1Šalomoun vládl nade všemi královstvími od řeky Eufrat po filištínskou zem až k hranici s Egyptem. Ti všichni Šalomounovi přinášeli dary a sloužili mu po celý jeho život.2Denní dávka potravin pro Šalomounův dvůr představovala: 30 korů jemné mouky, 60 korů hrubé mouky,[1]310 kusů krmného dobytka, 20 kusů dobytka z pastvin, 100 kusů bravu a mimo to jelení, gazelí a srnčí maso a tu nejlepší drůbež.4Panoval totiž nad celým územím a nad všemi králi na západ od Eufratu od Tifsachu po Gazu a se všemi okolními zeměmi žil v míru.5Po celý Šalomounův život žil Juda a Izrael od Danu až po Beer-šebu v bezpečí, každý ve stínu své révy a svého fíkoví.6Šalomoun měl také 4000[2] stájí pro koně ke svým vozům a 12 000 jezdců.7Správcové se střídali po měsíci v zásobování krále Šalomouna i všech, kdo byli pozváni k jeho stolu, a starali se o to, aby nic nechybělo.8Každý ve svém pořadí také dodávali ječmen a slámu pro tažné a jezdecké koně, kdekoli byli rozmístěni.9Bůh obdařil Šalomouna nesmírnou moudrostí a důvtipem a dal mu tolik rozumu, jako je písku na břehu moře.10Šalomounova moudrost převyšovala moudrost všech východních národů i veškerou moudrost Egypta.11Moudrostí předčil všechny lidi, dokonce i Etana Ezrachejského a Macholovy syny Hemana, Kalkola a Dardu. Jeho jméno proslulo po všech okolních národech.12Složil tři tisíce přísloví a jeho písní bylo tisíc a pět.13Hovořil o rostlinách od cedru v libanonském pohoří po yzop u zdi nádvoří. Hovořil o zvěři a ptácích, o rybách a také o broucích.14Králové všech zemí slyšeli o jeho moudrosti, a tak přicházeli vyslanci ze všech národů, aby si poslechli Šalomounovu moudrost.
Přípravy na stavbu chrámu
15Také týrský král Chíram poslal své služebníky k Šalomounovi, jakmile uslyšel, že byl pomazán za krále po svém otci. Chíram byl totiž vždy Davidovým přítelem.16Šalomoun pak Chíramovi poslal zprávu:17„Jak sám víš, můj otec David nemohl postavit chrám jménu Hospodina, svého Boha. Musel bojovat s nepřáteli na všech stranách, dokud mu je Hospodin nepoložil pod nohy.18Mně ale Hospodin, můj Bůh, dal odpočinutí ze všech stran. Nezbyl žádný protivník, žádná hrozba.19Proto mám teď v úmyslu postavit chrám jménu Hospodina, svého Boha, jak to Hospodin pověděl mému otci Davidovi: ‚Tvůj syn, jehož dosadím na tvůj trůn po tobě, ten postaví chrám mému jménu.‘[3]20Prosím, nech tedy pro mě v Libanonu kácet cedry. Moji služebníci budou pomáhat tvým a mzdu tvých služebníků ti uhradím, jak si řekneš. Jak sám víš, nikdo u nás neumí kácet stromy tak jako Sidonci.“21Když Chíram uslyšel Šalomounova slova, byl velmi potěšen a prohlásil: „Ať je dnes požehnán Hospodin, který dal Davidovi moudrého syna, aby vládl tomuto velikému lidu.“22Potom poslal Šalomounovi tuto odpověď: „Tvou zprávu jsem dostal. Postarám se o všechno cedrové i cypřišové dříví podle tvého přání.23Mí služebníci je z Libanonu svezou ke Středozemnímu moři, kde z něj nadělám vory a přepravím je, kam mi určíš. Tam je dám rozebrat a ty si je vyzvedneš. Jistě také vyhovíš mému přání a postaráš se o stravu pro můj dvůr.“24Tak tedy Chíram dodal Šalomounovi veškeré cedrové a cypřišové dřevo podle jeho přání.25Šalomoun dal Chíramovi na oplátku 20 000 korů[4] pšenice jako stravu pro jeho dvůr a 20 000 batů[5] panenského oleje. To pak Šalomoun dával Chíramovi rok co rok.26Hospodin dal Šalomounovi moudrost, jak mu slíbil. Mezi Chíramem a Šalomounem vládl mír a stali se spojenci.27Král Šalomoun zavedl v celém Izraeli nucené práce. Nasazených bylo celkem 30 00028a do Libanonu jich posílal 10 000 v měsíčních směnách; měsíc bývali v Libanonu, dva měsíce doma. Nuceným pracím velel Adoniram.29Šalomoun měl v horách 70 000 nosičů a 80 000 lamačů kamene.30Kromě toho Šalomoun ustanovil 3300 dozorců, kteří veleli pracím a dohlíželi na dělníky.31Král nechal navézt veliké ušlechtilé kameny, neboť chtěl, aby chrám měl základy z otesaných kvádrů.32Šalomounovi kameníci je otesávali spolu s kameníky od Chírama a z Byblosu. Tak tedy bylo připraveno dřevo i kameny ke stavbě chrámu.