1Jozue byl už stařec pokročilého věku. Hospodin mu řekl: „Jsi starý a sešlý věkem, ale ještě je velmi mnoho země, kterou zbývá obsadit.2Toto je zbývající zem: Celé území Filištínů a Gešurců3od řeky Šichor před Egyptem až k severní hranici u Ekronu (který se přičítá Kanaáncům) – pětice filištínských států: Gaza, Ašdod, Aškelon, Gat a Ekron. Dále území Avijců4na jihu. Dále celé území Kanaánců od sidonské Ary až po Afek u emorejské hranice.5Dále území Gebalských a celý Libanon na východ od Baal-gádu pod horou Hermon až k Lebo-chamátu.6Všechny obyvatele hor, od Libanonu až k Misrefot-majim, všechny Sidonce já sám před syny Izraele vyženu. Zbývá jen rozdělit tu zem Izraeli losem na dědičné podíly, jak jsem ti přikázal.[1]7Proto teď rozděl tuto zemi jako dědictví devíti kmenům a polovině kmene Manasesova.“
Území na východě
8Druhá polovina Manasese a synové Rubenovi a Gádovi už své dědictví dostali, neboť jim je dal Mojžíš na východní straně Jordánu. Hospodinův služebník Mojžíš jim přidělil toto území:9Od Aroeru na břehu potoka Arnon, včetně města uprostřed onoho údolí, celou medebskou náhorní rovinu až k Dibonu.10Dále všechna města emorejského krále Sichona, který vládl v Chešbonu, až k hranicím Amonců.11Dále Gileád, gešurské i maachatské pomezí, celou horu Hermon a celý Bášan až po Salchu,12totiž celé bášanské království Oga, který patřil k přeživším Refajcům a vládl v Aštarotu a v Edrei. Ty všechny Mojžíš porazil a vyhnal.13Gešurské a Maachatské ale synové Izraele nevyhnali, a tak Gešur a Maachat žijí uprostřed Izraele až dodnes.14Kmenu Levi však Mojžíš jako jedinému žádné dědictví nepřidělil. Jejich dědictvím jsou ohnivé oběti Hospodinu, Bohu Izraele, jak jim pověděl.[2]
Ruben
15Toto dal Mojžíš pokolení Ruben pro jejich rody:16Území od Aroeru na břehu potoka Arnon, včetně města uprostřed onoho údolí; dále celá náhorní rovina u Medeby,17Chešbon i všechna města na náhorní rovině: Dibon, Bamot-baal, Bet-baalmeon,18Jahca, Kedemot, Mefaat,19Kiriatajim, Sibma, Ceret-šachar na kopci v údolí,20Bet-peor, úbočí Pisgy a Bet-ješimot21– všechna města té náhorní roviny a celé království emorejského krále Sichona, který vládl v Chešbonu. Mojžíš ho porazil stejně jako midiánské prince, Sichonovy vazaly Eviho, Rekema, Cura, Chura a Revu, kteří v té zemi bydlili.22Kromě těch, které pobili v boji, synové Izraele zabili mečem také věštce Balaáma, syna Beorova.23Hranici synů Rubenových tvořil břeh Jordánu. To je dědictví Rubenových synů pro jejich rody – tato města a přilehlé osady.
Gád
24Toto dal Mojžíš pokolení Gád, synům Gádovým pro jejich rody:25Území Jaezeru a všechna gileádská města, polovina země Amonců až k Aroeru naproti Rabě,26dále od Chešbonu až k Ramat-micpe a Betonim a od Machanajim až k pomezí Debiru;27v údolí pak Bet-ram, Bet-nimra, Sukot a Cafon se zbytkem království chešbonského krále Sichona (východní břeh Jordánu až k okraji Galilejského jezera).28To je dědictví Gádových synů pro jejich rody – tato města a přilehlé osady.
Východní Manases
29Toto dal Mojžíš polovině Manasesova kmene, totiž polovině Manasesova pokolení pro jejich rody:30Území od Machanajim přes celý Bášan, přes celé království bášanského krále Oga: všech šedesát městeček, jež patří k Chavot-jair v Bášanu;31dále polovina Gileádu a také Aštarot a Edrei, Ogova královská města v Bášanu. To dostali synové Machira, syna Manasesova, pro polovinu Machirových synů podle jejich rodů.32Toto jsou dědictví, která Mojžíš udělil na moábských pláních na východní straně Jordánu naproti Jerichu.33Kmenu Levi však Mojžíš dědictví nedal. Jejich dědictvím je Hospodin, Bůh Izraele, jak jim pověděl.[3]