1Když se lidstvo na zemi začalo množit a rodily se jim dcery,2Boží synové viděli, jak jsou lidské dcery krásné, a brali si za ženy všechny, jichž se jim zachtělo.3Tehdy si Hospodin řekl: „Můj duch nezůstane v člověku navěky – je to koneckonců smrtelný tvor! Ať jeho dny trvají už jen sto dvacet let.“4(V oněch dnech, a také později, se na zemi vyskytovali zrůdní obři. Boží synové totiž přicházeli k lidským dcerám a ty jim je rodily. To jsou ti dávní hrdinové, ti muži slavné pověsti.)5Hospodin viděl, jak se na zemi množí lidské zlo a že všechny myšlenky, jež spřádají v srdcích, jsou den co den jen zlé.6Hospodin litoval, že vůbec učinil člověka na zemi, a trápil se v srdci.7Tehdy si řekl: „Člověka, jehož jsem stvořil, smetu z povrchu země a s ním i dobytek, drobnou havěť a nebeské ptactvo! Je mi líto, že jsem je učinil.“8Noe však u Hospodina nalezl milost.
Postav si archu
9Toto je Noemův příběh. Noe byl mezi svými současníky spravedlivý a poctivý člověk. Noe žil s Bohem.10Noe zplodil tři syny: Sema, Cháma a Jáfeta.11Země však byla v Božích očích zkažená a plná násilí.12Bůh pohlédl na zemi a hle, byla zkažená! Veškeré tvorstvo na zemi žilo zkaženě.13Bůh Noemovi řekl: „Rozhodl jsem se skoncovat se všemi tvory, protože naplnili zemi násilím. Hle, nyní je zničím i se zemí.14Proto si postav si archu z cypřišového dřeva. Archu propleteš rákosím a zevnitř i zvenčí ji vymažeš smolou.15Uděláš ji takto: archa bude 300 loktů dlouhá, 50 loktů široká a 30 loktů vysoká.[1]16V arše necháš průzor a o loket výše ji zastřešíš; do boku archy také vsadíš dveře. Uděláš v ní spodní, druhé a třetí patro.17Hle, já sám způsobím na zemi záplavu vody, jež zničí všechny tvory, v nichž je duch života pod nebem. Vše, co je na zemi, zahyne.18S tebou však uzavřu smlouvu, a tak vejdeš do archy – ty a s tebou tví synové, tvá žena a ženy tvých synů.19Ze všeho živého, z veškerého tvorstva, přivedeš do archy po páru od každého druhu, aby přežili s tebou. Bude to samec a samice20z různých druhů ptáků, z různých druhů dobytka i z všemožných druhů zemské havěti. Z toho všeho k tobě přijde po páru, abys je zachoval naživu.21Proto si opatři veškerou potravu, která se jí, a připrav zásoby jídla pro sebe i pro ně.“22Noe tak učinil; učinil všechno přesně tak, jak mu Bůh přikázal.