Lukáš 23 | Bible, překlad 21. století

Bible, překlad 21. století

Před Pilátem

1 Celé jejich shromáždění vstalo a odvedli ho k Pilátovi. 2 Začali ho obviňovat: „Zjistili jsme, že tento muž rozvrací náš národ. Je proti odvádění daní císaři a nazývá se králem, Mesiášem.“ 3 Pilát se ho zeptal: „Tak ty jsi židovský král?“ „Sám to říkáš,“ odpověděl Ježíš. 4 Nato Pilát řekl vrchním kněžím a zástupům: „Podle mě je ten člověk nevinný.“ 5 Oni však naléhali: „Bouří lid! Učí po celém Judsku! Začal v Galileji a došel až sem!“ 6 Jakmile to Pilát uslyšel, zeptal se: „Takže ten člověk je Galilejec?“ 7 A když se dozvěděl, že je z Herodova panství, poslal ho k Herodovi, který v těch dnech také pobýval v Jeruzalémě.

Před Herodem

8 Když Herodes uviděl Ježíše, měl velikou radost. Už dávno se s ním toužil setkat, neboť o něm hodně slyšel, a těšil se, že ho uvidí udělat nějaký zázrak. 9 Kladl mu spoustu otázek, ale Ježíš mu vůbec neodpovídal. 10 Stáli tam však vrchní kněží a znalci Písma a usilovně ho obviňovali. 11 A tak jím Herodes se svými vojáky pohrdl. Když se mu dost naposmíval, oblékl ho do skvostného roucha a poslal ho zpátky k Pilátovi. 12 Toho dne se Herodes s Pilátem spřátelili; předtím totiž k sobě chovali nenávist.

Ukřižuj ho!

13 Pilát svolal vrchní kněze, přední muže i lid 14 a řekl jim: „Přivedli jste mi tohoto člověka jako rozvraceče lidu. Hle, vyslechl jsem ho před vámi a neshledal jsem jej vinným v žádném bodě vaší obžaloby. 15 Dokonce ani Herodes ne, neboť jsem vás poslal k němu. Nespáchal nic, za co by zasloužil smrt. 16 [17] Dám ho zbičovat a propustím ho.“^[1] 18 Všechen dav ale začal křičet: „Pryč s ním! Propusť nám Barabáše!“ 19 (Ten byl uvězněn za nějakou vzpouru ve městě a za vraždu.) 20 Pilát k nim znovu promluvil, protože chtěl Ježíše propustit. 21 Oni ale křičeli: „Ukřižuj, ukřižuj ho!“ 22 Promluvil k nim tedy potřetí: „Ale co udělal zlého? Nezjistil jsem u něj nic, za co by zasloužil smrt. Dám ho zbičovat a propustím ho!“ 23 Oni však naléhali a s velikým křikem se dožadovali, aby byl ukřižován. Jejich hlasy stále sílily, 24 až se Pilát rozhodl jejich žádosti vyhovět. 25 Toho, který byl uvězněn za vzpouru a vraždu, propustil, jak žádali, ale Ježíše na jejich přání vydal na smrt.

Cesta k popravišti

26 Když ho odváděli, chytili jistého Šimona Kyrénského, který se vracel z pole, a naložili mu kříž, aby ho nesl za Ježíšem. 27 Šlo za ním veliké množství lidu i mnoho žen, které nad ním plakaly a naříkaly. 28 Ježíš se k nim obrátil: „Dcery jeruzalémské, neplačte nade mnou, ale nad sebou a nad svými dětmi. 29 Hle, přicházejí dny, kdy lidé řeknou: ‚Blaze neplodným, jejichž lůna nerodila a jejichž prsy nekojily!‘ 30 Tehdy řeknou horám: ‚Padněte na nás,‘ a kopcům: ‚Skryjte nás!‘^[2] 31 Když se toto děje se zeleným stromem, co se stane se suchým?“

Golgota

32 K popravě s ním vedli ještě další dva muže, zločince. 33 Když přišli na místo zvané Lebka, ukřižovali ho tam, i ty zločince – jednoho po pravici a druhého po levici. 34 Ježíš tehdy řekl: „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co dělají!“^[3] Vojáci zatím losovali o jeho šaty.^[4] 35 Lid stál a díval se. Kromě jiných se mu vysmívali také vůdcové: „Jiné zachránil, tak ať zachrání sám sebe, když je to Mesiáš, ten Boží Vyvolený!“ 36 Vojáci se mu posmívali také. Přistupovali, nabízeli mu ocet 37 a říkali: „Zachraň se, jestli jsi židovský král!“ 38 Visel nad ním totiž nápis: TOTO JE JEŽÍŠ, ŽIDOVSKÝ KRÁL. 39 Jeden ze zločinců, kteří tam viseli, se mu vysmíval: „Když jsi Mesiáš, zachraň sebe i nás!“ 40 Ten druhý ho však okřikl: „To se ani Boha nebojíš? Máš stejný trest jako on, 41 ale my dostáváme spravedlivou odplatu za své skutky, kdežto tenhle nic zlého neudělal!“ 42 Potom řekl Ježíšovi: „Vzpomeň si na mě, až přijdeš do svého království.“ 43 Ježíš mu odpověděl: „Amen, říkám ti, dnes budeš se mnou v ráji.“ 44 Okolo poledne se po celé zemi setmělo až do tří hodin odpoledne. 45 Slunce se zatmělo a chrámová opona se roztrhla vpůli. 46 Ježíš hlasitě zvolal: „Otče, do tvých rukou svěřuji svého ducha!“^[5] Po těch slovech vydechl naposled. 47 Když setník uviděl, co se stalo, vzdal slávu Bohu a řekl: „Ten člověk byl jistě spravedlivý!“ 48 Všichni v zástupu, který se sešel k té podívané, se při pohledu na to, co se stalo, bili do prsou a odcházeli pryč. 49 Všichni jeho přátelé, i ženy, které ho doprovázely z Galileje, stáli opodál a všechno to viděli.

Hrob ve skále

50 Jeden člen Rady, dobrý a spravedlivý muž jménem Josef, 51 nesouhlasil s Radou a jejím činem. Byl z judského města Arimatie a také očekával Boží království. 52 Šel za Pilátem a vyžádal si Ježíšovo tělo. 53 Sňal je, zavinul do plátna a pochoval ho do vytesané hrobky, do níž ještě nebyl nikdo pochován. 54 Byl den příprav a blížil se začátek soboty. 55 Přidaly se k němu i ženy, které s Ježíšem přišly z Galileje. Viděly hrob i to, jak bylo tělo pochováno. 56 Vrátily se domů a připravily vonné oleje a masti. V sobotu ovšem zachovaly přikázání o odpočinku.

Slovo na cestu

Ježíš je souzen Pilátem

1 Celé shromáždění velerady povstalo a odvedli Ježíše k římskému místodržiteli Pilátovi. 2 Tam ho začali obviňovat: „Tento člověk rozvrací náš národ, nabádá, aby se neplatily daně císaři, a sám se vydává za krále poslaného od Boha.“ 3 Pilát se Ježíše zeptal: „Ty jsi židovský král?“ Ježíš řekl: „Chceš-li mne tak nazvat…“ 4 Pilát namítl žalobcům: „Nezdá se mi, že by se ten člověk provinil něčím závažným.“ 5 Ale oni naléhali: „Jeho učení působí nepokoje v celém Judsku. Nejdříve to začalo v Galileji, ale už je toho i tady plno.“ 6 Když to Pilát uslyšel, zeptal se, zda je Ježíš Galilejec.

Ježíš je souzen Herodem

7 Přisvědčili; Pilát se toho chopil a poslal Ježíše k Herodovi, vládci Galileje, který byl právě o svátcích v Jeruzalémě. 8 Herodes tím byl nadšen, protože si už dávno přál Ježíše vidět. Mnoho o něm slyšel a doufal, že mu Ježíš předvede nějaký zázrak. 9 Kladl mu řadu otázek, ale Ježíš na ně neodpovídal. 10 Zato přítomní kněží a zákoníci se předháněli v obviňování. 11 Herodes se od Ježíše pohrdavě odvrátil. Domluvil se se svými dvořany, že Ježíše zesměšní: dal ho obléci do bílého korunovačního roucha a tak ho poslal zpět k Pilátovi. 12 Tehdy se Herodes a Pilát spřátelili, ačkoliv předtím si nemohli přijít na jméno.

Pilát vydává Ježíše k ukřižování

13 Pilát svolal přední kněze, členy velerady i lid 14 a řekl jim: „Přivedli jste mi tohoto člověka s obviněním, že pobuřuje lid proti Římu. Byli jste při tom, když jsem ho vyslýchal, a musíte mi dát za pravdu, že jsem ho neusvědčil ze žádného zločinu. 15 Stejně jste dopadli se svou žalobou u Heroda, jinak by mi ho neposlal zpět. Nespáchal žádný hrdelní zločin, 16 a tak, abyste neřekli, dám ho zbičovat a pak ho propustím. 17 Vždyť víte, že každý rok o Velikonocích uděluji milost jednomu vězni. Tentokrát propustím Ježíše.“ 18 Ale dav křičel: „Pryč s ním, propusť Barabáše!“ 19 Barabáš byl odsouzen k smrti pro pokus o povstání a pro vraždu. 20 Pilát se znovu pokusil přesvědčit dav o Ježíšově nevině, aby ho mohl propustit. 21 Ale lidé ho přehlušili: „Ukřižovat, ukřižovat!“ 22 Zkusil to ještě do třetice: „Ale čím se provinil? Nedokázal jsem mu přece nic, za co je podle zákona trest smrti. Dám ho zbičovat a propustím ho.“ 23 Volání davu, aby byl Ježíš ukřižován, se však stále stupňovalo, 24 a tak jim Pilát nakonec vyhověl. 25 Propustil Barabáše a Ježíše poslal na popravu, jak žádali.

Ježíš je veden k ukřižování

26 Když vojáci Ježíše odváděli, přinutili cestou jednoho muže, aby nesl Ježíšův kříž. Byl to Šimon z Kyrény, který právě přicházel z pole. 27 Odsouzeného sledoval zástup lidí a mnohé ženy nad ním plakaly a naříkaly. 28 Ježíš se k nim otočil a řekl: „Ženy, nade mnou neplačte, ale nad sebou a svými dětmi. 29 Jednou budete litovat, že jste do tohoto světa přivedly děti. 30 Lidé budou prosit hory, aby se na ně sesuly a pohřbily je. 31 Jestliže se takto nakládá se zeleným stromem, jak to může dopadnout se suchým? Když jdu na smrt já, co můžete čekat vy?“

Ježíš je ukřižován

32 Spolu s Ježíšem byli vedeni na popraviště ještě dva zločinci. 33 Když je dovedli na místo, kterému se říká Golgota – Lebka, ukřižovali tam Ježíše i ty dva zločince; jednoho po Ježíšově pravici, druhého po levici. 34 Ježíš se modlil za své nepřátele: „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co dělají!“ Vojáci losovali o jeho šaty. 35 Kolem stál a přihlížel dav. Ozval se i posměch, který podněcovali přítomní členové nejvyšší rady: „Pomáhal jiným, ať pomůže teď sobě. Mesiáš poslaný od Boha by to dokázal!“ 36 Také vojáci se přidali k posměchu. Nabízeli mu svoje kyselé víno a říkali: 37 „Jsi-li skutečně židovský král, zachraň se sám!“ 38 Nad jeho hlavou byl upevněn nápis v řečtině, latině a hebrejštině: „Král Židů.“ 39 Také jeden z ukřižovaných zločinců se Ježíšovi posmíval: „Co jsi za Mesiáše, když nepomůžeš sobě ani nám!“ 40 Ale ten druhý ho okřikl. „Ani ve chvíli smrti se nebojíš Boha? 41 My si to všechno zasloužíme, ale tenhle člověk určitě nespáchal nic špatného a trpí nevinně.“ 42 Pak se obrátil k Ježíšovi a řekl: „Pane, vzpomeň si na mne, až přijdeš do svého království.“ 43 Ježíš mu odpověděl: „Slibuji ti, dnes budeš se mnou v ráji.“

Ježíš umírá na kříži

44 Kolem poledne se najednou setmělo a tma trvala do tří hodin. 45 Chrámová opona, která oddělovala svatyni od nejsvatějšího místa, se v tu chvíli roztrhla od shora až dolů. 46 Ježíš hlasitě zvolal: „Otče, odevzdávám svého ducha do tvých rukou!“ A s těmi slovy na rtech zemřel. 47 Když důstojník velící popravě viděl, co se stalo, vzdal čest Bohu a řekl: „Je jasné, že tenhle člověk byl nevinný.“ 48 Také v přihlížejícím davu se probudilo svědomí a lidé odcházeli otřesení. 49 Nakonec tam zůstali v povzdálí jen Ježíšovi přátelé a ženy, které ho doprovázely z Galileje a všechno to viděly.

Ježíš je pohřben

50 Jeden z členů velerady, Josef z Arimatie, čestný a ušlechtilý člověk, 51 nesouhlasil s postupem a rozsudkem ostatních. Patřil k těm, kdo uvěřili zvěsti o Božím království. 52 Ten teď navštívil Piláta a vyžádal si tělo mrtvého Ježíše. 53 Sňal je z kříže, zavinul do plátna a uložil do hrobky vytesané ve skále, kde ještě nikdo nebyl pochován. 54 To bylo v pátek večer, právě před začátkem soboty. 55 Ženy, které provázely Ježíše z Galileje, se připojily k pohřbu. Viděly hrobku i způsob, jakým bylo tělo uloženo. 56 Chtěly je ještě potřít vonnými oleji a mastmi, ale musely to odložit, aby neporušily zákon o sobotě.