovala chudé.37Právě v těch dnech však onemocněla a zemřela. Připravili ji k pohřbu a zatím uložili do místnosti v patře.38Věřící se doslechli, že Petr je v Lyddě, a poslali k němu s prosbou, aby k nim hned přišel.39Petr šel s posly a ti ho vedli přímo nahoru do domu. Tam byl zástup plačících vdov, ty ho obklopily a ukazovaly mu šaty, které jim ušila jejich milá Dorkas.40Petr požádal, aby všichni odešli, poklekl a modlil se. Po chvíli se obrátil k mrtvému tělu a řekl: „Tabito, vstaň!“ Ona otevřela oči, uviděla Petra a posadila se.41Petr jí podal ruku a pomohl jí vstát. Pak zase zavolal všechny nahoru a odevzdal jim Tabitu živou.42To se rychle rozkřiklo po celém Joppe a mnoho lidí uvěřilo v Pána Ježíše.43Petr pak bydlel dlouho v Joppe v domě koželuha Šimona.