Marek 1

Bible, překlad 21. století

1 Počátek evangelia o Ježíši Kristu,[1] Božím Synu.[2]2 Jak je psáno u proroka Izaiáše: „Hle, posílám před tebou svého posla, aby připravil tvou cestu.“[3]3 „Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu pro Pána! Vyrovnejte jeho stezky!“[4]4 Tak přišel Jan, křtil na poušti a kázal křest pokání na odpuštění hříchů.5 Vycházela k němu celá judská země i všichni Jeruzalémští, vyznávali své hříchy a on je křtil v řece Jordán.6 Jan byl oblečen velbloudí srstí a koženým pásem kolem boků, jedl kobylky a lesní med.7 Kázal: „Po mně přichází někdo silnější než já! Nejsem hoden ani sehnout se a rozvázat mu řemínek sandálu.8 Já jsem vás křtil vodou, ale on vás bude křtít Duchem svatým.“9 V těch dnech přišel Ježíš z galilejského Nazaretu a dal se od Jana pokřtít v Jordánu.10 Když vystupoval z vody, ihned uviděl protržená nebesa a Ducha sestupujícího na něj jako holubice.11 Z nebe zazněl hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn, kterého jsem si oblíbil.“[5]12 Duch ho pak ihned vypudil na poušť.13 Byl na poušti čtyřicet dní a pokoušel ho satan. Byl tam s divokou zvěří a sloužili mu andělé.14 Poté, co byl Jan uvězněn, Ježíš přišel do Galileje a kázal Boží evangelium:15 „Čas se naplnil – Boží království je blízko. Čiňte pokání a věřte evangeliu!“16 Když se pak procházel podél Galilejského jezera, uviděl Šimona a jeho bratra Ondřeje, jak házejí síť do vody (byli to totiž rybáři).17 Ježíš jim řekl: „Pojďte za mnou a udělám z vás rybáře lidí!“18 Ihned opustili sítě a šli za ním.19 Poodešel dál a uviděl Jakuba Zebedeova a jeho bratra Jana, jak na lodi spravují sítě.20 Ihned je zavolal a oni nechali svého otce Zebedea na lodi s nádeníky a odešli za ním.21 Když potom přišli do Kafarnaum, vešel hned v sobotu do synagogy a učil.22 Nad jeho učením tam jen žasli, protože je učil jako ten, kdo má zmocnění, a ne jako znalci Písma.23 V jejich synagoze byl právě člověk posedlý nečistým duchem. Vykřikl:24 „Ach, co je ti do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zničit? Vím, kdo jsi – ten Svatý Boží!“25 „Zmlkni,“ okřikl ho Ježíš, „a vyjdi z něj!“26 Nečistý duch tím mužem zalomcoval, hlasitě vykřikl a vyšel z něj.27 Všichni byli tak ohromeni, že se začali ptát jeden druhého: „Co to má znamenat? Co je to za nové učení? Rozkazuje mocně i nečistým duchům a poslouchají ho!“28 A zpráva o něm se ihned roznesla po celém galilejském kraji.29 Když odešli ze synagogy, hned šli s Jakubem a Janem domů k Šimonovi a Ondřejovi.30 Šimonova tchyně tam ležela v horečce, a tak mu o ní hned řekli.31 Přistoupil, vzal ji za ruku a zvedl ji. Horečka ji opustila a ona je začala obsluhovat.32 Večer po západu slunce k němu přinesli všechny nemocné a posedlé.33 Celé město se seběhlo ke dveřím34 a on uzdravil množství lidí trápených různými neduhy a vyhnal množství démonů. Démonům nedovoloval mluvit, protože ho znali.35 Ráno vstal dlouho před rozedněním a šel ven. Odešel na opuštěné místo a tam se modlil.36 Šimon a ostatní se ale pustili za ním.37 Když ho našli, řekli mu: „Všichni tě hledají!“38 On jim odpověděl: „Pojďme dál, do okolních městeček, abych kázal i tam. Vždyť proto jsem přišel.“39 Kázal tedy v jejich synagogách po celé Galileji a vymítal démony.40 Přišel k němu jeden malomocný a na kolenou ho prosil: „Kdybys jen chtěl, můžeš mě očistit!“41 Naplněn soucitem,[6] Ježíš vztáhl ruku a dotkl se ho se slovy: „Já to chci. Buď čistý!“42 Malomocenství ho hned opustilo a byl čistý.43 Ježíš ho pak ihned poslal pryč s přísným varováním:44 „Dej pozor, abys nikomu nic neříkal. Jdi se ale ukázat knězi a obětuj za své očištění dar, který přikázal Mojžíš,[7] na svědectví pro ně.“45 On ale šel a začal hodně mluvit a rozhlašovat tu věc tak, že Ježíš už nemohl veřejně vejít do města, ale zůstával venku na opuštěných místech. A lidé se k němu scházeli odevšad.

Marek 1

Slovo na cestu

1 Zde začíná radostná zpráva o podivuhodném životě Ježíše Krista, Božího Syna.2 Již prostřednictvím dávného proroka Izajáše Bůh promluvil tak, jako by mluvil přímo ke svému Synovi: „Pošlu před tebou zvláštního posla, který připraví svět na tvůj příchod.3 V době duchovně pusté bude volat: ‚Přichází k vám Bůh! Napravte svůj život, odložte všechno, co mu stojí v cestě!‘ “4 Tím poslem byl Jan Křtitel. Žil na poušti a vybízel lidi, aby od něho přijali křest a dali tak najevo, že se veřejně přiznávají ke svým proviněním, že jich litují a touží, aby jim Bůh odpustil.5 Lidé z Jeruzaléma a z celého Judska přicházeli, aby mu naslouchali, a když vyznali své viny, Jan je pokřtil v řece Jordánu.6 Jan nosil oděv z velbloudí srsti přepásaný pásem a živil se kobylkami a medem divokých včel.7 Ve svých kázáních stále zdůraz-ňoval: „Záhy po mně přijde někdo daleko mocnější, než jsem já; bude tak vznešený, že nejsem hoden ani jako otrok rozvázat řemínek jeho obuvi.8 Já jsem vás křtil vodou, ale on vás bude křtít Duchem svatým.“9 Jednoho dne přišel Ježíš z galilejského Nazaretu k Janovi a dal se od něho v Jordánu pokřtít.10 Ve chvíli, kdy vystupoval z vody na břeh, viděl, jak se obloha rozevřela a na jeho hlavu se snesl Boží Duch v podobě holubice.11 Současně z nebe promluvil hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn, z tebe mám radost.“12 Hned nato Boží Duch vnukl Ježíšovi, aby odešel na poušť do samoty.13 Šel tedy a čtyřicet dní tam strávil sám mezi divokou zvěří, vystaven satanovu pokoušení; potom přišli andělé a pečovali o něho.14 Později, když král Herodes uvěznil Jana Křtitele, vydal se Ježíš do Galileje a hlásal tam radostné poselství od Boha:15 „Konečně přišel čas a přiblížilo se Boží království. Přestaňte myslet jen na pozemské věci, změňte svůj život a uvěřte tomu, co vám Bůh vzkazuje!“16 Jednoho dne šel Ježíš po břehu Galilejského jezera a uviděl Šimona a jeho bratra Ondřeje, jak vrhají do vody síť; byli totiž rybáři.17 Ježíš na ně zavolal: „Pojďte za mnou! Udělám z vás jiné rybáře, budete lovit lidi!“18 Ti dva všeho nechali a šli s ním.19 O něco dále pak spatřil jiné dva rybáře – Jakuba a Jana Zebedeovy. Seděli v lodi a opravovali potrhané sítě.20 I ty Ježíš vyzval. Oba bratři se okamžitě zvedli, opustili svého otce a najaté pomocníky a vykročili za Ježíšem.21 Tak přišli společně do města jménem Kafarnaum; v sobotu navštívili tamější synagogu, ve které se židé scházeli ke společným modlitbám, ke čtení i výkladu Písma. Ježíš tam začal kázat a22 posluchači žasli, protože mluvil s nezvyklou přesvědčivostí. Bylo to úplně něco jiného, než co dosud slýchali od učitelů zákona.23 Byl tam také jeden muž posedlý démonem a ten začal vykřikovat:24 „Co je ti po nás, Ježíši Nazaretský? Chceš nás snad zničit? Vím dobře, že jsi svatý Boží Syn!“25 Ježíš ho rázně okřikl: „Už ani slovo! Vyjdi z něho ven!“26 Posedlý se ještě chvíli zmítal a křičel, než ho démon opustil.27 Lidé byli ohromeni a začali se dohadovat: „Co to je? Nové učení? Odkud bere takovou moc? Vždyť i zlým duchům poroučí a oni ho poslouchají!“28 A zpráva o tom, co Ježíš učinil, se rychle roznesla po celém kraji.29 Když pak Ježíš opustil synagogu, vydal se s Jakubem a Janem do Šimonova a Ondřejova domu.30 Šimonova tchyně právě ležela v horečkách na lůžku, tak o tom pověděli Ježíšovi.31 Ten k ní přistoupil, vzal ji za ruku a pomohl jí, aby si sedla. Horečka hned přestala, žena vstala a začala se starat o hosty.32-33 Jakmile slunce zmizelo za obzorem (a skončil sobotní klid), sešli se lidé z celého města u Šimonova domu. Přivedli s sebou nemocné a posedlé.34 Toho večera uzdravil Ježíš mnoho lidí a z velkého množství posedlých vyhnal démony. Těm však nedovolil mluvit, protože věděli, že je Mesiáš – svatý Boží Syn.35 Příští ráno vstal Ježíš ještě před svítáním a odešel na osamělé místo, kde se mohl v klidu modlit.36 O něco později jej Šimon se svými druhy začali hledat.37 Když ho našli, řekli mu: „Každý se ptá jenom po tobě!“38 Ježíš jim však pověděl: „Musím jít také do jiných měst, abych i tam oznámil své poselství. Vždyť proto jsem přišel.“39 A tak procházel celou galilejskou zemí, kázal v synagogách a mnohé vysvobozoval z moci démonů.40 Jednou za ním přišel člověk postižený malomocenstvím a na kolenou ho prosil: „Pane, vím, že mne můžeš uzdravit, když budeš chtít.“41 Ježíš, pohnut soucitem, vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl: „Chci, abys byl zdráv.“42 V tu chvíli malomocenství zmizelo a muž byl uzdraven.43-44 Ježíš mu však přísně nařídil: „Jdi a dej si své uzdravení ověřit knězem. Cestou se však nikde nezastavuj a s nikým nemluv. Vezmi s sebou obětní dar, jak to uzdraveným z malomocenství předepsal Mojžíš, aby se všichni přesvědčili, že jsi očištěn.“45 Muž odešel, ale nevydržel mlčet. Každému na potkání radostně vyprávěl, že je uzdraven. A tak Ježíš nemohl veřejně vstoupit do žádného města a zůstával venku na osamělých místech. I tam se však za ním ze všech stran táhly zástupy lidí.