Galatským 1 | Bible, překlad 21. století

Bible, překlad 21. století

1 Pavel, apoštol (poslaný ne od lidí ani skrze člověka, ale skrze Ježíše Krista a Boha Otce, který ho vzkřísil z mrtvých), 2 a všichni bratři, kteří jsou se mnou, církvím v Galacii: 3 Milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a od Pána Ježíše Krista, 4 který dal sám sebe za naše hříchy, aby nás vysvobodil z nynějšího zlého věku podle vůle našeho Boha a Otce, 5 jemuž buď sláva na věky věků. Amen.

Žádné jiné evangelium

6 Žasnu, jak rychle se uchylujete od Toho, který vás povolal Kristovou milostí, k jinému evangeliu. 7 Žádné jiné evangelium ale není; to se vás jen snaží zmást někteří lidé, kteří chtějí převrátit evangelium Kristovo. 8 Kdyby vám kdokoli – ať už my sami nebo třeba anděl z nebe – kázal jiné evangelium než to, které jsme vám kázali, ať je proklet! 9 Znovu opakuji, co jsme už řekli: Pokud vám někdo káže jiné evangelium než to, které jste přijali, ať je proklet! 10 Chci si teď naklonit lidi, nebo Boha? Copak mi jde o lidskou přízeň? Kdybych se ještě snažil zalíbit lidem, nebyl bych Kristův služebník! 11 Ujišťuji vás, bratři, že evangelium, které jsem kázal, nepochází od člověka. 12 Nemám je převzaté ani naučené od člověka, ale skrze zjevení Ježíše Krista.

Pavlovo povolání

13 Jistě jste slyšeli, jak jsem si počínal ještě jako stoupenec judaismu, jak nesmiřitelně jsem pronásledoval Boží církev a snažil se ji vyhladit. 14 Ve svém národě jsem v judaismu předčil většinu svých vrstevníků, patřil jsem k nejhorlivějším stoupencům otcovských tradic. 15 Bůh, který mě oddělil už v matčině lůně a povolal mě svou milostí, se ale rozhodl, 16 že mi zjeví svého Syna, abych ho kázal mezi pohany. Nespěchal jsem se tehdy poradit s tělem a krví,^[1] 17 nevypravil jsem se ani do Jeruzaléma za těmi, kdo se stali apoštoly dříve než já, ale odešel jsem do Arábie a později se vrátil do Damašku. 18 Teprve po třech letech jsem přišel do Jeruzaléma, abych se seznámil s Petrem.^[2] Strávil jsem u něj dva týdny, 19 ale s žádným jiným apoštolem jsem se nesetkal, kromě Jakuba, Pánova bratra. 20 Bůh je mi svědek, že vám nepíšu žádnou lež! 21 Poté jsem odešel do Sýrie a Kilikie. 22 V judských církvích, které jsou v Kristu, mě osobně vůbec neznali. 23 Slyšeli jen, že „náš dřívější pronásledovatel teď káže víru, kterou předtím potíral,“ 24 a oslavovali kvůli mně Boha.

Slovo na cestu

Hodnověrnost evangelia

1-3 Bratři, přijměte ode mne i od všech, kteří jsou zde se mnou, přání Božího pokoje a milosti. 4-5 Věčná chvála buď Bohu i Kristu Ježíši, který podle Boží vůle za nás obětoval svůj život a tak nás zachránil z moci zla, které ovládá tento svět. 6 Jsem překvapen, bratři, jak rychle jste se nechali svést k následování falešného evangelia. 7 Pamatujte si, že není jiná cesta k věčnému životu než ta, kterou nám otevřel Kristus. Nedejte se mýlit těmi, kdo se snaží jeho učení – jak jsme vám ho kázali – všelijak překrucovat. Kdo to činí, ať je na věky zavržen. 8-9 Znovu opakuji: I kdyby někdo z nás – nebo dokonce anděl z nebe – hlásal něco jiného, než jsme vás učili my, ať je na věky zavržen. 10 Vidíte, že nezačínám žádnými lichotkami. Nechci se totiž za každou cenu líbit lidem. Jestliže se chci opravdu někomu líbit, pak jedině Bohu; jinak bych nebyl Kristův služebník. 11 Ujišťuji vás, bratři, že to, co jsem vám hlásal, není lidský výmysl. 12 To poselství mi nesvěřil nikdo jiný než sám Ježíš Kristus. Jsou to jeho vlastní slova a nemám je z druhé ruky. 13 Vy přece víte, čeho jsem se dopouštěl ještě jako žid – jak jsem křesťany pronásledoval a snažil se je vyhubit. 14 V té době snad nebylo mezi mými vrstevníky horlivějšího a pravověrnějšího žida nade mne. Nikdo jiný nehořel pro tradice mého národa tak fanaticky jako já. 15-16 Ale pak to přišlo! Bůh mi odhalil pravdu o svém Synu a uložil mi šířit jeho poselství po celém světě. K této službě mne ve své dobrotě vybral již dávno před mým narozením. 17 Když se to stalo, nevyptával jsem se na Krista jiných lidí, ani jsem se nešel radit s jeruzalémskými apoštoly. Odešel jsem do Arábie, vrátil se zase do Damašku 18 a teprve po třech letech jsem se vypravil do Jeruzaléma, abych se osobně seznámil s Petrem. Pobyl jsem u něho dva týdny, 19 ale kromě Jakuba, Ježíšova bratra, jsem se s dalšími apoštoly nesetkal. 20 Tak to skutečně bylo, Bůh je mi svědek, že nelžu. 21 Pak jsem se vydal do Sýrie a Kilikie, 22 zatímco v Judsku mě křesťané stále ještě neznali. 23 Věděli jen, že dřívější nepřítel hlásá nyní to, co sám předtím tak krutě potíral, 24 a chválili za to Boha.