1Jako jeho spolupracovníci vás však také vyzýváme, abyste nepromarnili milost, kterou vám Bůh dává.2Říká přece: „V čas milosti jsem tě vyslyšel, v den spásy jsem ti pomohl.“[1] Hle, čas milosti je tu, ten spásný den je teď!
Srdce dokořán
3Nikomu nechceme klást do cesty žádnou překážku, aby naší službě nebylo co vytknout.4Naopak, ve všem se osvědčujeme jako Boží služebníci: ve veliké vytrvalosti, v souženích, nedostatcích a úzkostech,5v ranách, vězeních a zmatcích, ve vyčerpáních, bděních a hladověních,6v čistotě, porozumění, trpělivosti a laskavosti, v Duchu svatém, v upřímné lásce,7ve slově pravdy a v Boží moci, s výzbrojí spravedlnosti napravo i nalevo,8se slávou i pohanou, se špatnou i dobrou pověstí, jako bludaři, a přitom pravdomluvní,9jako neznámí, a přitom dobře známí, jako umírající, a hle, žijeme, jako trestaní, smrti však unikající,10jako zarmoucení, stále se však radující, jako chudí, avšak mnohé obohacující, jako nic nemající, a přitom všechno vlastnící.11Mluvíme k vám otevřeně, drazí Korintští, naše srdce je dokořán!12Nebyli jste námi nijak utlačováni – jste to vy, kdo potlačuje své city k nám.13Řeknu vám to jako vlastním dětem: Na oplátku se teď otevřete vy.
Chrám živého Boha
14Nespřahejte se s nevěřícími. Jaký může být spolek spravedlnosti se špatností? Jaký může mít vztah světlo s temnotou?15Jaká je shoda Krista s Beliálem? Co mají věřící a nevěřící společné?16Jaká je jednota Božího chrámu s modlami? My jsme přece chrám živého Boha, jak řekl sám Bůh: „Budu v nich přebývat a chodit mezi nimi. Budu jejich Bohem a oni budou můj lid.“[2]17Proto: „Vyjděte z jejich středu a oddělte se, praví Hospodin. Nesahejte po ničem nečistém, a přijmu vás.“[3]18„Já pak budu váš Otec a vy mí synové a dcery, praví Všemohoucí Pán.“[4]
2. Korintským 6
Slovo na cestu
1Jakožto Boží spolupracovník vás snažně prosím: nepromarněte tu milost, které se vám od Boha dostalo!2Bůh říká: „V čas milosti jsem vyslyšel tvou modlitbu, v den záchrany jsem ti pomohl.“ Ten čas je tu právě teď – nezmeškejte ho! Den záchrany je dnes – nezaspěte ho!
Pavlova trpělivost v těžkostech
3Nikomu nechci svým jednáním zavdat příčinu k urážce, aby nevznikly nějaké pochybnosti o mém poslání.4-5Z celého mého způsobu života má každý poznat, že stojím ve službách Božích. Proto si nestěžuji na starosti, nouzi nebo potíže, bezesné noci, dřinu a hlad, útoky nepřátel, bití a vězení. Jako Boží spolupracovník to všechno snáším bez reptání.6Mou legitimací je bezúhonný život, trpělivost a přívětivost za všech okolností a pravdivé poznání. Všechny tyto schopnosti mi dává Duch Boží, k tomu upřímnou lásku a Boží sílu k hlásání pravdy.7Mou zbraní pro útok i pro obranu je mi dobré svědomí před Bohem i před lidmi.8-10Stojím při Bohu věrně, ať mě za to oslavují nebo mi nadávají, ať mi věří nebo mě prohlašují za podvodníka. Pro jedny mé jméno nic neznamená, jiní nahlédli až na dno mého srdce. Denně se nade mnou vznáší smrt, ale nikdy jsem nežil plněji. Bili mě, div jsem ducha nevypustil, ale přece mě nezabili. Stále mi házejí klacky pod nohy, o radost mě tím však nepřipraví. Jsem chudý, a přece rozdávám poklady nesmírné ceny. Nemám nic – a přece mi patří celý svět! Moji drazí přátelé, musel jsem vám to napsat tak, jak to cítím.11Nic neskrývám, ani nepřikrašluji. Nikdo vás přece nemá raději než já!12Jestli mezi námi ještě stojí nějaká překážka, není to nedostatek mé lásky k vám, ale vaše výhrady ke mně.13Říkám vám to jako svým vlastním dětem: opětujte moji lásku stejnou měrou!
Oddělte se od zla
14Nespolčujte se s nevěrci, to pro vás není dobrá společnost. Co může mít společného světlo s tmou, spravedlnost s bezprávím?15Je snad možné nějaké dorozumění mezi Kristem a ďáblem?16Dovedete si představit pohanské bůžky v křesťanském chrámu? A co jiného jsme, ne-li chrám živého Boha? Bůh řekl: „Budu žít uprostřed nich a mezi nimi bydlet, já budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.“17Proto také řekl: „Oddělte se a odejděte od nich, pryč od všeho nečistého. Jen tak vás přijmu za své,18abych byl vaším Otcem a vy mými syny a dcerami – praví všemocný Bůh.“