1V tu dobu uslyšel zprávu o Ježíši i tetrarcha Herodes.[1]2„To je Jan Křtitel!“ řekl svým služebníkům. „Vstal z mrtvých, a proto se skrze něj dějí zázraky.“3Herodes totiž Jana zatkl, spoutal a uvěznil kvůli Herodiadě, manželce svého bratra Filipa,4protože Jan mu říkal: „Tvůj sňatek s ní je nezákonný!“[2]5Herodes ho tedy chtěl zabít, ale bál se zástupu, protože ho měli za proroka.6Dcera té Herodiady pak na oslavě Herodových narozenin tančila uprostřed hodovníků a Herodovi se tak zalíbila,7že jí přísahal splnit jakékoli přání.8Předem navedena svou matkou mu tedy řekla: „Přines mi na téhle míse hlavu Jana Křtitele!“9Králi se to nelíbilo, ale kvůli přísaze a kvůli svým hostům poručil, ať jí to splní.10Poslal tedy kata, aby Jana ve vězení sťal.11Když na míse přinesli jeho hlavu, dali ji té dívce a ta ji odnesla matce.12Později přišli Janovi učedníci, vzali tělo a pochovali je. Potom šli a pověděli to Ježíšovi.
Pět chlebů a dvě ryby
13Když to Ježíš uslyšel, odplavil se odtud o samotě na pusté místo. Jakmile se to doslechly zástupy, vypravily se za ním pěšky z měst.14Když vystoupil z loďky a uviděl veliký zástup lidí, byl naplněn soucitem k nim a uzdravoval jejich nemocné.15Večer pak k němu přišli učedníci a řekli: „Tohle místo je pusté a už je dost pozdě. Propusť zástupy, ať si jdou do vesnic koupit něco k jídlu.“16„Nemusejí odcházet,“ odpověděl jim Ježíš. „Vy jim dejte najíst.“17„Nic tu nemáme,“ namítli, „jen pět chlebů a dvě ryby.“18„Přineste mi je,“ řekl jim.19Nechal zástup posadit na trávě, vzal těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, požehnal, lámal a dával ty chleby učedníkům a učedníci zástupům.20A tak se všichni najedli do sytosti. Potom posbírali nalámané kousky, které zbyly: dvanáct plných košů.21Jedlo tam tehdy kolem pěti tisíc mužů kromě žen a dětí.
To jsem já!
22Hned potom přiměl učedníky, ať nastoupí na loď a jedou napřed na druhou stranu, než on propustí zástupy.23Když zástupy propustil, vystoupil o samotě na horu, aby se modlil. Pozdě večer tam zůstal sám.24Loď už byla daleko od břehu, zmítána vlnami, protože vítr vál proti ní.25Krátce před svítáním[3] se k nim Ježíš vydal pěšky po hladině.26Když ho učedníci uviděli kráčet po jezeře, vyděsili se a křičeli strachy: „To je přízrak!“27„Vzchopte se, to jsem já!“ promluvil na ně hned Ježíš. „Nebojte se.“28„Pane, jestli jsi to ty,“ odpověděl mu Petr, „přikaž, ať k tobě přijdu po vodě.“29„Pojď!“ řekl mu. A Petr vystoupil z lodi a kráčel po vodě, aby přišel k Ježíši.30Když ale viděl, jak silný je vítr, dostal strach a začal se topit. „Pane, zachraň mě!“ vykřikl.31Ježíš ihned vztáhl ruku a chytil ho. „Proč jsi pochyboval, malověrný?“ řekl mu.32Jakmile pak nastoupili na loď, vítr se utišil.33Ti, kdo byli na lodi, se mu začali klanět a říkali: „Ty jsi opravdu Boží Syn!“34Když se přeplavili, přistáli u Genezaretu.35Místní ho poznali a rozeslali posly po celém okolí. Přinesli k němu všechny nemocné36a prosili ho, aby se směli aspoň dotknout cípu jeho roucha. A kdokoli se ho dotkl, byl uzdraven.
Matouš 14
Slovo na cestu
Herodes zabíjí Jana Křtitele
1Tehdy slyšel galilejský vládce Herodes Antipas vyprávění o Ježíšovi2a řekl svým dvořanům: „To musí být Jan Křtitel! Vstal z mrtvých, a proto dělá takové zázraky!“3Před časem dal tento Herodes Jana zatknout a uvěznit.4Jan mu totiž vytýkal, že žije s Herodiadou, manželkou svého bratra Filipa.5Herodes by se Jana rád zbavil, ale bál se, protože lidé v něm viděli proroka.6Na oslavě Herodových narozenin tančila dcera Herodiady a okouzlila Heroda tak,7že jí přísahal splnit každé přání.8Herodiada navedla svou dceru a ta požádala: „Chci tady na míse hlavu Jana Křtitele.“9To bylo i na Heroda příliš. Nechtěl se však zostudit před hosty tím, že by zrušil svou přísahu.10Poručil proto, aby Jana sťali přímo ve vězení.11Jeho hlavu přinesli na míse tanečnici a ta ji donesla své matce.12Janovi žáci si vyžádali jeho tělo a pohřbili ho. Pak šli oznámit Ježíšovi, co se stalo.
Ježíš sytí pět tisíců
13Když to Ježíš slyšel, vstoupil do loďky a odplul na osamělé místo. Jakmile však lidé z okolí zjistili, kam jeho loďka míří, shromáždili se tam.14Když Ježíš vystoupil na břeh, čekaly ho již davy lidí. Měl s nimi soucit a uzdravil jejich nemocné.15Večer za ním přišli jeho učedníci a řekli: „Už je pozdě a tady v pustině se nedá koupit nic k jídlu. Rozluč se s nimi, ať si mohou po vesnicích něco opatřit.“16Ježíš jim na to řekl: „Kam by chodili, dejte jim najíst vy!“17Namítli: „Vždyť tu máme všeho všudy pět chlebů a dvě ryby!“18„Přineste je sem,“ vybídl je.19Potom řekl lidem, aby se usadili na trávě. A vzal těch pět chlebů a dvě ryby a poděkoval za ně Bohu. Pak ulamoval, dával učedníkům a ti rozdávali lidem.20-21Najedlo se tam dosyta pět tisíc mužů kromě žen a dětí. A ještě nasbírali plných dvanáct košů zbytků.
Ježíš jde po vodě
22Hned potom Ježíš přiměl své učedníky, aby přepluli na druhý břeh, zatímco on propustí shromážděné lidi.23Když se zástupy rozcházely, vystoupil Ježíš na horu, aby se o samotě modlil. Strávil tam skoro celou noc.24Loď s učedníky stále nemohla dosáhnout druhého břehu, protože vítr hnal vlny proti ní.25K ránu se Ježíš přiblížil k lodi po hladině jezera.26Učedníci ho považovali za přízrak a vyděsili se.27Ale Ježíš promluvil a uklidnil je: „Vzchopte se, to jsem já, nebojte se!“28Petr zvolal: „Pane, když máš takovou moc, rozkaž, ať přijdu k tobě po vodě!“29„Tak pojď!“ řekl Ježíš. A tak Petr opustil loď a šel k Ježíšovi.30Velké vlny ho však přece poděsily a začal se topit. „Pane, pomoz!“ vykřikl.31Ježíš ho rychle zachytil a řekl: „Kde je tvoje víra? Proč jsi pochyboval?“32Vstoupili na loď a vítr se hned utišil.33Učedníci před Ježíšem poklekli a vyznávali: „Ty jsi určitě Boží Syn!“
Ježíš uzdravuje všechny, kdo se ho dotýkají
34Pak přistáli v genezaretském kraji.35Jakmile ho tamější lidé poznali, rozneslo se to po širokém okolí a odevšad k němu nosili nemocné.36Prosili ho, aby se mohli alespoň dotknout lemu jeho šatu. A kdo se dotkl, byl uzdraven.