Lukáš 19

Bible, překlad 21. století

1 Ježíš přišel do Jericha a procházel jím.2 A hle, byl tam muž jménem Zacheus, hlavní výběrčí daní a veliký boháč.3 Toužil se podívat, kdo je Ježíš, ale kvůli davu nemohl, neboť byl malé postavy.4 Běžel tedy napřed a vylezl na planý fíkovník, aby ho uviděl, až tudy půjde.5 Když tam Ježíš dorazil, vzhlédl a řekl mu: „Zachee, pojď rychle dolů. Dnes musím zůstat u tebe doma.“6 Rychle tedy slezl a radostně ho přijal.7 Všichni, kdo to viděli, si ale stěžovali: „To šel na návštěvu k takovému hříšníkovi?!“8 Zacheus potom vstal a řekl Pánu: „Podívej se! Polovinu svého majetku teď dávám chudým, Pane, a kohokoli jsem nespravedlivě odíral na daních, vrátím mu to čtyřnásobně.“9 „Dnes přišlo do tohoto domu spasení,“ řekl mu na to Ježíš. „I on je přece syn Abrahamův!10 Syn člověka totiž přišel hledat a zachránit, co bylo ztracené.“11 Tehdy vyprávěl svým posluchačům další podobenství, protože se blížil k Jeruzalému a oni si mysleli, že se už nyní má zjevit Boží království.12 Řekl jim: „Jeden urozený člověk odešel do daleké země, aby se odtamtud vrátil jako král.13 Předtím si zavolal deset svých služebníků, dal jim deset hřiven[1] a řekl jim: ‚Hospodařte s tím, dokud nepřijdu.‘14 Jeho krajané ho ale nenáviděli a hned vyslali poselstvo, aby vyřídilo: ‚Nechceme ho za krále!‘15 Když se pak vrátil jako král, zavolal si služebníky, kterým svěřil peníze, aby zjistil, kolik kdo vydělal.16 Přišel první a řekl: ‚Pane, tvá hřivna vynesla deset hřiven.‘17 Král odpověděl: ‚Výborně, můj dobrý služebníku! Protože jsi byl věrný v tom nejmenším, vládni deseti městům.‘18 Přišel druhý a řekl: ‚Pane, tvá hřivna vydělala pět hřiven.‘19 Odpověděl mu: ‚Ty buď vládcem pěti měst.‘20 Potom přišel další a řekl: ‚Pane, zde máš svou hřivnu. Měl jsem ji uloženou v šátku,21 neboť jsem se tě bál. Jsi přísný člověk; vybíráš, co sis neuložil, a sklízíš, co jsi nezasel.‘22 Král mu řekl: ‚Soudím tě podle tvých vlastních slov, zlý služebníku. Věděl jsi, že jsem přísný člověk, že vybírám, co jsem neuložil, a sklízím, co jsem nezasel?23 Proč jsi tedy nedal mé peníze směnárníkům, abych si je po návratu vybral i s úroky?‘24 Tehdy řekl své družině: ‚Vezměte mu tu hřivnu a dejte ji tomu, který má deset hřiven.‘25 ‚Pane,‘ namítli, ‚vždyť už má deset hřiven.‘26 Říkám vám: ‚Každému, kdo má, bude dáno, ale tomu, kdo nemá, bude vzato i to, co má.27 A ty mé nepřátele, kteří nechtěli, abych byl jejich králem, přiveďte sem a pobijte je přede mnou.‘“28 Po těch slovech se vydal kupředu, vzhůru k Jeruzalému.29 Když se přiblížil k Betfagé a k Betanii u hory zvané Olivetská, poslal dva ze svých učedníků30 se slovy: „Jděte do vesnice před vámi. Jakmile tam přijdete, najdete přivázané oslátko, na kterém ještě nikdy nikdo neseděl. Odvažte ho a přiveďte.31 Kdyby se vás někdo ptal, proč ho odvazujete, odpovězte: ‚Pán ho potřebuje.‘“32 Poslové odešli a nalezli vše tak, jak jim řekl.33 Když odvazovali oslátko, majitelé se jich ptali: „Proč to oslátko odvazujete?“34 „Pán ho potřebuje,“ odpověděli.35 Odvedli oslátko k Ježíši, přikryli je svými plášti a Ježíše posadili na ně.36 A jak jel, prostírali své pláště na cestu.37 Když se blížil k hřebeni Olivetské hory, odkud cesta klesá dolů, začalo celé množství učedníků hlasitě a radostně chválit Boha za všechny zázraky, které viděli.38 Volali: „Požehnaný král, jenž přichází v Hospodinově jménu![2] Pokoj na nebi a sláva na výsostech!“39 V davu byli i někteří farizeové. Řekli mu: „Mistře, napomeň své učedníky!“40 Odpověděl jim: „Říkám vám, že kdyby zmlkli, křičelo by kamení!“41 Když dorazil na hřeben a uviděl město, rozplakal se nad ním:42 „Ó kdybys poznalo aspoň v tento svůj den, co by ti přineslo pokoj! Teď je to ale tvým očím skryto.43 Přijdou na tebe dny, kdy tě tví nepřátelé obklíčí valem a oblehnou tě. Sevřou tě ze všech stran44 a srovnají tě se zemí, i tvé děti v tobě. Nenechají v tobě kámen na kameni, protože jsi nepoznalo čas svého navštívení.“45 Potom přišel do chrámu a začal z něj vyhánět ty, kdo tam prodávali.46 „Je psáno,“ říkal jim, „‚Můj dům je domem modlitby,‘[3] ale vy jste z něj udělali ‚doupě lupičů‘!“[4]47 Každý den pak učil v chrámu. Vrchní kněží, znalci Písma a přední muži z lidu zatím hledali způsob, jak ho zničit.48 Nevěděli ale, jak to provést, protože všechen lid mu visel na rtech.

Lukáš 19

Slovo na cestu

1 Potom Ježíš vešel do Jericha.2 Žil tam vrchní výběrčí daní Zacheus, velký boháč.3 Chtěl za každou cenu vidět Ježíše, ale protože sám byl malé postavy a okolo Ježíše se tísnily davy lidí,4 předběhl průvod a vylezl na strom; odtamtud ho vyhlížel.5 Když Ježíš došel až k tomu místu, podíval se vzhůru a řekl: „Zachee, pojď rychle dolů, chci dnes být tvým hostem.“6 Zacheus slezl, jak nejrychleji uměl a plný radosti si odváděl Ježíše domů.7 Lidé se posmívali: „Jde na návštěvu k takovému hříšníkovi!“8 Tu se Zacheus zastavil a obrátil na Ježíše: „Pane, polovinu svého majetku rozdám chudým a koho jsem okradl, tomu to čtyřnásobně vynahradím.“9 Nato Ježíš řekl: „Dnes se pro tohoto muže a jeho rodinu všechno mění. Teď plným právem patří k Božímu lidu.10 Přišel jsem hledat a zachránit právě ty ztracené.“11 Tyto události a to, že měl Ježíš namířeno do Jeruzaléma, vedlo lidi k domněnce, že se nyní ujme své vlády.12 Jak to doopravdy bude, jim Ježíš naznačil následujícím vyprávěním: „Jeden vznešený muž odešel daleko za hranice své vlasti, aby se tam dal korunovat a vrátil se zpět jako král.13 Předtím si však zavolal svých deset úředníků, dal každému z nich určitý obnos a řekl: ‚Nenechte je ležet ladem a snažte se jimi něco získat.‘14 Někteří občané ho však nenáviděli, a proto žádali: ‚Nechceme, aby byl naším králem.‘15 Vladař se však přesto vrátil s královskou hodností. Ihned si dal předvolat úředníky, kterým svěřil peníze, aby zjistil, jak hospodařili.16 Přišel první a řekl: ‚Pane, získal jsem desetkrát tolik, než jsi mi svěřil.‘17 Král ho pochválil: ‚Výborně, jsi dobrý hospodář. Nešlo o mnoho a obstál jsi. Svěřuji ti proto vládu nad deseti městy.‘18 Přišel druhý úředník, aby vykázal zisk: ‚Pane, mám pro tebe pětkrát tolik, než jsi mi svěřil.‘19 I toho král pochválil a svěřil mu správu nad pěti městy.20 Pak přišel další a řekl: ‚Pane, vím, že jsi přísný,21 a tak jsem se bál o tvůj majetek. Dobře jsem ho ukryl a tady ti ho vracím nedotčený.‘22 Král mu řekl: ‚Tvá vlastní slova tě soudí, lenochu. Věděl jsi, co jsem nařídil, a nesplnil jsi to.23 Proč jsi moje peníze alespoň neuložil na úrok?‘24 Pak řekl okolostojícím: ‚Vezměte ty peníze od něho a dejte je tomu, kdo získal desetinásobek.‘25 Namítali: ‚Pane, vždyť ten už má dost.‘26 Král odpověděl: ‚Každému, kdo se osvědčí, bude ještě přidáno, ale ten, kdo se neosvědčí, přijde o všechno.27 A mé nepřátele, kteří mne nechtěli za panovníka, popravte!‘ “28 Když skončil svoje vypravování, pokračoval v cestě do Jeruzaléma.29-30 V blízkosti dvora Betfage u Betanie pod Olivovou horou vyzval dva své učedníky: „Jděte naproti do městečka. Najdete tam uvázané oslátko, na kterém dosud nikdo neseděl. Odvažte ho a přiveďte.31 Kdyby se vás někdo ptal, proč to děláte, řekněte: ‚Pán ho potřebuje.‘ “32 Ti dva šli a nalezli všechno tak, jak Ježíš řekl.33 Když oslátko odvazovali, přišli majitelé a ptali se, proč to dělají.34 Odpověděli: „Pán ho potřebuje.“35 Přivedli oslíka, pokryli mu hřbet svými plášti a posadili na něj Ježíše.36 Ostatní lidé stlali dokonce své pláště na cestu, kudy jel.37 Když začali sestupovat z Olivové hory, zmocnilo se zástupu nadšení; děkovali Bohu za všechny divy, které na vlastní oči viděli.38 Provolávali: „Sláva králi, Bůh ho posílá! Nebe je smířeno, sláva!“39 Byli tam také někteří farizejové a ti mu domlouvali: „Pokárej své učedníky, aby se takhle nerouhali.“40 Ježíš odpověděl: „Jestliže oni zmlknou, bude volat kamení.“41 Když se před Ježíšem otevřel pohled na Jeruzalém, vstoupily mu slzy do očí a plný smutku42 řekl: „Město, kéž bys alespoň dnes pochopilo, co ti může přinést pokoj. Ty však nic nechápeš,43 a tak přijde den, kdy tě obklíčí nepřátelé a oblehnou tě.44 Nakonec tě srovnají se zemí a tvé syny pobijí, protože jsi nerozeznalo čas, kdy k tobě přichází Bůh.“45 V Jeruzalémě vešel do chrámu a hned za branou narazil na ty, kdo tam prodávali. Začal je vyhánět46 se slovy: „Je psáno, že tento chrám je svaté místo pro modlitby, a vy jste z něho udělali tržiště.“47 Po několik dní se Ježíš vracel do chrámu a učil tam. Velekněží a vykladači zákona se ho chtěli za podpory předních občanů Jeruzaléma zmocnit a připravit ho o život,48 ale nevěděli, jak to udělat, protože lid ho miloval a rád mu naslouchal.