1Ježíš přišel do Jericha a procházel jím.2A hle, byl tam muž jménem Zacheus, hlavní výběrčí daní a veliký boháč.3Toužil se podívat, kdo je Ježíš, ale kvůli davu nemohl, neboť byl malé postavy.4Běžel tedy napřed a vylezl na planý fíkovník, aby ho uviděl, až tudy půjde.5Když tam Ježíš dorazil, vzhlédl a řekl mu: „Zachee, pojď rychle dolů. Dnes musím zůstat u tebe doma.“6Rychle tedy slezl a radostně ho přijal.7Všichni, kdo to viděli, si ale stěžovali: „To šel na návštěvu k takovému hříšníkovi?!“8Zacheus potom vstal a řekl Pánu: „Podívej se! Polovinu svého majetku teď dávám chudým, Pane, a kohokoli jsem nespravedlivě odíral na daních, vrátím mu to čtyřnásobně.“9„Dnes přišlo do tohoto domu spasení,“ řekl mu na to Ježíš. „I on je přece syn Abrahamův!10Syn člověka totiž přišel hledat a zachránit, co bylo ztracené.“
O hřivnách
11Tehdy vyprávěl svým posluchačům další podobenství, protože se blížil k Jeruzalému a oni si mysleli, že se už nyní má zjevit Boží království.12Řekl jim: „Jeden urozený člověk odešel do daleké země, aby se odtamtud vrátil jako král.13Předtím si zavolal deset svých služebníků, dal jim deset hřiven[1] a řekl jim: ‚Hospodařte s tím, dokud nepřijdu.‘14Jeho krajané ho ale nenáviděli a hned vyslali poselstvo, aby vyřídilo: ‚Nechceme ho za krále!‘15Když se pak vrátil jako král, zavolal si služebníky, kterým svěřil peníze, aby zjistil, kolik kdo vydělal.16Přišel první a řekl: ‚Pane, tvá hřivna vynesla deset hřiven.‘17Král odpověděl: ‚Výborně, můj dobrý služebníku! Protože jsi byl věrný v tom nejmenším, vládni deseti městům.‘18Přišel druhý a řekl: ‚Pane, tvá hřivna vydělala pět hřiven.‘19Odpověděl mu: ‚Ty buď vládcem pěti měst.‘20Potom přišel další a řekl: ‚Pane, zde máš svou hřivnu. Měl jsem ji uloženou v šátku,21neboť jsem se tě bál. Jsi přísný člověk; vybíráš, co sis neuložil, a sklízíš, co jsi nezasel.‘22Král mu řekl: ‚Soudím tě podle tvých vlastních slov, zlý služebníku. Věděl jsi, že jsem přísný člověk, že vybírám, co jsem neuložil, a sklízím, co jsem nezasel?23Proč jsi tedy nedal mé peníze směnárníkům, abych si je po návratu vybral i s úroky?‘24Tehdy řekl své družině: ‚Vezměte mu tu hřivnu a dejte ji tomu, který má deset hřiven.‘25‚Pane,‘ namítli, ‚vždyť už má deset hřiven.‘26Říkám vám: ‚Každému, kdo má, bude dáno, ale tomu, kdo nemá, bude vzato i to, co má.27A ty mé nepřátele, kteří nechtěli, abych byl jejich králem, přiveďte sem a pobijte je přede mnou.‘“
Král na oslíku
28Po těch slovech se vydal kupředu, vzhůru k Jeruzalému.29Když se přiblížil k Betfagé a k Betanii u hory zvané Olivetská, poslal dva ze svých učedníků30se slovy: „Jděte do vesnice před vámi. Jakmile tam přijdete, najdete přivázané oslátko, na kterém ještě nikdy nikdo neseděl. Odvažte ho a přiveďte.31Kdyby se vás někdo ptal, proč ho odvazujete, odpovězte: ‚Pán ho potřebuje.‘“32Poslové odešli a nalezli vše tak, jak jim řekl.33Když odvazovali oslátko, majitelé se jich ptali: „Proč to oslátko odvazujete?“34„Pán ho potřebuje,“ odpověděli.35Odvedli oslátko k Ježíši, přikryli je svými plášti a Ježíše posadili na ně.36A jak jel, prostírali své pláště na cestu.37Když se blížil k hřebeni Olivetské hory, odkud cesta klesá dolů, začalo celé množství učedníků hlasitě a radostně chválit Boha za všechny zázraky, které viděli.38Volali: „Požehnaný král, jenž přichází v Hospodinově jménu![2] Pokoj na nebi a sláva na výsostech!“39V davu byli i někteří farizeové. Řekli mu: „Mistře, napomeň své učedníky!“40Odpověděl jim: „Říkám vám, že kdyby zmlkli, křičelo by kamení!“
Doupě lupičů
41Když dorazil na hřeben a uviděl město, rozplakal se nad ním:42„Ó kdybys poznalo aspoň v tento svůj den, co by ti přineslo pokoj! Teď je to ale tvým očím skryto.43Přijdou na tebe dny, kdy tě tví nepřátelé obklíčí valem a oblehnou tě. Sevřou tě ze všech stran44a srovnají tě se zemí, i tvé děti v tobě. Nenechají v tobě kámen na kameni, protože jsi nepoznalo čas svého navštívení.“45Potom přišel do chrámu a začal z něj vyhánět ty, kdo tam prodávali.46„Je psáno,“ říkal jim, „‚Můj dům je domem modlitby,‘[3] ale vy jste z něj udělali ‚doupě lupičů‘!“[4]47Každý den pak učil v chrámu. Vrchní kněží, znalci Písma a přední muži z lidu zatím hledali způsob, jak ho zničit.48Nevěděli ale, jak to provést, protože všechen lid mu visel na rtech.
Lukáš 19
Slovo na cestu
Ježíš přináší spasení Zacheovu domu
1Potom Ježíš vešel do Jericha.2Žil tam vrchní výběrčí daní Zacheus, velký boháč.3Chtěl za každou cenu vidět Ježíše, ale protože sám byl malé postavy a okolo Ježíše se tísnily davy lidí,4předběhl průvod a vylezl na strom; odtamtud ho vyhlížel.5Když Ježíš došel až k tomu místu, podíval se vzhůru a řekl: „Zachee, pojď rychle dolů, chci dnes být tvým hostem.“6Zacheus slezl, jak nejrychleji uměl a plný radosti si odváděl Ježíše domů.7Lidé se posmívali: „Jde na návštěvu k takovému hříšníkovi!“8Tu se Zacheus zastavil a obrátil na Ježíše: „Pane, polovinu svého majetku rozdám chudým a koho jsem okradl, tomu to čtyřnásobně vynahradím.“9Nato Ježíš řekl: „Dnes se pro tohoto muže a jeho rodinu všechno mění. Teď plným právem patří k Božímu lidu.10Přišel jsem hledat a zachránit právě ty ztracené.“
Ježíš vypráví podobenství o deseti úřednících
11Tyto události a to, že měl Ježíš namířeno do Jeruzaléma, vedlo lidi k domněnce, že se nyní ujme své vlády.12Jak to doopravdy bude, jim Ježíš naznačil následujícím vyprávěním: „Jeden vznešený muž odešel daleko za hranice své vlasti, aby se tam dal korunovat a vrátil se zpět jako král.13Předtím si však zavolal svých deset úředníků, dal každému z nich určitý obnos a řekl: ‚Nenechte je ležet ladem a snažte se jimi něco získat.‘14Někteří občané ho však nenáviděli, a proto žádali: ‚Nechceme, aby byl naším králem.‘15Vladař se však přesto vrátil s královskou hodností. Ihned si dal předvolat úředníky, kterým svěřil peníze, aby zjistil, jak hospodařili.16Přišel první a řekl: ‚Pane, získal jsem desetkrát tolik, než jsi mi svěřil.‘17Král ho pochválil: ‚Výborně, jsi dobrý hospodář. Nešlo o mnoho a obstál jsi. Svěřuji ti proto vládu nad deseti městy.‘18Přišel druhý úředník, aby vykázal zisk: ‚Pane, mám pro tebe pětkrát tolik, než jsi mi svěřil.‘19I toho král pochválil a svěřil mu správu nad pěti městy.20Pak přišel další a řekl: ‚Pane, vím, že jsi přísný,21a tak jsem se bál o tvůj majetek. Dobře jsem ho ukryl a tady ti ho vracím nedotčený.‘22Král mu řekl: ‚Tvá vlastní slova tě soudí, lenochu. Věděl jsi, co jsem nařídil, a nesplnil jsi to.23Proč jsi moje peníze alespoň neuložil na úrok?‘24Pak řekl okolostojícím: ‚Vezměte ty peníze od něho a dejte je tomu, kdo získal desetinásobek.‘25Namítali: ‚Pane, vždyť ten už má dost.‘26Král odpověděl: ‚Každému, kdo se osvědčí, bude ještě přidáno, ale ten, kdo se neosvědčí, přijde o všechno.27A mé nepřátele, kteří mne nechtěli za panovníka, popravte!‘ “
Ježíš vjíždí do Jeruzaléma na oslici
28Když skončil svoje vypravování, pokračoval v cestě do Jeruzaléma.29-30V blízkosti dvora Betfage u Betanie pod Olivovou horou vyzval dva své učedníky: „Jděte naproti do městečka. Najdete tam uvázané oslátko, na kterém dosud nikdo neseděl. Odvažte ho a přiveďte.31Kdyby se vás někdo ptal, proč to děláte, řekněte: ‚Pán ho potřebuje.‘ “32Ti dva šli a nalezli všechno tak, jak Ježíš řekl.33Když oslátko odvazovali, přišli majitelé a ptali se, proč to dělají.34Odpověděli: „Pán ho potřebuje.“35Přivedli oslíka, pokryli mu hřbet svými plášti a posadili na něj Ježíše.36Ostatní lidé stlali dokonce své pláště na cestu, kudy jel.37Když začali sestupovat z Olivové hory, zmocnilo se zástupu nadšení; děkovali Bohu za všechny divy, které na vlastní oči viděli.38Provolávali: „Sláva králi, Bůh ho posílá! Nebe je smířeno, sláva!“39Byli tam také někteří farizejové a ti mu domlouvali: „Pokárej své učedníky, aby se takhle nerouhali.“40Ježíš odpověděl: „Jestliže oni zmlknou, bude volat kamení.“41Když se před Ježíšem otevřel pohled na Jeruzalém, vstoupily mu slzy do očí a plný smutku42řekl: „Město, kéž bys alespoň dnes pochopilo, co ti může přinést pokoj. Ty však nic nechápeš,43a tak přijde den, kdy tě obklíčí nepřátelé a oblehnou tě.44Nakonec tě srovnají se zemí a tvé syny pobijí, protože jsi nerozeznalo čas, kdy k tobě přichází Bůh.“
Ježíš opět čistí chrám
45V Jeruzalémě vešel do chrámu a hned za branou narazil na ty, kdo tam prodávali. Začal je vyhánět46se slovy: „Je psáno, že tento chrám je svaté místo pro modlitby, a vy jste z něho udělali tržiště.“47Po několik dní se Ježíš vracel do chrámu a učil tam. Velekněží a vykladači zákona se ho chtěli za podpory předních občanů Jeruzaléma zmocnit a připravit ho o život,48ale nevěděli, jak to udělat, protože lid ho miloval a rád mu naslouchal.