Jan 14

Bible, překlad 21. století

1 „Nermuťte se v srdcích. Věříte v Boha, věřte i ve mne.2 V domě mého Otce je mnoho pokojů. Kdyby to tak nebylo, řekl bych vám to. Jdu, abych vám připravil místo.3 Až odejdu a připravím vám místo, zase přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli tam, kde jsem já.4 Víte, kam jdu, a cestu znáte.“5 „Pane, nevíme, kam jdeš,“ přerušil ho Tomáš. „A jak můžeme znát cestu?“6 „Já jsem ta cesta, pravda a život,“ odpověděl Ježíš. „Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.7 Kdybyste mě znali, znali byste i mého Otce.[1] Od nynějška už ho znáte a viděli jste ho!“8 „Pane,“ řekl mu Filip, „stačí, když nám ukážeš Otce.“9 „Filipe,“ odvětil Ježíš, „tak dlouho jsem s vámi a nepoznal jsi mě? Kdo viděl mě, viděl Otce. Jak můžeš říkat: ‚Ukaž nám Otce‘?10 Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec ve mně? Slova, která vám říkám, neříkám sám od sebe. To Otec, který ve mně přebývá, on působí ty skutky.11 Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně, už jen kvůli těm skutkům věřte.12 Amen, amen, říkám vám: Kdo věří ve mne, bude dělat skutky, které dělám já. A bude dělat ještě větší skutky, neboť odcházím k Otci.13 O cokoli poprosíte v mém jménu, to udělám, aby byl Otec oslaven v Synu.14 Když mě budete o něco prosit v mém jménu, já to udělám.“15 „Jestliže mě milujete, zachovávejte má přikázání.16 Já pak požádám Otce a dá vám jiného Utěšitele, aby s vámi zůstal navěky,17 totiž Ducha pravdy, jehož svět nemůže přijmout, neboť ho nevidí a nezná. Vy ho však znáte, neboť žije u vás a bude ve vás.18 Nenechám vás jako sirotky, přijdu k vám.19 Ještě kratičko a svět mě neuvidí, ale vy mě uvidíte. Protože já žiji, budete žít i vy.20 V ten den poznáte, že já jsem ve svém Otci a vy ve mně a já ve vás.21 Kdo přijal má přikázání a zachovává je, ten mě miluje. A kdo mě miluje, bude milován mým Otcem a já ho budu milovat a dám se mu poznat.“22 Juda (ne ten Iškariotský) mu řekl: „Pane, proč se chceš dát poznat nám, a ne světu?“23 Ježíš mu odpověděl: „Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo; můj Otec ho bude milovat a přijdeme k němu a zůstaneme u něj.24 Kdo mě nemiluje, nezachová moje slova. A slovo, které slyšíte, není mé, ale Toho, který mě poslal, Otcovo.25 To vše jsem vám říkal, dokud jsem žil u vás.26 Avšak Utěšitel, ten Duch svatý, kterého Otec pošle v mém jménu, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno, co jsem vám řekl.27 Odkazuji vám pokoj, svůj pokoj vám dávám; já dávám jinak, než jak dává svět. Nermuťte se v srdcích a nemějte strach.28 Slyšeli jste mě říci: ‚Odcházím a zase k vám přijdu.‘[2] Kdybyste mě milovali, byli byste rádi, že jdu k Otci, neboť můj Otec je větší než já.29 Řekl jsem vám to teď, předtím než se to stane, abyste, až se to stane, uvěřili.30 Už s vámi nebudu dlouho mluvit, neboť přichází vládce tohoto světa. Nemá na mně nic,31 ale přichází, aby svět poznal, že miluji Otce a že jednám, jak mi Otec přikázal. Vstaňte, pojďme odsud.“

Jan 14

Slovo na cestu

1 „Nebuďte smutní, věříte v Boha, věřte i ve mne.2 U mého Otce je domov pro všechny. Odcházím, abych vám připravil místo.3 Až ho připravím, přijdu, vezmu si vás k sobě a zůstanete se mnou. Kdyby to nebyla pravda, já bych vám to neřekl.4 Znáte cíl i cestu.“5 „Pane, nevíme, kam jdeš,“ namítl Tomáš, „jak bychom mohli znát cestu?“6 Ježíš mu na to řekl: „Já jsem cesta k Bohu, pravda o Bohu a život s Bohem. Proto k mému Otci můžete přijít jen skrze mne.7 Kdo zná mne, zná i Otce a vidí ho.“8 „Ukaž nám Otce a budeme spokojeni,“ řekl Filip.9 Ježíš ho pokáral: „Filipe, tak dlouho s vámi žiji a ty jsi mne ještě nepoznal? Jak se tak můžeš ptát? Kdo vidí mne, vidí Otce. Proč mne tedy žádáš, abych ti ho ukázal?10-11 Nevěříš, že mezi mnou a Otcem je dokonalá jednota? Vždyť všechno, co říkám a dělám, pochází z mého Otce.12 V těch, kteří mi uvěří, bude moje dílo pokračovat a rozmáhat se, protože já odcházím k Otci.13-14 Tam se postarám o to, aby vaše modlitby v zájmu mého díla došly naplnění. Tak bude oslaven Otec i Syn.15 Milujte mne a nebude vám zatěžko mne poslouchat.16 Přimluvím se u Otce, aby vám seslal za mne Zástupce, který by s vámi navždy zůstal.17 Bude to Boží Duch, který vás povede k pravdě. Lidem, kteří dají jen na své smysly a pocity, zůstane skryt. Vám nebude cizí, protože bude s vámi a ve vás.18 Vrátím se k vám a nenechám vás opuštěné.19 Zanedlouho mne svět ztratí z očí, ale vy mne budete vidět očima víry a budete mít podíl na mém životě.20 Pak budete prožívat skutečnou jednotu se mnou.21 Svou lásku mi dokážete tím, že mne budete poslouchat. A kdo mne miluje, zachová si Otcovu lásku. I já ho budu milovat a dám se mu poznat.“22 „Pane, proč tě smíme poznat jen my a ostatní ne?“ zeptal se Juda.23 „Kdo mne miluje oddanou láskou, také můj Otec mu vyjde vstříc; přijdeme k němu a budeme u něho.24 Kdo mě nemiluje, nedbá na moje slova a pohrdá Bohem.25 Řekl jsem vám vše, co jsem vám tu na zemi měl říci.26 Až odejdu, Otec vám pošle Ducha svatého, který mne zastoupí. Ten vás všemu naučí a bude vám připomínat, co jsem vám kdy řekl.27 Odkazuji vám svůj pokoj. Dávám jiný pokoj, než slibuje svět, a tak se nebojte a nedejte se zastrašit.28 Vždyť jsem řekl: odcházím a zase přijdu. Milujete-li mne, pak se z mého odchodu budete radovat spolu se mnou. Vždyť odcházím k Otci, který je větší než já.29 Odhalil jsem vám to, co se stane, abyste uvěřili, až se mé předpovědi splní.30-31 Nezbývá už mnoho času k rozmluvě, protože přichází zlý vládce tohoto světa. Proti mně však nic nezmůže, protože se podřizuji Otcově vůli. Činím to z lásky k Otci a na svědectví světu. Pojďme, přátelé!“