1Staršího muže nehubuj, ale domlouvej mu jako otci, mladším jako bratrům,2starším ženám jako matkám, mladším jako sestrám, ve vší čistotě.3Prokazuj úctu osamělým vdovám.4Pokud má vdova děti nebo vnuky, musejí se učit prokazovat zbožnost především vůči vlastní rodině a oplácet péči svým rodičům. Tak se to Bohu líbí.5Skutečně opuštěná vdova spoléhá na Boha a dnem i nocí setrvává v prosbách a modlitbách.6Ta, která si užívá, je ale mrtvá zaživa.7Tyto věci jim klaď na srdce, ať jsou bezúhonné.8Kdo se nestará o své blízké, a zvláště o vlastní rodinu, zapřel víru a je horší než nevěřící.9Mezi vdovy v péči církve ať je zahrnuta nejméně šedesátiletá, pokud byla věrnou manželkou,[1]10je známá dobrými skutky, vychovala děti, přijímala hosty, myla nohy svatým, pomáhala souženým a věnovala se každému dobrému dílu.11Mladší vdovy ale započítat odmítej. Když je smyslnost odvede od Krista, budou se chtít vdát12a trestuhodně poruší svůj původní slib věrnosti.13Také by se učily marnit čas chozením po domech; a nejen marnit čas, ale klevetit, plést se do cizích věcí a říkat, co se nepatří.14Proto bych rád, aby se mladší vdovy vdávaly, rodily děti, vedly domácnost a nedávaly nepříteli žádnou příležitost k pomluvám.15Některé se už totiž odvrátily za satanem.16Jestliže má někdo věřící v příbuzenstvu vdovy, ať se o ně stará. Církev tak nebude přetížena a bude se moci postarat o vdovy, které jsou osamělé.17Starší, kteří se dobře starají o církev, si zaslouží dvojnásobné uznání, zvláště ti, kdo mají namáhavou službu kázání a vyučování.18Písmo přece říká: „Mlátícímu dobytčeti nedávej náhubek,“[2] a jinde: „Dělník si zaslouží svou mzdu.“[3]19Obvinění proti staršímu nepřijímej, jedině když s ním přijdou dva nebo tři svědkové.[4]20Ty, kteří hřeší, kárej přede všemi, aby i ostatní měli bázeň.21Zapřísahám tě před Bohem, před Kristem Ježíšem i vyvolenými anděly, abys tyto věci dodržoval bez předsudků a nikdy se nechoval předpojatě.22Na nikoho nevkládej ruce ukvapeně a neměj účast na cizích hříších; zachovávej si čistotu.23Nepij už samotnou vodu, ale s ohledem na svůj žaludek a své časté nemoci užívej trochu vína.24Hříchy některých lidí jsou zjevné, ještě než přijde soud; hříchy jiných ale až potom.25Stejně tak i dobré skutky; některé jsou zjevné a ty ostatní nezůstanou skryty.
1. Timoteovi 5
Slovo na cestu
Péče o různé skupiny v církvi
1-2Musíš-li domluvit staršímu člověku, nenapadej ho, ale jednej s ním uctivě, jako by to byl někdo z tvých rodičů. K mladším přistupuj jako k sourozencům, k dívkám jako ke svým sestrám, bez všech postranních myšlenek.3Církev ať pečuje o vdovy, které zůstaly osamělé.4-8Vždyť vdova skutečně osamělá a nemajetná musí spoléhat jen a jen na Boha. Jestliže však má děti nebo vnuky, je na nich povinnost splatit dluh vůči rodičům. Tak to chce Bůh. To jim důrazně připomínej, ať na ně nejsou stížnosti. Kdo se nestará o své příbuzné a nechá na holičkách dokonce vlastní rodiče, manžela nebo děti, nemá právo nazývat se křesťanem. Takový člověk je dokonce horší než ten, kdo vůbec nepoznal Boha. Vdovy, které se oddávají jen hmotným starostem a požitkům, jsou „mrtvé“ už za živa.9Vdova, kterou sbor pověřuje službou a za to ji podporuje, musí být starší šedesáti let, jen jednou vdaná10a dobře osvědčená ve výchově dětí, pohostinnosti a v ochotné službě všem potřebným.11Mladší vdovy odmítej. Většinou později zatouží znovu se vdát12a závazek ke službě poruší.13Kromě toho si při návštěvách domů zvyknou na zahálku a naučí se klevetit a plést se do cizích věcí.14Myslím, že mladá vdova udělá lépe, když se znovu vdá, má děti a stará se o vlastní domácnost; pak jí nikdo nemůže nic vytknout.15Jinak se bojím, že některé již sešly z Kristovy cesty.16Ještě jednou opakuji: o vdovu se musí postarat především její příbuzní, a ne ji prostě nechat na starosti církvi. Jen tak bude mít církev dost prostředků, aby mohla dobře pečovat o vdovy, které opravdu nemají nikoho, kdo by se jich ujal.
Drobné rady, které mnoho znamenají
17Kdo koná svou práci v církvi svědomitě, má za ni být náležitě odměněn. Dvojnásobně ať je oceněna služba kázání a vyučování.18I v Písmu přece čteme: „Dobytku, který užíváš při sklizni, dovolíš nažrat se z tvé úrody.“ A na jiném místě zase: „Kdo pracuje, má nárok na odměnu.“19Stížnosti proti starším musí být ověřeny alespoň dvěma svědky, jinak si jich nevšímej.20Ale toho, kdo se opravdu provinil, pokárej veřejně před celou církví, pro výstrahu ostatním.21Zapřísahám tě jménem Boha, Ježíše Krista i všech andělů: řiď se tímto pravidlem, ať se jedná o tvého přítele či nepřítele. Buď v tom naprosto nestranný.22Při svěřování odpovědnosti se neukvapuj. Přehlédneš-li při tom nějaký hřích, mohlo by se to chápat tak, že ho schvaluješ. A hlavně se sám vyvaruj každého poklesku.23Tvému nemocnému žaludku by prospělo občas trochu vína místo vody.24Při posuzování lidí nezapomeň, že u některých jsou zlé skutky patrné každému, u jiných je odhalí teprve den soudu.25Stejně tak ne všechny dobré skutky jsou vidět hned, ale jednou všechny vyjdou najevo.