Marek 15

Bible, překlad 21. století

1 Hned za svítání, když se vrchní kněží poradili se staršími a znalci Písma i s celou Veleradou, svázali Ježíše, odvedli ho a vydali Pilátovi.2 Pilát se ho zeptal: „Tak ty jsi židovský král?“ „Sám to říkáš,“ odpověděl Ježíš.3 Vrchní kněží ho začali obviňovat z mnoha věcí.4 Pilát se ho znovu ptal: „Proč nic neodpovídáš? Neslyšíš, z čeho všeho tě obviňují?“5 Ježíš už ale vůbec neodpovídal; to Piláta udivilo.6 O svátcích měl ovšem ve zvyku propouštět na jejich žádost jednoho vězně.7 Tehdy byl spolu s jinými vzbouřenci, kteří při vzpouře spáchali vraždu, uvězněn jeden muž jménem Barabáš.8 Dav přistoupil k Pilátovi a žádal, aby se zachoval jako obvykle.9 Pilát se jich zeptal: „Chcete, abych vám propustil židovského krále?“10 (Věděl totiž, že mu ho vrchní kněží vydali z pouhé zášti.)11 Vrchní kněží ale vyburcovali dav, ať žádá o propuštění Barabáše.12 „A co mám udělat s tím, kterého nazýváte židovským králem?“ ptal se jich Pilát.13 „Ukřižuj ho!“ vykřikli všichni.14 „Co udělal zlého?“ ptal se Pilát. Oni však křičeli ještě víc: „Ukřižuj ho!“15 Pilát chtěl vyhovět davu, a tak jim propustil Barabáše, ale Ježíše nechal zbičovat a vydal ho k ukřižování.16 Vojáci ho odvedli dovnitř na nádvoří paláce zvaného Praetorium a svolali celou posádku.17 Oblékli mu purpurový plášť a nasadili mu korunu upletenou z trní.18 Pak ho začali zdravit: „Ať žije židovský král!“19 Bili ho holí do hlavy, plivali na něj, klekali před ním a klaněli se mu.20 Když se mu dost naposmívali, svlékli z něj ten plášť a oblékli mu jeho šaty. Potom ho odvedli k ukřižování.21 Jistý Šimon Kyrénský (otec Alexandra a Rufa) se právě vracel z pole, a když procházel kolem, přinutili ho nést mu kříž.22 Tak Ježíše přivedli na místo zvané Golgota (což v překladu znamená Lebka).23 Podávali mu víno s myrhou, ale on odmítl.24 Zatímco ho křižovali, losovali o jeho šaty, kdo si co vezme.25 Ukřižovali ho v devět hodin ráno.26 Na nápisu s jeho proviněním stálo: ŽIDOVSKÝ KRÁL.27 [28] Spolu s ním ukřižovali dva zločince, jednoho po jeho pravici a druhého po levici.[1]29 Kolemjdoucí pokyvovali hlavami a posmívali se mu: „Aha! Když umíš zbořit chrám a za tři dny ho postavit,30 zachraň sám sebe! Slez z toho kříže!“31 Podobně se vysmívali i vrchní kněží se znalci Písma. Společně říkali: „Jiné zachránil, ale sám se zachránit nemůže!32 Ať ten Mesiáš, ten král Izraele, teď sleze z kříže, ať to uvidíme a uvěříme.“ A hanobili ho i ti, kdo byli ukřižováni s ním.33 V poledne se po celé zemi setmělo až do tří hodin odpoledne.34 Ve tři hodiny Ježíš hlasitě vykřikl: „Eloi, Eloi, lema sabachtani?“ což v překladu znamená: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?“[2]35 Když to uslyšeli někteří z kolemstojících, říkali: „Podívejte, volá Eliáše!“36 Někdo pak odběhl, naplnil houbu octem, nabodl na prut a dával mu napít se slovy: „Nechte ho. Uvidíme, jestli přijde Eliáš, aby ho dal dolů!“37 Vtom Ježíš hlasitě vykřikl a vydechl naposled.38 Chrámová opona se roztrhla vedví odshora až dolů.39 Když setník, který stál proti němu, uviděl, jak dodýchal,[3] řekl: „Ten člověk byl opravdu Boží Syn!“40 Byly tam také ženy, které přihlížely zpovzdálí; mezi nimi i Marie Magdaléna a Marie, matka Jozese a Jakuba Menšího, a Salome.41 Ty ho následovaly a sloužily mu, když byl ještě v Galileji, a spolu s mnoha dalšími s ním přišly do Jeruzaléma.42 Nadcházel večer dne příprav (to jest dne před sobotou).43 Josef z Arimatie, ctihodný člen Rady, který sám také očekával Boží království, se osmělil, přišel za Pilátem a požádal o Ježíšovo tělo.44 Pilát se podivil, že Ježíš už zemřel. Zavolal setníka a ptal se ho, zda už zemřel.45 Když se o tom od setníka přesvědčil, daroval tělo Josefovi.46 Ten nakoupil plátno, sňal tělo z kříže, ovinul je plátnem a pochoval do hrobu vytesaného ve skále. Ke dveřím hrobu pak přivalil kámen.47 Marie Magdaléna a Marie Jozesova se dívaly, kam byl pochován.

Marek 15

Slovo na cestu

1 Brzy ráno velekněží s nejvyšší židovskou radou vynesli nad Ježíšem rozsudek smrti a poslali ho v poutech k římskému místodržiteli Pilátovi.2 „Tak ty jsi ten král Židů?“ ušklíbl se Pilát. „Jak říkáš,“ odpověděl Ježíš.3 Velekněží ho u Piláta obvinili z mnoha zločinů.4 „Co ty na?“ dal mu slovo místodržitel. „Co odpovíš na všechny ty žaloby?“5 Ježíš však už ani nepromluvil, nehájil se. Divný zločinec!6 Vždy o Velikonocích amnestoval místodržitel podle volby lidu jednoho ze židovských vězňů.7 Pro výtržnost a vraždu seděl ve vězení jakýsi Barabáš se svými kumpány.8 Před Pilátovým sídlem se shromáždil dav a začal se dovolávat tradiční amnestie.9 Pilát toho využil a promluvil k nim: „Chcete, abych propustil toho židovského krále?“10 Tušil totiž, že velekněží ho odsoudili k smrti, protože se báli jeho vlivu na lidi.11 Ale velekněžími navedená chátra žádala propuštění Barabáše.12 „Co tedy mám udělat s tím, kterému říkáte židovský král?“13 „Ukřižovat!“ ozvaly se výkřiky.14 „Ale za jaký zločin?“ namítal Pilát. Lůza však skandovala: „Na kříž! Na kříž!“15 Pilát tedy ustoupil nátlaku davu, dal propustit z vězení Barabáše a Ježíše vydal popravčí četě, aby ho zbičovali a ukřižovali.16 Vojáci odvedli Ježíše na nádvoří vládní budovy a svolali celou rotu.17 Oblékli ho do purpurové látky jako do královského pláště, spletli věnec z trní a posadili mu ho na hlavu jako korunu.18 Začali ho výsměšně zdravit a volali: „Ať žije židovský král!“19 Bili jej holí do hlavy, plivali na něj a pak si zase před něj klekali a klaněli se mu.20 Když se dost pobavili, svlékli mu zase purpurový plášť, oblékli mu jeho vlastní šaty a vedli ho na popraviště.21 Ježíš nemohl těžký kříž sám unést. Do města právě přicházel jistý Šimon, rodák z Kyrény, a toho vojáci přinutili, aby mu pomohl. (Šimon je otec pozdějších křesťanů Alexandra a Rufa.)22 Tak přivedli Ježíše až na popraviště, které se jmenovalo Golgota, což znamená Lebka.23 Nabídli mu víno s omamnou příměsí, ale on je odmítl.24 Pak jej přibili na kříž a losovali o jeho šaty.25 Poprava se konala v devět hodin ráno.26 Ježíšovu vinu oznamoval nápis nad jeho hlavou: „Židovský král“.27 Zároveň s ním ukřižovali dva zločince; jednoho po pravé a druhého po levé straně.28 Splnila se tak prorocká předpověď: „Je zahrnut mezi zločince.“29 Kolemjdoucí mu nadávali a vysmívali se mu: „Tak tys nám chtěl zbořit chrám a za tři dny ho zase postavit?30 Když jsi tak mocný, pomoz si sám a sestup z kříže!“31 Mezi posměvači byla i skupina významných kněží a učitelů zákona, kteří si mezi sebou říkali: „Jiným pomáhal a teď je bezmocný.32 Jestli je to opravdu Mesiáš, zaslíbený král Izraele, ať sestoupí z kříže. To nás přesvědčí a uvěříme mu.“ A také zločinci na křížích mu spílali.33 V poledne se náhle setmělo a zlověstné šero trvalo až do tří hodin.34 Ve tři hodiny odpoledne vykřikl Ježíš: „Eloi, Eloi, lema sabachtani?“ Jsou to úvodní slova dvacátého druhého žalmu: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?“35 Někteří z přihlížejících mu nerozuměli a domnívali se, že volá na pomoc proroka Elijáše.36 Jeden z nich připevnil na hůl houbu nasátou kyselým vínem a přistrčil mu ji ke rtům se slovy: „Počkáme si, zda mu Elijáš přijde na pomoc.“37 Ježíš vykřikl ještě jednou a zemřel.38 V tu chvíli se opona, která zastírala nejsvatější místnost chrámu, roztrhla napůl od shora až dolů.39 Římský setník, který velel popravčí četě a byl svědkem Ježíšových posledních chvil, zvolal: „Ten člověk byl opravdu Boží Syn!“40 Zpovzdálí přihlížely některé ženy, mezi nimi Marie Magdaléna, Marie, matka Jakuba „malého“ a Josefa, a Salome.41 Ty v něho uvěřily už kdysi v Galileji a od té doby mu sloužily. A byly tu i jiné ženy, které s ním přišly do Jeruzaléma.42 Nastával páteční večer, pro židy začátek sobotního svátku.43 Josef z Arimatie, vážený člen velerady, který také vyhlížel Mesiášovu vládu, přišel odvážně k Pilátovi a žádal Ježíšovo tělo.44 Místodržitel se podivil, že by Ježíš tak brzy zemřel. Zavolal si velitele popravčí čety a zeptal se ho na to.45 Když mu to setník potvrdil, přikázal vydat Ježíšovo tělo Josefovi.46 Ten koupil plátno, a když sňali Ježíšovo tělo z kříže, zavinul je a uložil do vlastní hrobky, vytesané ve skále. Před vchod přivalili kamennou desku.47 Marie Magdaléna a Marie Josefova je sledovaly, a věděly tak, kde je Ježíš pohřben.