Matouš 8 | Bible, překlad 21. století

Bible, překlad 21. století

Naše neduhy sňal

1 Když pak sestupoval z hory, šly za ním veliké zástupy. 2 Vtom přišel jeden malomocný a klaněl se mu se slovy: „Pane, kdybys jen chtěl, dokážeš mě očistit.“ 3 On vztáhl ruku a dotkl se ho se slovy: „Já to chci. Buď čistý!“ A jeho malomocenství bylo ihned očištěno. 4 Potom mu Ježíš řekl: „Dej pozor, abys to nikomu neříkal. Jdi ale, ukaž se knězi a obětuj Bohu dar, který přikázal Mojžíš^[1] – na svědectví pro ně.“ 5 Když vcházel do Kafarnaum, přistoupil k němu římský setník a prosil ho: 6 „Pane, můj služebník leží doma raněn mrtvicí a strašně trpí.“ 7 Ježíš mu řekl: „Já přijdu a uzdravím ho.“ 8 Setník však odpověděl: „Pane, nezasloužím si, abys vešel pod mou střechu. Řekni jen slovo, a můj služebník bude uzdraven. 9 Sám jsem přece člověk, který podléhá velení a velí vojákům. Když někomu řeknu ‚Jdi,‘ jde; když řeknu jinému ‚Přijď,‘ přijde; když řeknu svému otroku ‚Udělej to,‘ udělá to.“ 10 Ježíš, překvapen tím, co uslyšel, řekl těm, kdo šli za ním: „Amen, říkám vám, takovou víru jsem nikde v Izraeli nenašel! 11 Říkám vám, že mnozí přijdou od východu i od západu a budou stolovat s Abrahamem, Izákem a Jákobem v nebeském království, 12 ale synové království budou vyvrženi do té venkovní tmy. Tam bude pláč a skřípění zubů.“ 13 Tomu setníkovi pak Ježíš řekl: „Jdi. Ať se ti stane, jak jsi uvěřil.“ A v tu chvíli byl jeho služebník uzdraven. 14 Když potom Ježíš přišel do Petrova domu, uviděl tam jeho tchyni, jak leží s horečkou. 15 Dotkl se její ruky, horečka ji opustila a ona vstala a začala ho obsluhovat. 16 Večer k němu přivedli mnoho lidí posedlých démony a on ty duchy vymítal slovem a všechny nemocné uzdravil. 17 Tak se naplnilo slovo proroka Izaiáše: „Naše neduhy sňal a naše nemoci nesl.“^[2]

Kdo to vůbec je?

18 Když Ježíš viděl, kolik je kolem něj lidí, přikázal učedníkům, ať se přeplaví na druhý břeh. 19 Tehdy k němu přistoupil jeden znalec Písma se slovy: „Mistře, budu tě následovat, kamkoli půjdeš.“ 20 Ježíš mu odpověděl: „Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu složil.“ 21 Jiný z jeho učedníků mu řekl: „Pane, dovol mi nejdřív odejít a pochovat svého otce.“ 22 Ježíš mu odpověděl: „Pojď za mnou a nech mrtvé pochovávat své mrtvé.“ 23 Potom nastoupil na loď a jeho učedníci za ním. 24 Na jezeře se náhle strhla veliká bouře, takže se vlny valily přes loď. On ale spal. 25 Přistoupili tedy a vzbudili ho: „Pane, zachraň nás, vždyť umíráme!“ 26 „Proč se bojíte, malověrní?“ řekl jim Ježíš. Potom vstal, okřikl vítr i vlny, a nastal naprostý klid. 27 Učedníci byli ohromeni. „Kdo to vůbec je?“ ptali se. „Vždyť ho poslouchá i vítr a vlny!“

Stádo prasat

28 Když se pak přeplavil na druhou stranu do gadarenského^[3] kraje, střetli se s ním dva posedlí, kteří vyšli z hrobů. Byli tak nebezpeční, že tou cestou ani nemohl nikdo chodit. 29 Začali křičet: „Co je ti po nás, Boží Synu? Přišel jsi nás předčasně trýznit?“ 30 Opodál se páslo veliké stádo prasat. 31 Démoni ho tedy prosili: „Když nás vymítáš, pošli nás do toho stáda prasat.“ 32 „Jděte!“ řekl jim, a tak vyšli, vstoupili do toho stáda prasat a celé to stádo se rozeběhlo ze srázu dolů do jezera, kde utonulo. 33 Pasáci prasat tehdy utekli, a když přišli do města, všechno to o těch posedlých vyprávěli. 34 Celé město hned vyšlo Ježíšovi naproti, a jakmile ho uviděli, žádali ho, ať opustí jejich kraj.

Slovo na cestu

Ježíš uzdravuje malomocného

1 Velké zástupy se hrnuly za Ježíšem, když sestupoval s hory. 2 Tu se k němu přiblížil malomocný, klekl před ním a řekl: „Pane, budeš-li chtít, můžeš mne uzdravit!“ 3 Ježíš zvedl ruku, dotkl se toho muže a řekl: „Ano, chci. Ať tvá nemoc zmizí!“ A hned byl ten malomocný zdráv. 4 Ježíš mu pak řekl: „Nikomu nic neříkej, ale jdi, ukaž se knězi a vezmi s sebou obětní dar, který ustanovil Mojžíš pro uzdravené od malomocenství. To bude veřejné svědectví o tvém uzdravení.“

Římský setník projevuje svou víru

5 Když Ježíš přicházel do Kafarnaum, přistoupil k němu římský setník s prosbou: 6 „Pane, můj služebník leží doma ochrnutý a má velké bolesti.“ 7 Ježíš mu odpověděl: „Přijdu za ním a uzdravím ho.“ 8 Setník mu však na to řekl: „Pane, nezasloužím si, aby ses namáhal ke mně domů. Vždyť stačí tvé slovo, a bude uzdraven. 9 Já vím, jak to je: sám poslouchám i poroučím. Když vojákovi rozkážu, tak jde, když ho zavolám, přijde. A když uložím svému služebníkovi práci, tak ji vykoná. Takovou moc máš ty i nad nemocemi.“ 10 Když to Ježíš uslyšel, podivil se a řekl těm, kteří šli s ním: „Řeknu vám, že s tak velikou vírou jsem se nesetkal v celém Izraeli. 11 Je to opravdu tak, že mnozí lidé z celého světa budou přijati do Boží věčné říše, 12 zatímco mnozí Izraelci, pro které byla připravena, budou z ní vyloučeni; zbyde jim beznaděj, bolest a pláč.“ 13 Potom se Ježíš obrátil opět k setníkovi: „Jdi domů. Čemu jsi uvěřil, ať se stane.“ V tu chvíli se služebník uzdravil.

Ježíš uzdravuje Petrovu tchyni a mnoho dalších

14 Pak Ježíš navštívil Petra a našel jeho tchyni schvácenou horečkou. 15 Dotkl se její ruky, teplota klesla a jí se ulevilo natolik, že vstala a obsloužila hosta. 16 Večer k němu přivedli mnoho posedlých, on je pouhým slovem zbavil zlého a všechny nemocné uzdravil. 17 Tím se naplnilo, co předpověděl prorok Izajáš: „On na sebe vzal naše slabosti a nesl naše nemoci.“

Ježíš učí o ceně následování

18 Když Ježíš viděl, jak se kolem něj kupí množství lidí, chtěl se na loďce přeplavit na druhou stranu jezera; 19 zadržel ho však ještě jeden učitel zákona: „Mistře, chci být stále s tebou.“ 20 Ježíš mu odpověděl: „Každá liška má svou noru, pták hnízdo, ale já často nemám kde spát.“ 21 Jeden z jeho žáků mu zase řekl: „Pane, než půjdu s tebou, dovol mi ještě pohřbít mého otce.“ 22 Ale Ježíš mu odpověděl: „Ty pojď se mnou! Poslední službu mrtvému může poskytnout za tebe i ten, kdo se ještě duchovně neprobudil.“

Ježíš utišuje bouři

23 Pak vyplul spolu se svými učedníky. 24 Nad jezerem se strhla prudká bouře, takže člunu hrozilo potopení ve vlnách. Ježíš však klidně spal. 25 Probudili ho: „Pane, zachraň nás. Jde o život!“ 26 Ale on jim řekl: „Proč se bojíte? Kde je vaše víra?“ Vstal, okřikl vítr i vlny, a nastal klid. 27 Kteří to viděli, byli naplněni údivem a říkali si: „Kdo to vlastně je, že ho poslouchají vítr i moře?“

Ježíš vyhání démony do stáda vepřů

28 Když přistáli na druhém břehu jezera poblíž Gadary, narazili na dva muže posedlé démony. Ti žili ve skalních hrobech a byli tak nebezpeční, že se nikdo neodvážil tudy chodit. 29 Na Ježíše začali křičet: „Co je ti do nás, Boží Synu? Ještě na nás nemáš právo!“ 30 Opodál se páslo velké stádo vepřů. 31 „Když nám bereš moc nad lidmi, nech nám ji aspoň nad těmi vepři,“ prosili démoni. 32 On jim řekl: „Zmizte!“ Démoni opustili muže a zmocnili se zvířat. V tom okamžiku se celé stádo splašilo a hnalo se dolů k jezeru, kde se utopilo. 33 Pasáci vepřů utekli do města a všude roznesli, co se stalo. 34 Celé město se šlo na Ježíše podívat, ale žádali ho, aby z jejich kraje odešel.