1. list Petrův 2 | Bible, překlad 21. století

Bible, překlad 21. století

1 Odhoďte proto všechnu zlobu, každou lest, pokrytectví, závist i všechno pomlouvání 2 a jako čerství novorozenci se dožadujte neředěného mléka Božího slova, abyste jím rostli ke spáse – 3 pokud jste ovšem okusili, jak laskavý je Pán.^[1]

Živé kameny

4 Když přicházíte k němu, k živému kameni zavrženému lidmi, ale vyvolenému a vzácnému před Bohem, 5 sami se stáváte živými kameny ve stavbě duchovního chrámu a svatým kněžstvem přinášejícím duchovní oběti přijatelné před Bohem díky Ježíši Kristu. 6 V Písmu přece stojí: „Hle, pokládám na Sionu úhelný kámen vyvolený a vzácný, a kdokoli věří v něj, se jistě nezklame.“^[2] 7 Pro vás věřící je tedy vzácný, ale pro nevěřící je to „Kámen staviteli zavržený, jenž se stal kamenem úhelným,“^[3] 8 a také „Kámen úrazu a skála pohoršení.“^[4] To platí pro ty, kdo se nad Slovem urážejí a odmítají je, což se stalo jejich údělem. 9 Vy jste však vyvolený rod, královské kněžstvo, svatý národ, lid získaný do vlastnictví,^[5] abyste hlásali ctnosti Toho, který vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla. 10 Kdysi jste ani nebyli lidem, ale teď jste lid Boží; nedocházeli jste milosrdenství, ale teď jste milosrdenství došli.^[6]

V jeho šlépějích

11 Milovaní, jsme tu jen cizinci a přistěhovalci, a tak vás vyzývám: Zdržujte se tělesných žádostí, jež ohrožují duši, 12 a veďte mezi pohany poctivý život. Místo aby vás pomlouvali jako zločince, ať raději oslavují Boha v den navštívení, protože viděli vaše dobré skutky. 13 Kvůli Pánu se podřizujte veškerému lidskému zřízení, ať už císaři jakožto hlavě státu 14 nebo těm, které pověřil trestat zločince a odměňovat ty, kdo jednají dobře. 15 Vždyť Boží vůle je, abyste svým dobrým jednáním umlčovali hloupé řeči nevědomých. 16 Žijte jako svobodní lidé, ne ovšem jako ti, kdo údajnou svobodou zastírají vlastní špatnost, ale jako Boží služebníci. 17 Všechny ctěte, sourozence milujte, před Bohem mějte bázeň, k císaři úctu. 18 Služebníci, s nejvyšší vážností se podřizujte svým pánům – nejenom dobrým a vlídným, ale i zlým. 19 Když někdo nevinně trpí kvůli zbožnému svědomí, zaslouží si chválu. 20 Co je ale záslužného na tom, když budete biti za vlastní chyby? Trpíte-li ovšem kvůli dobrým činům, je to před Bohem vzácné. 21 Vždyť právě k tomu vás povolal! Sám Kristus trpěl za vás, a tak vám dal příklad, abyste šli v jeho šlépějích: 22 „On se nikdy nedopustil hříchu a v ústech neměl žádnou lest.“^[7] 23 Když ho uráželi, neodpovídal, když trpěl, nehrozil, ale ponechával vše Tomu, který soudí spravedlivě. 24 On sám na svém těle vzal naše hříchy na kříž, abychom zemřeli hříchům a ožili spravedlnosti. Jeho rány vás uzdravily! 25 Byli jste přece jako bloudící ovce, ale teď jste se vrátili k Pastýři a Strážci svých duší.^[8]

Slovo na cestu

1 A tak se zbavujte všech špatných vlastností, návyků a pocitů. Mezi ně patří nečestnost, závist, pomluvy a přetvářka. 2 Jste jako nemluvňátka nově narozená pro Boží rodinu. Jako se nemluvně dožaduje mléka, tak i vy byste se měli živit Božím slovem – číst je a přemýšlet o něm, abyste rostli ve víře a k spáse. 3 Vždyť jste už na sobě poznali Boží dobrotivost.

Živý kámen a vyvolení lidé

4 Přicházejte ke Kristu, kameni živému, který byl lidmi zavržen, ale před Bohem je vyvolený a vzácný. 5 I vy buďte živými kameny, z nichž se staví duchovní dům. Nadto vám Kristus vydobyl právo, abyste mohli jako kněží bezprostředně přistupovat k Bohu. Přinášejte mu tedy duchovní oběti vašeho čistého života, které rád přijme pro zásluhy Ježíše Krista. 6 Písmo o tom hovoří takto: „Posílám Krista jako pečlivě vybraný, vzácný základní kámen mé církve a nikdy nezklamu ty, kdo v něho věří.“ 7 Ano, vám, kteří věříte, je velmi drahý, ale nevěřícím jsou určena tato slova Písma: „Stavitelé zavrhli kámen, který se stal základním kamenem. Pro ně je kamenem, o nějž klopýtnou, a skálou, která způsobí jejich pád.“ 8 Svým vzdorem vůči Božímu slovu na sebe přivolávají to, co Bůh předem řekl, svůj úplný pád. 9 Ale vy jste vyvoleni samým Bohem jako kněží Krále, jste svatí a čistí, jste jeho vlastní lid. To vše pro to, abyste svědčili druhým o tom, který vás povolal ze tmy do svého úžasného světla. 10 Dříve jste nebyli ničím, nyní jste Božím lidem. Dříve jste nevěděli o Boží dobrotě, a nyní proměnila vaše životy.

Chování Božího lidu v utrpení

11 Prosím vás, moji milí, žijte na tomto světě jako hosté. Váš skutečný domov je nyní v nebi, proto se zřekněte zlých přání, která ohrožují váš život s Kristem. 12 Mezi nevěřícími se chovejte vždy správně. I když o vás mluví jako o nejhorších lidech, nakonec, uvidí-li vaše dobré jednání, mohou být při druhém příchodu Ježíše Krista mezi zachráněnými. 13-14 Jako věřící respektujte představitele své země. Mají povinnost stíhat všechny, kdo činí zlo, a odměňovat ty, kteří jednají dobře. 15 Bůh si přeje, abyste svým příkladným životem umlčeli kritiku těch, kteří odsuzují Boží zvěst, třebaže nevědí, co jim přináší, a aniž zakusili její moc. 16 Jste svobodní lidé, neznamená to však, že máte svobodu k činění zla. Pro vás je vždy směrodatná Boží vůle. 17 S každým jednejte s úctou, mějte rádi své spoluvěřící, žijte v uctivé poslušnosti před Bohem a vládu mějte ve vážnosti. 18 Respektujte své nadřízené, nejen když jsou k vám mírní a laskaví, ale i když jsou přísní a tvrdí. 19 Je to přednost, když někdo pro věrnost Bohu snáší utrpení neprávem. 20 Vždyť co je na tom záslužného, snášíte-li trest, který je vám spravedlivě vyměřen? Ale když jednáte správně, a přece za to trpíte, Bůh to ocení. 21 Taková utrpení jsou jen částí toho, co zakusil pro nás Kristus, který se v tom stal naším příkladem. Proto ho následujte! 22 On nikdy nezhřešil, nikdy nevyslovil lež; 23 snášel urážky, ale sám neurážel; když trpěl, nehrozil, ale ponechával vše Bohu, který soudí spravedlivě. 24 On sám nesl naše hříchy na sobě, když zemřel na kříži, aby nám dal sílu skoncovat s hříchem a žít novým životem. Jeho utrpením jsme byli uzdraveni. 25 Byli jste jako ovce, které zabloudily, ale nyní jste navráceni ke svému pastýři a strážci.